Hledaný text:

Kniha Jozue [zkr. = Joz]

Joz 1:1 Po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, řekl Hospodin Jozuovi, synu Núnovu, který Mojžíšovi přisluhoval:
Joz 1:2 "Mojžíš, můj služebník, zemřel. Nyní tedy vstaň a přejdi s veškerým tímto lidem přes tento Jordán do země, kterou dávám Izraelcům.
Joz 1:3 Dal jsem vám každé místo, na které vaše noha šlápne, jak jsem přislíbil Mojžíšovi.
Joz 1:4 Vaše pomezí povede od stepi a tohoto Libanónu až k veliké řece, řece Eufratu, podél celé země Chetejců až k Velkému moři, kde zapadá slunce.
Joz 1:5 Po všechny dny tvého života se proti tobě nikdo nepostaví. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě klesnout a neopustím tě.
Joz 1:6 Buď rozhodný a udatný, neboť ty rozdělíš tomuto lidu zemi v dědictví, jak jsem se přísežně zavázal jejich otcům, že jim ji dám.
Joz 1:7 Jen buď rozhodný a velmi udatný, bedlivě plň vše, co je v zákoně, který ti přikázal Mojžíš, můj služebník. Neodchyluj se od něho napravo ani nalevo; tak budeš jednat prozíravě všude, kam půjdeš.
Joz 1:8 Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě.
Joz 1:9 Nepřikázal jsem ti snad: Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš?"
Joz 1:10 I přikázal Jozue správcům lidu:
Joz 1:11 "Projděte táborem a přikažte lidu: Připravte si zásobu potravin, neboť po třech dnech přejdete tento Jordán a půjdete obsadit zemi, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dává do vlastnictví."
Joz 1:12 Rúbenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manasesova pak Jozue řekl:
Joz 1:13 "Pamatujte na to, co vám přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův. Řekl: »Hospodin, váš Bůh, vás přivede do odpočinutí a dá vám tuto zemi.«
Joz 1:14 Vaše ženy, děti a stáda nechť zůstanou v zemi, kterou vám dal Mojžíš v Zajordání. Ale vy ostatní, udatní bohatýři, vojensky seřazeni přejdete před svými bratřími řeku a budete jim pomáhat,
Joz 1:15 dokud Hospodin nepřivede do odpočinutí vaše bratry jako vás. Až i oni obsadí zemi, kterou jim dává Hospodin, váš Bůh, vrátíte se do své země a obsadíte ji; tu vám dal Mojžíš, služebník Hospodinův, v Zajordání na východě."
Joz 1:16 Odpověděli Jozuovi: "Učiníme všechno, co jsi nám přikázal, a půjdeme všude, kam nás pošleš.
Joz 1:17 Budeme tě poslouchat stejně, jako jsme poslouchali Mojžíše. Jen ať Hospodin, tvůj Bůh, je s tebou, jako byl s Mojžíšem.
Joz 1:18 Kdo se tvému rozkazu postaví na odpor a tvých slov neuposlechne ve všem, co mu přikážeš, je hoden smrti. Jen buď rozhodný a udatný."
Joz 2:1 Jozue, syn Núnův, vyslal potají ze Šitímu dva muže jako zvědy. Řekl: "Jděte, prohlédněte tu zemi i Jericho." Šli tedy a vstoupili do domu jedné ženy jménem Rachab, nevěstky, a tam přespali.
Joz 2:2 Králi Jericha bylo ohlášeno: "V noci sem přišli nějací izraelští muži, aby obhlédli zemi."
Joz 2:3 Jerišský král dal Rachabě rozkaz: "Vyveď ty muže, kteří k tobě přišli a vstoupili do tvého domu. Přišli proto, aby obhlédli celou zemi."
Joz 2:4 Ale ta žena muže odvedla, ukryla a řekla: "Ano, ti muži ke mně přišli, ale já jsem nevěděla, odkud jsou.
Joz 2:5 Když při setmění zavírali bránu, ti muži odešli. Nevím, kam šli. Rychle je pronásledujte, ať je dostihnete."
Joz 2:6 Ona však je vyvedla na střechu a skryla je v pazdeří, které měla na střeše složené;
Joz 2:7 a oni ty muže pronásledovali směrem k Jordánu až k brodům. Jakmile pronásledovatelé vyšli, hned za nimi bránu zavřeli.
Joz 2:8 Zvědové se ještě neuložili k spánku, když k nim vstoupila na střechu.
Joz 2:9 Řekla těm mužům: "Vím, že Hospodin dal zemi vám. Padla na nás hrůza před vámi a všichni obyvatelé země propadli před vámi zmatku.
Joz 2:10 Slyšeli jsme, jak Hospodin před vámi vysušil vody Rákosového moře, když jste vycházeli z Egypta, a jak jste v Zajordání naložili se dvěma emorejskými králi, se Síchonem a Ógem, které jste zahubili jako klaté.
Joz 2:11 Jakmile jsme to uslyšeli, ztratili jsme odvahu a pozbyli jsme ducha, poněvadž Hospodin, váš Bůh, je Bohem nahoře na nebi i dole na zemi.
Joz 2:12 Zavažte se mi nyní prosím přísahou při Hospodinu, že také vy prokážete milosrdenství domu mého otce, jako jsem já prokázala milosrdenství vám. Dejte mi věrohodné znamení,
Joz 2:13 že ponecháte naživu mého otce a matku, mé bratry a sestry i vše, co jim náleží, a že nás vysvobodíte před smrtí."
Joz 2:14 Muži jí odpověděli: "Jsme odhodláni za vás zemřít. Nesmíte však vyzradit toto naše ujednání. Až nám Hospodin vydá zemi, prokážeme ti milosrdenství a osvědčíme věrnost."
Joz 2:15 Potom je spustila po provaze z okna; její dům byl totiž v hradební zdi, bydlela na hradbách.
Joz 2:16 A řekla jim: "Jděte na tamtu horu, aby na vás pronásledovatelé nenarazili, a skrývejte se tam po tři dny, dokud se nevrátí ti, kdo vás pronásledují; potom jděte svou cestou."
Joz 2:17 Muži ji upozornili: "Budeme zproštěni přísahy, jíž jsi nás zavázala,
Joz 2:18 jestliže neuvážeš, až vstoupíme do země, tuto šňůru z karmínových vláken v okně, z něhož jsi nás spustila, a neshromáždíš k sobě do domu svého otce a matku, své bratry a celý svůj dům.
Joz 2:19 Kdo vyjde ze dveří tvého domu ven, jeho krev padne na jeho hlavu, a my budeme bez viny. Avšak krev každého, kdo bude s tebou v domě, padne na naši hlavu, kdyby na něj někdo vztáhl ruku.
Joz 2:20 Vyzradíš-li toto naše ujednání, budeme zproštěni přísahy, jíž jsi nás zavázala."
Joz 2:21 Odvětila: "Staň se podle vašich slov." Nato je propustila a oni odešli. Pak uvázala na okno karmínovou šňůru.
Joz 2:22 Oni došli až na horu, kde zůstali tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátili; ti prohledali celou cestu, nikoho však nenašli.
Joz 2:23 Oba muži se tedy vrátili; sestoupili z hory, přešli Jordán a přišli k Jozuovi, synu Núnovu. Vyprávěli mu o všem, co se jim přihodilo.
Joz 2:24 Řekli Jozuovi: "Hospodin nám dal celou zemi do rukou. Všichni obyvatelé země propadli před námi zmatku."
Joz 3:1 Za časného jitra vytáhl Jozue se všemi Izraelci ze Šitímu, až přišli k Jordánu; tam přenocovali, dříve než jej přešli.
Joz 3:2 Když uplynuly tři dny, prošli správcové táborem
Joz 3:3 a přikázali lidu: "Jakmile spatříte schránu smlouvy Hospodina, svého Boha, a lévijské kněze, kteří ji nesou, vytáhnete ze svého místa a půjdete za ní.
Joz 3:4 Mezi vámi a ní bude ovšem odstup zhruba dvou tisíc loket; nepřibližujte se k ní. Půjdete za ní, abyste poznali cestu, kudy se máte ubírat, neboť nikdy předtím jste touto cestou neprocházeli."
Joz 3:5 Jozue pak vyzval lid: "Posvěťte se, neboť Hospodin zítra mezi vámi učiní podivuhodné věci."
Joz 3:6 Potom Jozue řekl kněžím: "Zvedněte schránu smlouvy a ubírejte se před lidem." I zvedli schránu smlouvy a šli před lidem.
Joz 3:7 Hospodin řekl Jozuovi: "Dnešního dne jsem tě začal před zraky celého Izraele vyvyšovat, aby poznali, že jsem s tebou, jako jsem byl s Mojžíšem.
Joz 3:8 Kněžím nesoucím schránu smlouvy přikážeš toto: Až vstoupíte na pokraj jordánských vod, zůstanete v Jordánu stát."
Joz 3:9 Jozue vyzval Izraelce: "Přistupte sem a slyšte slova Hospodina, svého Boha."
Joz 3:10 A Jozue pokračoval: "Poznáte, že uprostřed vás je živý Bůh. Ten před vámi vyžene Kenaance, Chetejce, Chivejce, Perizejce, Girgašejce, Emorejce i Jebúsejce.
Joz 3:11 Hle, před vámi přejde Jordán schrána smlouvy Pána celé země.
Joz 3:12 Nyní si vyberte z izraelských kmenů dvanáct mužů, po jednom muži z každého kmene.
Joz 3:13 Jakmile nohy kněží nesoucích schránu Hospodina, Pána celé země, spočinou ve vodách Jordánu, jordánské vody se rozestoupí; vody řítící se shora zůstanou stát jako jednolitá hráz."
Joz 3:14 Tak se stalo. Lid vytáhl ze svých stanů, aby přešel Jordán, a kněží nesoucí schránu smlouvy šli před lidem.
Joz 3:15 Když ti, kteří nesli schránu, přišli k Jordánu a nohy kněží nesoucích schránu se smočily na pokraji vod - Jordán je vždycky v čas žně rozvodněn daleko z břehů -,
Joz 3:16 tu vody řítící se shora zůstaly stát a postavily se jako jednolitá hráz velmi daleko odtud u města Adamu, které leží při Saretánu; a ty, které tekly dolů k Pustému moři, k moři Solnému, se vytratily. Tak přešel lid naproti Jerichu.
Joz 3:17 Kněží nesoucí schránu Hospodinovy smlouvy stáli nepohnutě na suché zemi uprostřed Jordánu a celý Izrael přecházel po suchu, dokud celý ten pronárod do jednoho nepřešel Jordán.
Joz 4:1 Když celý ten pronárod do jednoho přešel Jordán, řekl Hospodin Jozuovi:
Joz 4:2 "Vyberte si z lidu dvanáct mužů, po jednom z každého kmene,
Joz 4:3 a přikažte jim: Vyneste zprostřed Jordánu, odtud, kde nepohnutě stály nohy kněží, dvanáct kamenů, vezměte je s sebou a složte je na místě, kde této noci přenocujete."
Joz 4:4 Jozue tedy povolal dvanáct mužů, které z Izraelců určil, po jednom z každého kmene,
Joz 4:5 a řekl jim: "Jděte před schránu Hospodina, svého Boha, doprostřed Jordánu. Každý si vyzvedne na rameno jeden kámen, podle počtu kmenů Izraelců.
Joz 4:6 To bude mezi vámi na znamení. Až se v budoucnu budou vaši synové vyptávat: »Čím jsou pro vás tyto kameny?«,
Joz 4:7 odpovíte jim: »Vody Jordánu se rozestoupily před schránou Hospodinovy smlouvy; když procházela Jordánem, vody Jordánu se rozestoupily.« Tyto kameny budou Izraelcům pamětným znamením navěky."
Joz 4:8 Izraelci učinili, jak Jozue přikázal. Vynesli zprostřed Jordánu dvanáct kamenů podle počtu kmenů Izraelců, jak Jozuovi uložil Hospodin, a přešli s nimi na místo, kde se chystali přenocovat; tam je složili.
Joz 4:9 Též na místě uprostřed Jordánu, kde stály nohy kněží nesoucích schránu smlouvy, postavil Jozue dvanáct kamenů a ty tam jsou až dodnes.
Joz 4:10 Kněží nesoucí schránu stáli uprostřed Jordánu, dokud nebylo vykonáno úplně všechno, co podle Hospodinova příkazu uložil Jozue lidu, jak Jozuovi přikázal Mojžíš. Lid pak rychle přešel.
Joz 4:11 Když přešel všechen lid do jednoho, přešla také Hospodinova schrána i kněží, kteří byli před lidem.
Joz 4:12 V čele Izraelců přešli vojensky seřazeni též Rúbenovci, Gádovci a polovina kmene Manasesova, jak jim uložil Mojžíš.
Joz 4:13 Kolem čtyřiceti tisíc vojáků táhlo ve zbroji před Hospodinem do boje na Jerišské pustiny.
Joz 4:14 Onoho dne vyvýšil Hospodin Jozua před očima celého Izraele, takže měli před ním bázeň po celý jeho život, jako měli bázeň před Mojžíšem.
Joz 4:15 Hospodin řekl Jozuovi:
Joz 4:16 "Přikaž kněžím nesoucím schránu svědectví, ať vystoupí z Jordánu."
Joz 4:17 Jozue tedy kněžím přikázal: "Vystupte z Jordánu."
Joz 4:18 Sotva však kněží nesoucí schránu Hospodinovy smlouvy zprostřed Jordánu vystoupili, hned jak se nohy kněží odtrhly ode dna a stanuly na suchu, vrátily se vody Jordánu na své místo a rozlévaly se jako předtím daleko z břehů.
Joz 4:19 Desátého dne prvního měsíce vystoupil lid z Jordánu. Utábořili se v Gilgálu, při východním okraji Jericha.
Joz 4:20 Oněch dvanáct kamenů, které vzali z Jordánu, postavil Jozue v Gilgálu.
Joz 4:21 Řekl Izraelcům: "Až se v budoucnu budou vaši synové vyptávat svých otců: »Co je to za kameny?«,
Joz 4:22 seznamte své syny s tímto: Izrael přešel tento Jordán po suchu.
Joz 4:23 Hospodin, váš Bůh, vysušil před vámi vody Jordánu, dokud jste nepřešli, jako to učinil Hospodin, váš Bůh, s Rákosovým mořem, které před vámi vysušil, dokud jste nepřešli,
Joz 4:24 aby poznaly všechny národy země, jak mocná je ruka Hospodinova, a abyste se báli Hospodina, svého Boha, po všechny dny."
Joz 5:1 Když uslyšeli všichni emorejští králové, kteří sídlili na západ od Jordánu, a všichni kenaanští králové při moři, že Hospodin vysušil před Izraelci vody Jordánu, dokud nepřešli, ztratili odvahu a pozbyli před Izraelci ducha.
Joz 5:2 V tom čase vyzval Hospodin Jozua: "Zhotov si kamenné nože a znovu zaveď, podruhé, pro Izraelce obřízku."
Joz 5:3 Jozue si tedy zhotovil kamenné nože a obřezal Izraelce u Pahorku předkožek.
Joz 5:4 Důvod, proč je Jozue obřezal, byl tento: Všechen lid mužského pohlaví, který vyšel z Egypta, všichni bojovníci, pomřeli na poušti cestou po vyjití z Egypta.
Joz 5:5 Všechen lid, který vyšel, byl obřezán; neobřezávali však nikoho z lidu, kdo se narodil na poušti cestou po vyjití z Egypta.
Joz 5:6 Čtyřicet let chodili Izraelci pouští, dokud do jednoho nezmizel celý ten pronárod bojovníků, kteří vyšli z Egypta, protože neposlouchali Hospodina. O nich se Hospodin zapřisáhl, že jim nedovolí spatřit zemi, o které přisáhl jejich otcům, že nám ji dá, zemi oplývající mlékem a medem.
Joz 5:7 Místo nich povolal jejich syny a ty Jozue obřezal, neboť byli neobřezaní; cestou je totiž neobřezávali.
Joz 5:8 Když byl celý ten pronárod do jednoho obřezán, zůstali na svém místě v táboře, dokud se nezhojili.
Joz 5:9 Hospodin Jozuovi řekl: "Dnes jsem od vás odvalil egyptskou potupu." Proto pojmenoval to místo Gilgál (to je Odvalení); jmenuje se tak až dodnes.
Joz 5:10 Izraelci tábořili v Gilgálu. Čtrnáctého dne toho měsíce navečer slavili na Jerišských pustinách hod beránka.
Joz 5:11 Druhého dne po hodu beránka začali jíst nekvašené chleby a pražené zrní z výtěžku země, právě toho dne.
Joz 5:12 Toho druhého dne, kdy začali jíst z výtěžku země, přestala také mana; teď už Izraelci manu neměli, ale toho roku jedli z úrody kenaanské země.
Joz 5:13 Když byl Jozue u Jericha, rozhlédl se, a hle, naproti němu stojí muž a má v ruce tasený meč. Jozue šel k němu a zeptal se ho: "Patříš k nám nebo k našim protivníkům?"
Joz 5:14 Odvětil: "Nikoli. Jsem velitel Hospodinova zástupu, právě jsem přišel." I padl Jozue tváří k zemi, klaněl se a otázal se: "Jaký rozkaz má můj pán pro svého služebníka?"
Joz 5:15 Velitel Hospodinova zástupu Jozuovi odpověděl: "Zuj si z nohou opánky, neboť místo, na němž stojíš, je svaté." A Jozue tak učinil.
Joz 6:1 Jericho se před Izraelci důkladně uzavřelo; nikdo nevycházel ani nevcházel.
Joz 6:2 Ale Hospodin řekl Jozuovi: "Hleď, vydal jsem ti do rukou Jericho i jeho krále s udatnými bohatýry.
Joz 6:3 Vy všichni bojovníci obejdete město vždy jednou kolem. To budeš dělat po šest dní.
Joz 6:4 Sedm kněží ponese před schránou sedm polnic z beraních rohů. Sedmého dne obejdete město sedmkrát a kněží zatroubí na polnice.
Joz 6:5 Až zazní táhlý tón z beraního rohu, jakmile uslyšíte zvuk polnice, vyrazí všechen lid mohutný válečný pokřik. Hradby města se zhroutí a lid vstoupí do města, každý tam, kde právě bude".
Joz 6:6 Jozue, syn Núnův, tedy povolal kněze a nařídil jim: "Přineste schránu smlouvy a sedm kněží ať nese před Hospodinovou schránou sedm polnic z beraních rohů."
Joz 6:7 Lidu řekl: "Pojďte a obcházejte město a ozbrojenci ať se ubírají před Hospodinovou schránou."
Joz 6:8 Stalo se, jak Jozue lidu nařídil: Sedm kněží nesoucích sedm polnic z beraních rohů se ubíralo před Hospodinem a troubilo na polnice a schrána Hospodinovy smlouvy šla za nimi.
Joz 6:9 Ozbrojenci šli před kněžími troubícími na polnice a shromážděný zástup šel za schránou, šli a troubili na polnice.
Joz 6:10 Jozue lidu dále přikázal: "Zdržíte se válečného pokřiku, ani nehlesnete, ani slovo nevyjde z vašich úst, až do dne, kdy vám nařídím: Strhněte pokřik. Pak strhnete pokřik."
Joz 6:11 Na jeho pokyn obešla Hospodinova schrána město jednou kolem. Pak šli do tábora a v táboře přenocovali.
Joz 6:12 Za časného jitra přinesli Jozue a kněží Hospodinovu schránu.
Joz 6:13 Sedm kněží neslo před Hospodinovou schránou sedm polnic z beraních rohů a za pochodu troubilo na polnice. Ozbrojenci šli před nimi a shromážděný zástup šel za Hospodinovou schránou; šli a troubili na polnice.
Joz 6:14 I druhého dne obešli město jednou a vrátili se do tábora. To dělali po šest dní.
Joz 6:15 Ale sedmého dne za časného jitra, hned jak vzešla jitřenka, obešli město týmž způsobem sedmkrát; jen onoho dne obcházeli město sedmkrát.
Joz 6:16 Když obcházeli po sedmé, zatroubili kněží na polnice a Jozue lidu nařídil: "Strhněte válečný pokřik, neboť vám Hospodin město vydal.
Joz 6:17 Město se vším všudy je klaté před Hospodinem. Naživu zůstane jen nevěstka Rachab se všemi, kteří jsou u ní v domě, neboť skryla posly, které jsme vyslali.
Joz 6:18 Jenom se mějte na pozoru před tím, co je klaté, abyste nebyli vyhubeni jako klatí, kdybyste vzali něco klatého. Přivolali byste na izraelský tábor klatbu a uvrhli jej do zkázy.
Joz 6:19 Všechno stříbro a zlato i bronzové a železné předměty budou zasvěceny Hospodinu, dá se to na Hospodinův poklad."
Joz 6:20 Když kněží zatroubili na polnice, lid strhl válečný pokřik. Jakmile lid zaslechl zvuk polnice, strhl mohutný pokřik. Hradby se zhroutily a lid vstoupil do města, každý tam, kde právě byl. Tak dobyli město.
Joz 6:21 Všechno, co bylo v městě, vyhubili ostřím meče jako klaté, muže i ženy, mladíky i starce, též skot a brav i osly.
Joz 6:22 Ale oběma mužům, kteří jako zvědové prošli zemí, Jozue řekl: "Vstupte do domu té ženy nevěstky a vyveďte tu ženu odtud spolu se vším, co jí náleží, jak jste jí přísahali."
Joz 6:23 Ti mládenci, zvědové, tedy vešli dovnitř a vyvedli Rachabu i jejího otce a matku i bratry se vším, co jí náleželo; vyvedli všechno její příbuzenstvo a poskytli jim místo za izraelským táborem.
Joz 6:24 Město se vším všudy vypálili. Jen stříbro a zlato i bronzové a železné předměty dali na poklad Hospodinova domu.
Joz 6:25 Ale nevěstku Rachabu, dům jejího otce a všechno, co jí náleželo, nechal Jozue naživu. Tak zůstala uprostřed Izraele až dodnes, poněvadž skryla posly, které poslal Jozue na výzvědy do Jericha.
Joz 6:26 V onen čas se Jozue zapřisáhl: "Proklet buď před Hospodinem muž, který znovu vybuduje toto město Jericho. Na svém prvorozeném položí jeho základy, na svém nejmladším postaví jeho brány."
Joz 6:27 Hospodin byl s Jozuem a pověst o něm se roznesla po celé zemi.
Joz 7:1 Izraelci se při provádění klatby dopustili zpronevěry. Akán, syn Karmího, syna Zabdího, syna Zerachova z pokolení Judova, vzal něco z věcí propadlých klatbě. Proto vzplanul Hospodin proti Izraelcům hněvem.
Joz 7:2 Jozue vyslal muže z Jericha do Aje, který byl u Bét-ávenu, na východ od Bét-elu, a řekl jim: "Jděte do té země na výzvědy!" Muži tedy šli na výzvědy do Aje.
Joz 7:3 Když se vrátili k Jozuovi, hlásili mu: "Není třeba, aby táhl všechen lid. Ať vytáhnou jen dva nebo tři tisíce mužů a přepadnou Aj. Nezatěžuj tím všechen lid, vždyť jich je málo."
Joz 7:4 I vydalo se tam z lidu na tři tisíce mužů, ale museli před ajskými muži utéci.
Joz 7:5 Ajští mužové z nich pobili asi třicet šest mužů. Pronásledovali je před branou až k lomům a na stráni je pobíjeli. Lid ztratil odvahu, rozplynula se jako voda.
Joz 7:6 Tu roztrhl Jozue své roucho, padl před Hospodinovou schránou tváří k zemi, ležel tak až do večera spolu s izraelskými staršími a házeli si prach na hlavu.
Joz 7:7 Jozue lkal: "Ach, Panovníku Hospodine, proč jsi vlastně převedl tento lid přes Jordán? Chceš nás vydat do rukou Emorejců, aby nás zahubili? Kéž bychom byli raději zůstali na druhé straně Jordánu!
Joz 7:8 Dovol prosím, Panovníku, co mám říci, když se Izrael dal na útěk před svými nepřáteli?
Joz 7:9 Až to uslyší Kenaanci a ostatní obyvatelé země, obklíčí nás a vyhladí naše jméno ze země. Co pak učiníš pro své veliké jméno?"
Joz 7:10 Hospodin řekl Jozuovi: "Vstaň! Co je s tebou, že jsi padl na tvář?
Joz 7:11 Izrael zhřešil. Přestoupili mou smlouvu, kterou jsem jim vydal. Vzali z věcí propadlých klatbě, kradli, zatajili to a uložili mezi své věci.
Joz 7:12 Proto nemohou Izraelci před svými nepřáteli obstát a obracejí se před svými nepřáteli na útěk, protože sami propadli klatbě. Nebudu už s vámi, jestliže ze svého středu nevymýtíte to, co propadlo klatbě.
Joz 7:13 Vzhůru, posvěť lid a vyzvi jej: »Posvěťte se na zítřek! Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Uprostřed tebe je něco, co propadlo klatbě, Izraeli! Nemůžeš obstát před svými nepřáteli, dokud to, co propadlo klatbě, neodstraníte ze svého středu.
Joz 7:14 Ráno budete přistupovat po kmenech. Kmen, který Hospodin označí, bude přistupovat po čeledích. Čeleď, kterou Hospodin označí, bude přistupovat po domech. Dům, který Hospodin označí, bude přistupovat po mužích.
Joz 7:15 Ten, kdo bude označen, že si přisvojil věc propadlou klatbě, bude spálen se vším, co mu patří, protože přestoupil Hospodinovu smlouvu a dopustil se v Izraeli hanebnosti.«"
Joz 7:16 Za časného jitra rozkázal Jozue Izraeli přistupovat po kmenech. Losem byl označen kmen Judův.
Joz 7:17 Rozkázal, aby přistupovala judská čeleď. Označena byla čeleď Zerachejců. Rozkázal, aby přistupovala zerašská čeleď po mužích. Označen byl Zabdí.
Joz 7:18 Pak rozkázal, aby přistupoval jeho dům po mužích. Označen byl Akán, syn Karmího, syna Zabdího, syna Zerachova z pokolení Judova.
Joz 7:19 Tu vyzval Jozue Akána: "Synu, přiznej slávu Hospodinu, Bohu Izraele, a vzdej mu chválu. Doznej se mi, co jsi učinil; nic přede mnou nezapírej!"
Joz 7:20 Akán odpověděl Jozuovi: "Ano, zhřešil jsem proti Hospodinu, Bohu Izraele; učinil jsem toto:
Joz 7:21 Viděl jsem mezi kořistí jeden pěkný šineárský plášť, dvě stě šekelů stříbra a jeden zlatý jazyk o váze padesáti šekelů. Vzplanul jsem žádostí a vzal jsem si to. Je to ukryto v zemi uvnitř mého stanu a stříbro je vespod."
Joz 7:22 Jozue poslal posly, ti běželi do stanu, a hle, bylo to ukryto v jeho stanu a stříbro bylo vespod.
Joz 7:23 Vzali ty věci ze stanu, přinesli k Jozuovi a všem Izraelcům a pohodili je před Hospodinem.
Joz 7:24 Za účasti všeho Izraele vzal Jozue Akána, syna Zerachova, i stříbro, plášť a zlatý jazyk, i jeho syny a dcery, býky a osly, jeho brav i stan a všechno, co mu patřilo, a ubírali se s tím vzhůru do doliny Akóru.
Joz 7:25 Jozue řekl: "Zkázu, kterou jsi uvalil na nás, nechť uvalí Hospodin v tento den na tebe." Všechen Izrael jej kamenoval; spálili je a zaházeli je kamením.
Joz 7:26 Navršili nad ním velkou hromadu kamení; je tam až dodnes. A Hospodin upustil od svého planoucího hněvu. Proto se to místo jmenuje Emek Akór (to je Dolina zkázy) až dodnes.
Joz 8:1 Potom řekl Hospodin Jozuovi: "Neboj se a neděs. Vezmi s sebou všechen bojeschopný lid a vytáhni proti Aji. Hleď, vydal jsem ti do rukou ajského krále i jeho lid, jeho město i jeho zemi.
Joz 8:2 Naložíš s Ajem a jeho králem, jako jsi naložil s Jerichem a jeho králem. Avšak kořist a dobytek si necháte jako lup. Postav proti němu za městem zálohy."
Joz 8:3 Jozue a všechen bojeschopný lid vytáhli proti Aji. Jozue vybral třicet tisíc mužů, udatných bohatýrů, a v noci je rozmístil.
Joz 8:4 Přikázal jim: "Hleďte, za městem se položte do zálohy proti městu. Příliš se od města nevzdalujte, buďte všichni připraveni.
Joz 8:5 Já a všechen lid, který bude se mnou, se k městu přiblížíme. Jakmile oni vytrhnou proti nám jako předtím, dáme se před nimi na útěk.
Joz 8:6 Ať za námi vytrhnou; odlákáme je od města, neboť si řeknou: »Utíkají před námi jako předtím.« Proto se dáme před nimi na útěk.
Joz 8:7 Pak vyrazíte ze zálohy a město obsadíte; Hospodin, váš Bůh, vám je vydal do rukou.
Joz 8:8 Až se města zmocníte, zapálíte je. Tak učiníte podle slova Hospodinova. Hleďte, to jsem vám přikázal."
Joz 8:9 Jozue je tedy rozmístil a oni se stáhli do zálohy a usadili se mezi Bét-elem a Ajem, západně od Aje. Jozue pak strávil tuto noc uprostřed lidu.
Joz 8:10 Za časného jitra vykonal Jozue přehlídku lidu. Pak táhl s izraelskými staršími před lidem na Aj.
Joz 8:11 S ním vytáhl všechen bojeschopný lid. Postupovali a došli až naproti městu. Utábořili se na sever od Aje. Mezi nimi a Ajem bylo údolí.
Joz 8:12 Jozue vybral asi pět tisíc mužů a postavil je do zálohy mezi Bét-elem a Ajem, západně od města.
Joz 8:13 Lid, celý tábor, zaujal postavení severně od města a zadní voj západně od města. Jozue odešel té noci doprostřed doliny.
Joz 8:14 Když to zpozoroval ajský král, on i všechen jeho lid, mužové města, za časného jitra rychle vytrhli do boje proti Izraeli v určený čas na okraj pustiny. Nevěděl však, že jsou proti němu za městem zálohy.
Joz 8:15 Když se Jozue a všechen Izrael měli s nimi střetnout, dali se na útěk směrem k poušti.
Joz 8:16 Tu byl křikem přivolán všechen lid, který byl v městě, aby je pronásledoval. Pronásledovali Jozua a dali se od města odlákat.
Joz 8:17 V Aji, totiž v Bét-elu, nezůstal nikdo, kdo by nevytrhl za Izraelem. Nechali město otevřené a pronásledovali Izraele.
Joz 8:18 I řekl Hospodin Jozuovi: "Pozvedni oštěp, který držíš v ruce, směrem k Aji, neboť jsem ti jej vydal do rukou." Jozue pozvedl oštěp, který držel v ruce, směrem k městu.
Joz 8:19 Jakmile pozvedl ruku, zálohy se ihned vyřítily ze svého postavení, přihnaly se, vpadly do města, dobyly je a ihned město zapálily.
Joz 8:20 Ajští muži se ohlédli a spatřili, jak z města vystupuje k nebi kouř. Nemohli však utéci sem ani tam, neboť i lid, který utíkal do pouště, se obrátil proti pronásledovatelům.
Joz 8:21 Když totiž Jozue a všechen Izrael viděli, že záloha dobyla město a že z města vystupuje kouř, obrátili se a pobíjeli ajské muže.
Joz 8:22 A ti z města jim vytrhli vstříc, takže Ajští byli Izraelem sevřeni z jedné i z druhé strany. Izraelci je pobíjeli, nenechali nikoho vyváznout a uniknout.
Joz 8:23 Ale ajského krále chytili živého a přivedli ho k Jozuovi.
Joz 8:24 Izrael pobil všechny obyvatele Aje na poli, v poušti, kam je pronásledovali. Všichni do jednoho padli ostřím meče. Pak se celý Izrael vrátil do Aje a vybil jej ostřím meče.
Joz 8:25 Všech mužů i žen, kteří toho dne padli, bylo dvanáct tisíc; padli všichni ajští muži.
Joz 8:26 Ale Jozue nespustil ruku s pozvednutým oštěpem dříve, dokud nebyli všichni obyvatelé Aje vyhubeni jako klatí.
Joz 8:27 Jen dobytek a kořist z města si Izrael nechal jako lup podle slova Hospodinova, které přikázal Jozuovi.
Joz 8:28 Jozue vypálil Aj a učinil jej navěky pahorkem sutin, místem zpustošeným, jak je tomu až dodnes.
Joz 8:29 Ajského krále dal pověsit na kůl, kde byl až do večera. Když slunce zapadalo, rozkázal Jozue, aby sňali jeho mrtvé tělo z kůlu. Pohodili je u vchodu do městské brány a navršili nad ním velikou hromadu kamení, která tam je až dodnes.
Joz 8:30 Tehdy zbudoval Jozue oltář Hospodinu, Bohu Izraele, na hoře Ébalu,
Joz 8:31 jak Izraelcům přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, tak jak je napsáno v Knize Mojžíšova zákona: oltář z neotesaných kamenů, neopracovaných železem. Na něm přinesli Hospodinu oběti zápalné a obětovali oběti pokojné.
Joz 8:32 Tam napsal v přítomnosti Izraelců na kamenech opis Mojžíšova zákona.
Joz 8:33 Všechen Izrael se svými staršími, správci a soudci stál po obou stranách schrány proti lévijským kněžím, kteří nosili schránu Hospodinovy smlouvy, i hosté a domorodci, polovina směrem k hoře Gerizímu a druhá polovina směrem k hoře Ébalu, jak kdysi přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, aby dávali požehnání izraelskému lidu.
Joz 8:34 Potom předčítal všechna slova Zákona, požehnání i zlořečení, přesně jak to je zapsáno v Knize Zákona.
Joz 8:35 Nebylo jediného slova přikázaného Mojžíšem, které by Jozue nepřečetl před celým shromážděním Izraele, včetně žen a dětí i těch, kdo žili mezi nimi jako hosté.
Joz 9:1 Když se o tom doslechli všichni králové, kteří byli z této strany Jordánu, v pohoří i v Přímořské nížině a na celém pobřeží Velkého moře směrem k Libanónu, totiž král chetejský, emorejský, kenaanský, perizejský, chivejský a jebúsejský,
Joz 9:2 shromáždili se, aby jednomyslně bojovali proti Jozuovi a Izraeli.
Joz 9:3 I obyvatelé Gibeónu se doslechli, jak Jozue naložil s Jerichem a Ajem.
Joz 9:4 Vymyslili si tedy také lest, že půjdou a budou se vydávat za poselstvo. Vložili na osly vetché pytle a zpuchřelé, popraskané a svazované vinné měchy,
Joz 9:5 na nohou měli vetché spravované střevíce a na sobě odřené pláště. I všechen chléb, jímž se zásobili, byl vyschlý a rozdrobený.
Joz 9:6 Tak přišli k Jozuovi do tábora v Gilgálu a řekli jemu i mužům izraelským: "Přišli jsme z daleké země. Uzavřete s námi smlouvu!"
Joz 9:7 Ale izraelští muži Chivejcům odpověděli: "Možná, že sídlíte mezi námi; jakpak bychom mohli s vámi uzavřít smlouvu!"
Joz 9:8 Řekli nato Jozuovi: "Jsme tvoji otroci." Jozue se jich otázal: "Kdo jste a odkud přicházíte?"
Joz 9:9 Odpověděli mu: "Z velmi daleké země přišli tvoji otroci za jménem Hospodina, tvého Boha. Slyšeli jsme o něm zprávy, co všechno učinil v Egyptě
Joz 9:10 a jak naložil s dvěma emorejskými králi v Zajordání, s chešbónským králem Síchonem a s bášanským králem Ógem z Aštarótu.
Joz 9:11 Naši stařešinové a všichni obyvatelé naší země nás vyzvali: »Vezměte si s sebou zásoby na cestu, jděte jim vstříc a řekněte jim: Jsme vaši otroci. Uzavřete s námi smlouvu.«
Joz 9:12 Toto je náš chléb. Byl ještě horký, když jsme se jím zásobili při odchodu z našich domů, než jsme se vydali k vám. A teď se podívejte: je vyschlý a rozdrobený.
Joz 9:13 A tyto vinné měchy byly nové, když jsme je plnili. Podívejte se, jak popraskaly. A toto jsou naše pláště a střevíce; zvětšely, protože cesta byla velmi dlouhá."
Joz 9:14 Izraelští muži si tedy vzali z jejich zásob, aniž se ptali na Hospodinův výrok.
Joz 9:15 Jozue sjednal mír a uzavřel s nimi smlouvu, že je nechá naživu. Předáci izraelské pospolitosti jim to potvrdili přísahou.
Joz 9:16 Když uplynuly tři dny po tom, co s nimi uzavřeli smlouvu, doslechli se, že jsou z jejich blízkosti a že sídlí mezi nimi.
Joz 9:17 Izraelci totiž táhli dál a třetího dne přišli do jejich měst. Byla to města Gibeón, Kefíra, Beerót a Kirjat-jearím.
Joz 9:18 Ale Izraelci je nepobili, poněvadž se jim předáci izraelské pospolitosti zavázali přísahou při Hospodinu, Bohu Izraele. Proto celá pospolitost proti předákům reptala
Joz 9:19 a všichni předáci vysvětlovali celé pospolitosti: "My jsme jim přísahali při Hospodinu, Bohu Izraele, takže se jich nyní nemůžeme dotknout.
Joz 9:20 Musíme je nechat naživu, aby na nás nedolehlo Hospodinovo rozlícení pro přísahu, kterou jsme se jim zavázali."
Joz 9:21 O nich pak předáci řekli: "Ať zůstanou naživu, ale budou pro celou pospolitost sekat dříví a čerpat vodu." Tak o nich mluvili předáci.
Joz 9:22 Potom si je zavolal Jozue a promluvil k nim: "Proč jste nás obelstili? Tvrdili jste: »Jsme od vás velmi daleko«, a zatím sídlíte mezi námi!
Joz 9:23 Buďte za to prokleti. Nepřestanete být otroky. Budete sekat dříví a čerpat vodu pro dům mého Boha."
Joz 9:24 Odpověděli Jozuovi: "Tvým otrokům bylo oznámeno, co Hospodin, tvůj Bůh, přikázal svému služebníku Mojžíšovi, že vám dá celou zemi a že před vámi vyhladí všechny její obyvatele. Velmi jsme se báli, že nás připravíte o život. Proto jsme to udělali.
Joz 9:25 Teď jsme v tvých rukou. Nalož s námi jak uznáš za dobré a správné."
Joz 9:26 I naložil s nimi tak, že je vyprostil z rukou Izraelců, takže je nezabili.
Joz 9:27 Ale onoho dne jim Jozue uložil, aby sekali dříví a čerpali vodu pro pospolitost a pro Hospodinův oltář, a to až dodnes, na místě, které vyvolí.
Joz 10:1 Adonísedek, král jeruzalémský, se doslechl, že Jozue dobyl Aj a zničil jej jako klatý - jako naložil s Jerichem a s jeho králem, tak naložil s Ajem a s jeho králem - a že obyvatelé Gibeónu uzavřeli s Izraelem mír a jsou nyní mezi nimi.
Joz 10:2 Tu se začali velmi bát, neboť Gibeón byl veliké město jako jedno z měst královských; byl větší než Aj a všichni jeho muži byli bohatýři.
Joz 10:3 Proto poslal Adonísedek, král jeruzalémský, vzkaz Hóhamovi, králi chebrónskému, Pirámovi, králi jarmútskému, Jafíovi, králi lakíšskému, a Debírovi, králi eglónskému:
Joz 10:4 "Přitáhněte mi na pomoc, ať porazíme Gibeón, neboť uzavřel mír s Jozuem a Izraelci!"
Joz 10:5 Pět emorejských králů se tedy vydalo společně na pochod, králové jeruzalémský, chebrónský, jarmútský, lakíšský a eglónský, každý se svými šiky. Oblehli Gibeón a zahájili proti němu boj.
Joz 10:6 Gibeónští muži poslali k Jozuovi do tábora v Gilgálu s prosbou: "Nenechávej své otroky bez pomoci! Pospěš rychle k nám a zachraň nás. Pomoz nám, neboť se proti nám srotili všichni emorejští králové, kteří sídlí v pohoří."
Joz 10:7 I vytáhl Jozue z Gilgálu a s ním všechen bojeschopný lid, samí udatní bohatýři.
Joz 10:8 I řekl Hospodin Jozuovi: "Neboj se jich, neboť jsem ti je vydal do rukou. Žádný z nich před tebou neobstojí."
Joz 10:9 Jozue táhl z Gilgálu po celou noc a náhle je přepadl.
Joz 10:10 A Hospodin je před Izraelem uvedl ve zmatek. Připravil jim u Gibeónu zdrcující porážku. Pronásledoval je směrem k bétchorónskému svahu a pobíjel je až do Azeky a Makedy.
Joz 10:11 Když před Izraelem utíkali a byli na bétchorónské stráni, vrhal na ně Hospodin z nebe balvany až do Azeky; tak umírali. Těch, kteří zemřeli po kamenném krupobití, bylo více než těch, které Izraelci pobili mečem.
Joz 10:12 Tehdy mluvil Jozue k Hospodinu, v den, kdy Hospodin vydal Izraelcům Emorejce. Volal před očima Izraele: "Zmlkni, slunce, v Gibeónu, měsíci, v dolině Ajalónu."
Joz 10:13 A slunce zmlklo a měsíc stál, dokud lid nevykonal pomstu nad svými nepřáteli. To je zapsáno, jak známo, v Knize Přímého. Slunce stálo v polovině nebes a nepospíchalo k západu po celý den.
Joz 10:14 Nikdy předtím ani potom nebylo dne, jako byl onen, aby Hospodin tak vyslyšel něčí hlas, neboť Hospodin bojoval za Izraele.
Joz 10:15 Pak se Jozue spolu s celým Izraelem vrátili do Gilgálu do tábora.
Joz 10:16 Těch pět králů se však dalo na útěk a skrylo se v jeskyni u Makedy.
Joz 10:17 Jozuovi bylo oznámeno: "Našli jsme pět králů, ukrytých v jeskyni u Makedy."
Joz 10:18 Jozue řekl: "Přivalte balvany k otvoru jeskyně a postavte k ní několik mužů, aby krále střežili.
Joz 10:19 Vy však neustávejte a pronásledujte své nepřátele, přepadněte jejich zadní voj a nedovolte jim vejít do jejich měst, neboť Hospodin, váš Bůh, vám je vydal do rukou."
Joz 10:20 Jozue s Izraelci dovršil převelikou, zdrcující porážku nepřátel. Rozdrtil je. Ti, kteří z nich přece jen vyvázli, stáhli se do opevněných měst.
Joz 10:21 Všechen lid se vrátil pokojně k Jozuovi do tábora u Makedy. Nikdo se neodvážil proti Izraelcům hlesnout.
Joz 10:22 Jozue pak rozkázal: "Uvolněte otvor jeskyně a přiveďte ke mně z jeskyně těch pět králů!"
Joz 10:23 Učinili tak a přivedli k němu z jeskyně těch pět králů: krále jeruzalémského, chebrónského, jarmútského, lakíšského a eglónského.
Joz 10:24 Když k němu tyto krále přivedli, svolal Jozue všechny izraelské muže a rozkázal velitelům bojovníků, kteří s ním táhli: "Přistupte a stoupněte svýma nohama na šíje těmto králům!" Přistoupili a stoupli jim svýma nohama na šíje.
Joz 10:25 Pak jim Jozue řekl: "Nebojte se a neděste, buďte rozhodní a udatní, neboť právě tak naloží Hospodin se všemi vašimi nepřáteli, proti nimž bojujete."
Joz 10:26 Jozue je potom dal pobít a usmrtit a pověsit na pěti kůlech. Na kůlech zůstali viset až do večera.
Joz 10:27 Při západu slunce vydal Jozue rozkaz, aby je sňali z kůlů a vhodili do jeskyně, kde se skrývali. K otvoru jeskyně navršili balvany, které tam jsou až dodnes.
Joz 10:28 Onoho dne dobyl Jozue Makedu a vybil ji ostřím meče i s jejím králem. Vyhubil obyvatele jako klaté i vše živé v ní; nenechal nikoho vyváznout. Naložil s králem Makedy, jako naložil s králem jerišským.
Joz 10:29 Potom táhl Jozue spolu s celým Izraelem z Makedy do Libny a bojoval s Libnou.
Joz 10:30 I ji a jejího krále vydal Hospodin do rukou Izraele. Vybil ji ostřím meče i vše živé v ní; nenechal nikoho vyváznout. Naložil s jejím králem, jako naložil s králem jerišským.
Joz 10:31 Potom táhl Jozue spolu s celým Izraelem z Libny do Lakíše, oblehl jej a bojoval proti němu.
Joz 10:32 I vydal Hospodin Lakíš do rukou Izraele. Druhého dne jej dobyl, vybil jej ostřím meče i vše živé v něm, stejně jako naložil s Libnou.
Joz 10:33 Tehdy přitáhl Horám, král gezerský, Lakíši na pomoc. Ale Jozue pobil jej i jeho lid; nenechal nikoho vyváznout.
Joz 10:34 Potom táhl Jozue spolu s celým Izraelem z Lakíše do Eglónu. Oblehli jej a bojovali proti němu.
Joz 10:35 Dobyli jej onoho dne a vybili jej ostřím meče; vše živé v něm onoho dne vyhubil jako klaté, stejně jako naložil s Lakíšem.
Joz 10:36 Potom přitáhl Jozue spolu s celým Izraelem z Eglónu do Chebrónu a bojovali proti němu.
Joz 10:37 Dobyli jej a vybili ostřím meče, jeho krále, všechna jeho města i vše živé v něm; nenechal nikoho vyváznout, stejně jako naložil s Eglónem. Město a vše živé v něm vyhubil jako klaté.
Joz 10:38 Potom se Jozue obrátil spolu s celým Izraelem do Debíru a bojoval proti němu.
Joz 10:39 Dobyl jej a vybil jej ostřím meče, jeho krále i všechna jeho města, a vyhubili jako klaté vše živé v něm; nenechal nikoho vyváznout. Jako naložil s Chebrónem, tak naložil s Debírem a jeho králem, stejně jako naložil s Libnou a jejím králem.
Joz 10:40 Tak vybil Jozue celou zemi, pohoří i Negeb, Přímořskou nížinu i srázy, a všechny jejich krále. Nikoho nenechal vyváznout, vše, co dýchalo, vyhubil jako klaté, jak přikázal Hospodin, Bůh Izraele.
Joz 10:41 Jozue je vybil od Kádeš-barneje až ke Gáze, i celou zemi Gošen až po Gibeón.
Joz 10:42 Tak se zmocnil Jozue jedním rázem všech těchto králů a jejich zemí, neboť Hospodin, Bůh Izraele, bojoval za Izraele.
Joz 10:43 Pak se Jozue spolu s celým Izraelem navrátil do Gilgálu do tábora.
Joz 11:1 Když se o tom doslechl Jabín, král chasórský, poslal k Jóbabovi, králi madónskému, ke králi šimrónskému, ke králi akšáfskému
Joz 11:2 a k jiným králům na severu v pohoří, v Jordánském úvalu jižně od Kinarótu, v Přímořské nížině i v Dórské pahorkatině na západě.
Joz 11:3 Na východě i na západě byli Kenaanci, v pohoří Emorejci, Chetejci, Perizejci a Jebúsejci, pod Chermónem v zemi Mispě Chivejci.
Joz 11:4 Ti všichni vytáhli se svými šiky, lid početný jako písek na mořském břehu, a velmi mnoho koní a vozů.
Joz 11:5 Všichni tito králové se spojili, přitáhli a společně se utábořili u vod Merómu, aby bojovali s Izraelem.
Joz 11:6 Tu řekl Hospodin Jozuovi: "Neboj se jich, neboť já je zítra v tuto dobu vydám Izraeli všechny skolené; jejich koně ochromíš a jejich vozy spálíš ohněm."
Joz 11:7 A tak Jozue a všechen bojeschopný lid na ně nečekaně přitáhli k vodám Merómu a přepadli je.
Joz 11:8 A Hospodin je vydal Izraeli do rukou. Pobíjeli je a pronásledovali až k velkému Sidónu, k Misrefót-majimu a na východě k planině Mispě; pobíjeli je, že z nich nezůstal nikdo, kdo by vyvázl.
Joz 11:9 Jozue pak s nimi naložil, jak mu řekl Hospodin: jejich koně ochromil a jejich vozy spálil ohněm.
Joz 11:10 V téže době se Jozue obrátil a dobyl Chasór a jeho krále zabil mečem; Chasór byl totiž dříve hlavou všech těchto království.
Joz 11:11 Všechno živé v něm vybili ostřím meče a vyhubili jako klaté. Nic, co dýchalo, nezůstalo naživu. A Chasór vypálil Jozue ohněm.
Joz 11:12 Dobyl i všechna města těchto králů; všechny jejich krále Jozue zajal a pobil ostřím meče. Vyhubil je jako klaté, jak přikázal služebník Hospodinův Mojžíš.
Joz 11:13 Avšak z měst, postavených na svých pahorcích, nevypálil Izrael žádné. Jozue vypálil jenom Chasór.
Joz 11:14 Všechnu kořist z těch měst a dobytek si Izraelci nechali jako lup. Zato každého člověka zabili ostřím meče, až všechny vyhladili. Neponechali nic, co dýchalo.
Joz 11:15 Jak přikázal Hospodin svému služebníku Mojžíšovi, tak Mojžíš přikázal Jozuovi a tak Jozue učinil. Nevynechal nic ze všeho toho, co Hospodin Mojžíšovi přikázal.
Joz 11:16 Jozue zabral celou tu zemi: pohoří i celý Negeb, celou zemi Gošen, Přímořskou nížinu i Jordánskou pustinu, izraelské pohoří i přilehlou Přímořskou nížinu,
Joz 11:17 od Lysé hory, zvedající se k Seíru, až k Baal-gádu na Libanónské planině pod Chermónským pohořím. Všechny jejich krále zajal, pobil a usmrtil.
Joz 11:18 Se všemi těmito králi vedl Jozue po dlouhá léta boje.
Joz 11:19 Nebylo města, jež by s Izraelci uzavřelo mír, kromě Chivejců, sídlících v Gibeónu. Všechno zabrali bojem.
Joz 11:20 To sám Hospodin zatvrdil jejich srdce, že se dali do boje s Izraelem, aby je vyhubil jako klaté a nesmiloval se nad nimi, nýbrž aby je zahladil, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.
Joz 11:21 Toho času přitáhl Jozue a vyhladil Anákovce z pohoří, z Chebrónu, z Debíru, z Anábu a z celého judského pohoří i z celého pohoří izraelského; Jozue vyhubil je i jejich města jako klaté.
Joz 11:22 V zemi Izraelců nezanechal žádné Anákovce; nějací zůstali jen v Gáze, v Gatu a v Ašdódu.
Joz 11:23 Přesně jak Hospodin řekl Mojžíšovi, tak zabral Jozue celou zemi a dal ji Izraeli za dědictví, podle toho, jak byli rozděleni na kmeny. A země žila v míru bez válek.
Joz 12:1 Toto pak jsou králové té země, které Izraelci pobili a jejichž zemi obsadili za Jordánem k východu slunce, od potoka Arnónu až k Chermónskému pohoří a celou Jordánskou pustinu k východu:
Joz 12:2 Síchon, král emorejský, který sídlil v Chešbónu a vládl od Aróeru na břehu potoka Arnónu, totiž od středu Potočního údolí přes polovici Gileádu až k potoku Jaboku, který tvoří hranici Amónců,
Joz 12:3 od Jordánské pustiny východně od Kinerótského moře (to je Genezaretského jezera) až k moři Pustému, to je k moři Solnému, na východ, směrem k Bét-ješimótu, a na jihu až pod sráz Pisgy.
Joz 12:4 Dále pomezí Óga, krále bášanského, ze zbytku Refájců; ten sídlil v Aštarótu a v Edreí
Joz 12:5 a vládl nad Chermónským pohořím, nad Salkou i nad celým Bášanem až k pomezí gešúrskému a maakatskému a nad půlkou Gileádu při pomezí Síchona, krále chešbónského.
Joz 12:6 Mojžíš, služebník Hospodinův, a Izraelci je pobili a Mojžíš, služebník Hospodinův, dal toto území do vlastnictví Rúbenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manasesova.
Joz 12:7 A toto jsou králové té země, které pobil Jozue a Izraelci na západ od Jordánu, od Baal-gádu na planině Libanónské až k Lysé hoře zvedající se k Seíru. Jozue ji dal do vlastnictví izraelským kmenům podle toho, jak byly rozděleny,
Joz 12:8 v pohoří i v Přímořské nížině, v Jordánské pustině i na srázech, v poušti i v Negebu, mezi Chetejci, Emorejci, Kenaanci, Perizejci, Chivejci a Jebúsejci:
Joz 12:9 Král jerišský jeden, král ajský, při Bét-elu, jeden,
Joz 12:10 král jeruzalémský jeden, král chebrónský jeden,
Joz 12:11 král jarmútský jeden, král lakíšský jeden,
Joz 12:12 král eglónský jeden, král gezerský jeden,
Joz 12:13 král debírský jeden, král gederský jeden,
Joz 12:14 král chormský jeden, král aradský jeden,
Joz 12:15 král libenský jeden, král adulámský jeden,
Joz 12:16 král makedský jeden, král bételský jeden,
Joz 12:17 král tapúašský jeden, král cheferský jeden,
Joz 12:18 král afecký jeden, král šáronský jeden,
Joz 12:19 král mádónský jeden, král chasórský jeden,
Joz 12:20 král šímrónsko-merónský jeden, král akšáfský jeden,
Joz 12:21 král taanacký jeden, král megidský jeden,
Joz 12:22 král kedešský jeden, král joknoámský, pod Karmelem, jeden,
Joz 12:23 král dórský, z Dórské pahorkatiny jeden, král pronárodů z Gilgálu jeden,
Joz 12:24 král tirský jeden; všech králů jedenatřicet.
Joz 13:1 Jozue byl stařec pokročilého věku. Hospodin mu řekl: "Ty jsi zestárl a sešel věkem, ale zbývá ještě velmi mnoho země, kterou je nutno obsadit.
Joz 13:2 Toto je země, kterou zbývá přidělit: všechny oblasti pelištejské a celá oblast gešúrská,
Joz 13:3 od ramene řeky při hranicích Egypta až na sever k pomezí Ekrónu, jež se počítá za kenaanské, pět pelištejských knížectví, Gázské, Ašdódské, Aškalónské, Gatské a Ekrónské, a oblast avijská
Joz 13:4 na jihu; dále celá kenaanská země i Meára, patřící Sidóňanům, po Afek, až k pomezí Emorejců,
Joz 13:5 země gebalská a celý Libanón na východ od Baal-gádu pod Chermónským pohořím až k cestě do Chamátu.
Joz 13:6 Všechny obyvatele pohoří od Libanónu až k Misrefót-majimu, všechny Sidóňany, vyženu před Izraelci já sám. Jen přiděl zemi losem Izraeli za dědictví, jak jsem ti přikázal.
Joz 13:7 Rozděl nyní tuto zemi do dědictví devíti kmenům a polovině kmene Manasesova.
Joz 13:8 S druhou polovinou vzali svůj dědičný podíl Rúbenovci a Gádovci; Mojžíš jim jej dal v Zajordání na východě. Mojžíš, služebník Hospodinův, jim dal tento díl:
Joz 13:9 od Aróeru na břehu potoka Arnónu a od města, které je uprostřed Potočního údolí, celou náhorní rovinu od Médeby k Dibónu,
Joz 13:10 všechna města Síchona, krále emorejského, který kraloval v Chešbónu, až k pomezí Amónovců;
Joz 13:11 Gileád a pomezí gešúrské a maakatské, celé pohoří Chermón a celý Bášan až do Salky,
Joz 13:12 celé království Óga v Bášanu, který kraloval v Aštarótu a v Edreí. Ten zůstal ze zbytku Refájců, které Mojžíš porazil a podrobil si je.
Joz 13:13 Ale Gešúrejce a Maakaťany si Izraelci nepodrobili. Proto Gešúr a Maakat sídlí uprostřed Izraele až dodnes.
Joz 13:14 Jenom kmenu Léviho nedal dědičný podíl. Bude jíst z ohnivých obětí Hospodina, Boha Izraele; on bude jeho dědičným podílem, jak jej ujistil.
Joz 13:15 Mojžíš tedy dal pokolení Rúbenovců pro jejich čeledi dědičný podíl.
Joz 13:16 Patřilo jim území od Aróeru na břehu potoka Arnónu a města, které je uprostřed Potočního údolí, celá náhorní rovina až k Médebě,
Joz 13:17 Chešbón a všechna jeho města, která leží na náhorní rovině, Dibón, Bamót-baal, Bét-baal-meón,
Joz 13:18 Jahsa, Kedemót, Mefaat,
Joz 13:19 Kirjatajim, Sibma a Seret-šachar na hoře v dolině,
Joz 13:20 Bétpeór, srázy Pisgy a Bét-ješimót,
Joz 13:21 všechna města na náhorní rovině, celé království Síchona, krále emorejského, který kraloval v Chešbónu. Toho Mojžíš porazil spolu s midjánskými předáky Evím, Rekemem, Súrem, Chúrem a Rebaem, vasaly Síchonovými, obyvateli té země.
Joz 13:22 Též Bileáma, syna Beórova, věštce, popravili Izraelci mečem jako ostatní skolené.
Joz 13:23 Hranicí Rúbenovců byl Jordán a přilehlé území. Tato města a jejich dvorce jsou dědičným podílem Rúbenovců pro jejich čeledi.
Joz 13:24 Mojžíš dal také pokolení Gádovu, Gádovcům, pro jejich čeledi dědičný podíl.
Joz 13:25 Patřilo jim toto území: Jaezer a všechna gileádská města, polovina země Amónovců až k Aróeru naproti Rabě
Joz 13:26 a od Chešbónu až k Ramat-mispě a Betonímu a od Machanajimu až k pomezí Lidbiru,
Joz 13:27 v dolině Bét-rám a Bét-nimra, Sukót a Safón, zbytek království Síchona, krále chešbónského, s Jordánem jako hranicí až k břehům moře Kineretského z východní strany Jordánu.
Joz 13:28 Tato města a jejich dvorce jsou dědičným podílem Gádovců pro jejich čeledi.
Joz 13:29 Mojžíš dal i polovině kmene Manasesova dědičný podíl; patřil zajordánské polovině pokolení Manasesovců pro jejich čeledi.
Joz 13:30 Jejich území se prostíralo od Machanajimu: celý Bášan, celé království Óga, krále bášanského, se všemi vesnicemi Jaírovými v Bášanu, celkem šedesát měst,
Joz 13:31 polovice Gileádu i Aštarót a Edreí, Ógova královská města v Bášanu. Připadly synům Makíra, syna Manasesova, totiž polovině Makírovců, pro jejich čeledi.
Joz 13:32 To jsou dědičné podíly, které Mojžíš přidělil v Moábských pustinách naproti Jerichu za Jordánem k východu.
Joz 13:33 Kmenu Léviho však Mojžíš dědičný podíl nedal. Hospodin, Bůh Izraele, bude jejich dědičným podílem, jak je ujistil.
Joz 14:1 Izraelci obdrželi v kenaanské zemi tyto dědičné podíly: přidělili jim je dědičně kněz Eleazar a Jozue, syn Núnův, a představitelé rodů izraelských pokolení.
Joz 14:2 Dědičný podíl, a to pro devět a půl pokolení, jim byl přidělen losem, jak přikázal Hospodin skrze Mojžíše.
Joz 14:3 Mojžíš dal totiž dědičný podíl dvěma a půl pokolením v Zajordání. Lévijcům ovšem mezi nimi dědičný podíl nedal.
Joz 14:4 Zato Jozefovci tvořili dvě pokolení, Manasesovo a Efrajimovo; a tak nedali lévijcům podíl v zemi, jen města k bydlení a pastviny pro jejich dobytek a stáda.
Joz 14:5 Jak přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak Izraelci učinili, když rozdělovali zemi.
Joz 14:6 Judovci přistoupili v Gilgálu k Jozuovi a Káleb, syn Kenazejce Jefuna, mu řekl: "Ty znáš rozhodnutí, o němž mluvil Hospodin v Kádeš-barneji k Mojžíšovi, muži Božímu, ohledně mne a tebe.
Joz 14:7 Bylo mi čtyřicet let, když mě Mojžíš, služebník Hospodinův, vyslal z Kádeš-barneje, abych jako zvěd prošel zemí, a já jsem mu podal zprávu podle nejlepšího svědomí.
Joz 14:8 Moji bratří, kteří táhli vzhůru se mnou, zavinili, že lid ztratil odvahu. Ale já jsem se cele oddal Hospodinu, svému Bohu.
Joz 14:9 Onoho dne se zavázal Mojžíš přísahou: »Ano, země, na niž stoupla tvá noha, bude navěky patřit tobě a tvým synům jako dědičný podíl, neboť ses cele oddal Hospodinu, mému Bohu.«
Joz 14:10 Nuže hle, Hospodin mě uchoval naživu, jak přislíbil. Čtyřicet pět let uplynulo od chvíle, co Hospodin takto promluvil k Mojžíšovi, když Izrael putoval pouští. A hle, je mi už osmdesát pět let.
Joz 14:11 Ale ještě dnes jsem právě tak silný jako tenkrát, když mě Mojžíš vyslal. Moje síla je dnes stejná, jako byla tehdy, abych bojoval a vycházel a vcházel.
Joz 14:12 Nuže, dej mi to pohoří, o němž mluvil onoho dne Hospodin. Slyšel jsi přece v onen den, že jsou tam Anákovci a velká opevněná města. Snad bude Hospodin se mnou a podaří se mi podrobit si je, jak mluvil Hospodin."
Joz 14:13 Jozue mu požehnal a přidělil Chebrón jako dědičný podíl Kálebovi, synu Jefunovu.
Joz 14:14 Proto patří Chebrón až dodnes jako dědičný podíl Kálebovi, synu Kenazejce Jefuna, poněvadž se cele oddal Hospodinu, Bohu Izraele.
Joz 14:15 Předtím se Chebrón jmenoval Kirjat-arba (to je Město Arbovo); Arba byl největší člověk mezi Anákovci. A země žila v míru bez válek.
Joz 15:1 Pokolení Judovců připadl pro jejich čeledi při pomezí Edómu a pouště Sinu v Negebu, úplně na jihu, tento los:
Joz 15:2 Patřilo jim území Negebu od břehů Solného moře, od zálivu směřujícího k Negebu.
Joz 15:3 Směrem od Negebu se táhne ke Svahu štírů, pokračuje k poušti Sinu a stoupá na jih od Kádeš-barneje, míří k Chesrónu, stoupá k Adáru a odbočuje ke Karce.
Joz 15:4 Pokračuje k Asmónu, táhne se k Potoku egyptskému, takže území vybíhá k moři. To je vaše jižní hranice.
Joz 15:5 Východní hranicí bude Solné moře až k ústí Jordánu. Na severu začíná hranice mořským zálivem při ústí Jordánu.
Joz 15:6 Odtud stoupá hranice k Bét-chogle a pokračuje severně od Bét-araby. Pak stoupá ke kameni Bohana, syna Rúbenova.
Joz 15:7 Hranice stoupá dále od doliny Akóru k Debíru a obrací se na sever ke Gilgálu naproti Adumímskému svahu jižně od potoka. Hranice pak pokračuje podél vody Slunečního pramene a vybíhá k prameni Rogelu.
Joz 15:8 Hranice potom stoupá k Údolí syna Hinómova jižně od skalního hřebenu jebúsejského, což je Jeruzalém, a vystupuje na vrcholek hory, která na západě leží proti Údolí hinómskému a je na severním konci doliny Refájců.
Joz 15:9 Od vrcholu hory zabočuje hranice k prameni vod Neftóachu a vede k městům pohoří Efrónu; poté zabočuje k Baale, to je Kirjat-jearímu.
Joz 15:10 Zde hranice odbočuje od Baaly na západ k hoře Seíru a pokračuje od severu ke skalnímu hřebenu Lesní hory, to je Kesalónu, sestupuje od Bét-šemeše a pokračuje k Timně.
Joz 15:11 Potom hranice vede ke skalnímu hřebenu Ekrónu na severu od města a zabočuje k Šikerónu, pokračuje k Baalské hoře a vede k Jabneelu; hranice vybíhá až k moři.
Joz 15:12 Západní hranicí je Velké moře a jeho pobřeží. To je území Judovců pro jejich čeledi, vymezené hranicemi dokola.
Joz 15:13 Kálebovi, synu Jefunovu, dal podíl uprostřed Judovců podle Hospodinova příkazu Jozuovi, totiž Kirjat-arbu, to je město Arby, otce Anákova, což je Chebrón.
Joz 15:14 Odtud vyhnal Káleb tři Anákovce: Šešaje, Achímana a Talmaje, zplozence Anákovy.
Joz 15:15 Odtud pak táhl vzhůru proti obyvatelům Debíru; Debír se předtím jmenoval Kírjat-sefer (to je Město knihy).
Joz 15:16 Káleb tenkrát prohlásil: "Kdo porazí Kirjat-sefer a dobude jej, tomu dám za manželku svou dceru Aksu."
Joz 15:17 Dobyl jej Otníel, syn Kenazův, Kálebův bratr; dal mu tedy svou dceru Aksu za manželku.
Joz 15:18 Když přišla, navedla jej, aby žádal jejího otce o pole. Sesedla z osla. Káleb se jí otázal: "Co si přeješ?"
Joz 15:19 Odpověděla: "Obdař mě požehnáním! Když jsi mě provdal do jižního suchopáru, dej mi také vodní zřídla." Dal jí tedy zřídla, horní a dolní.
Joz 15:20 To je dědičný podíl pokolení Judovců pro jejich čeledi.
Joz 15:21 Nejvzdálenější města, která připadla pokolení Judovců, při édomském pomezí v Negebu, byla: Kabseel, Eder a Jagúr,
Joz 15:22 Kína, Dimóna a Adeáda,
Joz 15:23 Kedeš, Chasór a Jitnán,
Joz 15:24 Zíf, Telem a Bealót,
Joz 15:25 Chasór-chadata a Kerijót-chesrón, což je Chasór,
Joz 15:26 Amám, Šema a Mólada,
Joz 15:27 Chasar-gada, Chešmón a Bét-pelet,
Joz 15:28 Chasar-šúal, Beer-šeba a Bizjótja,
Joz 15:29 Baala, Ijím a Esem,
Joz 15:30 Eltólad, Kesíl a Chorma,
Joz 15:31 Siklag, Madmana a Sansana,
Joz 15:32 Lebaót, Šilchím, Ajin a Rimón, celkem dvacet devět měst a jejich dvorce.
Joz 15:33 V Přímořské nížině: Eštaól, Sorea a Ašna,
Joz 15:34 Zanóach, Én-ganím, Tapúach a Énam,
Joz 15:35 Jarmút, Adulám, Sóko a Azeka,
Joz 15:36 Šaarajim, Adítajim, Gedera a Gederótajim, čtrnáct měst a jejich dvorce. -
Joz 15:37 Senan, Chadaša a Migdal-gad,
Joz 15:38 Dilean, Mispe a Jokteel,
Joz 15:39 Lakíš, Boskat a Eglón,
Joz 15:40 Kabón, Lachmas a Kitlíš,
Joz 15:41 Gederót, Bét-dágon, Naama a Makeda, šestnáct měst a jejich dvorce. -
Joz 15:42 Libna, Eter a Ašan,
Joz 15:43 Jiftach, Ašna a Nesíb,
Joz 15:44 Keíla, Akzíb a Maréša, devět měst a jejich dvorce. -
Joz 15:45 Ekrón s vesnicemi a dvorci,
Joz 15:46 od Ekrónu až k moři všechno, co leží stranou Ašdódu, a jejich dvorce,
Joz 15:47 Ašdód s vesnicemi a dvorci, Gáza s vesnicemi a dvorci, až k Potoku egyptskému a Velkému moři s pobřežím.
Joz 15:48 V pohoří: Šamír, Jatír a Sóko,
Joz 15:49 Dana, Kirjat-sana, což je Debír,
Joz 15:50 Anab, Eštemo a Aním,
Joz 15:51 Gošen, Cholón a Gílo, jedenáct měst a jejich dvorce. -
Joz 15:52 Arab, Dúma a Ešeán,
Joz 15:53 Janím, Bét-tapúach a Afeka,
Joz 15:54 Chumta, Kirjat-arba, což je Chebrón, a Síor, devět měst a jejich dvorce. -
Joz 15:55 Maón, Karmel, Zíf a Júta,
Joz 15:56 Jizreel, Jokdeám a Zanóach,
Joz 15:57 Kajin, Gibea a Timna, deset měst a jejich dvorce. -
Joz 15:58 Chalchúl, Bét-súr a Gedór,
Joz 15:59 Maarat, Bét-anót a Eltekón, šest měst a jejich dvorce. -
Joz 15:60 Kirjat-baal, což je Kirjat-jearím, a Raba, dvě města a jejich dvorce.
Joz 15:61 Ve stepi: Bét-araba, Midín a Sekaka,
Joz 15:62 Nibšán, Ír-melach a Én-gedí, šest měst a jejich dvorce. -
Joz 15:63 Ale jebúsejské obyvatele Jeruzaléma nebyli Judovci s to si podrobit. Tak sídlí Jebúsejci s Judovci v Jeruzalémě až dodnes.
Joz 16:1 Jozefovcům vyšel tento los: od Jordánu při Jerichu k Jerišským vodám na východ; hranice stoupá pouští od Jericha do hor k Bét-elu.
Joz 16:2 Pak vede od Bét-elu k Lúzu a pokračuje k pomezí Arkejců do Atarótu.
Joz 16:3 Sestupuje na západ k pomezí Jaflétejců až k pomezí Dolního Bét-chorónu a Gezeru a vybíhá k moři.
Joz 16:4 Takový byl dědičný podíl Jozefovců, Manasesa a Efrajima.
Joz 16:5 Efrajimovcům připadlo pro jejich čeledi toto pomezí: Hranice jejich dědičného podílu jde na východ od Atarót-adaru až k Hornímu Bét-chorónu.
Joz 16:6 Dál vede hranice k moři na sever od Mikmetatu. Pak odbočuje hranice na východ k Taanat-šílu a míjí je na východ k Janóachu.
Joz 16:7 Od Janóachu sestupuje k Atarótu a k Naaře, dotýká se Jericha a vede k Jordánu.
Joz 16:8 Od Tapúachu jde hranice na západ k potoku Káně a vybíhá k moři. To je dědičný podíl pokolení Efrajimovců pro jejich čeledi.
Joz 16:9 K tomu města oddělená pro Efrajimovce uprostřed dědičného podílu Manasesovců, všechna města i s dvorci.
Joz 16:10 Avšak nepodrobili si Kenaance, kteří sídlili v Gezeru. A tak sídlí Kenaanci uprostřed Efrajima až dodnes. Byli podrobeni otrockým pracím.
Joz 17:1 Tento los připadl pokolení Manasesovu; to byl Jozefův prvorozený. Makírovi, Manasesovu prvorozenému, otci Gileádovu, za to, že byl válečník, připadly Gileád a Bášan.
Joz 17:2 Také ostatním Manasesovcům připadly podíly pro jejich čeledi: Abíezerovcům, Chelekovcům, Asríelovcům, Šekemovcům, Cheferovcům a Šemídáovcům. To byli potomci Jozefova syna Manasesa, mužské potomstvo podle svých čeledí.
Joz 17:3 Avšak Selofchad, syn Cheferův, vnuk Gileádův, pravnuk Manasesova syna Makíra, neměl syny, nýbrž jen dcery. Jmenovaly se: Machla, Nóa, Chogla, Milka a Tirsa.
Joz 17:4 Ty předstoupily před kněze Eleazara a před Jozua, syna Núnova, a před předáky se slovy: "Hospodin přikázal Mojžíšovi, aby nám dal dědičný podíl mezi našimi bratřími." Dali jim tedy podle Hospodinova příkazu dědičný podíl mezi bratry jejich otce.
Joz 17:5 Manasesovi bylo tudíž přiděleno deset oblastí, kromě území gileádského a bášanského, která jsou v Zajordání,
Joz 17:6 neboť Manasesovy dcery obdržely mezi jeho potomky dědičný podíl. Země gileádská připadla ostatním Manasesovcům.
Joz 17:7 Manasesova hranice jde od Ašeru k Michmetu, který leží naproti Šekemu, a vede na jih k obyvatelům Én-tapúachu.
Joz 17:8 Území tapúašské připadlo Manasesovi, ale samotný Tapúach, při Manasesově pomezí, patřil Efrajimovcům.
Joz 17:9 Hranice pak sestupuje k potoku Káně. Na jih od potoka mezi městy Manasesovými jsou města patřící Efrajimovi. Hranice Manasesova se táhne severně podél potoka a vybíhá k moři.
Joz 17:10 Jižní část patří Efrajimovi, severní Manasesovi, a jeho hranici tvoří moře. Na severu se dotýkají Ašera a na východě Isachara.
Joz 17:11 Manasesovi připadly v území Isacharově a Ašerově: Bét-šeán s vesnicemi, Jibleám s vesnicemi, obyvatelé Dóru s vesnicemi, obyvatelé Én-dóru s vesnicemi, obyvatelé Taanaku s vesnicemi, obyvatelé Megida s vesnicemi a tři návrší.
Joz 17:12 Ale Manasesovci nebyli s to podrobit si tato města a to umožnilo Kenaancům zůstat v té zemi.
Joz 17:13 Teprve když se Izraelci vzmohli, podrobili Kenaance nuceným pracím. Ale nebyli s to podrobit si je úplně.
Joz 17:14 I vytýkali Jozefovci Jozuovi: "Proč jsi nám dal za dědictví jeden los a jednu oblast? Jsme lid početný, protože Hospodin nám tak mnoho požehnal."
Joz 17:15 Jozue jim řekl: "Jste-li lid početný, vytáhněte do lesů, tam na území Perizejců a Refájců, a vykácejte je, když je pro vás Efrajimské pohoří těsné."
Joz 17:16 Jozefovci namítali: "Pohoří nám nepostačí. A všichni Kenaanci, kteří sídlí v dolině, mají železné vozy, jak v Bét-šeánu s jeho vesnicemi, tak v dolině Jizreelu."
Joz 17:17 Jozue odpověděl domu Jozefovu, Efrajimovi a Manasesovi: "Jste početný lid a máte velkou sílu. Nebudete mít jeden los.
Joz 17:18 Bude vám patřit pohoří. Protože je zalesněné, vykácíte je, a kam až vybíhá, bude vám patřit. Podrobíte si Kenaance, třebaže mají železné vozy a jsou silní."
Joz 18:1 Celá pospolitost Izraelců se shromáždila do Šíla a postavili tam stan setkávání. Zemi si už podmanili.
Joz 18:2 Mezi Izraelci zůstalo však ještě sedm kmenů, kterým nepřidělili dědičný podíl.
Joz 18:3 Tu řekl Jozue Izraelcům: "Jak dlouho budete otálet, než konečně obsadíte zemi, kterou vám dal Hospodin, Bůh vašich otců?
Joz 18:4 Určete si za každý kmen tři muže. Pošlu je, aby se vydali na cestu a prošli zemi. Až pořídí její popis podle příslušných dědičných podílů, přijdou ke mně.
Joz 18:5 Rozdělí si ji na sedm podílů. Juda zůstane na svém území na jihu a dům Jozefův zůstane na svém území na severu.
Joz 18:6 Vy pak pořídíte popis země, rozdělený na sedm podílů, a přinesete jej sem ke mně a já vám ji přidělím losem zde před Hospodinem, naším Bohem.
Joz 18:7 Lévijci nebudou mít mezi vámi žádný podíl, jejich dědičným podílem bude Hospodinovo kněžství. A Gád, Rúben a polovice Manasesova kmene dostali své dědičné podíly na východě v Zajordání, jak jim je dal Mojžíš, služebník Hospodinův."
Joz 18:8 Mužové se tedy vydali na cestu a Jozue přikázal těm, kteří šli pořídit popis země: "Jděte a projděte zemi. Až pořídíte její popis, vrátíte se ke mně a já zde v Šílu před Hospodinem vylosuji vaše podíly."
Joz 18:9 Mužové šli, prošli zemi a pořídili její popis podle měst, rozdělený na sedm podílů. Pak přišli k Jozuovi do tábora v Šílu
Joz 18:10 a Jozue jim v Šílu před Hospodinem přidělil losem podíly. Jozue tam rozdělil Izraelcům zemi podle jejich podílů.
Joz 18:11 První los byl vytažen pokolení Benjamínovců pro jejich čeledi: bylo jim vylosováno území mezi Judovci a Jozefovci.
Joz 18:12 Toto je jejich hranice na severní straně: začíná u Jordánu a stoupá ke skalnímu hřebenu severně od Jericha. Směrem na západ vystupuje do pohoří a vybíhá k Bétávenské poušti.
Joz 18:13 Odtud pokračuje hranice k Lúzu, ke skalnímu hřebenu jižně od Lúzu, to je Bét-elu, a sestupuje k Atarót-adaru proti hoře, která je na jih od Dolního Bét-chorónu.
Joz 18:14 Pak hranice odbočuje a stáčí se na západní straně k jihu od hory, která je jižně proti Bét-chorónu, a vybíhá ke Kirjat-baalu, to je Kirjat-jearímu, městu Judovců. To je západní strana.
Joz 18:15 Jižní strana: od okraje Kirjat-jearímu se táhne hranice na západ a vede k prameni vod Neftóachu.
Joz 18:16 Pak sestupuje k úpatí hory, která je naproti Údolí syna Hinómova; leží na severu v dolině Refájců. Údolím hinómským sestupuje ke skalnímu hřebenu Jebúsejců na jihu. Pak sestupuje k prameni Rogelu.
Joz 18:17 Zabočuje od severu a vede k Slunečnímu prameni a táhne se podle Kruhů, které leží naproti Adumímskému svahu. Potom sestupuje ke kameni Rúbenovce Bohana.
Joz 18:18 Pokračuje severně ke skalnímu hřebenu nad Jordánskou pustinou a sestupuje do pustiny.
Joz 18:19 Pak pokračuje na sever ke skalnímu hřebenu u Bét-chogly a vybíhá k severní zátoce Solného moře při ústí Jordánu na jihu. To je jižní hranice.
Joz 18:20 Na východní straně tvoří jejich hranici Jordán. To je dědičný podíl Benjamínovců pro jejich čeledi, vymezený svými hranicemi dokola.
Joz 18:21 Pokolení Benjamínovců a jejich čeledím patřila města: Jericho, Bét-chogla a Emek- kesis,
Joz 18:22 Bét-araba, Semárajim a Bét-el,
Joz 18:23 Avím, Para a Ofra,
Joz 18:24 Kefar-amóní, Ofní a Geba, dvanáct měst s dvorci;
Joz 18:25 Gibeón, Ráma a Beerót,
Joz 18:26 Mispe, Kefíra a Mósa,
Joz 18:27 Rekem, Jirpeel a Tarala,
Joz 18:28 Sela, Elef a město Jebúsejcovo, to je Jeruzalém, Gibeat, Kirjat, čtrnáct měst i s dvorci. To je dědičný podíl Benjamínovců pro jejich čeledi.
Joz 19:1 Druhý los vyšel Šimeónovi, totiž pokolení Šimeónovců pro jejich čeledi. Jejich dědičný podíl byl uprostřed podílu Judovců.
Joz 19:2 Patřila jim dědičným podílem: Beer-šeba, Šeba a Mólada,
Joz 19:3 Chasal-šúal, Bála a Asem,
Joz 19:4 Eltólad, Betúl a Chorma,
Joz 19:5 Siklag, Bét-markabót a Chasarsúsa,
Joz 19:6 Bét-lebaót a Šarúchen, třináct měst i s dvorci;
Joz 19:7 Ajin, Rimón, Eter a Ašan, čtyři města i s dvorci.
Joz 19:8 Také všechny dvorce, které byly v okolí těch měst až po Baalat-beer a Ramat-negeb. To je dědičný podíl pokolení Šimeónovců pro jejich čeledi.
Joz 19:9 Dědičný podíl Šimeónovců byl v oblasti Judovců. Protože podíl Judovců byl pro ně příliš velký, dostali Šimeónovci dědičný podíl uprostřed jejich podílu.
Joz 19:10 Třetí los byl vytažen Zabulónovcům pro jejich čeledi. Pomezí jejich dědičného podílu sahalo až k Sarídu.
Joz 19:11 Jejich hranice stoupá na západ, k Mareále. Dotýká se Dabešetu a sleduje potok naproti Jokneámu.
Joz 19:12 Od Sarídu jde zpět přímo na východ k pomezí Kislótu pod Táborem, táhne se k Daberatu a vystupuje k Jáfiji.
Joz 19:13 Odtud pokračuje přímo na východ do Gat-cheferu a Et-kasínu, vede k Rimónu a zabočuje k Néji.
Joz 19:14 Tam se hranice stáčí na sever k Chanatónu a vybíhá do údolí Jiftach-elu.
Joz 19:15 Patří jim také Katat, Nahalal, Šimrón, Jidala a Bét-lechem, dvanáct měst i s dvorci.
Joz 19:16 Tato města i s dvorci jsou dědičným podílem Zabulónovců pro jejich čeledi.
Joz 19:17 Čtvrtý los vyšel Isacharovi, totiž Isacharovcům pro jejich čeledi.
Joz 19:18 Jejich pomezí sahalo až k Jizreelu a patří k němu Kesulót a Šúnem,
Joz 19:19 Chafarajim, Šíon a Anacharat,
Joz 19:20 Rabít, Kišjón a Ebes,
Joz 19:21 Remet, Én-ganím, Én-chada a Bét-pases.
Joz 19:22 Hranice se dotýká Tábora, táhne se k Šachasímu a Bét-šemeši a vybíhá k Jordánu, šestnáct měst i s dvorci.
Joz 19:23 Ta města i s dvorci jsou dědičným podílem pokolení Isacharovců pro jejich čeledi.
Joz 19:24 Pátý los vyšel pokolení Ašerovců pro jejich čeledi.
Joz 19:25 Připadlo jim pomezí: Chelkat, Chalí, Beten a Akšáf,
Joz 19:26 Alamelek, Ameád a Mišál. Hranice se na západě dotýká Karmelu a ramene říčky Libnátu.
Joz 19:27 Obrací se na východ k Bét-dágonu, dotýká se území zabulónského a údolí Jiftach-elu na severu, táhne se k Bét-emeku a Neíelu a vede nalevo ke Kabúlu
Joz 19:28 a přes Ebrón, Rechób, Chamón a Kánu až k velkému Sidónu.
Joz 19:29 Pak se hranice vrací k Rámě a až k opevněnému městu Týru. Vrací se k Chose a mezi Chebelem a Akzíbem vybíhá k moři.
Joz 19:30 Patří jim také Uma, Afek a Rechób, dvaadvacet měst i s dvorci.
Joz 19:31 Tato města i s dvorci jsou dědičným podílem pokolení Ašerovců pro jejich čeledi.
Joz 19:32 Šestý los vyšel Neftalíovcům, totiž Neftalíovcům pro jejich čeledi.
Joz 19:33 Připadalo jim pomezí od Chelefu, od božiště v Saananímu, přes Adamí-nekeb a Jabneel k Lakúmu; vybíhá k Jordánu.
Joz 19:34 Pak se hranice vrací na západ k Aznótu pod Táborem a táhne se odtud k Chúkoku. Na jihu se dotýká území zabulónského, na západě ašerského a na východě u Jordánu judského.
Joz 19:35 Patří jim i opevněná města: Sidím, Ser a Chamát, Rakat, Kineret,
Joz 19:36 Adama, Ráma a Chasór,
Joz 19:37 Kedeš, Edreí a Én-chasór,
Joz 19:38 Jirón, Migdal-el, Chorem, Bét-anat a Bét-šemeš, devatenáct měst i s dvorci.
Joz 19:39 Ta města i s dvorci jsou dědičným podílem pokolení Neftalíovců pro jejich čeledi.
Joz 19:40 Sedmý los vyšel pokolení Danovců pro jejich čeledi.
Joz 19:41 Pomezí jejich dědičného podílu tvořily: Sorea, Eštaól a Ír-šemeš,
Joz 19:42 Šaalabín, Ajalón a Jitla,
Joz 19:43 Elón, Timnata a Ekrón,
Joz 19:44 Elteke, Gibetón a Baalat,
Joz 19:45 Jehúd, Bené-berak a Gat-rimón,
Joz 19:46 vody Jarkónu a Rakónu s pomezím naproti Jafě.
Joz 19:47 Avšak Danovci o své území přišli. Vytáhli proto do boje s Lešemem a dobyli jej. Vybili jej ostřím meče, obsadili jej a usídlili se v něm. Přejmenovali Lešem na Dan podle svého praotce Dana.
Joz 19:48 Tato města i s dvorci jsou dědičným podílem pokolení Danovců pro jejich čeledi.
Joz 19:49 Tak ukončili přidělování země do dědictví podle jednotlivých území. Jozuovi, synu Núnovu, dali Izraelci dědičný podíl mezi sebou.
Joz 19:50 Podle Hospodinova rozkazu dali mu město, které si vyžádal, totiž Timnat-serach v Efrajimském pohoří. Vybudoval město a usadil se v něm.
Joz 19:51 Toto jsou dědičné podíly, které kněz Eleazar, Jozue, syn Núnův, a představitelé rodů přidělili losem izraelským pokolením v Šílu před Hospodinem u vchodu do stanu setkávání. A skončilo přidělování země.
Joz 20:1 Hospodin promluvil k Jozuovi:
Joz 20:2 "Mluv k Izraelcům: Určete si útočištná města, jak jsem vám uložil skrze Mojžíše.
Joz 20:3 Tam ať se uteče ten, kdo zabil, pokud někoho zabil nedopatřením, neúmyslně. Budou vám za útočiště před krevním mstitelem.
Joz 20:4 Kdo by se utekl do některého z těchto měst, postaví se při vchodu do městské brány a přednese svou záležitost starším toho města. Pak ho přijmou k sobě do města a určí mu místo, aby s nimi bydlil.
Joz 20:5 Když ho bude pronásledovat krevní mstitel, nesmějí mu toho, kdo zabil, vydat do rukou, poněvadž zabil svého bližního neúmyslně, aniž ho kdy předtím nenáviděl.
Joz 20:6 Bude bydlet v tom městě, dokud se nepostaví před pospolitost k soudu, případně do smrti velekněze, který v těch dnech bude vykonávat svůj úřad. Tehdy se ten, kdo zabil, smí vrátit do svého města a ke své rodině, do města odkud utekl."
Joz 20:7 I oddělili jako svatý Kedeš v Galileji v pohoří Neftalíově, Šekem v pohoří Efrajimově a Kirjatarbu, to je Chebrón, v pohoří Judově.
Joz 20:8 V Zajordání pak určili na východ od Jericha Beser ve stepi na Náhorní rovině v pokolení Rúbenově, Rámot v Gileádu v pokolení Gádově a Gólan v Bášanu v pokolení Manasesově.
Joz 20:9 To jsou smluvní města pro všechny Izraelce i pro bezdomovce, kteří budou mezi vámi pobývat. Tam ať se uteče každý, kdo by někoho zabil nedopatřením; nezemře rukou krevního mstitele, dokud se nepostaví před shromáždění.
Joz 21:1 Představitelé lévijských rodů přistoupili ke knězi Eleazarovi a k Jozuovi, synu Núnovu, a k představitelům rodů izraelských pokolení.
Joz 21:2 Mluvili k nim v Šílu, v kenaanské zemi, takto: "Hospodin přikázal skrze Mojžíše, aby nám byla dána města k bydlení i pastviny při nich pro náš dobytek."
Joz 21:3 Izraelci dali tedy lévijcům podle Hospodinova rozkazu ze svého dědičného podílu tato města s pastvinami:
Joz 21:4 Los vyšel čeledím Kehatovců. Synům kněze Árona mezi lévijci bylo losem určeno třináct měst z pokolení Judova, Šimeónova a Benjamínova.
Joz 21:5 Zbývajícím Kehatovcům bylo losem určeno deset měst z čeledí pokolení Efrajimova, z pokolení Danova a poloviny pokolení Manasesova.
Joz 21:6 Geršónovcům bylo losem určeno třináct měst z čeledí pokolení Isacharova, Ašerova, Neftalíova a poloviny pokolení Manasesova v Bášanu.
Joz 21:7 Meraríovcům bylo určeno dvanáct měst z pokolení Rúbenova, Gádova a Zabulónova podle jejich čeledí. -
Joz 21:8 Izraelci určili losem lévijcům tato města i s pastvinami, jak to přikázal Hospodin skrze Mojžíše.
Joz 21:9 Z pokolení Judovců a Šimeónovců dali jménem uvedená města.
Joz 21:10 Připadla Áronovcům z čeledí Kehatovců mezi lévijci, protože jim padl los nejprve.
Joz 21:11 Dali jim Kirjat-arbu, město otce Anókova, to je Chebrón, v pohoří Judském, a pastviny kolem něho.
Joz 21:12 Ale pole toho města a jeho dvorce dali do trvalého vlastnictví Kálebovi, synu Jefunovu.
Joz 21:13 Synům kněze Árona dali jako útočištné město pro toho, kdo zabil, Chebrón i s pastvinami; dále Libnu i s pastvinami,
Joz 21:14 Jatír i s pastvinami a Eštemóu i s pastvinami,
Joz 21:15 Cholón i s pastvinami a Debír i s pastvinami,
Joz 21:16 Ajin i s pastvinami, Jutu i s pastvinami, Bét-šemeš i s pastvinami, devět měst z těchto dvou kmenů. -
Joz 21:17 Z pokolení Benjamínova: Gibeón i s pastvinami, Gebu i s pastvinami,
Joz 21:18 Anatót i s pastvinami a Almón i s pastvinami, čtyři města.
Joz 21:19 Všech měst pro Áronovce, kněží, bylo třináct, i s pastvinami.
Joz 21:20 Čeledím Kehatovců, lévijcům, kteří zbyli z Kehatovců, byla losem určena města z pokolení Efrajimova.
Joz 21:21 Jako útočištné město pro toho, kdo zabil, jim dali Šekem i s pastvinami v pohoří Efrajimském, dále Gezer i s pastvinami,
Joz 21:22 Kibsajim i s pastvinami a Bét-chorón i s pastvinami, čtyři města. -
Joz 21:23 Z pokolení Danova: Elteke i s pastvinami, Gibetón i s pastvinami,
Joz 21:24 Ajalón i s pastvinami, Gat-rimón i s pastvinami, čtyři města. -
Joz 21:25 Z poloviny pokolení Manasesova: Taanak i s pastvinami a Gat-rimón i s pastvinami, dvě města.
Joz 21:26 Všech měst pro čeledi zbývajících Kehatovců bylo deset, i s pastvinami.
Joz 21:27 Geršónovcům z lévijských čeledí připadlo z poloviny pokolení Manasesova jako útočištné město pro toho, kdo zabil, Gólan v Bášanu i s pastvinami; dále Beeštera i s pastvinami, dvě města. -
Joz 21:28 Z pokolení Isacharova: Kišjón i s pastvinami, Daberat i s pastvinami,
Joz 21:29 Jarmút i s pastvinami, Én-ganím i s pastvinami, čtyři města. -
Joz 21:30 Z pokolení Ašerova: Mišál i s pastvinami, Abdón i s pastvinami,
Joz 21:31 Chelkat i s pastvinami a Rechob i s pastvinami, čtyři města. -
Joz 21:32 Z pokolení Neftalíova: jako útočištné město pro toho, kdo zabil, Kedeš v Galileji i s pastvinami; dále Chamót-dór i s pastvinami a Kartan i s pastvinami, tři města. -
Joz 21:33 Všech měst pro Geršónovce a jejich čeledi bylo třináct, i s pastvinami.
Joz 21:34 Čeledím Meraríovců, zbývajícím lévijcům, připadlo z pokolení Zabulónova: Jokneám i s pastvinami, Karta i s pastvinami,
Joz 21:35 Dimna i s pastvinami, Nahalal i s pastvinami, čtyři města. -
Joz 21:36 Z pokolení Rúbenova: Beser i s pastvinami; dále Jahsa i s pastvinami,
Joz 21:37 Kedemót i s pastvinami a Méfaat i s pastvinami, čtyři města. -
Joz 21:38 Z pokolení Gádova: jako útočištné město pro toho, kdo zabil, Rámot v Gileádu i s pastvinami; dále Machanajim i s pastvinami,
Joz 21:39 Chešbón i s pastvinami, Jaazer i s pastvinami, celkem čtyři města. -
Joz 21:40 Všech měst pro Meraríovce a jejich čeledi, zbývající z lévijských čeledí, bylo určeno losem dvanáct.
Joz 21:41 Všech lévijských měst uprostřed trvalého vlastnictví Izraelců bylo čtyřicet osm, i s pastvinami.
Joz 21:42 Ke každému z těchto měst patřily okolní pastviny; to platilo o každém z těchto měst.
Joz 21:43 Hospodin dal Izraeli celou zemi, jak se přísahou zavázal jejich otcům, že jim ji dá. Obsadili ji a usadili se v ní.
Joz 21:44 A Hospodin jim dal odpočinutí všudy vůkol, zcela tak, jak přisáhl jejich otcům. Žádný ze všech jejich nepřátel před nimi neobstál. Hospodin jim vydal do rukou všechny nepřátele.
Joz 21:45 Ani jedno ze všech dobrých slov, která Hospodin mluvil k domu izraelskému, nezapadlo: všechno se uskutečnilo.
Joz 22:1 Tehdy svolal Jozue Rúbenovce, Gádovce a polovinu pokolení Manasesova
Joz 22:2 a řekl jim: "Zachovali jste všechno, co vám přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův. Uposlechli jste mě ve všem, co jsem vám přikázal.
Joz 22:3 Neopustili jste své bratry po celý dlouhý čas až dodnes, ale dbali jste na to, co vám svěřil a přikázal Hospodin, váš Bůh.
Joz 22:4 Teď dopřál Hospodin, váš Bůh, vašim bratřím odpočinutí, jak jim přislíbil. Vraťte se tedy ke svým stanům, do země svého trvalého vlastnictví, kterou vám dal Mojžíš, služebník Hospodinův, v Zajordání.
Joz 22:5 Jen se usilovně snažte zachovávat přikázání a zákon, které vám přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův, totiž milovat Hospodina, svého Boha, chodit po všech jeho cestách a dbát na jeho přikázání, přimknout se k němu a sloužit mu z celého srdce a z celé duše."
Joz 22:6 Jozue jim požehnal a propustil je a oni odešli ke svým stanům.
Joz 22:7 Polovině kmene Manasesova dal Mojžíš území v Bášanu a druhé polovině dal Jozue území spolu s jejich bratřími na západ od Jordánu. Když je tehdy Jozue s požehnáním propouštěl k jejich stanům,
Joz 22:8 řekl jim: "S velikými poklady se navraťte ke svým stanům, s velkým množstvím dobytka, stříbrem, zlatem, mědí a železem a s velkým množstvím rouch; rozdělte si s bratřími kořist po nepřátelích."
Joz 22:9 Rúbenovci, Gádovci a polovina kmene Manasesova se vrátili od Izraelců v Šílu, jež je v kenaanské zemi, a táhli do země gileádské, do země svého trvalého vlastnictví, kterou obdrželi na rozkaz Hospodinův skrze Mojžíše.
Joz 22:10 Když přišli ke Kruhům jordánským, které jsou ještě v zemi kenaanské, zbudovali tam Rúbenovci, Gádovci a polovina kmene Manasesova nad Jordánem oltář, veliký, nápadný oltář.
Joz 22:11 Izraelci se doslechli, že Rúbenovci, Gádovci a polovina kmene Manasesova zbudovali oltář naproti kenaanské zemi u jordánských Kruhů, směrem k Izraelcům.
Joz 22:12 Když to Izraelci uslyšeli, shromáždila se celá pospolitost Izraelců do Šíla, aby se proti nim vypravili do boje.
Joz 22:13 Izraelci vyslali k Rúbenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manasesova do země gileádské kněze Pinchasa, syna Eleazarova,
Joz 22:14 a s ním deset předáků, po jednom předáku z každého rodu všech izraelských pokolení. Každý byl představitelem svého otcovského rodu v izraelských šicích.
Joz 22:15 Přišli do gileádské země k Rúbenovcům, Gádovcům a k polovině kmene Manasesova a jednali s nimi:
Joz 22:16 "Toto praví celá Hospodinova pospolitost: Jakou to zpronevěrou jste se zpronevěřili Bohu Izraele, že jste se dnes odvrátili od Hospodina! Zbudovali jste si oltář, abyste se dnes vzbouřili proti Hospodinu?
Joz 22:17 Což je pro nás maličkostí nepravost spáchaná v Peóru, od níž až dodnes nejsme očištěni a kvůli níž přišla pohroma na Hospodinovu pospolitost?
Joz 22:18 A vy se dnes odvracíte od Hospodina! Proto se stane toto: Dnes se bouříte vy proti Hospodinu a zítra se on rozlítí na celou izraelskou pospolitost.
Joz 22:19 Jestliže země vašeho trvalého vlastnictví je nečistá, přejděte přece do země trvalého vlastnictví Hospodinova, v němž přebývá Hospodinův příbytek, a dejte si přidělit podíl mezi námi. Jen se nebuřte proti Hospodinu a nezatahujte nás do své vzpoury budováním vlastního oltáře mimo oltář Hospodina, našeho Boha.
Joz 22:20 Což se Akán, syn Zerachův, nedopustil zpronevěry věcí oddaných klatbě? Což nedolehlo Hospodinovo rozlícení na celou izraelskou pospolitost? A to způsobil jediný člověk! Což pro svou nepravost nezahynul?"
Joz 22:21 Tu odpověděli Rúbenovci, Gádovci a polovina kmene Manasesova a takto hovořili s představiteli izraelských šiků:
Joz 22:22 "Bůh bohů Hospodin, Bůh bohů Hospodin to ví a ať to zví rovněž Izrael: Jestliže to byla vzpoura či zpronevěra vůči Hospodinu, ať nás dnešního dne nezachrání.
Joz 22:23 Jestliže jsme si zbudovali oltář, abychom se odvrátili od Hospodina, abychom na něm obětovali oběti zápalné a přídavné nebo připravovali při něm hody oběti pokojné, ať zakročí sám Hospodin!
Joz 22:24 Ve skutečnosti jsme tak učinili z obavy, protože jsme si řekli, že se jednou synové vaši zeptají našich: »Co máte společného s Hospodinem, Bohem Izraele?
Joz 22:25 Vždyť Hospodin určil za hranici mezi námi a vámi Jordán, synové Rúbenovi a Gádovi. Nemáte podíl v Hospodinu.« Tak vaši synové zaviní, že se naši synové přestanou bát Hospodina.
Joz 22:26 Proto jsme si řekli: Dejme se do díla a zbudujme si oltář, ale ne pro zápalnou oběť ani pro obětní hod,
Joz 22:27 nýbrž aby byl svědkem mezi námi a vámi i mezi našimi pokoleními po nás, že máme právo sloužit Hospodinu před jeho tváří svými zápalnými obětmi i hody oběti pokojné. Vaši synové nebudou moci jednou říkat našim synům: »Nemáte podíl v Hospodinu.«
Joz 22:28 Řekli jsme si: Kdyby se stalo, že by tak mluvili v budoucnu s námi a s našimi pokoleními, odpověděli bychom: Hleďte, zde je zpodobení Hospodinova oltáře; ten zřídili naši otcové ne pro zápalnou oběť ani pro obětní hod, nýbrž aby byl svědkem mezi námi a vámi.
Joz 22:29 Jsme daleci toho vzbouřit se proti Hospodinu a odvrátit se dnes od Hospodina vybudováním oltáře pro oběti zápalné, přídavné a obětní hod mimo oltář Hospodina, našeho Boha, který je před jeho příbytkem."
Joz 22:30 Když uslyšeli kněz Pinchas a předáci pospolitosti i představitelé izraelských šiků, kteří byli s ním, co mluvili Rúbenovci, Gádovci a Manasesovci, líbilo se jim to.
Joz 22:31 I řekl kněz Pinchas, syn Eleazarův, Rúbenovcům, Gádovcům a Manasesovcům: "Dnes jsme poznali, že je Hospodin uprostřed nás. Nezpronevěřili jste se Hospodinu. Vyprostili jste tím Izraelce z Hospodinových rukou."
Joz 22:32 Pak se kněz Pinchas, syn Eleazarův, s předáky vrátil od Rúbenovců a Gádovců ze země gileádské k Izraelcům do země kenaanské a podal jim zprávu.
Joz 22:33 Izraelcům se to zalíbilo. Dobrořečili Bohu a nemluvili již o tom, že potáhnou do boje proti nim a že zničí zemi, v níž sídlí Rúbenovci s Gádovci.
Joz 22:34 Rúbenovci a Gádovci pak oltář pojmenovali a řekli: "Je mezi námi svědkem, že Hospodin je Bůh."
Joz 23:1 Po mnoha dnech, když Hospodin dal Izraeli odpočinout od všech okolních nepřátel, Jozue, stařec pokročilého věku,
Joz 23:2 svolal celý Izrael, jeho starší a představitele, soudce a správce, a řekl jim: "Jsem stařec pokročilého věku.
Joz 23:3 Sami jste viděli všechno, co učinil Hospodin, váš Bůh, všem těm pronárodům před vašima očima; neboť Hospodin, váš Bůh, bojoval za vás.
Joz 23:4 Pohleďte, přidělil jsem vám tyto zbylé pronárody do dědictví pro vaše kmeny, od Jordánu, se všemi pronárody, které jsem vyhladil, až k Velkému moři, kde slunce zapadá.
Joz 23:5 Hospodin, váš Bůh, je zapudí od vaší tváře a vyžene je před vámi; a vy obsadíte jejich zemi, jak vám přislíbil Hospodin, váš Bůh.
Joz 23:6 A tak buďte zcela rozhodní a zachovávejte a čiňte všechno, co je napsáno v knize Mojžíšova zákona, abyste se od něho neuchýlili napravo ani nalevo.
Joz 23:7 Nesmíte se mísit s těmito pronárody, jejichž zbytky jsou mezi vámi. Jména jejich bohů nepřipomínejte ani skrze ně nepřísahejte; neslužte jim a neklaňte se jim,
Joz 23:8 ale přimkněte se k Hospodinu, svému Bohu, jak jste činili dodnes.
Joz 23:9 Neboť Hospodin před vámi vyhnal velké a mocné pronárody; nikdo před vámi až dodnes neobstál.
Joz 23:10 Jediný z vás bude schopen pronásledovat tisíc mužů, protože Hospodin, váš Bůh, bojuje za vás, jak vám přislíbil.
Joz 23:11 Sami u sebe dbejte úzkostlivě o to, abyste milovali Hospodina, svého Boha.
Joz 23:12 Jestliže však přece odpadnete a přimknete se ke zbytku těch pronárodů, které ještě zbyly mezi vámi, a jestliže se s nimi spřízníte sňatkem a budete se mísit s nimi a oni s vámi,
Joz 23:13 tedy jistotně vězte, že Hospodin, váš Bůh, už před vámi ty pronárody nevyžene. Stanou se vám osidlem a léčkou, karabáčem na vašich bocích a trny v očích, dokud nevymizíte z této dobré země, kterou vám dal Hospodin, váš Bůh.
Joz 23:14 Hle, já nyní odcházím cestou všeho pozemského. Uznejte tedy celým srdcem a celou duší, že nezapadlo ani jedno ze všech dobrých slov, která o vás mluvil Hospodin, váš Bůh. Všechno se vám uskutečnilo, nezapadlo z toho jediné slovo.
Joz 23:15 A tak se i stane, že jako se na vás uskutečnilo všechno dobro, o němž k vám mluvil Hospodin, váš Bůh, tak na vás Hospodin uvede všechno zlo a vyhladí vás z této dobré země, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dal.
Joz 23:16 Jestliže přestoupíte smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou vám přikázal, a půjdete sloužit jiným bohům a klanět se jim, vzplane proti vám Hospodinův hněv a rychle vymizíte z této dobré země, kterou vám dal."
Joz 24:1 Jozue shromáždil všechny izraelské kmeny do Šekemu. Svolal izraelské starší, představitele, soudce a správce, a postavili se před Bohem.
Joz 24:2 Jozue řekl všemu lidu: "Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Vaši otcové, Terach, otec Abrahamův a otec Náchorův, sídlili odedávna za řekou Eufratem a sloužili jiným bohům.
Joz 24:3 Vzal jsem vašeho otce Abrahama odtamtud za řekou a provedl jsem jej celou kenaanskou zemí. Rozmnožil jsem jeho potomstvo a dal jsem mu Izáka.
Joz 24:4 Izákovi jsem dal Jákoba a Ezaua. Ezauovi jsem dal do vlastnictví Seírské pohoří. Jákob a jeho synové sestoupili do Egypta.
Joz 24:5 Poslal jsem Mojžíše a Árona a porazil jsem Egypt divy, které jsem učinil uprostřed nich. Potom jsem vás vyvedl.
Joz 24:6 A když jsem vyvedl vaše otce z Egypta, přišli jste k moři. Egypťané však vaše otce pronásledovali u Rákosového moře na vozech a koních.
Joz 24:7 I úpěli k Hospodinu a on položil mračno mezi vás a Egypťany a způsobil, že se přes ně přelilo moře a přikrylo je. Na vlastní oči jste viděli, jak jsem naložil s Egyptem. Pak jste pobývali dlouhý čas v poušti.
Joz 24:8 Potom jsem vás uvedl do země Emorejců, kteří sídlili v Zajordání. Bojovali proti vám, ale já jsem vám je vydal do rukou. Obsadili jste jejich zemi a já jsem je před vámi vyhladil.
Joz 24:9 Když se pozdvihl moábský král Balák, syn Sipórův, aby bojoval proti Izraeli, a poslal pro Bileáma, syna Beórova, aby vám zlořečil,
Joz 24:10 nechtěl jsem Bileáma slyšet, opětovně vám musel žehnat. Tak jsem vás vytrhl z jeho rukou.
Joz 24:11 Pak jste přešli Jordán a přišli jste k Jerichu. Občané Jericha, Emorejci, Perizejci, Kenaanci, Chetejci, Girgašejci, Chivejci a Jebúsejci bojovali proti vám, ale já jsem vám je vydal do rukou.
Joz 24:12 Poslal jsem před vámi děsy a ti je před vámi zapudili, totiž dva krále emorejské; nezapudil jsi je ty svým mečem a lukem.
Joz 24:13 Dal jsem vám zemi, na kterou jste nevynaložili žádnou námahu, města, která jste nestavěli, ale sídlíte v nich, vinice a olivoví, které jste nesázeli, a přece z nich jíte.
Joz 24:14 Bojte se tedy Hospodina a služte mu bezvýhradně a věrně. Odstraňte božstva, kterým vaši otcové sloužili za řekou Eufratem a v Egyptě, a služte Hospodinu.
Joz 24:15 Jestliže se vám zdá, že sloužit Hospodinu je zlé, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda božstvům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za řekou Eufratem, nebo božstvům Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu."
Joz 24:16 Lid odpověděl: "Jsme daleci toho, opustit Hospodina a sloužit jiným bohům!
Joz 24:17 Naším Bohem je přece Hospodin. On nás i naše otce vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. On činil před našimi zraky ta veliká znamení, opatroval nás na celé cestě, kterou jsme šli, i mezi kdejakým lidem, skrze nějž jsme procházeli.
Joz 24:18 Hospodin zapudil od nás každý lid, i Emorejce sídlící v zemi. Také my budeme sloužit Hospodinu. On je náš Bůh."
Joz 24:19 Tu řekl Jozue lidu: "Nebudete moci sloužit Hospodinu, neboť on je Bůh svatý. Je to Bůh žárlivý, nepromine vám vaše nevěrnosti a hříchy.
Joz 24:20 Jestliže opustíte Hospodina a budete sloužit cizím bohům a odvrátíte se, zle s vámi naloží a skoncuje s vámi, ač vám předtím učinil mnoho dobrého."
Joz 24:21 Lid Jozuovi odpověděl: "Nikoli. Budeme sloužit jen Hospodinu!"
Joz 24:22 Nato Jozue vyhlásil lidu: "Budete svědky sami proti sobě, nedodržíte-li své rozhodnutí, že budete sloužit Hospodinu." Odpověděli: "Ano, budeme svědky."
Joz 24:23 Jozue pokračoval: "Odstraňte tedy cizí božstva, která jsou mezi vámi, a přikloňte se srdcem k Hospodinu, Bohu Izraele."
Joz 24:24 Lid řekl Jozuovi: "Budeme sloužit Hospodinu, svému Bohu, a jeho budeme poslouchat."
Joz 24:25 I uzavřel Jozue onoho dne v Šekemu smlouvu s lidem a vydal mu nařízení a právní ustanovení.
Joz 24:26 Tato slova zapsal Jozue do knihy Božího zákona. Pak vzal veliký kámen a postavil jej tam pod posvátným stromem, který stál při Hospodinově svatyni.
Joz 24:27 A všemu lidu Jozue řekl: "Hle, tento kámen bude proti nám jako svědek, neboť slyšel všechna slova, která s námi Hospodin mluvil. Bude proti vám jako svědek, abyste nezapírali svého Boha."
Joz 24:28 Potom Jozue lid rozpustil, každého k jeho dědičnému podílu.
Joz 24:29 Po těch událostech Jozue, syn Núnův, služebník Hospodinův, zemřel ve věku sto deseti let.
Joz 24:30 Pohřbili jej na území jeho dědičného podílu v Timnat-serachu v Efrajimském pohoří na sever od hory Gaaše.
Joz 24:31 Izrael sloužil Hospodinu po celou dobu Jozuovu i po celou dobu starších, kteří Jozua přežili a znali celé Hospodinovo dílo, které pro Izraele vykonal. -
Joz 24:32 Jozefovy kosti, přenesené Izraelci z Egypta, pohřbili v Šekemu na dílu pole, který koupil Jákob od synů Šekemova otce Chamóra za sto kesít. Připadlo do dědictví Jozefovým synům. -
Joz 24:33 Také Eleazar, syn Áronův, zemřel a pohřbili jej v Gibeji, v městě jeho syna Pinchasa, které mu bylo dáno v pohoří Efrajimském.


www.farnoststrasnice.cz © 2011

charita@farnoststrasnice.cz  |  Farní charita © 2010-2023 Praha-Strašnice  |  Mapa webu