Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha proroka OzeášeKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 27. srpna, 2021
Kniha proroka Ozeáše
[zkr. = Oz]
hdy odkryji její hanbu před zraky jejích milenců. Žádný ji nevytrhne z mé ruky.
Oz 2:13 Všemu jejímu veselí učiním přítrž, jejím svátkům, novoluním i dnům odpočinku, všem jejím slavnostem.
Oz 2:14 Zpustoším její révu i fíkovník, o nichž říká: "To je má odměna, kterou mi dali moji milenci." Proměním je v divočinu, bude je požírat polní zvěř.
Oz 2:15 Ztrestám ji za dny baalů, že jim pálí kadidlo a zdobí se kroužkem a náhrdelníkem, že chodí za svými milenci a na mne zapomněla, je výrok Hospodinův.
Oz 2:16 Proto ji přemluvím, uvedu ji na poušť, budu jí promlouvat k srdci.
Oz 2:17 Zas jí dám její vinice, dolinu Akór jako bránu k naději. Tam mi opět odpoví jako za dnů mládí, jako v den, kdy vystoupila z egyptské země.
Oz 2:18 V onen den, je výrok Hospodinův, budeš ke mně volat: "Můj muži", a nenazveš mě už: "Můj Baale".
Oz 2:19 Odstraním z jejích úst jména baalů; jejich jména nebude už nikdo připomínat.
Oz 2:20 V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří a s nebeským ptactvem i se zeměplazy. Vymýtím ze země luk, meč i válku a dám jim uléhat v bezpečí.
Oz 2:21 Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností a právem, milosrdenstvím a slitováním,
Oz 2:22 zasnoubím si tě věrností a poznáš Hospodina.
Oz 2:23 V onen den odpoví, je výrok Hospodinův, odpovím nebesům a ona odpovědí zemi,
Oz 2:24 země pak odpoví obilím moštu a oleji a ony odpovědí Jizreelu (to je Bůh rozsívá).
Oz 2:25 Vseji jej pro sebe do země, Neomilostněné budu milostiv, těm, kdo Nejsou-lid-můj, řeknu: "Tys můj lid", a on řekne: "Můj Bože!"
Oz 3:1 Hospodin mi řekl: "Jdi opět a miluj ženu, milenku jiného, cizoložnici. Právě tak miluje Hospodin izraelské syny, i když se obracejí za jinými bohy a milují koláče z hroznů. "
Oz 3:2 Opatřil jsem si ji tedy za patnáct šekelů stříbra a za půldruhého chómeru ječmene.
Oz 3:3 Řekl jsem jí: "Po mnoho dní zůstaneš se mnou, nebudeš smilnit, nebudeš patřit jinému; také já budu jen s tebou."
Oz 3:4 Po mnoho dní zůstanou izraelští synové bez krále, bez velmože, bez obětních hodů, bez posvátného sloupu, bez efódu a domácích bůžků.
Oz 3:5 Potom se však izraelští synové obrátí a budou hledat Hospodina, svého Boha, i svého krále Davida. Se strachem přiběhnou k Hospodinu a jeho dobrotě v posledních dnech.
Oz 4:1 Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští! Hospodin vede při s obyvateli země, protože není věrnost ani milosrdenství ani poznání Boha v zemi.
Oz 4:2 Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže a cizoložství se rozmohly, krveprolití stíhá prolitou krev.
Oz 4:3 Proto země truchlí, chřadnou všichni její obyvatelé, polní zvěř a nebeské ptactvo; hynou i mořské ryby.
Oz 4:4 Nikdo se nepři, nechtěj druhého kárat! Tvůj lid, kněže, jako by chtěl vést při,
Oz 4:5 ale upadneš za dne, a za noci upadne s tebou prorok; zahladím i tvou matku.
Oz 4:6 Můj lid zajde, protože odmítá poznání. Ty jsi zavrhl poznání a já zavrhnu tebe; nebudeš mým knězem. Zapoměls na zákon svého Boha; i já zapomenu na tvé syny.
Oz 4:7 Čím je jich víc, tím více proti mně hřeší; já jejich váženost zlehčím.
Oz 4:8 Krmí se obětmi mého lidu za hřích, přiklánějí se k jeho nepravostem.
Oz 4:9 Proto dojde jak na lid, tak na kněze. Ztrestám ho za jeho cesty, za jeho skutky mu odplatím.
Oz 4:10 Budou jíst, a nenasytí se, budou smilnit, a nerozmohou se, protože opustili Hospodina
Oz 4:11 a hleděli si smilstva, vínem a moštem omamují srdce.
Oz 4:12 Můj lid se doptává svého dřeva, jeho hůlka mu předpovídá; tak jej zavádí duch smilstva. Smilstvím se odvrací od svého Boha.
Oz 4:13 Obětují na vrcholcích hor, na pahorcích pálí kadidlo, pod dubem a topolem a kdejakým posvátným stromem, protože jejich stín je příjemný. Proto vaše dcery smilní, vaše snachy cizoloží.
Oz 4:14 Ale nepotrestám za smilstvo jen vaše dcery, za cizoložství vaše snachy. Vždyť sami kněží se spolčují s nevěstkami, s kněžkami obětují! Je to lid nerozumný, padne.
Oz 4:15 Jestli smilníš ty, Izraeli, ať se neproviňuje Juda. Nevcházejte do Gilgálu, neputujte do Bét-ávenu, nepřísahejte: "Jakože živ je Hospodin!"
Oz 4:16 Izrael je umíněný jako umíněná kráva. Má je teď Hospodin pást volně jako beránka?
Oz 4:17 Spolčencem modlářských stvůr se stal Efrajim, nech ho být.
Oz 4:18 Propadl modlářským pitkám, smilní a smilní, jsou posedlí hanebnou láskou, ta je jim štítem.
Oz 4:19 Bude jim úzko, vítr je zachvátí svými perutěmi, za svoje oběti se budou stydět.
Oz 5:1 Slyšte to, kněží, napni pozornost, dome izraelský, naslouchej, dome královský, neboť vám byl svěřen soud. Stali jste se však osidlem pro Mispu, rozprostřenou sítí na Táboru,
Oz 5:2 jámou, kterou vyhloubili odpadlíci. Ale já je všechny ztrestám.
Oz 5:3 Znám Efrajima, Izrael se přede mnou neukryje. Kdykoli, Efrajime, svádíš ke smilstvu, bývá Izrael poskvrněn.
Oz 5:4 Jejich skutky jim nedovolí vrátit se k jejich Bohu; je v nich duch smilstva, neznají Hospodina.
Oz 5:5 Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu. Izrael i Efrajim upadnou pro svoji nepravost, upadne s nimi i Juda.
Oz 5:6 Se svým bravem a skotem pak půjdou hledat Hospodina, ale nenajdou. Unikl jim.
Oz 5:7 Zachovali se vůči Hospodinu věrolomně, zplodili cizí syny. Nyní je i s jejich podíly pohltí novoluní.
Oz 5:8 Zatrubte v Gibeji na polnici, na pozoun v Rámě, křičte na poplach v Bét-ávenu! Táhnou proti tobě, Benjamíne!
Oz 5:9 Efrajim bude vzbuzovat úděs v den, kdy bude ztrestán; izraelské kmeny seznamuji s pravdou.
Oz 5:10 Judští velmožové jsou jako ti, kdo přenášejí mezníky. Vyleji na ně svou prchlivost jako vodu.
Oz 5:11 Efrajim bude poroben a zkrušen soudem, protože se rád honí za žvástem.
Oz 5:12 Budu Efrajimovi jako hnisavá rána a jako kostižer Judovu domu.
Oz 5:13 Když spatřil Efrajim svoji nemoc a Juda svou otevřenou ránu, šel Efrajim k Ašúrovi, poslal k velkokráli. Ten vás však vyléčit nemůže, vaši otevřenou ránu nevyhojí!
Oz 5:14 Neboť já budu na Efrajima jako mladý lev, na Judův dům jako lvíče. Já, já rozsápu a odejdu, uchvátím a nikdo nevysvobodí.
Oz 5:15 Odejdu, vrátím se ke svému místu, dokud nevyznají svou vinu a nezačnou mě hledat. Ve svém soužení mě budou hledat za úsvitu.
Oz 6:1 "Pojďte, vraťme se k Hospodinu, on nás rozsápal a také zhojí, zranil nás a také obváže.
Oz 6:2 Po dvou dnech nám vrátí život, třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít.
Oz 6:3 Poznávejme Hospodina, usilujme ho poznat. Jako jitřenka, tak jistě on vyjde. Přijde k nám jako přívaly dešťů a jako jarní déšť, jenž svlažuje zemi."
Oz 6:4 Co mám s tebou dělat, Efrajime? Co mám s tebou dělat, Judo? Vaše zbožnost je jak jitřní obláček, jako rosa, která hned po ránu mizí.
Oz 6:5 Proto jsem je otesával skrze proroky, ubíjel jsem je výroky svých úst; z mých soudů nad tebou ti vzejde světlo.
Oz 6:6 Chci milosrdenství, ne oběť, poznání Boha je nad zápaly.
Oz 6:7 Oni však po způsobu lidí přestoupili smlouvu, ve všem se vůči mně zachovali věrolomně.
Oz 6:8 Gileád je městem těch, kdo páchají ničemnosti, městem krvavých stop.
Oz 6:9 Jako hordy na někoho číhající spolčují se kněží, vraždí na cestě do Šekemu, prosazují své mrzké plány.
Oz 6:10 V izraelském domě vidím strašnou věc: Izrael se tam poskvrňuje Efrajimovým smilstvem.
Oz 6:11 A tobě, Judo, nastane žeň, až změním úděl svého lidu.
Oz 7:1 Když chci léčit Izraele, vychází najevo nepravost Efrajimova a zlořády Samaří, jak proradně jednají. Zloděj se vloupává, horda přepadává na ulici.
Oz 7:2 Ani jim nepřijde na mysl, že na všechny jejich zlořády pamatuji. Jejich skutky je obklopují, mám je před očima.
Oz 7:3 Svými zlořády dělají radost králi, svými přetvářkami velmožům.
Oz 7:4 Jsou to samí cizoložníci, jsou jako sálající pec bez pekaře, který přestal bdít, když dal zadělané těsto kynout.
Oz 7:5 V den našeho krále jsou velmožové rozpálení vínem; spřáhl se s posměvači.
Oz 7:6 Záludně se k němu blíží, jejich srdce je jako pec; po celou noc spí jejich pekař, za jitra shoří plápolajícím plamenem.
Oz 7:7 Každý z nich sálá jako pec, požírají své soudce; všichni jejich králové padají, nikdo z nich nevolá ke mně.
Oz 7:8 Efrajim se směšuje s kdejakým lidem, Efrajim je jako neobrácený podpopelný chléb.
Oz 7:9 Cizáci stravují jeho sílu, on to nepoznává; ačkoli prokvétá šedinami, on to nepoznává.
Oz 7:10 Ten, jenž je Pýchou Izraele, obrátí se proti němu. K Hospodinu, svému Bohu se nevracejí, hledat ho je ani nenapadne.
Oz 7:11 Efrajim je jako nerozumná holubice, snadno se dá zlákat. Volají k Egyptu, chodí do Asýrie.
Oz 7:12 Až zase půjdou, rozestřu na ně svou síť, schytám je jako nebeské ptactvo, ztrestám je, jak o tom slýchali ve svém shromáždění.
Oz 7:13 Běda jim, protože přede mnou ulétli jak ptáče. Zhouba na ně, že mi byli nevěrní. Já jsem je vykoupil, oni však o mně mluví lži.
Oz 7:14 Ve svém srdci neúpějí ke mně, když kvílejí na svých ložích. Scházejí se při obilí a moštu a mně se vyhýbají.
Oz 7:15 Ať jsem je trestal nebo posiloval jejich paži, oni o mně smýšleli zle.
Oz 7:16 Obracejí se, ne však k Nejvyššímu, jsou jako záludný luk. Mečem padají jejich velmožové pro jazyk, jenž soptí hněvem. Proto sklidí jen úšklebek v egyptské zemi.
Oz 8:1 Polnici k ústům! Jak orel na dům Hospodinův! Přestoupili moji smlouvu, proti mému zákonu se vzepřeli.
Oz 8:2 Budou ke mně úpět: "Bože můj, my synové Izraele se k tobě známe."
Oz 8:3 Izrael zanevřel na to, co je dobré, bude jej honit nepřítel.
Oz 8:4 Krále si ustanovili, ale beze mne, dosadili velmože, ale já se k nim neznám. Ze svého stříbra a zlata si udělali modlářské stvůry ke své vlastní zkáze.
Oz 8:5 Tvůj býček na tebe, Samaří, zanevřel. Můj hněv proti nim plane! Jak dlouho ještě? Bez trestu nezůstanou.
Oz 8:6 Neboť ten býček je z Izraele, udělal jej řemeslník, není to Bůh. Ze samařského býčka zbudou jen třísky.
Oz 8:7 Zaseli vítr, sklidí bouři. Nevyroste jim ani stéblo, co vzklíčí, nevydá žádnou mouku; kdyby snad i něco vydalo, pohltí to cizáci.
Oz 8:8 Izrael bude pohlcen. Hle, budou mezi pronárody jako bezcenná nádoba.
Oz 8:9 Vystupovali k Ašúrovi, k osamělému divokému oslu; Efrajim kupčí láskou.
Oz 8:10 Ale i kdyby kupčili se všemi pronárody, přece je seženu dohromady a brzo začnou pociťovat břemeno krále velmožů.
Oz 8:11 Efrajim postavil mnoho oltářů, aby hřešil; má tedy oltáře a hřeší.
Oz 8:12 Kdybych mu napsal ze svého zákona sebevíc, bude to pokládáno za něco cizího.
Oz 8:13 Když mi obětují dary, obětují maso, aby se najedli. Hospodin v nich nemá zalíbení. Však si připomene jejich nepravost a ztrestá je za jejich hříchy. Půjdou zpátky do Egypta.
Oz 8:14 Izrael zapomněl na svého Učinitele a nastavěl chrámků, Juda postavil mnoho opevněných měst. Ale já pošlu na jeho města oheň a ten pozře jejich paláce.
Oz 9:1 Neraduj se, Izraeli, rozpustilým jásotem jako národy! Smilstvem se odvracíš od svého Boha, miluješ nevěstčí mzdu na každém obilním humně.
Oz 9:2 Humno ani lis jim obživu nedá, mošt v zemi selže.
Oz 9:3 Nebudou sídlit v Hospodinově zemi. Efrajim se vrátí do Egypta, v Asýrii budou jíst poskvrněné věci.
Oz 9:4 Už nepřinesou Hospodinu úlitbu vína, nebudou mu příjemné jejich obětní hody. Stanou se jim chlebem zármutku. Všichni, kdo ho jedí, se poskvrní. Kdo se živí jejich chlebem, nesmí vstoupit do Hospodinova domu.
Oz 9:5 Co chcete připravit pro slavnostní den, pro sváteční den Hospodinův?
Oz 9:6 Neboť i když vyjdou ze zhouby, sebere je Egypt, Memfis je pohřbí. Jejich převzácné stříbro podědí bodláčí, v jejich stanech se rozroste trní.
O
Text bible pro den: Sobota, 28. srpna, 2021
Kniha proroka Ozeáše
[zkr. = Oz] zs 9:7 Přišly dny navštívení, přišly dny odvety, Izrael to pozná! Je prorok pošetilý? Muž ducha je potřeštěnec? To pro tvou velkou nepravost, pro velkou nevraživost.
Oz 9:8 Ten, kdo spolu s mým Bohem hlídá Efrajima, je prorok. Na všech jeho cestách je čihařské osidlo, v domě jeho Boha nevraživost.
Oz 9:9 Zabředli hluboko, propadli zkáze jako za dnů Gibeje. Na jejich nepravost Bůh pamatuje, ztrestá je za jejich hříchy.
Oz 9:10 Jak hrozny na poušti našel jsem Izraele, jak první plody fíkovníku, ty nejranější, spatřil jsem vaše otce. Oni však odešli za Baal-peórem, zasvětili se té ohavě a stali se ohyzdami jako jejich miláček.
Oz 9:11 Efrajimova sláva odlétne jako ptáče. Nebudou plodit ani rodit, ani neotěhotní.
Oz 9:12 I kdyby své syny odchovali, připravím je o ně, žádný nezůstane. Běda i jim, běda, až od nich odstoupím.
Oz 9:13 Efrajim, jak jsem viděl, tíhne k Týru ležícímu nad nivami; teď však Efrajim bude muset vyvést před toho vraha své syny.
Oz 9:14 Dej jim, Hospodine! Co jim dáš? Neplodné lůno a vyschlé prsy jim dej!
Oz 9:15 V Gilgálu je zdroj všech jejich zlořádů, proto jsem je tam začal nenávidět. Pro jejich zlé skutky je vypudím ze svého domu. Lásku jim už znovu neprokážu. Všichni jejich velmoži jsou umíněnci.
Oz 9:16 Efrajim bude pobit, jejich kořen uschne, žádné ovoce neponesou. I kdyby něco zplodili, usmrtím to nejvzácnější, plody jejich lůna. -
Oz 9:17 Můj Bůh je zavrhne; protože ho neposlouchali, stanou se psanci mezi pronárody.
Oz 10:1 Izrael je rozbujelá réva, plody jen pro sebe nasazuje. Čím více má plodů, tím více oltářů staví, čím je jeho země lepší, tím lépe zdobí posvátné sloupy.
Oz 10:2 Jejich srdce je plné úlisnosti, budou však za vinu pykat. On jejich oltáře strhne, zničí jejich posvátné sloupy.
Oz 10:3 Teď říkají: "Nemáme krále. Nebojíme se Hospodina a král - co by nám mohl udělat?"
Oz 10:4 Zaklínají se falešnými slovy, když uzavírají smlouvu; jejich soud bují jako jedovaté býlí na zoraném poli.
Oz 10:5 Obyvatelé Samaří se budou třást strachem o betávenské jalovice; jeho lid bude truchlit nad býčkem. Ať si jeho žreci jásají nad jeho slávou, ta se od něho odstěhuje.
Oz 10:6 I jeho socha bude odnesena do Asýrie jako obětní dar velkokráli. Efrajim sklidí ostudu, Izrael bude zahanben pro své rozhodnutí.
Oz 10:7 Zajde Samaří i jeho král, bude jako pěna na vodách.
Oz 10:8 Zpleněna budou posvátná návrší Ávenu, hřích Izraele. Na jejich oltářích vyroste trní a hloží. Tu řeknou horám: "Přikryjte nás!" a pahorkům: "Padněte na nás!"
Oz 10:9 Ode dnů Gibeje jsi hřešil, Izraeli. Tam obstáli, nezasáhla je gibejská válka proti pachatelům bezpráví.
Oz 10:10 Budu je trestat, jak sám budu chtít, národy se proti nim shromáždí, aby je spoutaly pro jejich dvojí nepravost.
Oz 10:11 Efrajim je jalovice jhu přivyklá, bývá ráda při výmlatu. Přistoupil jsem k její pěkné šíji: Efrajima zapřáhnu, Juda bude orat, Jákob bude vláčet.
Oz 10:12 Rozsívejte si pro spravedlnost, sklízejte pro milosrdenství, zorejte svůj úhor. Je čas dotázat se Hospodina. Až přijde, svlaží vás spravedlností.
Oz 10:13 Orali jste svévoli, sklízeli bezpráví, jedli jste ovoce přetvářky. Doufal jsi v svou cestu, v množství svých bohatýrů.
Oz 10:14 V tvém lidu nastane rozbroj, všechny tvé pevnosti budou vypleněny, jako když Šalman vyplenil Bét-arbél, v den boje byla rozdrcena matka nad syny.
Oz 10:15 Právě tak naloží s vámi Bét-el pro vaše strašné zlořády. Za úsvitu bude izraelský král nadobro umlčen.
Oz 11:1 Když byl Izrael mládenečkem, zamiloval jsem si ho, zavolal jsem svého syna z Egypta.
Oz 11:2 Proroci je volali, oni se však od nich odvraceli, obětovali baalům, pálili kadidlo tesaným modlám.
Oz 11:3 Ačkoli jsem sám naučil Efrajima chodit, on na své rámě bral modly. Nepoznali, že já jsem je uzdravoval. -
Oz 11:4 Provázky lidskými jsem je táhl, provazy milování, byl jsem jako ti, kdo jim nadlehčují jho, když jsem se k němu nakláněl a krmil jej.
Oz 11:5 Nevrátí se do egyptské země, ale jeho králem bude Ašúr, neboť odmítli vrátit se ke mně.
Oz 11:6 V jeho městech bude řádit meč, skoncuje s jeho mluvky, pro jejich záměry je pozře.
Oz 11:7 Můj lid se zdráhá vrátit se ke mně; když ho volají k Nejvyššímu, nikdo se nepozvedne.
Oz 11:8 Což bych se tě, Efrajime, mohl vzdát, mohl bych tě, Izraeli, jen tak vydat? Cožpak bych tě mohl vydat jako Admu, naložit s tebou jako se Sebójimem? Mé vlastní srdce se proti mně vzepřelo, jsem pohnut hlubokou lítostí.
Oz 11:9 Nedám průchod svému planoucímu hněvu, nezničím Efrajima, protože jsem Bůh, a ne člověk, jsem Svatý uprostřed tebe; nepřijdu s hněvivostí.
Oz 11:10 Budou následovat Hospodina, až zařve jako lev. Až vydá řev, přiběhnou s třesením synové od moře,
Oz 11:11 přilétnou s třesením z Egypta jako ptáče, z asyrské země jako holubice. A já je usadím v jejich domech, je výrok Hospodinův.
Oz 12:1 Efrajim mě obklíčil přetvářkou, dům izraelský záludností; též Juda je před Bohem vrtkavý stále, i když je věrný svatým obyčejům.
Oz 12:2 Efrajim se živí větrem, za východním větrem se honí po celé dny, množí lež a zhoubu. S Asýrií uzavírají smlouvu, do Egypta donášejí olej.
Oz 12:3 Též s Judou povede Hospodin spor, Jákoba ztrestá za jeho cesty, odplatí mu podle jeho skutků.
Oz 12:4 Už v mateřském životě úskočně jednal se svým bratrem, ale v mužném věku jako kníže zápasil s Bohem.
Oz 12:5 Jako kníže se utkal s andělem a obstál. Plakal a prosil o smilování. V Bét-elu nalézá toho, který tam s námi rozmlouvá.
Oz 12:6 Hospodin je Bůh zástupů, jménem Hospodin je připomínán.
Oz 12:7 Navrať se tedy ke svému Bohu, dbej na milosrdenství a právo, s nadějí vytrvale čekej na svého Boha.
Oz 12:8 Efrajim je kramář, v ruce má falešná závaží, rád klame.
Oz 12:9 A říká: "Ano, zbohatl jsem, získal jsem si jmění. Na ničem, čeho jsem nabyl, nelze shledat hříšnou nepravost."
Oz 12:10 Já však jsem Hospodin, tvůj Bůh, už z egyptské země. Zase tě usadím ve stanech jako za dnů, kdy jsem se s tebou setkával.
Oz 12:11 Mluvím k prorokům a dávám mnohá vidění: skrze proroky předkládám podobenství.
Oz 12:12 Gileád páchá ničemnosti, propadne zmaru; v Gilgálu obětují býky, jejich oltáře se stanou hromadami sutě mezi brázdami pole.
Oz 12:13 Jákob uprchl na pole Aramské, Izrael pro ženu sloužil, pro ženu střežil stáda.
Oz 12:14 Skrze proroka vyvedl Hospodin Izraele z Egypta, skrze proroka nad ním držel stráž.
Oz 12:15 Efrajim vzbudil urážkami Boží rozhořčení; krev, kterou prolil, uvrhne jeho Pán na něho a jeho tupení se mu vrátí.
Oz 13:1 Kdykoli Efrajim promluvil, nastalo zděšení, byl vznešený v Izraeli, ale provinil se Baalem a propadl smrti.
Oz 13:2 A přesto hřeší dál, odlévají si modly, modlářské stvůry ze stříbra podle svých nápadů. Všechno je to jen výrobek řemeslníků. O těch modlách říkají: "Ti, kdo obětují, ať líbají býčky."
Oz 13:3 Proto budou jak jitřní obláček, jako rosa, která hned po ránu mizí, jako plevy, jež vichr odvane z humna, jako kouř z dymníku.
Oz 13:4 Ale já jsem Hospodin, tvůj Bůh, už z egyptské země. Nepoznal jsi Boha kromě mne; mimo mne jiného zachránce není.
Oz 13:5 Já jsem tě poznal na poušti, ve vyprahlé zemi.
Oz 13:6 Měli pastvy do sytosti. Nasytili se a jejich srdce zpyšnělo, zapomněli na mě.
Oz 13:7 Budu na ně jako mladý lev, budu číhat u cesty jak levhart,
Oz 13:8 střetnu se s nimi jako medvědice zbavená mláďat. Hruď až k srdci jim roztrhám, sežeru je tam jako lvice; polní zvěř je rozsápe.
Oz 13:9 Je to tvá zkáza, Izraeli, že jsi proti mně, proti své pomoci.
Oz 13:10 Kdepak je tvůj král? Ať tě zachrání ve všech tvých městech. Kde jsou tvoji soudcové, o něž jsi žádal: "Dej mi krále a velmože"?
Oz 13:11 Dávám ti krále rozhněván a beru ti jej v prchlivosti.
Oz 13:12 Efrajimovy nepravosti jsou svázány, jeho hříchy uschovány.
Oz 13:13 Dolehnou na něho bolesti rodičky. Je to syn nemoudrý; nechtěl opustit včas lůno rodičky.
Oz 13:14 Mám je vyplatit ze spárů podsvětí, vykoupit ze smrti? Kde je, smrti, tvá morová rána? Podsvětí, kde je tvůj smrtící žár? Lítost však bude mým očím skryta.
Oz 13:15 I když Efrajim mezi bratry ponese ovoce, přižene se východní vítr, vítr Hospodinův; už se zdvihá z pouště. Jeho zdroj zklame, jeho pramen vyschne, vypleněn bude poklad veškerých vzácností.
Oz 14:1 Samaří bude pykat, že se stavělo na odpor svému Bohu. Padnou mečem, jejich pacholátka budou rozdrcena, těhotné ženy rozpolceny.
Oz 14:2 Navrať se, Izraeli, k Hospodinu, svému Bohu, neboť jsi upadl pro svoji nepravost.
Oz 14:3 Vezměte s sebou tato slova, obraťte se k Hospodinu, řekněte mu: "Promiň nám všechnu nepravost, přijmi nás laskavě, když chceme oběti býčků nahradit svými rty.
Oz 14:4 Ašúr nás nezachrání, na oře nevsedneme a výrobku svých rukou nebudeme už říkat: »Náš Bože!« U tebe přece nalézá sirotek slitování."
Oz 14:5 Jejich odvrácení uzdravím, rád si je zamiluji, neboť můj hněv se od nich odvrátil.
Oz 14:6 Budu Izreli rosou, rozkvete jako lilie, zapustí kořeny jako libanónský cedr.
Oz 14:7 Jeho ratolesti se rozloží, ve své velebnosti bude podoben olivě a jeho vůně bude jako vůně Libanónu.
Oz 14:8 Usednou opět v jeho stínu, budou pěstovat obilí, rozkvetou jako réva připomínající libanónské víno. -
Oz 14:9 Co je mi do nějakých modlářských stvůr, Efrajime? Řekl jsem přece, že na něho shlédnu. Jsem jako zelený cypřiš; ode mne budeš mít ovoce, které poneseš.
Oz 14:10 Kdo je moudrý, aby těmto věcem porozuměl, rozumný, aby je pochopil? Hospodinovy cesty jsou přímé, spravedliví budou po nich chodit, nevěrní však na nich upadnou.
Kniha proroka JllaJl 1:1 Slovo Hospodinovo, které se dostalo k Jóelovi, synu Petúelovu.
Jl 1:2 Slyšte to, starší, pozorně naslouchejte, všichni obyvatelé země: Stalo se něco takového za vašich dnů anebo za dnů vašich otců?
Jl 1:3 Vypravujte o tom svým synům a vaši synové svým synům a jejich synové dalšímu pokolení:
Jl 1:4 Co zbylo po housenkách, sežraly kobylky, co zbylo po kobylkách, sežrali brouci, co zbylo po broucích, sežrala jiná havěť.
Jl 1:5 Vystřízlivějte, opilci, a plačte! Kvílejte, všichni pijani vína, že je vám mladé víno odtrženo od úst.
Jl 1:6 Vždyť na mou zemi vytáhl pronárod mocný a nesčíslný; má zuby lví, tesáky jako lvice.
Jl 1:7 Zpustošil mou vinnou révu, polámal můj fíkovník, kůru z něho sloupal a pohodil, způsobil, že vinné výhonky zežloutly.
Jl 1:8 Kvílej, jako panna oděná žíněnou suknicí kvílí pro ženicha svého mládí.
Jl 1:9 Obětní dary a úlitby jsou odtrženy od Hospodinova domu; truchlí kněží, sluhové Hospodinovi.
Jl 1:10 Pole je popleněno, truchlí role; je popleněno obilí, vyschl mošt, došel čerstvý olej.
Jl 1:11 Oráči se hanbí, vinaři kvílejí pro pšenici a ječmen; sklizeň na poli přišla nazmar.
Jl 1:12 Vinná réva uschla, zvadl fíkovník, granátový strom i datlovník a jabloň, všechno polní stromoví je suché. Lidským synům vyschl zdroj veselí.
Jl 1:13 Kněží, opásejte se k naříkání, kvílejte, sluhové oltáře, vejděte, nocujte v žíněných suknicích, sluhové mého Boha, neboť dům vašeho Boha je zbaven obětních darů a úliteb.
Jl 1:14 Uložte půst, svolejte slavnostní shromáždění, shromážděte starší, všechny obyvatele země, do domu Hospodina, svého Boha, a úpěte k Hospodinu.
Jl 1:15 Běda, ten den! Blízko je den Hospodinův! Přivalí se jako zhouba od Všemohoucího.
Jl 1:16 Což nám není přímo před očima odtržen pokrm, od domu našeho Boha radost a jásot?
Jl 1:17 Zrno zaschlo pod hroudami, sklady jsou zpustošené, sýpky rozbořené, obilí uschlo.
Jl 1:18 Jak těžce oddychuje dobytek! Stáda s
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 29. srpna, 2021
Kniha proroka Joela
[zkr. = Jl]
kotu se plaší, nemají pastvu; stáda bravu se plouží.
Jl 1:19 K tobě, Hospodine, volám. Stepní pastviny pozřel oheň, všechno polní stromoví sežehl plamen.
Jl 1:20 Dobytek na poli po tobě prahne, v potocích vyschla voda, stepní pastviny pozřel oheň.
Jl 2:1 Trubte na polnici na Sijónu, křičte na poplach na mé svaté hoře, ať se třesou všichni obyvatelé země, neboť přichází den Hospodinův. Je blízko
Jl 2:2 den tmy a temnot, den oblaku a mrákoty. Jako úsvit na horách se rozprostírá lid četný a mocný, jakého nebylo od věků, aniž kdy bude po něm až do let posledního pokolení.
Jl 2:3 Před ním je oheň sžírající, za ním sežehující plamen; před ním je země jak zahrada Eden, za ním poušť, zpustošený kraj. A vyváznout před ním nelze.
Jl 2:4 Vzhledem připomíná koně, je jako jízda v divém cvalu.
Jl 2:5 Jako hřmící válečná vozba poskakuje po vrcholcích hor, praská jak ohnivý plamen, když sžírá strniště. Je jako mocný lid seřazený k boji.
Jl 2:6 Národy se před ním svíjejí v křeči, tváře všech blednou.
Jl 2:7 Běží jako bohatýři, jako bojovníci ztéká hradby. Každý jde svou cestou, neodbočí od své dráhy.
Jl 2:8 Jeden druhému nepřekáží, každý jde určeným směrem. Když narazí na oštěpy, neprořidnou,
Jl 2:9 vnikají do města, běhají po hradbách, na domy vystupují, lezou okny jak zloděj.
Jl 2:10 Před ním se roztřese země, zachvějí nebesa, slunce a měsíc se zachmuří a hvězdy ztratí svou zář.
Jl 2:11 Sám Hospodin dá povel svému vojsku. Jeho šiky jsou nesčíslné. Mocný je ten, kdo vykoná jeho rozkaz. Hospodinův den je veliký a přehrozný! Kdo mu odolá?
Jl 2:12 Nyní tedy, je výrok Hospodinův, navraťte se ke mně celým srdcem, v postu, pláči a nářku.
Jl 2:13 Roztrhněte svá srdce, ne oděv, navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je milostivý a plný slitování, shovívavý a nejvýš milosrdný. Jímá ho lítost nad každým zlem.
Jl 2:14 Kdo ví, nepojme-li ho opět lítost a nezanechá-li za sebou požehnání, a zase budou obětní dary a úlitby pro Hospodina, vašeho Boha.
Jl 2:15 Trubte na polnici na Sijónu, uložte půst, svolejte slavnostní shromáždění!
Jl 2:16 Shromážděte lid, posvěťte sbor, sezvěte starce, shromážděte pacholátka i kojence od prsů, ať vyjde ženich ze svého pokojíku a nevěsta ze své komůrky.
Jl 2:17 Ať mezi chrámovou předsíní a oltářem pláčou kněží, sluhové Hospodinovi, ať prosí: "Ušetři, Hospodine, svůj lid, nevydávej své dědictví potupě, ať nad nimi nevládnou pronárody. Proč se má mezi národy říkat: »Kde je jejich Bůh?«"
Jl 2:18 Horlivě se ujme Hospodin své země a se svým lidem bude mít soucit.
Jl 2:19 Hospodin se ozve a řekne svému lidu: Hle, posílám vám obilí, mošt i čerstvý olej, abyste se nasytili, a už vás nevydám potupě mezi pronárody.
Jl 2:20 Vzdálím od vás Seveřana, zaženu ho do vyprahlé, zpustošené země, jeho předvoj do moře východního, jeho zadní voj do moře západního. A bude z něho vystupovat zápach, hnilobný puch, neboť chtěl vykonat veliké věci.
Jl 2:21 Neboj se, země, jásej a raduj se, neboť veliké věci vykoná Hospodin.
Jl 2:22 Neboj se, dobytku na poli, stepní pastviny se zazelenají, strom zase ponese ovoce, fíkovník a réva vydají úrodu.
Jl 2:23 Jásejte, synové Sijónu, radujte se z Hospodina, svého Boha, neboť vám dá učitele spravedlnosti a jako na začátku vám sešle hojnost dešťů podzimních i jarních.
Jl 2:24 Humna budou plná obilí, lisy budou přetékat moštem a čerstvým olejem.
Jl 2:25 Tak vám nahradím, co po léta požíraly kobylky a brouci, různá havěť a housenky, mé veliké vojsko, které jsem na vás posílal.
Jl 2:26 Budete jíst dosyta a budete chválit jméno Hospodina, svého Boha, který s vámi tak podivuhodně jednal. A můj lid nebude navěky zahanben.
Jl 2:27 Poznáte, že jsem uprostřed Izraele. Já jsem Hospodin, váš Bůh, a jiného Boha není. A můj lid nebude navěky zahanben.
Jl 3:1 I stane se potom: Vyleji svého ducha na každé tělo. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít sny, vaši jinoši budou mít prorocká vidění.
Jl 3:2 Rovněž na otroky a otrokyně vyleji v oněch dnech svého ducha.
Jl 3:3 Způsobím, že budou na nebi i na zemi divné úkazy: krev a oheň a sloupy dýmu.
Jl 3:4 Slunce se zastře tmou a měsíc krví, dříve než přijde den Hospodinův, veliký a hrozný.
Jl 3:5 Avšak každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, se zachrání. Na hoře Sijónu a v Jeruzalémě budou ti, kdo vyvázli, jak řekl Hospodin, spolu s těmi, kdo přežili, jež Hospodin povolá.
Jl 4:1 Hle, v oněch dnech a v onom čase, kdy změním úděl Judy a Jeruzaléma,
Jl 4:2 shromáždím všechny pronárody, svedu je do Doliny Jóšafatu (to je Hospodin bude soudit) a budu je tam soudit kvůli svému lidu, kvůli svému dědictví, kvůli Izraeli, kterého rozehnali mezi pronárody. Mou zemi rozdělili
Jl 4:3 a o můj lid losovali. Dávali chlapce za nevěstku a děvče prodávali za víno - a pili.
Jl 4:4 Co jste vy proti mně, Týre a Sidóne i všechny pelištejské kraje? Chystáte proti mně odvetu? Přikročíte-li k odvetě, rychle a bez meškání vám to vrátím na vaši hlavu.
Jl 4:5 Pobrali jste mé stříbro a zlato, mé nejkrásnější skvosty jste zanesli do svých chrámů.
Jl 4:6 Syny judské a jeruzalémské jste prodávali synům Jávanců, aby je zavlekli daleko od jejich území.
Jl 4:7 Hle, já je probudím k návratu z místa, kam jste je prodali, a co jste spáchali, vám vrátím na vaši hlavu:
Jl 4:8 Vydám vaše syny a vaše dcery napospas synům judským a oni je prodají Šebajcům, dalekému pronárodu. Tak promluvil Hospodin.
Jl 4:9 Provolejte mezi pronárody toto: Vyhlaste svatý boj, probuďte bohatýry! Ať nastoupí, ať přitáhnou všichni bojovníci!
Jl 4:10 Překujte své radlice v meče, vinařské nože v oštěpy! Slaboch ať zvolá: "Jsem bohatýr!"
Jl 4:11 Pospěšte na pomoc, všechny okolní pronárody, a shromážděte se! - Přiveď sem, Hospodine, své bohatýry! -
Jl 4:12 Ať se pronárody probudí a přitáhnou do Doliny Jóšafatu, zasednu tam a budu soudit všechny pronárody vůkol.
Jl 4:13 Chopte se srpu, již dozrála žeň, pojďte, šlapejte, lis je už plný, kádě přetékají. Jejich zlovůle je velká.
Jl 4:14 Davy a davy jsou v Dolině rozhodnutí a den Hospodinův v Dolině rozhodnutí je blízko.
Jl 4:15 Slunce a měsíc se zachmuří a hvězdy ztratí svou zář.
Jl 4:16 Hospodin vydá řev ze Sijónu, vydá hlas z Jeruzaléma, zachvějí se nebesa i země. Hospodin je útočiště svého lidu a záštita synů Izraele.
Jl 4:17 I poznáte, že jsem Hospodin, váš Bůh, že přebývám na Sijónu, na své svaté hoře. Jeruzalém bude opět svatý a nebudou jím už procházet cizáci.
Jl 4:18 A stane se v onen den, že z hor bude kanout mladé víno, z pahorků poteče mléko, všemi judskými potoky bude proudit voda, z Hospodinova domu vytryskne pramen a napojí Úval akácií.
Jl 4:19 Z Egypta bude zpustošený kraj, z Edómu zpustošená step za násilí na synech judských, za to, že v jejich vlastní zemi prolévali nevinnou krev.
Jl 4:20 Ale Judsko bude osídleno navěky, Jeruzalém od pokolení do pokolení.
Jl 4:21 Jejich krev prohlásím za nevinnou, nikoho nenechám bez trestu. Hospodin přebývá na Sijónu.
Kniha proroka Amsa
Am 1:1 Slova Ámose, který byl z tekójských drobopravců. Měl vidění o Izraeli za dnů judského krále Uzijáše a za dnů izraelského krále Jarobeáma, syna Jóašova, dva roky před zemětřesením.
Am 1:2 Řekl: Hospodin vydá řev ze Sijónu, vydá hlas z Jeruzaléma; budou truchlit pastviny pastýřů, vrchol Karmelu zprahne.
Am 1:3 Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Damašku, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože mlátili Gileáda železnými smyky,
Am 1:4 sešlu na Chazaelův dům oheň a ten pozře paláce Ben-hadadovy.
Am 1:5 Přerazím závoru Damašku, vyhladím z Pláně kouzel toho, jenž tam sídlí, z Domu rozkoše toho, jenž drží žezlo; aramejský lid bude přesídlen do Kíru, praví Hospodin.
Am 1:6 Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Gázy, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože úplně přestěhovali obyvatelstvo a přesídlence vydali v plen Edómu,
Am 1:7 sešlu na hradby Gázy oheň a ten pozře její paláce.
Am 1:8 Vyhladím z Ašdódu toho, jenž tam sídlí, z Aškalónu toho, jenž drží žezlo, proti Ekrónu obrátím svou ruku; vyhyne pozůstatek Pelištejců, praví Panovník Hospodin.
Am 1:9 Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Týru, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože úplně vydali v plen Edómu všechny přesídlence a nepamatovali na bratrskou smlouvu,
Am 1:10 sešlu na hradby Týru oheň a ten pozře jeho paláce.
Am 1:11 Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Edómu, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože pronásledoval svého bratra mečem, odvrhl slitování, živil v sobě neustále hněv a setrvával ve své prchlivosti,
Am 1:12 sešlu na Téman oheň a ten pozře vládce Bosry.
Am 1:13 Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Amónovců, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože roztínali těhotné ženy gileádské, aby rozšířili své území,
Am 1:14 zanítím na hradbách Raby oheň a ten pozře její paláce za válečného ryku v den boje, za vichřice v den bouře.
Am 1:15 Jejich král bude přestěhován, spolu s ním i jeho velmožové, praví Hospodin.
Am 2:1 Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Moábu, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože na vápno spálil kosti edómského krále,
Am 2:2 sešlu na Moáb oheň a ten pozře paláce Kerijótu. Moáb zemře ve hřmotu vřavy za válečného ryku při zvuku polnice.
Am 2:3 Vyplením soudce z jeho středu, všechny jeho velmože pobiji s ním, praví Hospodin.
Am 2:4 Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Judy, ba pro čtverý, toto neodvolám: Protože zavrhli Hospodinův zákon a nedbali na jeho nařízení - zavedli je jejich lživé modly, za nimiž chodili jejich otcové -,
Am 2:5 sešlu na Judu oheň a ten pozře paláce Jeruzaléma.
Am 2:6 Toto praví Hospodin: Pro trojí zločin Izraele, ba pro čtverý, toto neodvolám, protože za stříbro prodávají spravedlivého a ubožáka pro pár opánků.
Am 2:7 Baží dostat hlavy nuzáků do prachu země, pokorné zavádějí na scestí, syn i otec chodí za nevěstkou, a tak znesvěcují moje svaté jméno.
Am 2:8 Rozvalují se na zabavených oděvech při každém oltáři. Vydřené pokuty propíjejí ve víně v domě svého boha.
Am 2:9 Já jsem zničil před nimi Emorejce vysoké jako cedry a pevné jako duby. Zničil jsem je od koruny až ke kořenům.
Am 2:10 Já jsem vás vyvedl z egyptské země, vodil jsem vás čtyřicet let po poušti a pak jste obsadili emorejskou zemi.
Am 2:11 Z vašich synů jsem povolával proroky, z vašich jinochů nazíry. Není tomu tak, synové Izraele? je výrok Hospodinův.
Am 2:12 Avšak vy jste dávali nazírům pít víno a prorokům jste přikazovali: "Neprorokujte!"
Am 2:13 Hle, já vás budu tlačit k zemi jako povoz plný snopů.
Am 2:14 Hbitý neuteče, silný nebude moci užít své síly, bohatýr se nezachrání.
Am 2:15 Lučišník neobstojí, rychlonohý neunikne, jezdec na koni se nezachrání.
Am 2:16 Z bohatýrů i ten nejsrdnatější v onen den uteče nahý, je výrok Hospodinův.
Am 3:1 Slyšte toto slovo, jež Hospodin promluvil proti vám, synové izraelští, proti celé čeledi, kterou jsem vyvedl z egyptské země.
Am 3:2 Pouze k vám jsem se znal ze všech čeledí země, a proto vás ztrestám za všechny vaše nepravosti.
Am 3:3 Půjdou spolu dva, jestliže se nedohodli?
Am 3:4 Řve v divočině lev, nemá-li úlovek? Ozve se lvíče ze svého doupěte, kdyby nic nelapilo?
Am 3:5 Chytí se pták do osidla na zemi, není-li nastraženo? Vymrští se osidlo ze země, když nicnepolapilo?
Am 3:6 Když se v městě troubí na polnici, zda se lid netřese? Stane-li se v městě něco zlého, zda nejedná Hospodin?
Am 3:7 Ovšem, Panovník Hospodin nečiní nic, aniž by zjevil své tajemství prorokům, svým služebníkům.
Am 3:8 Lev