Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | P. Karel | Zpravodaj | Úvod

Farní charita

Liturgický kalendář

Dnes je: Sobota, 5. října 2024, 12:05


Následující měsíc » « Předchozí měsícledna 2023
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          
Následující rok » « Předchozí rok» DNES «


Barva pozadí dne: žlutá = dnes, tmavší modrá = zvolený den.
Kliknutím na den se níže zobrazí informace o svátku v tomto dni.

Nastaveno: leden 2023


 Informace o svátku ve zvolený den -  Datum svátku:  Úterý, 17. ledna, 2023
Svátek má:  Drahoslav

Liturgický svátek:  Památka sv. Antonína, opata [Závazná památka]
Liturgické období:  Mezidobí, 2. týden v mezidobí
Liturgická barva:       bílá
Liturgický cyklus:  A

  1.čtení:
  Žalm
  2.čtení:
  Evangelium

Žid 6,10-20
Žl 111,1-2.4-5.9+10c
-
Mk 2,23-28

Pro zobrazení textů zaškrtněte požadované texty
a klikněte na tlačítko » Zobrazit výběr « níže:

Info: červené písmo u volby *Doplňující text* znamená, že položka obsahuje text.

 Volba zobrazení liturgických textů: 
 Život světce   1. čtení   Žalm    VŠE 
 2. čtení   Evangelium   Doplňující text  
Vyberte si texty a klikněte na  » » »

Nejprve výše zvolte texty, které chcete zobrazit, uložit do souboru nebo vytisknout.
Žádný text nebyl vybrán !


Vytisknout text na tiskárně  » » »

Uložení textu do souboru .pdf

  Poslat kompletní texty na Váš mail

Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.

Pozn.: Pokud v kalendáři objevíte chybu - prosím o zaslání popisu na e-mail - charita@farnoststrasnice.cz


LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Úterý, 17. ledna, 2023

Liturgické období:  Mezidobí, 2. týden v mezidobí
Liturgická barva:  bílá
Liturgický cyklus:  A

Svátek:
Památka sv. Antonína, opata [Závazná památka]




Text 1.čtení:
Žid 6,10-20

V této naději máme bezpečnou a pevnou kotvu.
Každý křesťan se v životě setká s mnoha obtížemi, které jeho víru vystaví zkoušce. Stojí za to bojovat a o něco se v životě snažit? Nepochybně, poněvadž nám Bůh zaslíbil veliké dědictví. A Bůh nás nemůže oklamat. Je tedy třeba vytrvat v započaté lásce k bližnímu a zachovat si pevnou naději. Jdeme za naším Pánem, který se už nachází v nebeské velesvatyni.

Čtení z listu Židům.
(Bratři!) Bůh není nespravedlivý, že by zapomněl na to, co jste vykonali, a na (vaši) lásku, kterou jste kvůli němu projevovali, když jste prokazovali a stále prokazujete služby spolukřesťanům. Přejeme si jen, aby každý z vás projevoval stejnou horlivost do té doby, kdy se naplní (naše) naděje až do konce; abyste neochabli, ale (spíše) napodobovali ty, kteří pro (svou) víru a trpělivost dostanou dědictví, které mají slíbeno. Když totiž dal Bůh Abrahámovi slib a neměl nikoho vyššího, při kom by mohl přísahat, přísahal při sobě samém: `Zahrnu tě jistě požehnáním a velmi tě rozmnožím.' (Abrahám) trpělivě čekal, a dosáhl toho, co mu bylo slíbeno. Když přísahají lidé, (dovolávají se) někoho vyššího, a přísaha je jim zárukou, kterou končí každý spor. Když tedy Bůh chtěl zvlášť zřejmě ukázat dědicům svého zaslíbení, že jeho rozhodnutí je nezměnitelné, zaručil se přísahou. Tyto dvě nezměnitelné skutečnosti (vylučují), že by Bůh mluvil lež. (Proto se) s důvěrou pevně opřeme o (nalezené) útočiště a jistě dosáhneme vytoužených (hodnot), které jsou nám určeny. (V této naději) máme bezpečnou a pevnou kotvu pro duši. Ona proniká až do samého vnitřku (nebeské velesvatyně), kam pro nás jako předchůdce vstoupil Ježíš, velekněz navěky podle řádu Melchizedechova.



Text žalmu:
Žl 111,1-2.4-5.9+10c

Odp.: Hospodin bude neustále pamatovat na svou smlouvu.
Nebo: Aleluja. Oslavím Hospodina celým srdcem
- ve sboru spravedlivých i ve shromáždění.
- Veliká jsou Hospodinova díla,
- ať o nich uvažují všichni, kteří je milují.
Odp.
Památku ustanovil na své divy,
- Hospodin je milosrdný a dobrotivý.
- Dal pokrm těm, kdo se ho bojí,
- neustále bude pamatovat na svou smlouvu.
Odp.
Vykoupení seslal svému lidu,
- sjednal navěky svou smlouvu;
- svaté a velebné je jméno jeho,
- jeho chvála zůstává navždy.
Odp.



Text 2.čtení:
-


Text evangelia:
Mk 2,23-28

Sobota je pro člověka, a ne člověk pro sobotu.
Tento důraz na prvotnost daru, jenž uvádí do zodpovědné svobody, před požadavkem příkazu, který vede k ustrašenému podřízení se, se vine celým Ježíšovým hlásáním. Prvotní je o šabatu slavený dar svobody a Boží péče o člověka, teprve pak je také člověk schopen plněním Božích příkazů vyjádřit, že je zde i on zcela pro Boha. Vše posvátné (oddělené pro Boha), má v Kristu vždy prvotně sloužit člověku.

Slova svatého evangelia podle Marka.
Jednou v sobotu procházel (Ježíš) obilím. Jeho učedníci začali cestou trhat klasy. Farizeové mu řekli: "Hle, proč dělají, co se v sobotu nesmí?" Odpověděl jim: "Nikdy jste nečetli, co udělal David, když byl v nouzi a měl hlad on i jeho družina? Jak vešel do Božího domu - bylo to za velekněze Abiatara - a jedl posvátné chleby, které smějí jíst jenom kněží, a dal i své družině?" A řekl jim: "Sobota je pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou!"



Doplňující text:




Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.

www.farnoststrasnice.cz © 2009-2015