Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Evangelium podle MarkaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Středa, 16. září, 2020
Evangelium podle Matouše
[zkr. = Mt]
A on přede všemi zapřel: "Nevím, co mluvíš."
Mt 26:71 Vyšel k bráně, ale uviděla ho jiná a řekla těm, kdo tam byli: "Tenhle byl s tím Nazaretským Ježíšem."
Mt 26:72 On znovu zapřel s přísahou: "Neznám toho člověka."
Mt 26:73 Ale zakrátko přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: "Jistě i ty jsi jeden z nich, vždyť i tvé nářečí tě prozrazuje!"
Mt 26:74 Tu se začal zaklínat a zapřísahat: "Neznám toho člověka." V tom zakokrhal kohout;
Mt 26:75 tu se Petr rozpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: 'Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.' Vyšel ven a hořce se rozplakal.
Mt 27:1 Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.
Mt 27:2 Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi.
Mt 27:3 Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším
Mt 27:4 a řekl: "Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!" Ale oni mu odpověděli: "Co je nám po tom? To je tvoje věc!"
Mt 27:5 A on odhodil peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.
Mt 27:6 Velekněží sebrali peníze a řekli: "Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev."
Mt 27:7 Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců.
Mt 27:8 Proto se to pole jmenuje 'Pole krve' až dodnes.
Mt 27:9 Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: 'Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele;
Mt 27:10 a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.'
Mt 27:11 A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: "Ty jsi král Židů?" Ježíš odpověděl: "Ty sám to říkáš."
Mt 27:12 Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal.
Mt 27:13 Tu mu řekl Pilát: "Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?"
Mt 27:14 On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil.
Mt 27:15 O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli.
Mt 27:16 Tehdy tam měli pověstného vězně jménem Barabáš.
Mt 27:17 Když se zástupy shromáždily, řekl jim Pilát: "Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše zvaného Mesiáš?"
Mt 27:18 Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti.
Mt 27:19 Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: "Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny."
Mt 27:20 Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili.
Mt 27:21 Vladař jim řekl: "Koho vám z těch dvou mám propustit?" Oni volali: "Barabáše!"
Mt 27:22 Pilát jim řekl: "Co tedy mám učinit s Ježíšem zvaným Mesiáš?" Všichni volali: "Ukřižovat!"
Mt 27:23 Namítl jim: "Čeho se vlastně dopustil?" Ale oni ještě více křičeli: "Ukřižovat!"
Mt 27:24 Když pak Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: "Já nejsem vinen krví tohoto člověka; je to vaše věc."
Mt 27:25 A všechen lid mu odpověděl: "Krev jeho na nás a naše děti!"
Mt 27:26 Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
Mt 27:27 Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu.
Mt 27:28 Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť,
Mt 27:29 upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: "Buď zdráv, židovský králi!"
Mt 27:30 Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě.
Mt 27:31 Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.
Mt 27:32 Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž.
Mt 27:33 Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená 'Lebka',
Mt 27:34 dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít.
Mt 27:35 Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty;
Mt 27:36 pak tam stáli a střežili ho.
Mt 27:37 Nad hlavu mu dali nápis o provinění: "To je Ježíš, král Židů."
Mt 27:38 S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici.
Mt 27:39 Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou
Mt 27:40 a říkali: "Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej znovu postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup z kříže!"
Mt 27:41 Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali:
Mt 27:42 :Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský - ať nyní sestoupí s kříže a uvěříme v něho!
Mt 27:43 Spolehl se na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: 'Jsem Boží Syn!'"
Mt 27:44 Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní.
Mt 27:45 V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin.
Mt 27:46 Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lama sabachtani?", to jest: 'Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?'
Mt 27:47 Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: "On volá Eliáše."
Mt 27:48 Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít.
Mt 27:49 Ostatní však říkali: "Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!"
Mt 27:50 Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.
Mt 27:51 A hle, chrámová opona se roztrhla v půli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly,
Mt 27:52 hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena;
Mt 27:53 vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.
Mt 27:54 Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: "On byl opravdu Boží Syn!"
Mt 27:55 Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly;
Mt 27:56 mezi nimi
Evangelium podle Mkka
Mkie z Magdaly, Mkie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových.
Mt 27:57 Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům.
Mt 27:58 Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali.
Mt 27:59 Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna
Mt 27:60 a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesaný ve skále; ke vchodu hrobu přivalil veliký kámen a odešel.
Mt 27:61 Byla tam Mkie z Magdaly a jiná Mkie, které seděly naproti hrobu.
Mt 27:62 Nazítří, po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta
Mt 27:63 a řekli: "Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: 'Po třech dnech budu vzkříšen.'
Mt 27:64 Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob,aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první."
Mt 27:65 Pilát jim odpověděl: "Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré."
Mt 27:66 Oni odešli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.
Mt 28:1 Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Mkie z Magdaly a jiná Mkie, aby se podívaly k hrobu.
Mt 28:2 A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil s nebe, odvalil kámen a usedl na něm.
Mt 28:3 Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh.
Mt 28:4 Strážci byli strachem bez sebe a strnuli jako mrtví.
Mt 28:5 Anděl řekl ženám: "Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován.
Mt 28:6 Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel.
Mt 28:7 Jděte rychle povědět jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých; jde před nimi do Galileje, tam ho spatří. Hle, řekl jsem vám to."
Mt 28:8 Tu rychle opustily hrob a se strachem i s velikou radostí běžely to oznámit jeho učedníkům.
Mt 28:9 A hle, Ježíš je potkal a řekl: "Buďte pozdraveny." Ženy přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu.
Mt 28:10 Tu jim Ježíš řekl: "Nebojte se. Jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje; tam mě uvidí."
Mt 28:11 Když se ženy vzdálily, někteří ze stráže přišli do města a oznámili velekněžím, co se všechno stalo.
Mt 28:12 Ti se sešli se staršími, poradili se a dali vojákům značné peníze
Mt 28:13 s pokynem: "Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali.
Mt 28:14 A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti."
Mt 28:15 Vojáci vzali peníze a udělali to tak, jak se jim řeklo. A ten výklad je rozšířen mezi židy až podnes.
Mt 28:16 Jedenáct apoštolů se pak odebralo do Galileje, na horu, kterou jim Ježíš určil.
Mt 28:17 Spatřili ho a klaněli se mu; ale někteří pochybovali.
Mt 28:18 Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
Mt 28:19 Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého
Mt 28:20 a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku."
Mk 1:1 Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího.
Mk 1:2 Je psáno u proroka Izaiáše: 'Hle, já posílám posla před tvou tváří, by ti připravil cestu.
Mk 1:3 Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!'
Mk 1:4 To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: "Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů."
Mk 1:5 Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu.
Mk 1:6 Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel.
Mk 1:7 A kázal: "Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi.
Mk 1:8 Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.
Mk 1:9 V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn.
Mk 1:10 V tom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj.
Mk 1:11 A z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil."
Mk 1:12 A hned ho Duch vyvedl na poušť.
Mk 1:13 Byl na poušti čtyřicet dní a satan ho pokoušel; byl mezi dravou zvěří a andělé ho obsluhovali.
Mk 1:14 Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium.
Mk 1:15 Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu."
Mk 1:16 Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři.
Mk 1:17 Ježíš jim řekl: "Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí."
Mk 1:18 Ihned opustili sítě a šli za ním.
Mk 1:19 O něco dále uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana; ti byli na lodi a spravovali sítě.
Mk 1:20 Hned je povolal. A zanechali na lodi svého otce Zebedea s pomocníky a šli za ním.
Mk 1:21 Když přišli do Kafarnaum, hned v sobotu šel do synagógy a učil.
Mk 1:22 I žasli nad jeho učením, neboť učil jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci.
Mk 1:23 V jejich synagóze byl právě člověk, posedlý nečistým duchem. Ten vykřikl:
Mk 1:24 "Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží."
Mk 1:25 Ale Ježíš mu pohrozil: "Umlkni a vyjdi z něho!"
Mk 1:26 Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel.
Mk 1:27 Všichni užasli a jeden druhého se ptali: "Co to je? Nové učení plné moci - i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho."
Mk 1:28 A pověst o něm se rychle rozšířila po celé galilejské krajině.
Mk 1:29 Když vyšel ze synagógy, vstoupil s J
Text bible pro den: Čtvrtek, 17. září, 2020
Evangelium podle Marka
[zkr. = Mk] akubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova.
Mk 1:30 Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli.
Mk 1:31 Přistoupil k ní, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala.
Mk 1:32 Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé.
Mk 1:33 Celé město se shromáždilo u dveří.
Mk 1:34 I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.
Mk 1:35 Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil.
Mk 1:36 Šimon a jeho druhové se pustili za ním.
Mk 1:37 Když ho nalezli, řekli: "Všichni tě hledají."
Mk 1:38 Řekne jim: "Pojďte jinam do okolních městeček, abych i tam kázal, nebo proto jsem vyšel."
Mk 1:39 A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy.
Mk 1:40 Přijde k němu malomocný a na kolenou ho prosí: "Chceš-li, můžeš mě očistit."
Mk 1:41 Ježíš se slitoval, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď čist."
Mk 1:42 A hned se jeho malomocenství ztratilo a byl očištěn.
Mk 1:43 Ježíš mu pohrozil, poslal jej ihned pryč
Mk 1:44 a nařídil mu: "Ne, abys někomu něco říkal! Ale jdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, co Mojžíš přikázal - jim na svědectví."
Mk 1:45 On však odešel a mnoho o tom vyprávěl a rozhlašoval, takže Ježíš už nemohl veřejně vejít do města, ale zůstal venku na opuštěných místech. A chodili k němu odevšad.
Mk 2:1 Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma.
Mk 2:2 Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim.
Mk 2:3 Tu k němu přišli s ochrnutým; čtyři ho nesli.
Mk 2:4 Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel.
Mk 2:5 Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy."
Mk 2:6 Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali:
Mk 2:7 "Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?"
Mk 2:8 Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: "Jak to, že tak uvažujete?
Mk 2:9 Je snadnější říci ochrnutému: 'Odpouštějí se ti hříchy,' anebo říci: 'Vstaň, vezmi své lože a choď?'
Mk 2:10 Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - řekne ochrnutému:
Mk 2:11 "Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!"
Mk 2:12 On vstal, vzal hned své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: "Něco takového jsme ještě nikdy neviděli."
Mk 2:13 Vyšel opět k moři. Všechen lid k němu přicházel a on je učil.
Mk 2:14 A když šel dál, viděl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, a řekl mu: "Pojď za mnou." On vstal a šel za ním.
Mk 2:15 Když byl u stolu v jeho domě, stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky mnoho celníků a jiných hříšníků; bylo jich totiž mnoho mezi těmi, kteří ho následovali.
Mk 2:16 Když zákoníci z farizejské strany viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: "Jak to, že jí s celníky a hříšníky?"
Mk 2:17 Ježíš to uslyšel a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky."
Mk 2:18 Učedníci Janovi a farizeové se postili. Přišli k němu a ptali se: "Jak to, že se učedníci Janovi a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?"
Mk 2:19 Ježíš jim řekl: "Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit.
Mk 2:20 Přijdou však dny, kdy od nich ženich bude vzat; potom, v ten den, se budou postit.
Mk 2:21 Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ten přišitý kus vytrhne, nové od starého, a díra bude ještě větší.
Mk 2:22 A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno roztrhne měchy a měchy i víno přijdou nazmar. Nové víno do nových měchů!"
Mk 2:23 Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů.
Mk 2:24 Farizeové mu řekli: "Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!"
Mk 2:25 Odpověděl jim: "Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním?
Mk 2:26 Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?"
Mk 2:27 A řekl jim: "Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.
Mk 2:28 Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou."
Mk 3:1 Vešel opět do synagógy; a byl tam člověk s odumřelou rukou.
Mk 3:2 Číhali na něj, uzdraví-li ho v sobotu, aby jej obžalovali.
Mk 3:3 On řekl tomu člověku s odumřelou rukou: "Vstaň a pojď doprostřed!"
Mk 3:4 Pak se jich zeptal: "Je dovoleno v sobotu jednat dobře, či zle, život zachránit, či utratit?" Ale oni mlčeli.
Mk 3:5 Tu se po nich rozhlédl s hněvem, zarmoucen tvrdostí jejich srdce, a řekl tomu člověku: "Zvedni ruku!" Zvedl ji, a jeho ruka byla zase zdravá.
Mk 3:6 Když farizeové vyšli ven, hned se proti němu s herodiány umlouvali, že ho zahubí.
Mk 3:7 Ježíš se se svými učedníky uchýlil k moři. Šlo za ním množství lidí z Galileje; ale i z Judska,
Mk 3:8 Jeruzaléma, Idumeje, ze Zajordání a z okolí Týru a Sidónu přišlo k němu veliké množství, když slyšeli, co všechno činí.
Mk 3:9 Požádal učedníky, ať pro něho připraví loď, aby se zástup na něho netlačil.
Mk 3:10 Mnohé totiž uzdravil, proto se ti, kdo trpěli chorobami, tlačili k němu, aby se ho dotkli.
Mk 3:11 A nečistí duchové, jakmile ho viděli, padali před ním na zem a křičeli: "Ty jsi Syn Boží!"
Mk 3:12 On však jim přísně nakazoval, aby ho neprozrazovali.
Mk 3:13 Vystoupil na horu a zavolal k sobě ty, které si vyvolil; i přišli k němu.
Mk 3:14 Ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním, aby je posílal kázat
Mk 3:15 a aby měli moc vymítat zlé duchy.
Mk 3:16 Ustanovil těchto dvanáct: Petra - toto jméno dal Šimonovi -
Mk 3:17 Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jimž dal jméno Boanerges, což znamená 'synové hromu',
Mk 3:18 Ondřeje, Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, jakuba Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského
Mk 3:19 a Iškariotského Jidáše, který ho pak zradil.
Mk 3:20 Vešel do domu a opět shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst.
Mk 3:21 Když to uslyšeli jeho příbuzní, přišli, aby se ho zmocnili; říkali totiž, že se pomátl.
Mk 3:22 Zákoníci, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali: "Je posedlý Belzebulem. Ve jménu knížete démonů vyhání démony."
Mk 3:23 Zavolal je k sobě a mluvil k nim v podobenstvích: "Jak může satan vyhánět satana?
Mk 3:24 Je-li království vnitřně rozděleno, nemůže obstát.
Mk 3:25 Je-li dům vnitřně rozdělen, nebude moci obstát.
Mk 3:26 A povstane-li satan sám proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát a je s ním konec.
Mk 3:27 Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům.
Mk 3:28 Amen, pravím vám, že všecko bude lidem odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání.
Mk 3:29 Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem."
Mk 3:30 Toto pravil, protože řekli: "Má nečistého ducha."
Mk 3:31 Tu přišla jeho matka a jeho bratři. Stáli venku a vzkázali mu, aby k nim přišel.
Mk 3:32 Kolem něho seděl zástup; řekli mu: "Hle, tvoje matka a tvoji bratři jsou venku a hledají tě."
Mk 3:33 Odpověděl jim: "Kdo je má matka a moji bratři?"
Mk 3:34 Rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: "Hle, moje matka a moji bratři!
Mk 3:35 Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka."
Mk 4:1 Opět začal učit u moře. Shromáždil se k němu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď na moři; posadil se v ní a celý zástup byl na břehu.
Mk 4:2 Učil je mnohému v podobenstvích. Ve svém učení jim řekl:
Mk 4:3 "Slyšte! Vyšel rozsévač rozsívat.
Mk 4:4 Když rozsíval, padlo některé zrno podél cesty, a přiletěli ptáci a sezobali je.
Mk 4:5 Jiné padlo na skalnatou půdu, kde nemělo dost země, a hned vzešlo, protože nebylo hluboko v zemi.
Mk 4:6 Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemělo kořen, uschlo.
Mk 4:7 Jiné zase padlo do trní; trní vzrostlo, udusilo je, a zrno nevydalo úrodu.
Mk 4:8 A jiná zrna padla do dobré země a vzcházela, rostla, dávala úrodu a přinášela užitek i třicetinásobný i šedesátinásobný i stonásobný."
Mk 4:9 A řekl: "Kdo má uši k slyšení, slyš!"
Mk 4:10 A když byl o samotě, vyptávali se ho ti, kdo byli s ním, co znamenají podobenství.
Mk 4:11 I řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství Božího království; ale těm, kdo jsou vně, děje se všechno v podobenstvích,
Mk 4:12 aby 'hleděli a hleděli, ale neviděli, poslouchali a poslouchali, ale nechápali, aby se snad neobrátili a nebylo jim odpuštěno'."
Mk 4:13 Řekl jim: "Nerozumíte tomuto podobenství? Jak porozumíte všem ostatním?
Mk 4:14 Rozsévač rozsívá slovo.
Mk 4:15 Toto jsou ti podél cesty, kde se rozsívá slovo: Když je uslyší, hned přichází satan a odnímá slovo do nich zaseté.
Mk 4:16 A podobně ti, u nichž je zaseto na skalnatou půdu: Ti slyší slovo a hned je s radostí přijímají.
Mk 4:17 Nemají však v sobě kořen a jsou nestálí; když pak přijde tíseň nebo pronásledování pro to slovo, hned odpadají.
Mk 4:18 U jiných je zaseto do trní: Ti slyší slovo,
Mk 4:19 ale časné starosti, vábivost majetku a chtivost ostatních věcí vnikají do nitra a dusí slovo, takže zůstane bez úrody.
Mk 4:20 Toto pak jsou ti, u nichž je zaseto do dobré země: Ti slyší slovo, přijímají je a nesou úrodu třicetinásobnou i šedesátinásobnou i stonásobnou."
Mk 4:21 A řekl jim: "Přichází snad světlo, aby bylo dáno pod nádobu nebo pod postel, a ne na svícen?
Mk 4:22 Nic není skrytého, aby to jednou nebylo zjeveno, a nic nebylo utajeno, leč aby vyšlo najevo.
Mk 4:23 Kdo má uši k slyšení, slyš!"
Mk 4:24 Řekl jim také: "Dávejte pozor na to, co slyšíte! Jakou mírou měříte, takovou vám bude naměřeno, a ještě přidáno.
Mk 4:25 Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude odňato i to co má."
Mk 4:26 Dále řekl: "S královstvím Božím je to tak, jako když člověk vhodí semeno do země;
Mk 4:27 ať spí či bdí, v noci i ve dne, semeno vzchází a roste, on ani neví jak.
Mk 4:28 Země sama od sebe plodí nejprve stéblo, potom klas a nakonec zralé obilí v klasu.
Mk 4:29 A když úroda dozraje, hned hospodář pošle srp, protože nastala žeň."
Mk 4:30 Také řekl: "K čemu přirovnáme Boží království nebo jakým podobenstvím je znázorníme?
Mk 4:31 Je jako hořčičné zrno: Když je zaseto do země, je menší, než všecka semena na zemi;
Mk 4:32 ale když je zaseto, vzejde, přerůstá všechny byliny a vyhání tak velké větve, že ptáci mohou hnízdit v jejich stínu."
Mk 4:33 V mnoha takových podobenstvích mluvil jim slovo tak, jak mohli slyšet.
Mk 4:34 Bez podobenství k nim nemluvil, ale v soukromí svým učedníkům vykládal.
Mk 4:35 Téhož dne večer jim řekl: "Přeplavme se na druhou stranu!"
Mk 4:36 I opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely.
Mk 4:37 Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná.
Mk 4:38 On však na zádi lodi na podušce spal. I probudí ho a řeknou mu: "Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?"
Mk 4:39 Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: "Zmlkni a utiš se!" I ustal vítr a bylo veliké ticho.
Mk 4:40 A řekl jim: "Proč jste tak ustrašení? Což nemáte víru?"
Mk 4:41 Zděsili se
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 18. září, 2020
Evangelium podle Marka
[zkr. = Mk]
velikou bázní a říkali jeden druhému: "Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?"
Mk 5:1 Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské.
Mk 5:2 Sotva vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů člověk nečistého ducha.
Mk 5:3 Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokázal spoutat už ani řetězy.
Mk 5:4 Často totiž byl už spoután okovy a řetězy, ale řetězy se sebe strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit.
Mk 5:5 A stále v noci i ve dne křičel mezi hroby a na horách a bil do sebe kamením.
Mk 5:6 Když spatřil z dálky Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem
Mk 5:7 a hrozně křičel: "Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!"
Mk 5:8 Ježíš mu totiž řekl: "Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!"
Mk 5:9 A zeptal se ho: "Jaké je tvé jméno?" Odpověděl: "Mé jméno je 'legie', poněvadž je nás mnoho."
Mk 5:10 A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny.
Mk 5:11 Páslo se tam na svahu hory velké stádo vepřů.
Mk 5:12 I prosili ho ti zlí duchové: "Pošli nás, ať vejdeme do těch vepřů!"
Mk 5:13 On jim to dovolil. Tu nečistí duchové vyšli z posedlého a vešli do vepřů. Stádo pak - bylo jich na dva tisíce - hnalo se střemhlav po srázu do moře a v moři se utopilo.
Mk 5:14 Pasáci utekli a donesli o tom zprávu do města i vesnic. Lidé se šli podívat, co se stalo.
Mk 5:15 Přišli k Ježíšovi a spatřili toho posedlého, který míval množství zlých duchů, jak sedí oblečen a chová se rozumně; a zděsili se.
Mk 5:16 Ti, kteří to viděli, vyprávěli o posedlém a také o vepřích, co se s nimi stalo.
Mk 5:17 Tu počali Ježíše prosit, aby odešel z jejich končin.
Mk 5:18 Když vstupoval na loď, prosil ho ten člověk dříve posedlý, aby směl s ním.
Mk 5:19 Ale nedovolil mu to a řekl: "Jdi domů k svým a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval."
Mk 5:20 Tehdy odešel a začal zvěstovat v Dekapoli, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.
Mk 5:21 Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhou stranu, shromáždil se k němu veliký zástup, když byl ještě na břehu moře.
Mk 5:22 Tu přišel k němu jeden představený synagógy, jménem Jairos, a sotva Ježíše spatřil, padl mu k nohám
Mk 5:23 a úpěnlivě ho prosil: "Má dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila!"
Mk 5:24 Ježíš odešel s ním. Velký zástup šel za ním a tlačil se na něj.
Mk 5:25 A byla tam žena, která měla dvanáct let krvácení.
Mk 5:26 Podstoupila mnohé léčení u mnoha lékařů a vynaložila všecko, co měla, ale nic jí nepomohlo, naopak, šlo to s ní stále k horšímu.
Mk 5:27 Když zaslechla o Ježíšovi, přišla ze zadu v zástupu a dotkla se jeho šatu.
Mk 5:28 Říkala si totiž: "Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu vysvobozena!"
Mk 5:29 A rázem přestalo jí krvácení a ucítila v těle, že je vyléčena ze svého trápení.
Mk 5:30 Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v zástupu a řekl: "Kdo se to dotkl mého šatu?"
Mk 5:31 Jeho učedníci mu řekli: "Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a ptáš se: 'Kdo se mne to dotkl'?"
Mk 5:32 I rozhlížel se, aby našel tu, která to učinila.
Mk 5:33 Ta žena věděla, co se s ní stalo, a tak s bázní a chvěním přišla, padla mu k nohám a pověděla celou pravdu.
Mk 5:34 A on jí řekl: "Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!"
Mk 5:35 Když ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagógy a řekli: "Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ mistra?"
Mk 5:36 Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: "Neboj se, jen věř!"
Mk 5:37 A nedovolil nikomu, aby šel s ním, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana.
Mk 5:38 Když přišli do domu představeného synagógy, spatřili velký rozruch, pláč a kvílení.
Mk 5:39 Vešel dovnitř a řekl jim: "Proč ten rozruch a pláč? Dítě neumřelo, ale spí."
Mk 5:40 Oni se mu posmívali. On však všecky vyhnal, vzal s sebou otce dítěte, matku a ty, kdo byli s ním, a vystoupil tam, kde dítě leželo.
Mk 5:41 Vzal ji za ruku a řekl: "Talitha kum," což znamená: "Děvče, pravím ti, vstaň!"
Mk 5:42 Tu děvče hned vstalo a chodilo; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich úžas a zděšení.
Mk 5:43 Přísně jim nařídil, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl, aby jí dali něco k jídlu.
Mk 6:1 Vyšel odtamtud a šel do svého domova; učedníci šli s ním.
Mk 6:2 Když přišla sobota, počal učit v synagóg. Mnoho lidí ho poslouchalo a v úžasu říkali: "Odkud to ten člověk má? Jaká je to moudrost, jež mu byla dána? A jak mocné činy se dějí jeho rukama!
Mk 6:3 Což to není ten tesař, syn Mkiin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nejsou jeho sestry tady u nás?" A byl jim kamenem úrazu.
Mk 6:4 Tu jim Ježíš řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti, u svých příbuzných a ve svém domě."
Mk 6:5 A nemohl tam učinit žádný mocný čin, jen na několik málo nemocných vložil ruce a uzdravil je.
Mk 6:6 A podivil se jejich nevěře. Obcházel pak okolní vesnice a učil.
Mk 6:7 Zavolal svých dvanáct, počal je posílat dva a dva a dával jim moc nad nečistými duchy.
Mk 6:8 Přikázal jim, aby si nic nebrali na cestu, jen hůl: ani chleba, ani mošnu, ani peníze do opasku;
Mk 6:9 aby šli jen v sandálech a nebrali si dvoje šaty.
Mk 6:10 A řekl jim: "Když přijdete někam do domu, tam zůstávejte, dokud z těch míst neodejdete.
Mk 6:11 A které místo vás nepřijme a kde vás nebudou chtít slyšet, vyjděte odtamtud a setřeste prach svých nohou na svědectví proti nim."
Mk 6:12 I vyšli a volali k pokání;
Mk 6:13 vymítali mnoho zlých duchů, potírali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je.
Mk 6:14 Uslyšel o tom král Herodes, neboť jméno Ježíšovo se stalo známým; říkalo se: "Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto v něm působí mocné síly."
Mk 6:15 Jiní pak říkali: "Je to Eliáš!" A zase jiní: "Je to prorok - jeden z proroků."
Mk 6:16 Když to Herodes uslyšel, řekl: "To vstal Jan, kterého jsem dal stít."
Mk 6:17 Tento Herodes totiž dal Jana zatknout a vsadit v poutech do žaláře kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, protože si ji vzal za ženu.
Mk 6:18 Jan totiž říkal Herodovi: "Není dovoleno, abys měl manželku svého bratra!"
Mk 6:19 Herodias byla plná zloby proti Janovi, ráda by ho zbavila života, ale nemohla.
Mk 6:20 Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to muž spravedlivý a svatý, a chránil ho; když ho slyšel, byl celý nejistý, a přece mu rád naslouchal.
Mk 6:21 Vhodná chvíle nastala, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojníky a významné lidi z Galileje.
Mk 6:22 Tu vstoupila dcera té Herodiady, tančila a zalíbila se králi Herodovi i těm, kdo s ním hodovali. Král řekl dívce: "Požádej mě oč chceš, a já ti to dám."
Mk 6:23 Zavázal se jí přísahou: "O cokoli požádáš, dám tobě, až do polovice mého království."
Mk 6:24 Ona vyšla a zeptala se matky: "Oč mám požádat?" Ta odpověděla: "O hlavu Jana Křtitele."
Mk 6:25 Spěchala ihned dovnitř ke králi a přednesla mu svou žádost: "Chci, abys mi ihned dal na míse hlavu Jana Křtitele."
Mk 6:26 Král se velmi zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky nechtěl ji odmítnout.
Mk 6:27 I poslal hned kata s příkazem přinést Janovu hlavu. Ten odešel, sťal ho v žaláři
Mk 6:28 a přinesl jeho hlavu na míse; dal ji dívce a dívka ji dala své matce.
Mk 6:29 Když to uslyšeli Janovi učedníci, přišli, vzali jeho tělo a uložili je do hrobu.
Mk 6:30 Apoštolové se shromáždili k Ježíšovi a oznámili mu všecko, co činili a učili.
Mk 6:31 Řekl jim: "Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!" Stále totiž přicházelo a odcházelo mnoho lidí, a neměli ani čas se najíst.
Mk 6:32 Odjeli tedy lodí na pusté místo, aby byli sami.
Mk 6:33 Mnozí spatřili, jak odjíždějí a poznali je; pěšky se tam ze všech měst sběhli a byli tam před nimi.
Mk 6:34 Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. I začal je učit mnohým věcem.
Mk 6:35 Když už čas pokročil, přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: "Toto místo je pusté a čas už pokročil.
Mk 6:36 Propusť je, ať si jdou do okolních dvorů a vesnic koupit něco k jídlu."
Mk 6:37 Odpověděl jim: "Dejte vy jim jíst!" Řekli mu: "Máme jít nakoupit za dvě stě denárů chleba a dát jim jíst?"
Mk 6:38 Zeptal se jich: "Kolik chlebů máte? Jděte se podívat!" Když to zjistili, řekli: "Pět, a dvě ryby."
Mk 6:39 Přikázal jim, aby všecky rozsadili po skupinách na zelený trávník.
Mk 6:40 I rozložili se oddíl za oddílem stokrát po padesáti.
Mk 6:41 Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, dobrořečil, lámal chleby a dával učedníkům, aby jim je předkládali. I ty dvě ryby rozdělil všem.
Mk 6:42 A jedli všichni a nasytili se.
Mk 6:43 A ještě sebrali dvanáct plných košů nalámaných chlebů i ryb.
Mk 6:44 Těch pak, kteří jedli chleby, bylo pět tisíc mužů.
Mk 6:45 Hned na to přiměl své učedníky, aby vstoupili na loď a jeli napřed na druhý břeh k Betsaidě, než on propustí zástup.
Mk 6:46 Rozloučil se s nimi a šel na horu, aby se modlil.
Mk 6:47 A když nastal večer, byla loď daleko na moři a on jediný na zemi.
Mk 6:48 Spatřil je zmožené veslováním, neboť vítr vál proti nim; tu k nim před svítáním kráčel po moři a chtěl jít dál kolem nich.
Mk 6:49 Když ho uviděli kráčet po moři, vykřikli v domnění, že je to přízrak;
Mk 6:50 všichni ho totiž viděli a vyděsili se. On však na ně hned promluvil: "Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!"
Mk 6:51 Vstoupil k nim na loď a vítr se utišil. I byli celí ohromení úžasem.
Mk 6:52 Nepochopili totiž, jak to bylo s chleby, neboť jejich mysl byla zatvrzelá.
Mk 6:53 Když se dostali na druhý břeh, přistáli u Genezaretu.
Mk 6:54 Jakmile vystoupili z lodi, hned ho lidé poznali,
Mk 6:55 zběhali celou tu krajinu a začali nosit na nosítkách nemocné na každé místo, kde slyšeli, že jest.
Mk 6:56 A kamkoli vcházel do vesnic, měst i dvorců, kladli nemocné na tržiště a prosili ho, aby se směli dotknout byť jen třásně jeho roucha. A kdo se ho dotkli, byli uzdraveni.
Mk 7:1 Shromáždili se k němu farizeové a někteří ze zákoníků, kteří přišli z Jeruzaléma.
Mk 7:2 Uviděli některé z jeho učedníků, jak jedí znesvěcujícíma, to jest neomytýma rukama.
Mk 7:3 (Farizeové totiž a všichni židé se drží tradice otců a nejedí, dokud si k zápěstí neomyjí ruce.
Mk 7:4 A po návratu z trhu nejedí, dokud se neočistí. A je ještě mnoho jiných tradic, kterých se drží: ponořování pohárů, džbánů a měděných mis.)
Mk 7:5 Farizeové a zákoníci se ho zeptali: "Proč se tvoji učedníci neřídí podle tradice otců a jedí znesvěcujícíma rukama?"
Mk 7:6 Řekl jim: "Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je psáno: 'Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;
Mk 7:7 marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.'
Mk 7:8 Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice."
Mk 7:9 A ještě řekl: "Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou tradici!
Mk 7:10 Vždyť Mojžíš řekl: 'Cti svého otce i svou matku' a 'kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí'.
Mk 7:11 Vy však učíte: Řekne-li někdo otci nebo matce: 'To, čím jsem ti zavázán pomoci, je korbán (to jest dar Bohu)',
Mk 7:12 již podle vás nemusí pro otce nebo matku nic udělat;
Mk 7:13 tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho."
Mk 7:14 Když znovu svolal zástup, řekl jim: "Slyšte mě všichni a rozumějte:
Mk 7
