Farní charita
Výběr knihy Bible
Dnes je: Sobota, 27. dubna 2024, 02:40
Hledaný text:
List svatého apoštola Jakuba [zkr. = Jak]
Jak 1:1 Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře.
Jak 1:2 Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.
Jak 1:3 Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.
Jak 1:4 A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.
Jak 1:5 Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.
Jak 1:6 Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.
Jak 1:7 Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;
Jak 1:8 je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.
Jak 1:9 Bratr v nízkém postavení ať s chloubou myslí na své vyvýšení
Jak 1:10 a bohatý ať myslí na své ponížení - vždyť pomine jako květ trávy:
Jak 1:11 vzejde slunce a svým žárem spálí trávu, květ opadne a jeho krása zajde. Tak i boháč se vším svým shonem vezme za své.
Jak 1:12 Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.
Jak 1:13 Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.
Jak 1:14 Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí.
Jak 1:15 Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.
Jak 1:16 Neklamte sami sebe, milovaní bratří!
Jak 1:17 'Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování' je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.
Jak 1:18 Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření.
Jak 1:19 Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu;
Jak 1:20 vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš.
Jak 1:21 A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.
Jak 1:22 Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!
Jak 1:23 Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled;
Jak 1:24 podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá.
Jak 1:25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.
Jak 1:26 Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná.
Jak 1:27 Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa.
Jak 2:1 Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi.
Jak 2:2 Do vašeho shromáždění přijde třeba muž se zlatým prstenem a v nádherném oděvu. Přijde také chudák v ošumělých šatech.
Jak 2:3 A vy věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu a řeknete mu: "Posaď se na tomto čestném místě," kdežto chudému řeknete: "Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem."
Jak 2:4 Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně?
Jak 2:5 Poslyšte, moji milovaní bratří: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
Jak 2:6 Vy jste však ponížili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy?
Jak 2:7 Nemluví právě oni s pohrdáním o slavném jménu, které bylo nad vámi vysloveno?
Jak 2:8 Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: 'Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,' dobře činíte.
Jak 2:9 Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení.
Jak 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.
Jak 2:11 Vždyť ten, kdo řekl: 'Nezcizoložíš,' řekl také: 'Nezabiješ.' Jestliže necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ zákon.
Jak 2:12 Mluvte a jednejte jako ti, kteří mají být souzeni zákonem svobody.
Jak 2:13 Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.
Jak 2:14 Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
Jak 2:15 Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,
Jak 2:16 a někdo z vás by jim řekl: "Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad", ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?
Jak 2:17 Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
Jak 2:18 Někdo však řekne: "Jeden má víru a druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.
Jak 2:19 Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.
Jak 2:20 Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?
Jak 2:21 Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka?
Jak 2:22 Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti?
Jak 2:23 Tak se naplnilo Písmo: 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost' a byl nazván 'přítelem Božím'.
Jak 2:24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!
Jak 2:25 Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou? -
Jak 2:26 Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.
Jak 3:1 Nechtějte všichni učit druhé, moji bratří: vždyť víte, že my, kteří učíme, budeme souzeni s větší přísností.
Jak 3:2 Všichni přece mnoho chybujeme. Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž a dovede držet na uzdě celé své tělo.
Jak 3:3 Dáváme-li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, můžeme tak řídit celé jejich tělo.
Jak 3:4 Nebo si představte lodi: Jsou tak veliké a jsou hnány prudkými větry, ale malé kormidlo je řídí, kamkoli kormidelník chce.
Jak 3:5 Tak i jazyk je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi. Považte, jak malý oheň může zapálit veliký les!
Jak 3:6 I jazyk je oheň. Je to svět zla mezi našimi údy, poskvrňuje celé tělo a ničí celý náš život, sám podpalován pekelným plamenem.
Jak 3:7 Všechny druhy zvířat i ptáků, plazů i mořských živočichů mohou být a jsou kroceny člověkem,
Jak 3:8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to zlo, které si nedá pokoj, plné smrtonosného jedu.
Jak 3:9 Jím chválíme Pána a Otce, jím však také proklínáme lidi, kteří byli stvořeni k Boží podobě.
Jak 3:10 Z týchž úst vychází žehnání i proklínání. Tak tomu být nemá, bratří moji.
Jak 3:11 Což pramen z téhož zřídla vydává vodu sladkou i hořkou?
Jak 3:12 Což může, bratří, fíkovník nést olivy nebo réva fíky? Právě tak nemůže slaný pramen dávat sladkou vodu.
Jak 3:13 Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže své skutky dobrým způsobem života, v tichosti, kterou dává moudrost.
Jak 3:14 Máte-li však v srdci hořkou závist a svárlivost, nechlubte se moudrostí a nelžete proti pravdě.
Jak 3:15 To přece není moudrost přicházející shůry, ale přízemní, živočišná, ďábelská.
Jak 3:16 Vždyť kde je závist a svárlivost, tam je zmatek a kdejaká špatnost.
Jak 3:17 Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky.
Jak 3:18 Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj.
Jak 4:1 Odkud jsou mezi vámi boje a sváry? Nejsou to právě vášně, které vás vedou do bojů?
Jak 4:2 Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete - a nic nemáte, protože neprosíte.
Jak 4:3 Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně.
Jak 4:4 Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.
Jak 4:5 Či myslíte, že nadarmo je psáno: 'Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil'?
Jak 4:6 Mocnější však je milost, kterou dává. Proto je řečeno: 'Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.'
Jak 4:7 Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.
Jak 4:8 Umyjte si ruce, hříšníci, a očisťte svá srdce, lidé dvojí tváře!
Jak 4:9 Bědujte, naříkejte a plačte! Váš smích ať se obrátí v pláč a vaše radost v žal.
Jak 4:10 Pokořte se před Pánem, a on vás povýší.
Jak 4:11 Bratří, nesnižujte jeden druhého. Kdo snižuje nebo odsuzuje bratra, snižuje a odsuzuje zákon. Jestliže však odsuzuješ zákon, neplníš zákon, nýbrž stavíš se nad něj jako soudce.
Jak 4:12 Jeden je zákonodárce i soudce; on může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, že odsuzuješ bližního?
Jak 4:13 A nyní vy, kteří říkáte: "Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat" -
Jak 4:14 vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí!
Jak 4:15 Raději byste měli říkat: "Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to neb ono."
Jak 4:16 Vy se však vychloubáte a chvástáte.
Jak 4:17 Každá taková chlouba je zlá. Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.
Jak 5:1 A nyní, vy boháči, plačte a naříkejte nad pohromami, které na vás přicházejí.
Jak 5:2 Vaše bohatství shnilo, vaše šatstvo je moly rozežráno,
Jak 5:3 vaše zlato a stříbro zrezavělo, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Nashromáždili jste si poklady - pro konec dnů!
Jak 5:4 Hle, mzda dělníků, kteří žali vaše pole, a vy jste jim ji upřeli, volá do nebes, a křik ženců pronikl ke sluchu Hospodina zástupů.
Jak 5:5 Žili jste rozmařile a hýřili jste na zemi, vykrmili jste se - pro den porážky!
Jak 5:6 Odsoudili jste a zahubili jste spravedlivého; a on se proti vám nestaví.
Jak 5:7 Buďte tedy trpěliví, bratří, až do příchodu Páně. Pohleďte, jak rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště.
Jak 5:8 I vy tedy trpělivě čekejte, posilněte svá srdce, vždyť příchod Páně je blízko.
Jak 5:9 Nestěžujte si jeden na druhého, bratří, abyste nebyli odsouzeni. Hle, soudce stojí přede dveřmi!
Jak 5:10 Za příklad trpělivosti v utrpení si, bratří, vezměte proroky, kteří mluvili ve jménu Páně.
Jak 5:11 Hle, 'blahoslavíme ty, kteří vytrvali'. Slyšeli jste o vytrvalosti Jobově a víte, k čemu ho Pán nakonec přivedl. Vždyť 'Pán je plný soucitu a slitování'.
Jak 5:12 Především nepřísahejte, bratří moji, ani při nebi ani při zemi ani při ničem jiném. Vaše 'ano' ať je vždy 'ano' a 'ne' ať je 'ne', abyste nepropadli soudu.
Jak 5:13 Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu!
Jak 5:14 Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně.
Jak 5:15 Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno.
Jak 5:16 Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.
Jak 5:17 Eliáš byl člověk jako my, a když se naléhavě modlil, aby nepršelo, nezapršelo v zemi po tři roky a šest měsíců.
Jak 5:18 A opět se modlil, a nebe dalo déšť a země přinesla úrodu.
Jak 5:19 Bratří moji, zbloudí-li kdo od pravdy a druhý ho přivede nazpět,
Jak 5:20 vězte, že ten, kdo odvrátí hříšníka od bludné cesty, zachrání jeho duši od smrti a přikryje množství hříchů.
www.farnoststrasnice.cz © 2011
List svatého apoštola Jakuba [zkr. = Jak]
Jak 1:1 Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře.
Jak 1:2 Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.
Jak 1:3 Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.
Jak 1:4 A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.
Jak 1:5 Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.
Jak 1:6 Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.
Jak 1:7 Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;
Jak 1:8 je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.
Jak 1:9 Bratr v nízkém postavení ať s chloubou myslí na své vyvýšení
Jak 1:10 a bohatý ať myslí na své ponížení - vždyť pomine jako květ trávy:
Jak 1:11 vzejde slunce a svým žárem spálí trávu, květ opadne a jeho krása zajde. Tak i boháč se vším svým shonem vezme za své.
Jak 1:12 Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.
Jak 1:13 Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.
Jak 1:14 Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí.
Jak 1:15 Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.
Jak 1:16 Neklamte sami sebe, milovaní bratří!
Jak 1:17 'Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování' je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.
Jak 1:18 Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření.
Jak 1:19 Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu;
Jak 1:20 vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš.
Jak 1:21 A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.
Jak 1:22 Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!
Jak 1:23 Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled;
Jak 1:24 podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá.
Jak 1:25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.
Jak 1:26 Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná.
Jak 1:27 Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa.
Jak 2:1 Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi.
Jak 2:2 Do vašeho shromáždění přijde třeba muž se zlatým prstenem a v nádherném oděvu. Přijde také chudák v ošumělých šatech.
Jak 2:3 A vy věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu a řeknete mu: "Posaď se na tomto čestném místě," kdežto chudému řeknete: "Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem."
Jak 2:4 Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně?
Jak 2:5 Poslyšte, moji milovaní bratří: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
Jak 2:6 Vy jste však ponížili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy?
Jak 2:7 Nemluví právě oni s pohrdáním o slavném jménu, které bylo nad vámi vysloveno?
Jak 2:8 Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: 'Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,' dobře činíte.
Jak 2:9 Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení.
Jak 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.
Jak 2:11 Vždyť ten, kdo řekl: 'Nezcizoložíš,' řekl také: 'Nezabiješ.' Jestliže necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ zákon.
Jak 2:12 Mluvte a jednejte jako ti, kteří mají být souzeni zákonem svobody.
Jak 2:13 Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.
Jak 2:14 Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
Jak 2:15 Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,
Jak 2:16 a někdo z vás by jim řekl: "Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad", ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?
Jak 2:17 Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
Jak 2:18 Někdo však řekne: "Jeden má víru a druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.
Jak 2:19 Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.
Jak 2:20 Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?
Jak 2:21 Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka?
Jak 2:22 Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti?
Jak 2:23 Tak se naplnilo Písmo: 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost' a byl nazván 'přítelem Božím'.
Jak 2:24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!
Jak 2:25 Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou? -
Jak 2:26 Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.
Jak 3:1 Nechtějte všichni učit druhé, moji bratří: vždyť víte, že my, kteří učíme, budeme souzeni s větší přísností.
Jak 3:2 Všichni přece mnoho chybujeme. Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž a dovede držet na uzdě celé své tělo.
Jak 3:3 Dáváme-li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, můžeme tak řídit celé jejich tělo.
Jak 3:4 Nebo si představte lodi: Jsou tak veliké a jsou hnány prudkými větry, ale malé kormidlo je řídí, kamkoli kormidelník chce.
Jak 3:5 Tak i jazyk je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi. Považte, jak malý oheň může zapálit veliký les!
Jak 3:6 I jazyk je oheň. Je to svět zla mezi našimi údy, poskvrňuje celé tělo a ničí celý náš život, sám podpalován pekelným plamenem.
Jak 3:7 Všechny druhy zvířat i ptáků, plazů i mořských živočichů mohou být a jsou kroceny člověkem,
Jak 3:8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to zlo, které si nedá pokoj, plné smrtonosného jedu.
Jak 3:9 Jím chválíme Pána a Otce, jím však také proklínáme lidi, kteří byli stvořeni k Boží podobě.
Jak 3:10 Z týchž úst vychází žehnání i proklínání. Tak tomu být nemá, bratří moji.
Jak 3:11 Což pramen z téhož zřídla vydává vodu sladkou i hořkou?
Jak 3:12 Což může, bratří, fíkovník nést olivy nebo réva fíky? Právě tak nemůže slaný pramen dávat sladkou vodu.
Jak 3:13 Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže své skutky dobrým způsobem života, v tichosti, kterou dává moudrost.
Jak 3:14 Máte-li však v srdci hořkou závist a svárlivost, nechlubte se moudrostí a nelžete proti pravdě.
Jak 3:15 To přece není moudrost přicházející shůry, ale přízemní, živočišná, ďábelská.
Jak 3:16 Vždyť kde je závist a svárlivost, tam je zmatek a kdejaká špatnost.
Jak 3:17 Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky.
Jak 3:18 Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj.
Jak 4:1 Odkud jsou mezi vámi boje a sváry? Nejsou to právě vášně, které vás vedou do bojů?
Jak 4:2 Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete - a nic nemáte, protože neprosíte.
Jak 4:3 Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně.
Jak 4:4 Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.
Jak 4:5 Či myslíte, že nadarmo je psáno: 'Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil'?
Jak 4:6 Mocnější však je milost, kterou dává. Proto je řečeno: 'Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.'
Jak 4:7 Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.
Jak 4:8 Umyjte si ruce, hříšníci, a očisťte svá srdce, lidé dvojí tváře!
Jak 4:9 Bědujte, naříkejte a plačte! Váš smích ať se obrátí v pláč a vaše radost v žal.
Jak 4:10 Pokořte se před Pánem, a on vás povýší.
Jak 4:11 Bratří, nesnižujte jeden druhého. Kdo snižuje nebo odsuzuje bratra, snižuje a odsuzuje zákon. Jestliže však odsuzuješ zákon, neplníš zákon, nýbrž stavíš se nad něj jako soudce.
Jak 4:12 Jeden je zákonodárce i soudce; on může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, že odsuzuješ bližního?
Jak 4:13 A nyní vy, kteří říkáte: "Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat" -
Jak 4:14 vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí!
Jak 4:15 Raději byste měli říkat: "Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to neb ono."
Jak 4:16 Vy se však vychloubáte a chvástáte.
Jak 4:17 Každá taková chlouba je zlá. Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.
Jak 5:1 A nyní, vy boháči, plačte a naříkejte nad pohromami, které na vás přicházejí.
Jak 5:2 Vaše bohatství shnilo, vaše šatstvo je moly rozežráno,
Jak 5:3 vaše zlato a stříbro zrezavělo, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Nashromáždili jste si poklady - pro konec dnů!
Jak 5:4 Hle, mzda dělníků, kteří žali vaše pole, a vy jste jim ji upřeli, volá do nebes, a křik ženců pronikl ke sluchu Hospodina zástupů.
Jak 5:5 Žili jste rozmařile a hýřili jste na zemi, vykrmili jste se - pro den porážky!
Jak 5:6 Odsoudili jste a zahubili jste spravedlivého; a on se proti vám nestaví.
Jak 5:7 Buďte tedy trpěliví, bratří, až do příchodu Páně. Pohleďte, jak rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště.
Jak 5:8 I vy tedy trpělivě čekejte, posilněte svá srdce, vždyť příchod Páně je blízko.
Jak 5:9 Nestěžujte si jeden na druhého, bratří, abyste nebyli odsouzeni. Hle, soudce stojí přede dveřmi!
Jak 5:10 Za příklad trpělivosti v utrpení si, bratří, vezměte proroky, kteří mluvili ve jménu Páně.
Jak 5:11 Hle, 'blahoslavíme ty, kteří vytrvali'. Slyšeli jste o vytrvalosti Jobově a víte, k čemu ho Pán nakonec přivedl. Vždyť 'Pán je plný soucitu a slitování'.
Jak 5:12 Především nepřísahejte, bratří moji, ani při nebi ani při zemi ani při ničem jiném. Vaše 'ano' ať je vždy 'ano' a 'ne' ať je 'ne', abyste nepropadli soudu.
Jak 5:13 Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu!
Jak 5:14 Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně.
Jak 5:15 Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno.
Jak 5:16 Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.
Jak 5:17 Eliáš byl člověk jako my, a když se naléhavě modlil, aby nepršelo, nezapršelo v zemi po tři roky a šest měsíců.
Jak 5:18 A opět se modlil, a nebe dalo déšť a země přinesla úrodu.
Jak 5:19 Bratří moji, zbloudí-li kdo od pravdy a druhý ho přivede nazpět,
Jak 5:20 vězte, že ten, kdo odvrátí hříšníka od bludné cesty, zachrání jeho duši od smrti a přikryje množství hříchů.