Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: List ŽidůmKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pondělí, 11. listopadu, 2024
List Židům
[zkr. = Žid]
je totiž platná; nemá však platnost, dokud žije ten, kdo ji ustanovil.
Žid 9:18 Proto ani první smlouva nebyla uzavřena bez vylití krve;
Žid 9:19 když Mojžíš všemu lidu oznámil všecka přikázání podle zákona, vzal krev telat a kozlů, vodu, červenou vlnu s yzopem a pokropil knihu Zákona i všechen lid. A řekl jim:
Žid 9:20 "Toto je krev smlouvy, kterou s vámi uzavřel Bůh."
Žid 9:21 Podobně pokropil krví i stánek a všecko bohoslužebné náčiní.
Žid 9:22 Podle zákona se skoro vše očišťuje krví, a bez vylití krve není odpuštění.
Žid 9:23 To, co je jen náznakem nebeských věcí, bylo nutno očišťovat takovým způsobem; nebeské věci samy však vyžadují vzácnějších obětí.
Žid 9:24 Vždyť Kristus nevešel do svatyně, kterou lidské ruce udělaly jen jako napodobení té pravé, nýbrž vešel do samého nebe, aby se za nás postavil před Boží tváří.
Žid 9:25 Není třeba, aby sám sebe obětoval vždy znovu, jako když velekněz rok co rok s cizí krví vchází do svatyně;
Žid 9:26 jinak by musel trpět mnohokrát od založení světa. On se však zjevil jen jednou na konci věků, aby svou obětí sňal hřích.
Žid 9:27 A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud,
Žid 9:28 tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých; po druhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají.
Žid 10:1 V zákoně je pouze náznak budoucího dobra, ne sama jeho skutečnost. Proto stále stejné oběti, přinášené každoročně znovu a znovu, nemohou nikdy dokonale očistit ty, kdo s nimi přicházejí.
Žid 10:2 Kdyby ti, kdo je přinášejí, neměli už vědomí hříchu, protože byli jednou provždy očištěni, dávno by byly tyto oběti přestaly.
Žid 10:3 Ale těmito oběťmi se hříchy naopak každoročně připomínají,
Žid 10:4 neboť krev býků a kozlů není s to hříchy odstranit.
Žid 10:5 Proto Kristus říká, když přichází na svět: 'Oběti ani dary jsi nechtěl, ale dal jsi mi tělo.
Žid 10:6 V zápalné oběti ani v oběti za hřích, Bože, jsi nenašel zalíbení.
Žid 10:7 Proto jsem řekl: Zde jsem, abych konal, Bože, tvou vůli, jak je o mně v tvé knize psáno.'
Žid 10:8 Předně říká: 'Oběti ani dary, oběti zápalné ani oběti za hřích jsi nechtěl a nenašel jsi v nich zalíbení' - totiž v takových, jaké se obětují podle zákona.
Žid 10:9 Potom však řekne: 'Zde jsem, abych konal tvou vůli.' Tak ruší prvé, aby ustanovil druhé.
Žid 10:10 Tou vůlí jsme posvěceni, neboť Ježíš Kristus jednou provždy obětoval své tělo.
Žid 10:11 Každý kněz stojí a koná denně bohoslužbu, znovu a znovu přináší tytéž oběti, ale ty nikdy nemohou navždy zahladit hříchy.
Žid 10:12 Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť, navěky usedl po pravici Boží
Žid 10:13 a hledí vstříc tomu, 'až mu budou nepřátelé dáni za podnož jeho trůnu'.
Žid 10:14 Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje.
Žid 10:15 Dosvědčuje nám to i Duch svatý, když říká:
Žid 10:16 'Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po oněch dnech, praví Pán; dám své zákony do jejich srdce a vepíšu jim je do mysli;
Žid 10:17 na jejich hříchy a nepravosti už nikdy nevzpomenu.'
Žid 10:18 Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, není už třeba přinášet za ně oběti.
Žid 10:19 Protože Ježíš obětoval svou krev, smíme se, bratří, odvážit vejít do svatyně
Žid 10:20 cestou novou a živou, kterou nám otevřel zrušením opony - to jest obětováním svého těla.
Žid 10:21 Máme-li tedy tak velikého kněze nad celým Božím domem,
Žid 10:22 přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou.
Žid 10:23 Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný.
Žid 10:24 Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům.
Žid 10:25 Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.
Žid 10:26 Jestliže svévolně hřešíme i po tom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy,
Žid 10:27 ale jen s hrozným soudem a 'žárem ohně, který stráví Boží odpůrce'.
Žid 10:28 Už ten, kdo pohrdne zákonem Mojžíšovým, nedojde slitování a propadá smrti na základě svědectví dvou nebo tří svědků.
Žid 10:29 Pomyslete, oč hroznějšího trestu si zaslouží ten, kdo zneuctí Božího Syna a za nic nemá krev smlouvy, jíž byl posvěcen, a tak se vysmívá Duchu milosti.
Žid 10:30 Vždyť víme, kdo řekl: 'Já budu trestat, má je odplata.' A jinde: 'Pán bude soudit svůj lid.'
Žid 10:31 Je hrozné upadnout do ruky živého Boha.
Žid 10:32 Jen si vzpomeňte na dřívější dny! Sotva jste byli osvíceni, už jste museli podstoupit mnohý zápas s utrpením;
Žid 10:33 někteří tím, že byli před očima všech uráženi a utiskováni, jiní tím, že stáli při postižených.
Žid 10:34 Vždyť jste trpěli spolu s uvězněnými a s radostí jste snesli i to, že jste byli připraveni o majetek, neboť víte, že máte bohatství lepší a trvalé.
Žid 10:35 Neztrácejte proto odvahu, neboť bude bohatě odměněna.
Žid 10:36 Potřebujete však vytrvalost, abyste splnili Boží vůli a dosáhli toho, co bylo zaslíbeno.
Žid 10:37 Vždyť už jen 'docela krátký čas, a přijde ten, který má přijít, a neopozdí se.
Žid 10:38 Avšak můj spravedlivý - říká Bůh - bude žít, protože uvěřil. Kdo by však odpadl, v tom nenajdu zalíbení.'
Žid 10:39 Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života.
Žid 11:1 Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jist tím, co nevidíme.
Žid 11:2 K takové víře předků se Bůh přiznal svým svědectvím.
Žid 11:3 Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného.
Žid 11:4 Ábel věřil, a proto přinesl Bohu lepší oběť než Kain a dostalo se mu svědectví, že je spravedlivý, když Bůh přijal jeho dary; protože věřil, 'ještě mluví, ač zemřel'.
Žid 11:5 Henoch věřil, a proto nespatřil smrt, ale Bůh ho vzal k sobě. 'Nebyl nalezen, protože ho Bůh přijal.' Ještě než ho přijal, dostalo se Henochovi svědectví, že v něm Bůh našel zalíbení.
Žid 11:6 Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.
Žid 11:7 Noé věřil, a proto pokorně přijal, co mu Bůh oznámil a co ještě nebylo vidět, a připravil koráb k záchraně své rodiny. Svou vírou vynesl soud nad světem a získal podíl na spravedlnosti založené ve víře.
Žid 11:8 Abraham věřil, a proto uposlechl, když byl povolán, aby šel do země, kterou měl dostat za úděl; a vydal se na cestu, ačkoli nevěděl, kam jde.
Žid 11:9 Věřil, a proto žil v zemi zaslíbené jako cizinec, bydlil ve stanech s Izákem a Jákobem, pro které platilo totéž zaslíbení,
Žid 11:10 a upínal naději k městu s pevnými základy, jehož stavitelem a tvůrcem je sám Bůh.
Žid 11:11 Také Sára věřila, a proto přijala od Boha moc, aby se stala matkou, ačkoliv už překročila svůj čas; pevně věřila tomu, kdo jí dal zaslíbení.
Žid 11:12 Tak z jednoho muže, a to už starce, vzešlo tolik potomků, 'jako bezpočtu je hvězd na nebi a jako je písku na mořském břehu'.
Žid 11:13 Ve víře zemřeli ti všichni, i když se splnění slibů nedožili, nýbrž jen zdálky je zahlédli a pozdravili, vyznávajíce, že jsou na zemi jen cizinci a přistěhovalci.
Žid 11:14 Tím dávají najevo, že po pravé vlasti teprve touží.
Žid 11:15 Kdyby měli na mysli zemi, z níž vykročili, měli možnost se tam vrátit.
Žid 11:16 Ale oni toužili po lepší vlasti, po vlasti nebeské. Proto sám Bůh se nestydí nazývat se jejich Bohem. Vždyť jim připravil své město.
Žid 11:17 Abraham věřil, a proto šel obětovat Izáka, když byl podroben zkoušce. Svého jediného syna byl hotov obětovat, ačkoli se mu dostalo zaslíbení a bylo mu řečeno:
Žid 11:18 'Z Izáka bude pocházet tvé potomstvo.'
Žid 11:19 Počítal s tím, že Bůh je mocen vzkřísit i mrtvé. Proto dostal Izáka zpět jako předobraz budoucího vzkříšení.
Žid 11:20 Izák věřil, a proto Jákobovi a Ezauovi dal požehnání v pohledu do budoucna.
Žid 11:21 Jákob věřil, a když umíral, požehnal oběma Josefovým synům a poklonil se přitom k vrcholu své berly.
Žid 11:22 Josef věřil, a na sklonku svého života řekl, že synové izraelští vyjdou z Egypta, a nařídil, co se má stát s jeho kostmi.
Žid 11:23 Mojžíšovi rodiče věřili, a proto svého syna tři měsíce po narození ukrývali; viděli, že je to vyvolené dítě, a nezalekli se královského rozkazu.
Žid 11:24 Mojžíš věřil, a proto, když dospěl, odepřel nazývat se synem faraónovy dcery.
Žid 11:25 Raději chtěl snášet příkoří s Božím lidem, než na čas žít příjemně v hříchu;
Žid 11:26 a Kristovo pohanění pokládal za větší bohatství než všechny poklady Egypta, neboť upíral svou mysl k budoucí odplatě.
Žid 11:27 Věřil, a proto vyšel z Egypta a nedal se zastrašit královým hněvem; zůstal pevný, jako by Neviditelného viděl.
Žid 11:28 Věřil, a proto ustanovil hod beránka a dal pokropit dveře jeho krví, aby se zhoubce nemohl dotknout prvorozených.
Žid 11:29 Izraelští věřili, a proto prošli Rudým mořem jako po suché zemi, ale když se o to pokusili Egypťané, pohltily je vlny.
Žid 11:30 Izraelští věřili, a proto před nimi padly hradby Jericha, když je obcházeli po sedm dní.
Žid 11:31 Nevěstka Rachab věřila, a proto přátelsky přijala vyzvědače a nezahynula s nevěřícími.
Žid 11:32 Mám ještě pokračovat? Vždyť by mi nestačil čas, kdybych měl vypravovat o Gedeónovi, Barákovi, Samsonovi, Jeftovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích,
Žid 11:33 kteří svou vírou dobývali království, uskutečňovali Boží spravedlnost, dosáhli toho, co jim bylo zaslíbeno;
Žid 11:34 zavírali tlamy lvům, krotili plameny ohně, unikali ostří meče, v slabosti nabývali síly, vedli si hrdinsky v boji, zaháněli na útěk vojska cizinců;
Žid 11:35 ženám se jejich mrtví vraceli vzkříšení. Jiní byli mučeni a odmítli se zachránit, protože chtěli dosáhnout něčeho lepšího, totiž vzkříšení.
Žid 11:36 Jiní zakusili výsměch a bičování, ba i okovy a žalář.
Žid 11:37 Byli kamenováni, mučeni, řezáni pilou, umírali pod ostřím meče. Chodili v ovčích a kozích kůžích, trpěli nouzi, zakoušeli útisk a soužení.
Žid 11:38 Svět jich nebyl hoden, bloudili po pouštích a horách, skrývali se v jeskyních a roklinách země.
Žid 11:39 A ti všichni, ačkoliv osvědčili svou víru, nedočkali se splnění toho, co bylo zaslíbeno,
Žid 11:40 neboť Bůh, který zamýšlel pro nás něco lepšího, nechtěl, aby dosáhli cíle bez nás.
Žid 12:1 Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo,
Žid 12:2 s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, nedbaje na potupu; proto usedl po pravici Božího trůnu.
Žid 12:3 Myslete na to, co všecko on musel snést od hříšníků, abyste neochabovali a neklesali na duchu.
Žid 12:4 Ještě jste v zápase s hříchem nemuseli prolít svou krev.
Žid 12:5 Což jste zapomněli na slova, jimiž vás Bůh povzbuzuje jako své syny: 'Synu můj, podrobuj se kázni Páně a neklesej na mysli, když tě kárá.
Žid 12:6 Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna.'
Žid 12:7 Podvolujte se jeho výchově; Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Byl by to vůbec syn, kdyby ho otec nevychovával?
Žid 12:8 Jste-li bez takové výchovy, jaké se dostává všem synům, pak nejste synové, ale cizí
Text bible pro den: Úterý, 12. listopadu, 2024
List Židům
[zkr. = Žid] děti.
Žid 12:9 Naši tělesní otcové nás trestali, a přece jsme je měli v úctě; nemáme být mnohem víc poddáni tomu Otci, který dává Ducha a život?
Žid 12:10 A to nás naši tělesní otcové vychovávali podle svého uvážení a jen pro krátký čas, kdežto nebeský Otec nás vychovává k vyššímu cíli, k podílu na své svatosti.
Žid 12:11 Přísná výchova se ovšem v tu chvíli nikdy nezdá příjemná, nýbrž krušná, později však přináší ovoce pokoje a spravedlnost těm, kdo jí prošli.
Žid 12:12 'Posilněte proto své zemdlené ruce i klesající kolena'
Žid 12:13 a 'vykročte jistým krokem', aby to, co je chromé, docela nezchromlo, ale naopak se uzdravilo.
Žid 12:14 Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.
Žid 12:15 Dbejte na to, ať nikdo nepromešká Boží milost; ať se nerozbují nějaký jedovatý kořen, který by nakazil mnohé.
Žid 12:16 Ať nikdo není nevěrný a bezbožný jako Ezau, který prodal prvorozenství za jediný pokrm.
Žid 12:17 Víte přece, že když se potom chtěl stát dědicem požehnání, byl odmítnut. Neměl už příležitost k nápravě, ačkoliv ji s pláčem hledal.
Žid 12:18 Nestanuli jste jako Izrael před tím, co je hmatatelné: před 'hořícím ohněm, temnotou, mrákotou, bouří,
Žid 12:19 zvukem polnice a před hlasem Božích slov', při němž posluchači prosili, aby toho byli ušetřeni.
Žid 12:20 Nemohli totiž snést slova výstrahy: 'Dotkne-li se i jen zvíře té hory, bude ukamenováno.'
Žid 12:21 Pohled na to, co viděli, byl tak hrozný, že Mojžíš řekl: 'Třesu se hrůzou a děsem.'
Žid 12:22 Vy stojíte před horou Siónem a městem Boha živého, nebeským Jeruzalémem, před nesčetným zástupem andělů
Žid 12:23 a slavnostním shromážděním církve prvorozených, jejichž jména jsou zapsána v nebi, a před Bohem, soudcem všech, a před zesnulými spravedlivými, kteří již dosáhli cíle,
Žid 12:24 a před Ježíšem, prostředníkem nové smlouvy, a před jeho krví, která nás očišťuje, neboť volá naléhavěji než krev Ábelova.
Žid 12:25 Varujte se tedy odmítnout toho, kdo k vám mluví. Jestliže neunikli trestu ti, kdo odmítli tlumočníka Božích příkazů na zemi, tím spíše neunikneme my, odvrátíme-li se od toho, který mluví z nebe.
Žid 12:26 Jeho hlas tehdy zatřásl zemí, nyní však slibuje: 'Ještě jednou otřesu' nejen 'zemí', nýbrž i 'nebem'.
Žid 12:27 Těmito slovy naznačuje, že otřese vším stvořením a promění je, aby zůstalo jen to, co je neotřesitelné.
Žid 12:28 Buďme vděčni za to, že dostáváme neotřesitelné království, a služme proto Bohu tak, jak se jemu líbí, s bázní a úctou.
Žid 12:29 Vždyť 'náš Bůh je oheň stravující'.
Žid 13:1 Bratrská láska ať trvá;
Žid 13:2 s láskou přijímejte i ty, kdo přicházejí odjinud - tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly.
Žid 13:3 Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení.
Žid 13:4 Manželství ať mají všichni v úctě a manželé ať jsou si věrni, neboť neřestné a nevěrné bude soudit Bůh.
Žid 13:5 Nedejte se vést láskou k penězům; buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť Bůh řekl: 'Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.'
Žid 13:6 Proto smíme říkat s důvěrou: 'Pán při mně stojí, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?'
Žid 13:7 Mějte v paměti ty, kteří vás vedli a kázali vám slovo Boží. Myslete na to, jak dovršili svůj život, a následujte je ve víře!
Žid 13:8 Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky.
Žid 13:9 Nedejte se strhnout všelijakými cizími naukami. Je dobré spolehnout se na milost a nikoli na předpisy o pokrmech; kdo je dodržoval, nic tím nezískal.
Žid 13:10 Máme oltář, z něhož nemají právo jíst ti, kdo přinášejí oběti ve stánku.
Žid 13:11 Vždyť těla zvířat, jejichž krev vnáší velekněz do svatyně jako oběť za hřích, spalují se za hradbami.
Žid 13:12 Proto také Ježíš trpěl venku za branou, aby posvětil lid svou vlastní krví.
Žid 13:13 Vyjděme tedy s ním za hradby, nesouce jeho potupu.
Žid 13:14 Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde.
Žid 13:15 Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno.
Žid 13:16 Nezapomínejme také na dobročinnost a štědrost, takové oběti se Bohu líbí.
Žid 13:17 Poslouchejte ty, kteří vás vedou, a podřizujte se jim, protože oni bdí nad vámi a budou se za vás zodpovídat. Kéž to mohou činit s radostí, a ne s nářkem; to by vám nebylo na prospěch.
Žid 13:18 Modlete se za nás. Jsme sice jisti svým dobrým svědomím, neboť se snažíme jednat tak, aby nám nemohli nic vytknout;
Žid 13:19 a přece vás důtklivě prosím, modlete se za mne, abych vám byl co nejdříve zase navrácen.
Žid 13:20 A Bůh pokoje, který pro krev stvrzující věčnou smlouvu vyvedl z mrtvých velikého pastýře ovcí, našeho Pána Ježíše,
Žid 13:21 nechť vás posílí ve všem dobrém, abyste plnili jeho vůli; on v nás působí to, co se mu líbí, skrze Ježíše Krista. Jemu buď sláva na věky věků! Amen.
Žid 13:22 Prosím vás, bratří, přijměte toto slovo napomenutí; píšu vám jen krátce.
Žid 13:23 Sděluji vám, že náš bratr Timoteus je na svobodě. Přijde-li sem brzo, navštívím vás s ním.
Žid 13:24 Pozdravujte všecky své představené i všecky bratry. Pozdravují vás bratří z Itálie.
Žid 13:25 Milost se všemi vámi!
List svatého apoštola JakubaJak 1:1 Jakub, služebník Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav dvanácti pokolením v diaspoře.
Jak 1:2 Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.
Jak 1:3 Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.
Jak 1:4 A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.
Jak 1:5 Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.
Jak 1:6 Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.
Jak 1:7 Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;
Jak 1:8 je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.
Jak 1:9 Bratr v nízkém postavení ať s chloubou myslí na své vyvýšení
Jak 1:10 a bohatý ať myslí na své ponížení - vždyť pomine jako květ trávy:
Jak 1:11 vzejde slunce a svým žárem spálí trávu, květ opadne a jeho krása zajde. Tak i boháč se vším svým shonem vezme za své.
Jak 1:12 Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.
Jak 1:13 Kdo prochází zkouškou, ať neříká, že ho pokouší Pán. Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší.
Jak 1:14 Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí.
Jak 1:15 Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.
Jak 1:16 Neklamte sami sebe, milovaní bratří!
Jak 1:17 'Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování' je shůry, sestupuje od Otce nebeských světel. U něho není proměny ani střídání světla a stínu.
Jak 1:18 Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření.
Jak 1:19 Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu;
Jak 1:20 vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš.
Jak 1:21 A proto odstraňte veškerou špínu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.
Jak 1:22 Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači - to byste klamali sami sebe!
Jak 1:23 Vždyť kdo slovo jen slyší a nejedná podle něho, ten se podobá muži, který v zrcadle pozoruje svůj vzhled;
Jak 1:24 podívá se na sebe, odejde a hned zapomene, jak vypadá.
Jak 1:25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.
Jak 1:26 Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná.
Jak 1:27 Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa.
Jak 2:1 Bratří moji, jestliže věříte v Ježíše Krista, našeho Pána slávy, nesmíte dělat rozdíly mezi lidmi.
Jak 2:2 Do vašeho shromáždění přijde třeba muž se zlatým prstenem a v nádherném oděvu. Přijde také chudák v ošumělých šatech.
Jak 2:3 A vy věnujete svou pozornost tomu v nádherném oděvu a řeknete mu: "Posaď se na tomto čestném místě," kdežto chudému řeknete: "Ty postůj tamhle, nebo si sedni tady na zem."
Jak 2:4 Neděláte tím mezi sebou rozdíly a nestali se z vás soudci, kteří posuzují nesprávně?
Jak 2:5 Poslyšte, moji milovaní bratří: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
Jak 2:6 Vy jste však ponížili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy?
Jak 2:7 Nemluví právě oni s pohrdáním o slavném jménu, které bylo nad vámi vysloveno?
Jak 2:8 Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: 'Milovati budeš bližního svého jako sám sebe,' dobře činíte.
Jak 2:9 Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a zákon vás usvědčuje z přestoupení.
Jak 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.
Jak 2:11 Vždyť ten, kdo řekl: 'Nezcizoložíš,' řekl také: 'Nezabiješ.' Jestliže necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ zákon.
Jak 2:12 Mluvte a jednejte jako ti, kteří mají být souzeni zákonem svobody.
Jak 2:13 Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.
Jak 2:14 Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
Jak 2:15 Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,
Jak 2:16 a někdo z vás by jim řekl: "Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad", ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?
Jak 2:17 Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
Jak 2:18 Někdo však řekne: "Jeden má víru a druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.
Jak 2:19 Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.
Jak 2:20 Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?
Jak 2:21 Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka?
Jak 2:22 Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti?
Jak 2:23 Tak se naplnilo Písmo: 'Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost' a byl nazván 'přítelem Božím'.
Jak 2:24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!
Jak 2:25 Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou? -
Jak 2:26 Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.
Jak 3:1 Nechtějte všichni učit druhé, moji bratří: vždyť víte, že my, kteří učíme, budeme souzeni s větší přísností.
Jak 3:2 Všichni přece mnoho chybujeme. Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž a dovede držet na uzdě celé své tělo.
Jak 3:3 Dáváme-li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, můžeme tak řídit celé jejich tělo.
Jak 3:4 Nebo si představte lodi: Jsou tak veliké a jsou hnány prudkými větry, ale malé kormidlo je řídí, kamkoli kormidelník chce.
Jak 3:5 Tak i jazyk
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Středa, 13. listopadu, 2024
List svatého apoštola Jakuba
[zkr. = Jak]
je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi. Považte, jak malý oheň může zapálit veliký les!
Jak 3:6 I jazyk je oheň. Je to svět zla mezi našimi údy, poskvrňuje celé tělo a ničí celý náš život, sám podpalován pekelným plamenem.
Jak 3:7 Všechny druhy zvířat i ptáků, plazů i mořských živočichů mohou být a jsou kroceny člověkem,
Jak 3:8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to zlo, které si nedá pokoj, plné smrtonosného jedu.
Jak 3:9 Jím chválíme Pána a Otce, jím však také proklínáme lidi, kteří byli stvořeni k Boží podobě.
Jak 3:10 Z týchž úst vychází žehnání i proklínání. Tak tomu být nemá, bratří moji.
Jak 3:11 Což pramen z téhož zřídla vydává vodu sladkou i hořkou?
Jak 3:12 Což může, bratří, fíkovník nést olivy nebo réva fíky? Právě tak nemůže slaný pramen dávat sladkou vodu.
Jak 3:13 Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže své skutky dobrým způsobem života, v tichosti, kterou dává moudrost.
Jak 3:14 Máte-li však v srdci hořkou závist a svárlivost, nechlubte se moudrostí a nelžete proti pravdě.
Jak 3:15 To přece není moudrost přicházející shůry, ale přízemní, živočišná, ďábelská.
Jak 3:16 Vždyť kde je závist a svárlivost, tam je zmatek a kdejaká špatnost.
Jak 3:17 Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky.
Jak 3:18 Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj.
Jak 4:1 Odkud jsou mezi vámi boje a sváry? Nejsou to právě vášně, které vás vedou do bojů?
Jak 4:2 Chcete mít, ale nemáte. Ubíjíte a nevražíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Sváříte se a bojujete - a nic nemáte, protože neprosíte.
Jak 4:3 Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše vášně.
Jak 4:4 Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.
Jak 4:5 Či myslíte, že nadarmo je psáno: 'Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil'?
Jak 4:6 Mocnější však je milost, kterou dává. Proto je řečeno: 'Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.'
Jak 4:7 Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.
Jak 4:8 Umyjte si ruce, hříšníci, a očisťte svá srdce, lidé dvojí tváře!
Jak 4:9 Bědujte, naříkejte a plačte! Váš smích ať se obrátí v pláč a vaše radost v žal.
Jak 4:10 Pokořte se před Pánem, a on vás povýší.
Jak 4:11 Bratří, nesnižujte jeden druhého. Kdo snižuje nebo odsuzuje bratra, snižuje a odsuzuje zákon. Jestliže však odsuzuješ zákon, neplníš zákon, nýbrž stavíš se nad něj jako soudce.
Jak 4:12 Jeden je zákonodárce i soudce; on může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, že odsuzuješ bližního?
Jak 4:13 A nyní vy, kteří říkáte: "Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat" -
Jak 4:14 vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí!
Jak 4:15 Raději byste měli říkat: "Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to neb ono."
Jak 4:16 Vy se však vychloubáte a chvástáte.
Jak 4:17 Každá taková chlouba je zlá. Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.
Jak 5:1 A nyní, vy boháči, plačte a naříkejte nad pohromami, které na vás přicházejí.
Jak 5:2 Vaše bohatství shnilo, vaše šatstvo je moly rozežráno,
Jak 5:3 vaše zlato a stříbro zrezavělo, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Nashromáždili jste si poklady - pro konec dnů!
Jak 5:4 Hle, mzda dělníků, kteří žali vaše pole, a vy jste jim ji upřeli, volá do nebes, a křik ženců pronikl ke sluchu Hospodina zástupů.
Jak 5:5 Žili jste rozmařile a hýřili jste na zemi, vykrmili jste se - pro den porážky!
Jak 5:6 Odsoudili jste a zahubili jste spravedlivého; a on se proti vám nestaví.
Jak 5:7 Buďte tedy trpěliví, bratří, až do příchodu Páně. Pohleďte, jak rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště.
Jak 5:8 I vy tedy trpělivě čekejte, posilněte svá srdce, vždyť příchod Páně je blízko.
Jak 5:9 Nestěžujte si jeden na druhého, bratří, abyste nebyli odsouzeni. Hle, soudce stojí přede dveřmi!
Jak 5:10 Za příklad trpělivosti v utrpení si, bratří, vezměte proroky, kteří mluvili ve jménu Páně.
Jak 5:11 Hle, 'blahoslavíme ty, kteří vytrvali'. Slyšeli jste o vytrvalosti Jobově a víte, k čemu ho Pán nakonec přivedl. Vždyť 'Pán je plný soucitu a slitování'.
Jak 5:12 Především nepřísahejte, bratří moji, ani při nebi ani při zemi ani při ničem jiném. Vaše 'ano' ať je vždy 'ano' a 'ne' ať je 'ne', abyste nepropadli soudu.
Jak 5:13 Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu!
Jak 5:14 Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně.
Jak 5:15 Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno.
Jak 5:16 Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.
Jak 5:17 Eliáš byl člověk jako my, a když se naléhavě modlil, aby nepršelo, nezapršelo v zemi po tři roky a šest měsíců.
Jak 5:18 A opět se modlil, a nebe dalo déšť a země přinesla úrodu.
Jak 5:19 Bratří moji, zbloudí-li kdo od pravdy a druhý ho přivede nazpět,
Jak 5:20 vězte, že ten, kdo odvrátí hříšníka od bludné cesty, zachrání jeho duši od smrti a přikryje množství hříchů.
1. list svatého apoštola Petra
1 Petr 1:1 Petr, apoštol Ježíše Krista, vyvoleným, kteří přebývají jako cizinci v diaspoře v Pontu, Galacii, Kappadokii, Asii a Bithynii
1 Petr 1:2 a byli předem vyhlédnuti od Boha Otce a posvěceni Duchem, aby se poslušně odevzdali Ježíši Kristu a byli očištěni pokropením jeho krví: Milost vám a pokoj v hojnosti.
1 Petr 1:3 Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději.
1 Petr 1:4 Dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí je připraveno pro vás v nebesích
1 Petr 1:5 a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení, které bude odhaleno v posledním čase.
1 Petr 1:6 Z toho se radujte, i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek,
1 Petr 1:7 aby se pravost vaší víry, mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm, prokázala k vaší chvále, slávě a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus.
1 Petr 1:8 Ač jste ho neviděli, milujete ho; ač ho ani nyní nevidíte, přec v něho věříte a jásáte nevýslovnou, vznešenou radostí,
1 Petr 1:9 a tak docházíte cíle víry, spasení duší.
1 Petr 1:10 Toto spasení hledali a po něm se ptali proroci, kteří prorokovali o milosti, která je vám připravena;
1 Petr 1:11 zkoumali, na který čas a na jaké okolnosti ukazuje duch Kristův v nich přítomný, když předem svědčí o utrpeních, jež má Kristus vytrpět, i o veliké slávě, která potom přijde.
1 Petr 1:12 Bylo jim zjeveno, že tím neslouží sami sobě, nýbrž vám; ti, kdo vám přinesli evangelium v moci Ducha svatého, seslaného z nebes, zvěstovali vám nyní toto spasení, které i andělé touží spatřit.
1 Petr 1:13 Odhodlaně se tedy připravte ve své mysli, buďte střízliví a celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista.
1 Petr 1:14 Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti;
1 Petr 1:15 ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života.
1 Petr 1:16 Vždyť je psáno: 'Svatí buďte, neboť já jsem svatý.'
1 Petr 1:17 Jestliže 'vzýváte jako Otce' toho, kdo nestranně soudí každého podle jeho činů, v bázni před ním žijte dny svého pozemského života.
1 Petr 1:18 Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem,
1 Petr 1:19 nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny
1 Petr 1:20 byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů.
1 Petr 1:21 Skrze něho věříte v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a dal mu slávu, takže se vaše víra i naděje upíná k Bohu.
1 Petr 1:22 Když jste nyní přijali pravdu a tak očistili své duše k nepředstírané bratrské lásce, z upřímného srdce vytrvale se navzájem milujte.
1 Petr 1:23 Vždyť jste se znovu narodili, nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné slovo Boží.
1 Petr 1:24 Neboť 'všichni lidé jako tráva a všechna jejich krása jako květ trávy. Uschne tráva, květ opadne, ale slovo Hospodinovo zůstává na věky' -
1 Petr 1:25 to je to slovo, které vám bylo zvěstováno v evangeliu.
1 Petr 2:1 Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání
1 Petr 2:2 a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení;
1 Petr 2:3 vždyť jste 'okusili, že Pán je dobrý!'
1 Petr 2:4 Přicházejte tedy k němu, kameni živému, jenž od lidí byl zavržen, ale před Bohem je 'vyvolený a vzácný'.
1 Petr 2:5 I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, milé Bohu pro Ježíše Krista.
1 Petr 2:6 Neboť v Písmu stojí: 'Hle, kladu na Siónu kámen vyvolený, úhelný, vzácný; kdo v něj věří, nebude zahanben.'
1 Petr 2:7 Vám, kteří věříte, je vzácný, ale nevěřícím je to 'kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal kamenem úhelným',
1 Petr 2:8 ale i 'kamenem úrazu a skálou pádu'. Oni přicházejí k pádu svým vzdorem proti slovu - k tomu také byli určeni.
1 Petr 2:9 Vy však jste 'rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu', abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.
1 Petr 2:10 Kdysi jste 'vůbec nebyli lid', nyní však jste lid Boží; pro vás 'nebylo slitování', ale nyní jste došli slitování.
1 Petr 2:11 Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši,
1 Petr 2:12 a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu 'v den navštívení'.
1 Petr 2:13 Podřiďte se kvůli Pánu každému lidskému zřízení - ať už králi jako svrchovanému vládci,
1 Petr 2:14 ať už místodržícím jako těm, které on posílá trestat zločince a odměňovat ty, kteří jednají dobře.
1 Petr 2:15 Taková je přece Boží vůle, abyste dobrým jednáním umlčovali nevědomost nerozumných lidí.
1 Petr 2:16 Jste svobodni, ale ne jako ti, jimž svoboda slouží za plášť nepravosti, nýbrž jako služebníci Boží.
1 Petr 2:17 Ke všem lidem mějte úctu, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále ctěte.
1 Petr 2:18 Služebníci, podřizujte se ve vší bázni pánům, nejen dobrým a mírným, nýbrž i tvrdým.
1 Petr 2:19 V tom je totiž milost, když někdo pro svědomí odpovědné Bohu snáší bolest a trpí nevinně.
1 Petr 2:20 Jaká však sláva, jestliže budete trpělivě snášet rány za to, že hřešíte? Ale budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem.
1 Petr 2:21 K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích.
1 Petr 2:22 On 'hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest'.
1 Petr 2:23 Když mu spílali, neodplácel spíláním; když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě.
1 Petr 2:24 On 'n