Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Evangelium podle MarkaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 20. září, 2024
Evangelium podle Marka
[zkr. = Mk]
ženu;
Mk 10:7 proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce,
Mk 10:8 a budou ti dva jedno tělo'; takže již nejsou dva, ale jeden.
Mk 10:9 A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"
Mk 10:10 V domě se ho učedníci znovu na tu věc ptali.
Mk 10:11 I řekl jim: "Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství;
Mk 10:12 a jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství."
Mk 10:13 Tu mu přinášeli děti, aby se jich dotkl, ale učedníci jim to zakazovali.
Mk 10:14 Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl: "Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.
Mk 10:15 Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde."
Mk 10:16 Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim.
Mk 10:17 Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk, a poklekl před ním a ptal se ho: "Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"
Mk 10:18 Ježíš mu řekl: "Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.
Mk 10:19 Přikázání znáš: Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i svou matku!"
Mk 10:20 On mu na to řekl: "Mistře, to všechno jsem dodržoval od svého mládí."
Mk 10:21 Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: "Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!"
Mk 10:22 On po těch slovech svěsil hlavu a smuten odešel, neboť měl mnoho majetku.
Mk 10:23 Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl jim: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!"
Mk 10:24 Učedníky ta slova zarazila. Ježíš jim ještě jednou řekl: "Dítky, jak těžké je vejít do království Božího!
Mk 10:25 Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království."
Mk 10:26 Ještě více se zhrozili a říkali si: "Kdo tedy může být spasen?"
Mk 10:27 Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko."
Mk 10:28 Tu se Petr ozval: "Hle, my jsme opustili všecko a šli jsme za tebou."
Mk 10:29 Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium,
Mk 10:30 aby nyní, v tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný.
Mk 10:31 Mnozí první budou poslední a poslední první."
Mk 10:32 Byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš šel před nimi; byli zaraženi a ti, kteří šli za nimi, se báli. Vzal k sobě opět svých Dvanáct a začal mluvit o tom, co ho má potkat:
Mk 10:33 "Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům,
Mk 10:34 budou se mu posmívat, poplivají ho, zbičují a zabijí; a po třech dnech i vstane."
Mk 10:35 Přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, a řekli mu: "Mistře, chtěli bychom, abys nám učinil, oč tě požádáme."
Mk 10:36 Řekl jim: "Co chcete, abych vám učinil?"
Mk 10:37 Odpověděli mu: "Dej nám, abychom měli místo jeden po tvé pravici a druhý po levici v tvé slávě."
Mk 10:38 Ale Ježíš jim řekl: "Nevíte, oč žádáte. Můžete pít kalich, který já piji, nebo být pokřtěni křtem, kterým já jsem křtěn?"
Mk 10:39 Odpověděli: "Můžeme." Ježíš jim řekl: "Kalich, který já piji, budete pít a křtem, kterým já jsem křtěn, budete pokřtěni.
Mk 10:40 Ale udělovat místa po mé pravici či levici není má věc; ta místa patří těm, jimž jsou připravena."
Mk 10:41 Když to uslyšelo ostatních deset, začali se hněvat na Jakuba a Jana.
Mk 10:42 Ježíš je zavolal k sobě a řekl jim: "Víte, že ti, kdo platí u národů za první, nad nimi panují, a kdo jsou u nich velcí, utlačují je.
Mk 10:43 Ne tak bude mezi vámi; ale kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem;
Mk 10:44 a kdo chce být mezi vámi první, buď otrokem všech.
Mk 10:45 Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé."
Mk 10:46 Přišli do Jericha. A když vycházel s učedníky a s velkým zástupem z Jericha, seděl u cesty syn Timaiův, Bartimaios, slepý žebrák.
Mk 10:47 Když uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, dal se do křiku: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"
Mk 10:48 Mnozí ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"
Mk 10:49 Ježíš se zastavil a řekl: "Zavolejte ho!" I zavolali toho slepého a řekli mu: "Vzchop se, vstaň, volá tě!"
Mk 10:50 Odhodil svůj plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi.
Mk 10:51 Ježíš mu řekl: "Co chceš abych pro tebe učinil?" Slepý odpověděl: "Pane, ať vidím!"
Mk 10:52 Ježíš mu řekl: "Jdi, tvá víra tě zachránila." Hned prohlédl a šel tou cestou za ním.
Mk 11:1 Když se blížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků
Mk 11:2 a řekl jim: "Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned, jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!
Mk 11:3 A řekne-li vám někdo: 'Co to děláte?', odpovězte: 'Pán je potřebuje a hned je sem zase vrátí.'"
Mk 11:4 Vyšli a na rozcestí nalezli oslátko přivázané venku u dveří. Když je odvazovali,
Mk 11:5 někteří z těch, kteří tam stáli, jim řekli: "Co to děláte, že odvazujete oslátko?"
Mk 11:6 Odpověděli jim tak, jak Ježíš přikázal, a oni je nechali.
Mk 11:7 Oslátko přivedli Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště a on se na ně posadil.
Mk 11:8 Mnozí rozprostřeli na cestu své pláště a jiní zelené ratolesti z polí.
Mk 11:9 A ti, kdo šli před ním i za ním, volali: "Hosanna!
Mk 11:10 Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově, požehnáno buď přicházející království našeho otce Davida. Hosanna na výsostech!"
Mk 11:11 Ježíš vjel do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Po všem se rozhlédl, a poněvadž již bylo pozdě večer, odešel s dvanácti do Betanie.
Mk 11:12 Když vyšli druhého dne z Betanie, dostal hlad.
Mk 11:13 Spatřil z dálky fíkovník, který měl listí, a šel se podívat, zda na něm něco nalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, než listí, neboť nebyl čas fíků.
Mk 11:14 I řekl mu: "Ať z tebe již na věky nikdo nejí ovoce!" Učedníci to slyšeli.
Mk 11:15 Přišli do Jeruzaléma. Když vešel do chrámu, začal vyhánět prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků a stánky prodavačů holubů;
Mk 11:16 nedovoloval ani to, aby někdo s čímkoliv procházel nádvořím.
Mk 11:17 A učil je: "Což není psáno: 'Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny národy'? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů."
Mk 11:18 Velekněží a zákoníci to slyšeli a hledali, jak by ho zahubili; báli se ho totiž, protože všechen lid byl nadšen jeho učením.
Mk 11:19 A když nastal večer, vyšel Ježíš s učedníky z města.
Mk 11:20 Ráno, když šli kolem, uviděl ten fíkovník uschlý od kořenů.
Mk 11:21 Petr se rozpomenul a řekl: "Mistře, pohleď, fíkovník, který jsi proklel, uschl."
Mk 11:22 Ježíš jim odpověděl: "Mějte víru v Boha!
Mk 11:23 Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: 'Zdvihni se a vrhni do moře' - a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít.
Mk 11:24 Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě poprosíte, je vám dáno a budete to mít.
Mk 11:25 A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení."
Mk 11:26 +Jestliže však vy neodpustíte, ani váš Otec, který je v nebesích, vám neodpustí vaše přestoupení.
Mk 11:27 Znovu přišli do Jeruzaléma. Když procházel chrámem, přišli k němu velekněží, zákoníci a starší
Mk 11:28 a řekli mu: "Jakou mocí to činíš? A kdo ti dal moc, abys to činil?"
Mk 11:29 Ježíš jim řekl: "I já vám položím jednu otázku; odpovězte mně, a já vám povím, jakou mocí to činím!
Mk 11:30 Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe či od lidí? Odpovězte mi!"
Mk 11:31 I dohadovali se mezi sebou: "Řekneme-li 'z nebe', namítne nám: 'Proč jste mu tedy neuvěřili'?
Mk 11:32 Řekneme-li však 'od lidí'?" - to se zase báli zástupu; neboť všichni měli za to, že Jan byl opravdu prorok.
Mk 11:33 Odpověděli tedy Ježíšovi: "Nevíme." A Ježíš jim řekl: "Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím."
Mk 12:1 Začal k nim mluvit v podobenstvích: "Jeden člověk vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal nádrž k lisu a vystavěl strážní věž; pak ji pronajal vinařům a odcestoval.
Mk 12:2 V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby od nich vybral podíl z výnosu vinice.
Mk 12:3 Ale oni ho chytili, zbili a poslali zpět s prázdnou.
Mk 12:4 Opět k nim poslal jiného služebníka. Toho zpolíčkovali a zneuctili.
Mk 12:5 Poslal dalšího, toho zabili; a mnoho jiných - jedny zbili, jiné zabili.
Mk 12:6 Měl ještě jednoho: svého milovaného syna. Toho k nim poslal nakonec a říkal si: 'Na mého syna budou mít přece ohled.'
Mk 12:7 Ale ti vinaři si mezi sebou řekli: 'To je dědic. Pojďme a zabijme ho a dědictví bude naše!'
Mk 12:8 A chytili ho, zabili a vyhodili ven z vinice.
Mk 12:9 Co udělá pán vinice? Přijde, zahubí vinaře a vinici dá jiným.
Mk 12:10 Nečetli jste v Písmu slovo: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným;
Mk 12:11 Hospodin to učinil a je to podivuhodné v našich očích'?"
Mk 12:12 Nepřátelé se chtěli Ježíše zmocnit, neboť poznali, že to podobenství řekl proti nim, ale báli se lidu. I nechali ho a odešli.
Mk 12:13 Poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby ho chytili za slovo.
Mk 12:14 Ti šli a řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdivý a že se na nikoho neohlížíš; ty přece nebereš ohled na postavení člověka, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy. Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne? Máme dávat, nebo nemáme?"
Mk 12:15 On však prohlédl jejich úskok a řekl jim: "Co mě pokoušíte? Ukažte mi denár!"
Mk 12:16 Když mu jej podali, zeptal se jich: "Čí je tento obraz a nápis?" Odpověděli: "Císařův."
Mk 12:17 Ježíš jim řekl: "Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu." Velice se nad tím podivili.
Mk 12:18 A přišli k němu saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a ptali se ho:
Mk 12:19 "Mistře, Mojžíš nám ustanovil: 'Zemře-li něčí bratr a zanechá manželku bezdětnou, ať se s ní ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.'
Mk 12:20 Bylo sedm bratří. Oženil se první a zemřel bez potomka.
Mk 12:21 Jeho manželku si vzal druhý, ale zemřel a také nezanechal potomka. A stejně třetí.
Mk 12:22 A nikdo z těch sedmi nezanechal potomka. Naposledy ze všech zemřela i ta žena.
Mk 12:23 Komu z nich bude patřit, až po vzkříšení vstanou? Všech sedm ji přece mělo za manželku."
Mk 12:24 Ježíš jim řekl: "Mýlíte se, neznáte Písmo ani moc Boží!
Mk 12:25 Když lidé vstanou z mrtvých, nežení se ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé.
Mk 12:26 A pokud jde o mrtvé, že vstanou, nečetli jste v knize Mojžíšově, ve vyprávění o hořícím keři, jak Bůh Mojžíšovi řekl: 'Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův'?
Mk 12:27 On přece není Bohem mrtvých, nýbrž Bohem živých. Velmi se mýlíte!"
Mk 12:28 Přistoupil k němu jeden ze zákoníků, který slyšel jejich rozhovor a shledal, že jim dobře odpověděl. Zeptal se ho: "Které přikázání je první ze všech?"
Mk 12:29 Ježíš odpověděl: "První je toto: 'Slyš, Izraeli, Hospo
Text bible pro den: Sobota, 21. září, 2024
Evangelium podle Marka
[zkr. = Mk] din, Bůh náš, jest jediný pán;
Mk 12:30 miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!'
Mk 12:31 Druhé pak je toto: 'Miluj bližního svého jako sám sebe!' Většího přikázání nad tato dvě není."
Mk 12:32 I řekl mu ten zákoník: "Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že jest jediný Bůh a že není jiného kromě něho;
Mk 12:33 a milovati jej z celého srdce, z celého rozumu i z celé síly a milovat bližního jako sám sebe je víc, než přinášet Bohu oběti a dary."
Mk 12:34 Když Ježíš viděl, že moudře odpověděl, řekl mu: "Nejsi daleko od Božího království." Potom se ho již nikdo otázat neodvážil.
Mk 12:35 Když Ježíš učil v chrámu, řekl jim ještě: "Jak mohou zákoníci říkat, že Mesiáš je syn Davidův?
Mk 12:36 Sám David řekl v Duchu svatém: 'Řekl Hospodin mému Pánu: usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.'
Mk 12:37 Sám David nazývá Mesiáše Pánem, jak tedy může být jeho synem?" Početný zástup mu rád naslouchal.
Mk 12:38 Když učil, řekl: "Varujte se zákoníků, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, stojí o pozdravy na ulicích,
Mk 12:39 o přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách.
Mk 12:40 Vyjídají domy vdov a dlouho se naoko modlí. Ty postihne tím přísnější soud."
Mk 12:41 Sedl si naproti chrámové pokladnici a díval se, jak do ní lidé vhazují peníze. A mnozí bohatí dávali mnoho.
Mk 12:42 Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák.
Mk 12:43 Zavolal své učedníky a řekl jim: "Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc, než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice.
Mk 12:44 Všichni totiž dávali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa."
Mk 13:1 A když vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pohleď, Mistře, jaké to kameny a jaké stavby!"
Mk 13:2 Ježíš mu řekl: "Obdivuješ ty velké stavby? Nezůstane z nich kámen na kameni, všechno bude rozmetáno."
Mk 13:3 Když seděl na Olivové hoře naproti chrámu a byli sami, zeptali se ho Petr, Jakub, Jan a Ondřej:
Mk 13:4 "Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení, až se začne všechno schylovat ke konci!"
Mk 13:5 Ježíš jim odpověděl: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.
Mk 13:6 Mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: 'Já jsem to' a svedou mnohé.
Mk 13:7 Až uslyšíte válečný ryk a zvěsti o válkách, nelekejte se! Musí to být, ale ještě nebude konec.
Mk 13:8 Povstane národ proti národu a království proti království, v mnohých krajinách budou zemětřesení, bude hlad. To bude teprve začátek bolestí.
Mk 13:9 Vy sami se mějte na pozoru! Budou vás vydávat soudům, budete biti v synagógách, budete stát před vládci i králi kvůli mně, abyste před nimi vydali svědectví.
Mk 13:10 Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům.
Mk 13:11 Až vás povedou před soud, nemějte předem starost, co budete mluvit; ale co vám bude v té hodině dáno, to mluvte. Nejste to vy, kdo mluví, ale Duch svatý.
Mk 13:12 Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život.
Mk 13:13 Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
Mk 13:14 Když pak uvidíte 'znesvěcující ohavnost' stát tam, kde být nemá - kdo čte, rozuměj - tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor;
Mk 13:15 kdo je na střeše, ať nesestupuje a nevchází do domu, aby si odtud něco vzal;
Mk 13:16 a kdo je na poli, ať se nevrací domů, aby si vzal plášť.
Mk 13:17 Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!
Mk 13:18 Modlete se, aby to nebylo v zimě.
Mk 13:19 S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku světa, který stvořil Bůh, až do dneška nikdy nebude.
Mk 13:20 A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk. Ale kvůli svým vyvoleným zkrátí ty dny.
Mk 13:21 A tehdy, řekne-li vám někdo: 'Hle, tu je Mesiáš, hle tam', nevěřte!
Mk 13:22 Vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět znamení a zázraky, aby svedli vyvolené, kdyby to bylo možné.
Mk 13:23 Vy však se mějte na pozoru! Všecko jsem vám řekl předem.
Mk 13:24 Ale v těch dnech po onom soužení zatmí se slunce, a měsíc ztratí svou záři,
Mk 13:25 hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí.
Mk 13:26 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou.
Mk 13:27 Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř úhlů světa, od nejzazších konců země po nejzazší konec nebe.
Mk 13:28 Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko.
Mk 13:29 Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.
Mk 13:30 Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane.
Mk 13:31 Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.
Mk 13:32 O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani SYn, jenom Otec.
Mk 13:33 Mějte se na pozoru, neboť nevíte, kdy ten čas přijde.
Mk 13:34 Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl.
Mk 13:35 Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno;
Mk 13:36 aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde.
Mk 13:37 Co vám říkám, říkám všem: Bděte!"
Mk 14:1 Bylo dva dny před velikonocemi, svátkem nekvašených chlebů. Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho.
Mk 14:2 Říkali: "Jen ne při svátečním shromáždění, aby se lid nevzbouřil."
Mk 14:3 Když byl v Betanii v domě Šimona Malomocného a seděl u stolu, přišla žena, která měla alabastrovou nádobku pravého vzácného oleje z nardu. Rozbila ji a olej vylila na jeho hlavu.
Mk 14:4 Někteří se hněvali: "Nač ta ztráta oleje?
Mk 14:5 Mohl se prodat za víc než tři sta denárů a ty se mohly dát chudým." A osopili se na ni.
Mk 14:6 Ježíš však řekl: "Nechte ji! Proč ji trápíte? Vykonala na mě dobrý skutek.
Mk 14:7 Vždyť chudé máte stále kolem sebe, a kdykoli chcete, můžete jim činit dobře; mne však nemáte stále.
Mk 14:8 Ona učinila, co měla; už napřed pomazala mé tělo k pohřbu.
Mk 14:9 Amen, pravím vám, všude po celém světě, kde bude kázáno evangelium, bude se mluvit na její památku také o tom, co ona učinila."
Mk 14:10 Jidáš Iškariotský, jeden z Dvanácti, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil.
Mk 14:11 Ti se zaradovali, když to slyšeli, a slíbili mu peníze. I hledal vhodnou příležitost, jak by jim ho vydal.
Mk 14:12 Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli Ježíšovi jeho učedníci: "Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?"
Mk 14:13 Poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: "Jděte do města a potká vás člověk, který nese džbán vody. Jděte za ním,
Mk 14:14 a kam vejde, řekněte hospodáři: 'Mistr vzkazuje: Kde je pro mne světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?'
Mk 14:15 A on vám ukáže velkou horní místnost, zařízenou a připravenou; tam pro nás připravte večeři!"
Mk 14:16 Učedníci šli, a když přišli do města, nalezli všecko, jak jim to řekl; a připravili velikonočního beránka.
Mk 14:17 Večer přišel Ježíš s Dvanácti.
Mk 14:18 A když byli u stolu a jedli, řekl: "Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí."
Mk 14:19 Zarmoutilo je to a začali se ho jeden po druhém ptát: "Snad ne já?"
Mk 14:20 Řekl jim: "Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí chléb v téže míse.
Mk 14:21 Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil."
Mk 14:22 Když jedli, vzal chléb, požehnal. lámal a dával jim se slovy: "Vezměte, toto jest mé tělo."
Mk 14:23 Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni.
Mk 14:24 A řekl jim: "Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.
Mk 14:25 Amen, pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu píti nový kalich v Božím království."
Mk 14:26 Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu.
Mk 14:27 Ježíš jim řekl: "Všichni ode mne odpadnete, neboť je psáno: 'Budou bít pastýře a ovce se rozprchnou.'
Mk 14:28 Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje."
Mk 14:29 Tu mu Petr řekl: "I kdyby všichni odpadli, já ne."
Mk 14:30 Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš."
Mk 14:31 On však ještě horlivěji prohlašoval: "I kdybych měl spolu s tebou umřít, nezapřu tě." Tak mluvili všichni.
Mk 14:32 Přišli na místo zvané Getsemane. Ježíš řekl svým učedníkům: "Počkejte tu, než se pomodlím."
Mk 14:33 Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost.
Mk 14:34 I řekl jim: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!"
Mk 14:35 Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina.
Mk 14:36 Řekl: "Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš."
Mk 14:37 Přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: "Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít?
Mk 14:38 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé."
Mk 14:39 Znovu odešel a modlil se stejnými slovy.
Mk 14:40 A když se vrátil, zastihl je spící; oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli.
Mk 14:41 Přišel potřetí a řekl jim: "Ještě spíte a odpočíváte? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
Mk 14:42 Vstaňte, pojďme! Hle, přibližuje se ten, který mě zrazuje."
Mk 14:43 Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.
Mk 14:44 Jeho zrádce s nimi domluvil znamení. Řekl jim: "Kterého políbím, ten to je; toho zatkněte a pod dozorem odveďte."
Mk 14:45 Když Jidáš přišel, hned k Ježíšovi přistoupil a řekl: "Mistře!" a políbil ho.
Mk 14:46 Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho.
Mk 14:47 Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal mu ucho.
Mk 14:48 Ale Ježíš jim řekl: "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali.
Mk 14:49 Denně jsem vás učíval v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se naplnila Písma!"
Mk 14:50 Všichni ho opustili a utekli.
Mk 14:51 Šel za ním nějaký mladík, který měl na sobě jen kus plátna přes nahé tělo; toho chytili.
Mk 14:52 On jim však nechal plátno v rukou a utekl.
Mk 14:53 Ježíše odvedli k veleknězi, kde se shromáždili nejvyšší kněží, starší a zákoníci.
Mk 14:54 Petr šel zpovzdálí za Ježíšem až dovnitř do veleknězova dvora; seděl tam spolu se sluhy a ohříval se u ohně.
Mk 14:55 Velekněží a celá rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti, ale nenalézali.
Mk 14:56 Mnozí sice proti němu křivě svědčili, ale svědectví se neshodovala.
Mk 14:57 Někteří pak vystoupili a křivě proti němu svědčili:
Mk 14:58 "Slyšeli jsme ho říkat: Já zbořím tento chrám udělaný rukama a ve třech dnech vystavím jiný, ne rukama udělaný."
Mk 14:59 Ale ani jejich svědectví se neshodovala.
Mk 14:60 Tu velekněz vstal, postavil se uprostřed a otázal se Ježíše: "Nic neodpovídáš na to, co tihle proti tobě svědčí?"
Mk 14:61 On však mlčel a nic neodpověděl. Opět se ho
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 22. září, 2024
Evangelium podle Marka
[zkr. = Mk]
velekněz zeptal: "Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?"
Mk 14:62 Ježíš řekl: "Já jsem. A uzříte Syna člověka sedět po pravici Všemohoucího a přicházet s oblaky nebeskými."
Mk 14:63 Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: "Nač potřebujeme ještě svědky?
Mk 14:64 Slyšeli jste rouhání. Co o tom soudíte?" Oni pak všichni rozhodli, že je hoden smrti.
Mk 14:65 Někteří na něj počali plivat, zakrývali mu obličej, bili ho po hlavě a říkali mu: "Prorokuj!" A sluhové ho tloukli do tváře.
Mk 14:66 Když byl Petr dole v nádvoří, přišla jedna z veleknězových služek,
Mk 14:67 a když uviděla Petra, jak se ohřívá, pohlédla na něj a řekla: "I ty jsi byl s tím Nazaretským Ježíšem!"
Mk 14:68 On však zapřel: "O ničem nevím a vůbec nechápu, co říkáš." A vyšel ven do předního dvora. V tom zakokrhal kohout.
Mk 14:69 Ale služka ho uviděla a zase začala říkat těm, kteří stáli poblíž: "Ten člověk je z nich!"
Mk 14:70 On však opět zapíral. A zakrátko zase ti, kdo stáli kolem, řekli Petrovi: "Jistě jsi z nich, vždyť jsi z Galileje!"
Mk 14:71 On se však začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka, o němž mluvíte."
Mk 14:72 V tom kohout zakokrhal podruhé. Tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: "Dřív než kohout dvakrát zakokrhá, třikrát mě zapřeš." A dal se do pláče.
Mk 15:1 A hned zrána se poradili velekněží, starší a zákoníci, celá rada; spoutali Ježíše, odvedli jej a vydali Pilátovi.
Mk 15:2 Pilát se ho otázal: "Ty jsi král Židů?" On mu odpověděl: "Ty sám to říkáš."
Mk 15:3 Velekněží na něj mnoho žalovali.
Mk 15:4 Tu se ho Pilát znovu otázal: "Nic neodpovídáš? Pohleď, co všecko na tebe žalují!"
Mk 15:5 Ježíš však už nic neodpověděl, takže se Pilát divil.
Mk 15:6 O svátcích jim propouštíval jednoho vězně, o kterého žádali.
Mk 15:7 Ve vězení byl mezi vzbouřenci, kteří se při vzpouře dopustili vraždy, muž jménem Barabáš.
Mk 15:8 Zástup přišel Piláta požádat o to, v čem jim obvykle vyhověl.
Mk 15:9 Pilát jim na to řekl: "Chcete, abych vám propustil židovského krále?"
Mk 15:10 Věděl totiž, že mu ho velekněží vydali ze zášti.
Mk 15:11 Velekněží však podnítili zástup, ať jim raději propustí Barabáše.
Mk 15:12 Pilát se jich znovu zeptal: "Co tedy mám učinit s tím, kterému říkáte židovský král?"
Mk 15:13 Tu se znovu dali do křiku: "Ukřižuj ho!"
Mk 15:14 Pilát jim řekl: "A čeho se vlastně dopustil?" Oni však ještě víc křičeli: "Ukřižuj ho!"
Mk 15:15 Tu Pilát, aby vyhověl zástupu, propustil jim Barabáše; Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
Mk 15:16 Vojáci ho odvedli do místodržitelského dvora a svolali celou setninu.
Mk 15:17 Navlékli mu purpurový plášť, upletli trnovou korunu, vsadili mu ji na hlavu
Mk 15:18 a začali ho zdravit: "Buď zdráv, židovský králi!"
Mk 15:19 Bili ho po hlavě holí, plivali na něj, klekali na kolena a padali před ním na zem.
Mk 15:20 Když se mu dost naposmívali, svlékli mu purpurový plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. Pak ho vyvedli ven, aby ho ukřižovali.
Mk 15:21 Cestou přinutili nějakého Šimona z Kyrény, otce Alexandrova a Rufova, který šel z venkova, aby mu nesl kříž.
Mk 15:22 A přivedli ho na místo zvané Golgota, což v překladu znamená 'Lebka'.
Mk 15:23 Dávali mu víno okořeněné myrhou, on je však nepřijal.
Mk 15:24 Ukřižovali ho a rozdělili si jeho šaty; losovali o ně, co si kdo vezme.
Mk 15:25 Bylo devět hodin, když ho ukřižovali.
Mk 15:26 Jeho provinění oznamoval nápis: "Král Židů."
Mk 15:27 S ním ukřižovali dva povstalce, jednoho po pravici a druhého po levici.
Mk 15:28 ---
Mk 15:29 Kolemjdoucí ho uráželi: potřásali hlavou a říkali: "Ty, který chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit,
Mk 15:30 zachraň sám sebe a sestup s kříže!"
Mk 15:31 Podobně se mu mezi sebou posmívali velekněží spolu se zákoníky. Říkali: "Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže.
Mk 15:32 Ať nyní sestoupí s kříže, ten Mesiáš, král izraelský, abychom to viděli a uvěřili!" Tupili ho i ti, kteří byli ukřižováni spolu s ním.
Mk 15:33 Když bylo poledne, nastala tma po celé zemi až do tří hodin.
Mk 15:34 O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eloi, Eloi, lema sabachtani?", což přeloženo znamená: 'Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?'
Mk 15:35 Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo stáli okolo: "Hle, volá Eliáše."
Mk 15:36 Kdosi pak odběhl, namočil houbu v octě, nabodl ji na prut a dával mu pít se slovy: "Počkejte, uvidíme, přijde-li ho Eliáš sejmout."
Mk 15:37 Ale Ježíš vydal mocný hlas a skonal.
Mk 15:38 Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů.
Mk 15:39 A když uviděl setník, který stál před ním, že takto skonal, řekl: "Ten člověk byl opravdu Syn Boží."
Mk 15:40 Zpovzdálí se dívaly také ženy, mezi nimi Mkie z Magdaly, Mkie, matka Jakuba mladšího a Josefa, a Salome,
Mk 15:41 které ho provázely a staraly se o něj, když byl v Galileji, a mnohé jiné, které se spolu s ním vydaly do Jeruzaléma.
Mk 15:42 A když už nastal večer - byl totiž den přípravy, předvečer soboty -
Mk 15:43 přišel Josef z Arimatie, vážený člen rady, který také očekával království Boží, dodal si odvahy, vešel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.
Mk 15:44 Pilát se podivil, že Ježíš už zemřel; zavolal setníka a zeptal se ho, je-li už dlouho mrtev.
Mk 15:45 A když mu to setník potvrdil, daroval mrtvé tělo Josefovi.
Mk 15:46 Ten koupil plátno, sňal Ježíše z kříže, zavinul ho do plátna a položil do hrobu, který byl vytesán ve skále, a ke vchodu přivalil kámen.
Mk 15:47 Mkie z Magdaly a Mkie, matka Josefova, se dívaly, kam byl uložen.
Mk 16:1 Když uplynula sobota, Mkie z Magdaly, Mkie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat.
Mk 16:2 Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu.
Mk 16:3 Říkaly si mezi sebou: "Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?"
Mk 16:4 Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký.
Mk 16:5 Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se.
Mk 16:6 Řekl jim: "Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položily.
Mk 16:7 Ale jděte, řekněte učedníkům, zvláště Petrovi: 'Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, jak vám řekl.'"
Mk 16:8 Ženy šly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.
Mk 16:9 Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, zjevil se nejprve Mkii z Magdaly, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.
Mk 16:10 Ona to šla oznámit těm, kteří bývali s ním a nyní truchlili a plakali.
Mk 16:11 Ti, když uslyšeli, že žije a že se jí ukázal, nevěřili.
Mk 16:12 Potom se zjevil v jiné podobě dvěma z nich cestou, když šli na venkov.
Mk 16:13 Ti to šli oznámit ostatním; ale ani těm nevěřili.
Mk 16:14 Konečně se zjevil samým jedenácti, když byli u stolu; káral jejich nevěru a tvrdost srdce, poněvadž nevěřili těm, kteří ho viděli vzkříšeného.
Mk 16:15 A řekl jim: "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.
Mk 16:16 Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.
Mk 16:17 Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky;
Mk 16:18 budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je."
Mk 16:19 Když jim to Pán řekl, byl vzat vzhůru do nebe a usedl po pravici Boží.
Mk 16:20 Oni pak vyšli, všude kázali; a Pán s nimi působil a jejich slovo potvrzoval znameními.
Evangelium podle Lkáše
Lk 1:1 I když se již mnozí pokusili sepsat vypravování o událostech, které se mezi námi naplnily,
Lk 1:2 jak nám je předali ti, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky slova,
Lk 1:3 rozhodl jsem se také já, když jsem vše znovu důkladně prošel, že ti to v pravém sledu vypíši, vznešený Theofile,
Lk 1:4 abys poznal hodnověrnost toho, v čem jsi byl vyučován.
Lk 1:5 Za dnů judského krále Heroda žil kněz, jménem Zachariáš, z oddílu Abiova; měl manželku z dcer Áronových a ta se jmenovala Alžběta.
Lk 1:6 Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Hospodinových příkazů a ustanovení.
Lk 1:7 Neměli však děti, neboť Alžběta byla neplodná a oba byli již pokročilého věku.
Lk 1:8 Když jednou přišla řada na Zachariášův oddíl a on konal před Bohem kněžskou službu,
Lk 1:9 připadlo na něj losem podle kněžského řádu, aby vešel do svatyně Hospodinovy a obětoval kadidlo.
Lk 1:10 Venku se v hodinu oběti modlilo veliké množství lidu.
Lk 1:11 Tu se ukázal anděl Páně stojící po pravé straně oltáře, kde se obětovalo kadidlo.
Lk 1:12 Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padla na něho bázeň.
Lk 1:13 Anděl mu řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan.
Lk 1:14 Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození.
Lk 1:15 Bude veliký před Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mateřského klína bude naplněn Duchem svatým.
Lk 1:16 A mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu;
Lk 1:17 sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový."
Lk 1:18 Zachariáš řekl andělovi: "Podle čeho to poznám? Vždyť já jsem stařec a moje žena pokročilého věku."
Lk 1:19 Anděl mu odpověděl: "Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst.
Lk 1:20 Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní."
Lk 1:21 Lid čekal na Zachariáše a divil se, že tak dlouho prodlévá v chrámě
Lk 1:22 Když vyšel, nemohl k nim promluvit, a tak poznali, že měl v chrámě vidění; dával jim jen znamení a zůstal němý.
Lk 1:23 Jakmile skončily dny jeho služby, odešel domů.
Lk 1:24 Po těch dnech jeho manželka Alžběta počala, ale tajila se po pět měsíců a říkala si:
Lk 1:25 "Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi."
Lk 1:26 Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do Galilejského města, které se jmenuje Nazaret,
Lk 1:27 k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Mkia.
Lk 1:28 Přistoupil k ní a řekl: "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou."
Lk 1:29 Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.
Lk 1:30 Anděl jí řekl: "Neboj se, Mkia, vždyť jsi nalezla milost u Boha.
Lk 1:31 Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.
Lk 1:32 Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.
Lk 1:33 Na věky bude kralovat na rodem Jákobovým a jeho království nebude konce."
Lk 1:34 Mkia řekla andělovi: "Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?"
Lk 1:35 Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.
Lk 1:36 Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná.
Lk 1:37 Neboť 'u Boha není nic nemožného'."
Lk 1:38 Mkia řekla: "Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova." Anděl pak od ní odešel.
Lk 1:39 V těch dnech se Mkia vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova.
Lk 1: