Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha PříslovíKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 24. června, 2023
Kniha Přísloví
[zkr. = Př]
před Hospodinem je zdroj života, pomůže uniknout léčkám smrti.
Př 14:28 V množství lidu spočívá důstojnost krále, kdežto úbytek národa je zkáza
Př vládce.
Př 14:29 Shovívavý oplývá rozumností, kdežto ukvapený vystavuje na odiv pošetilost.
Př 14:30 Mírné srdce je tělu k životu, kdežto žárlivost je jako kostižer.
Př 14:31 Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil, kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává.
Př 14:32 Svévolník bude sražen zlem, jež páchá, kdežto spravedlivý má útočiště i při smrti.
Př 14:33 V srdci rozumného spočívá moudrost, kdežto co je v nitru hlupáků, se pozná.
Př 14:34 Spravedlnost vyvyšuje pronárody, kdežto hřích je národům
Př potupu.
Př 14:35 Král má zalíbení v prozíravém služebníku, kdežto jeho prchlivost dolehne na toho, kdo jedná ostudně.
Př 15:1 Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu.
Př 15:2 Jazyk moudrých přináší dobré poznání, kdežto ústa hlupáků chrlí pošetilost.
Př 15:3 Oči Hospodinovy jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré.
Př 15:4 Mírný jazyk je stromem života, kdežto pokřivený rozkládá ducha.
Př 15:5 Pošetilec znevažuje otcovské kárání, kdežto kdo na domluvy dbá, jedná chytře.
Př 15:6 Dům spravedlivého je rozsáhlou klenotnicí, kdežto z výtěžku svévolníkova vzejde rozvrat.
Př 15:7 Rty moudrých rozsívají poznání, ale ne tak srdce hlupáků.
Př 15:8 Hospodinu je ohavností oběť svévolníků, kdežto v modlitbě přímých má zalíbení.
Př 15:9 Hospodinu je ohavností cesta svévolníka, ale miluje toho, kdo následuje spravedlnost.
Př 15:10 Tvrdý trest postihne toho, kdo opouští stezku, kdo domluvy nenávidí, zemře.
Př 15:11 I podsvětí, říše zkázy, je na očích Hospodinu, tím spíše srdce synů lidských.
Př 15:12 Posměvač nemiluje toho, kdo mu domlouvá, k moudrým nechodí.
Př 15:13 Radostným srdcem zkrásní tvář, kdežto trápení srdce ubíjí ducha.
Př 15:14 Rozumné srdce hledá poznání, kdežto ústa hlupáků se honí za pošetilostí.
Př 15:15 Všechny dny utištěného jsou zlé, kdežto kdo je dobré mysli, má hody každodenně.
Př 15:16 Je lépe mít málo a bát se Hospodina, než mít velký poklad a s ním neklid.
Př 15:17 Lepší je jídlo ze zeleniny a k tomu láska, než z vykrmeného býka a s tím nenávist.
Př 15:18 Vznětlivý muž rozněcuje sváry, kdežto shovívavý spory uklidňuje.
Př 15:19 Cesta lenocha je zarostlá trním, kdežto stezka přímých je upravená.
Př 15:20 Syn moudrý dělá radost otci, kdežto člověk hloupý pohrdá svou matkou.
Př 15:21 Z pošetilosti se raduje, kdo nemá rozum, kdežto rozumný muž chodí přímo.
Př 15:22 Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční.
Př 15:23 Člověk má radost, když může dát odpověď, jak je dobré slovo v pravý čas!
Př 15:24 Stezka života vede prozíravého vzhůru, aby unikl podsvětí dole.
Př 15:25 Hospodin strhne dům pyšných, kdežto mezníky vdovy vytyčuje.
Př 15:26 Zlé plány jsou Hospodinu ohavností, kdežto vlídná řeč je čistá.
Př 15:27 Kdo se žene za ziskem, rozvrací svůj dům, kdežto kdo o dary nestojí, bude živ.
Př 15:28 Srdce spravedlivého rozjímá, co odpovědět, kdežto ústa svévolníků chrlí samou zlobu.
Př 15:29 Hospodin je daleko od svévolníků, kdežto modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Př 15:30 Zářivý pohled vlévá do srdce radost, dobrá zpráva vzpružuje kosti.
Př 15:31 Ucho, které poslouchá životodárné domluvy, bude přebývat mezi moudrými.
Př 15:32 Kdo se vyhýbá trestu, neváží si vlastního života, kdežto kdo domluvy poslouchá, získává rozum.
Př 15:33 Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti, slávu předchází pokora.
Př 16:1 Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Hospodinu záleží, co odpoví jazyk.
Př 16:2 Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin.
Př 16:3 Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny.
Př 16:4 Hospodin učinil vše k svému cíli, i svévolníka
Př zlý den.
Př 16:5 Hospodin má každého domýšlivce v ohavnosti, zaručeně nezůstane bez trestu.
Př 16:6 Milosrdenstvím a věrností se usmiřuje provinění a bázeň před Hospodinem odvrací od zlého.
Př 16:7 Líbí-li se Hospodinu cesty člověka, vede ku pokoji s ním i jeho nepřátele.
Př 16:8 Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím.
Př 16:9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.
Př 16:10 Na rtech králových je božský výrok, při soudu se jeho ústa nezpronevěří.
Př 16:11 Vahadla i správné misky patří Hospodinu, všechna závaží jsou jeho dílem.
Př 16:12 Králům se hnusí svévolně jednat, vždyť spravedlnost upevňuje trůn.
Př 16:13 Králové mají zalíbení ve spravedlivých rtech, a toho, kdo mluví přímo, milují.
Př 16:14 Královo rozhořčení je poselstvo smrti, ale moudrý muž je usmíří.
Př 16:15 V jasné tváři králově je život, jeho přízeň je jak oblak s jarním deštěm.
Př 16:16 Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro.
Př 16:17 Přímí se na své dráze odvracejí od zlého; střeží svůj život, kdo hlídá svou cestu.
Př 16:18 Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí.
Př 16:19 Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými.
Př 16:20 Kdo je prozíravý ve slovu, nalézá dobro, blaze tomu, kdo doufá v Hospodina.
Př 16:21 Kdo je moudrého srdce, je nazýván rozumným; lahodná řeč přidává znalostí.
Př 16:22 Prozíravost je zdrojem života těm, kdo ji mají, ale kárat pošetilce je pošetilost.
Př 16:23 Srdce moudrého dává jeho ústům prozíravost a na jeho rty přidává znalosti.
Př 16:24 Pláství medu je řeč vlídná, lahodou duši a uzdravením kostem.
Př 16:25 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.
Př 16:26 Ten, kdo se plahočí, plahočí se
Př sebe, popohánějí ho vlastní ústa.
Př 16:27 Ničema vyhrabává zlo, na jeho rtech jako by byl spalující oheň.
Př 16:28 Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele.
Př 16:29 Násilník svého bližního láká a svádí ho na nedobrou cestu.
Př 16:30 Kdo přimhuřuje oči, myslí na proradnost, kdo svírá rty, už dokonal zlo.
Př 16:31 Šediny jsou ozdobnou korunou, lze je nalézt na cestě spravedlnosti.
Př 16:32 Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města.
Př 16:33 Los se vytahuje ze záňadří, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.
Př 17:1 Lepší suchá skýva a k tomu klid než dům plný obětních hodů a spory.
Př 17:2 Prozíravý otrok panuje nad synem, který dělá ostudu, a mezi bratry mu připadne dědictví.
Př 17:3 Na stříbro kelímek, na zlato pec; srdce však Hospodin prozkoumává.
Př 17:4 Zlé je věnovat pozornost ničemným rtům, klamné dopřávat sluchu zkázonosnému jazyku.
Př 17:5 Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane.
Př 17:6 Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové.
Př 17:7 Nesluší bloudovi mnoho řečí, tím méně urozenému řeči lživé.
Př 17:8 Jako vzácný kámen je úplatek v očích dárce, kamkoli se obrátí, má úspěch.
Př 17:9 Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele.
Př 17:10 Pohrůžka zapůsobí na rozumného víc než na hlupáka sto ran.
Př 17:11 Jen o vzpouru usiluje zlý, ale bude proti němu vyslán nelítostný posel.
Př 17:12 Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí.
Př 17:13 Tomu, kdo za dobré odplácí zlým, zlo se nehne z domu.
Př 17:14 Protrhne vodní hráz, kdo začne svár, přestaň dřív, než propukne spor.
Př 17:15 Prohlásit svévolníka za spravedlivého a spravedlivého za svévolníka, to obojí je Hospodinu ohavností.
Př 17:16 K čemu peníze v rukou hlupáka? Chce koupit moudrost? Vždyť nemá rozum!
Př 17:17 V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem
Př doby soužení.
Př 17:18 Člověk bez rozumu dává ruku a svému druhovi se zaručuje.
Př 17:19 Má rád přestoupení, kdo má rád hádky, kdo si zvyšuje vchod, říká si o zkázu.
Př 17:20 Kdo má falešné srdce, nenajde dobro, kdo má proradný jazyk, upadne do zla.
Př 17:21 Kdo zplodil hlupáka, sobě k žalu ho zplodil, otec blouda nemůže mít radost.
Př 17:22 Radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti.
Př 17:23 Svévolník po straně přijímá úplatek, tak převrací stezky práva.
Př 17:24 Na tváři rozumného se zračí moudrost, ale oči hlupáka těkají po končinách země.
Př 17:25 Hloupý syn působí svému otci hoře a své rodičce hořkost.
Př 17:26 Pokutovat spravedlivého není dobré, natož urozené bít
Př přímost.
Př 17:27 Kdo se krotí v řeči, má správné poznání, kdo je klidného ducha, je rozumný člověk.
Př 17:28 I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.
Př 18:1 Za svými choutkami jde, kdo se zříká druhých, pohotově rozpoutává sváry.
Př 18:2 Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce.
Př 18:3 Kam vejde svévolník, vchází opovržení a potupa s hanbou.
Př 18:4 Hluboké vody jsou slova z úst muže, potok plný vody, zdroj moudrosti.
Př 18:5 Není dobré nadržovat svévolníkovi a odstrčit na soudu spravedlivého.
Př 18:6 Hlupáka zavedou jeho rty do sporu, jeho ústa volají po výprasku.
Př 18:7 Ústa přinesou hlupákovi zkázu, jeho rty jsou léčkou jeho duši.
Př 18:8 Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob.
Př 18:9 Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce.
Př 18:10 Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu.
Př 18:11 Pevnou tvrzí je boháčovi jeho majetek, jeví se mu jako nedostupná hradba.
Př 18:12 Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora.
Př 18:13 Odpoví-li kdo dřív, než vyslechl, toť pošetilost a hanba
Př něj.
Př 18:14 Mužný duch snáší nemoc, ale ducha ubitého kdo unese?
Př 18:15 Rozumné srdce získává poznání, ucho moudrých je vyhledává.
Př 18:16 Dar otvírá člověku dveře, uvádí ho i k velmožům.
Př 18:17 Kdo při sporu mluví první, jeví se spravedlivý, pak přijde druhá strana a podrobí ho zkoušce.
Př 18:18 Losování činí přítrž svárům, odtrhne od sebe i zarputilce.
Př 18:19 Zhrzený bratr je nepřístupnější než pevná tvrz a sváry jsou jako závora paláce.
Př 18:20 Nitro člověka se sytí ovocem úst, sytí je úroda rtů.
Př 18:21 V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů.
Př 18:22 Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení.
Př 18:23 Chudák prosí o smilování, ale boháč odpovídá tvrdě.
Př 18:24 Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.
Př 19:1 Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešník a k tomu hlupák.
Př 19:2 Bez poznání nemůže být nikdo dobrý, kdo je zbrklý, hřeší.
Př 19:3 Pošetilostí si člověk podvrací cestu, ale jeho srdce má zlost na Hospodina.
Př 19:4 Majetek zjednává víc a víc přátel, nuzáka se i přítel zřekne.
Př 19:5 Křivý svědek nezůstane bez trestu, neunikne ten, kdo šíří lži.
Př 19:6 Urozenému pochlebují mnozí, se štědrým mužem se přátelí kdekdo.
Př 19:7 Chudáka nenávidí všichni jeho bratři, tím spíš se mu vzdalují jeho přátelé. Kdo se honí za slovy, nemá z toho nic.
Př 19:8 Kdo získal rozum, má rád svůj život, kdo dbá na rozumnost, najde dobro.
Př 19:9 Křivý svědek nezůstane bez trestu, zahyne ten, kdo šíří lži.
Př 19:10 Nepřísluší blahobyt hlupákovi, natož otroku vlá
Text bible pro den: Neděle, 25. června, 2023
Kniha Přísloví
[zkr. = Př] da nad knížaty.
Př 19:11 Prozíravost činí člověka shovívavým, promíjet přestupky je jeho ozdobou.
Př 19:12 Jak řev mladého lva je králova zlost, jak rosa na bylinu jeho přízeň.
Př 19:13 Neštěstím
Př otce je syn hlupák; svárlivá žena jak neustálé zatékání vody.
Př 19:14 Dům a majetek lze zdědit po otcích, ale prozíravá žena je od Hospodina.
Př 19:15 Lenost uvede do mrákot; zahálčivá duše bude hladovět.
Př 19:16 Kdo zachovává přikázání, střeží svůj život, zemře, kdo jeho cestami zhrdá.
Př 19:17 Hospodinu půjčuje, kdo se nad nuzným smilovává, on mu odplatí jeho dobročinnost.
Př 19:18 Trestej syna, dokud je naděje, a nechtěj mu přivodit smrt!
Př 19:19 Velká vznětlivost volá po pokutě, odpustíš-li, budeš muset přidat.
Př 19:20 Poslechni radu, přijmi i trest, abys byl napříště moudrý.
Př 19:21 Člověk má v srdci mnoho plánů, ale úradek Hospodinův obstojí.
Př 19:22 Na člověku se žádá, aby byl milosrdný; chudák je na tom lépe než lhář.
Př 19:23 Bázeň před Hospodinem vede k životu; nasycen přečkáš noc a nic zlého tě nepostihne.
Př 19:24 Lenoch sáhne rukou do mísy, ale k ústům už ji nevrátí.
Př 19:25 Bij posměvače a prostoduchý se stane chytřejším, domluv rozumnému a porozumí poznání.
Př 19:26 Kdo týrá otce a vyhání matku, je syn hanebný a hnusný.
Př 19:27 Přestaneš-li, synu, poslouchat kárání, od výroků poznání zbloudíš.
Př 19:28 Ničemný svědek se posmívá právu a ústa svévolníků hltají ničemnosti.
Př 19:29 Na posměvače jsou schystány soudy, na hřbet hlupáků výprask.
Př 20:1 Víno je posměvač, opojný nápoj je křikloun; kdo se v něm kochá, ten moudrý není.
Př 20:2 Král budí hrůzu, jako když zařve mladý lev; kdo ho rozlítí, hřeší sám proti sobě.
Př 20:3 Je ctí
Př muže upustit od sporu, kdejaký pošetilec jej však rozpoutává.
Př 20:4 Na podzim lenoch neorá, o žních bude žebrat, ale nic nebude.
Př 20:5 Jak hluboké vody je rada v srdci muže, muž rozumný z ní čerpá.
Př 20:6 Mnoho lidí rozhlašuje své milosrdenství, ale muže spolehlivého kdo najde?
Př 20:7 Spravedlivý žije bezúhonně; blaze bude po něm jeho synům!
Př 20:8 Král sedí na soudném stolci a očima převívá vše, co je zlé.
Př 20:9 Kdo může říci: "Zachoval jsem si ryzí srdce, jsem čistý, bez hříchu"?
Př 20:10 Dvojí závaží a dvojí míra, obojí je Hospodinu ohavností.
Př 20:11 Už na chlapci se z jeho způsobů pozná, zda bude v jednání ryzí a přímý.
Př 20:12 Ucho, které slyší, a oko, které vidí, obojí učinil Hospodin.
Př 20:13 Nemiluj spánek, ať nezchudneš, nech oči otevřené a nasytíš se chlebem.
Př 20:14 "Špatné, špatné", říká kupující, ale jen poodejde, už se tím chlubí.
Př 20:15 Někdo má zlato a množství perel, ale nejdrahocennější skvost jsou rty plné poznání.
Př 20:16 Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu.
Př 20:17 Někomu je lahodný chléb klamu, ale nakonec má plná ústa štěrku.
Př 20:18 Úmysly se zajišťují poradou, boj veď s rozvahou.
Př 20:19 Utrhač, kudy chodí, vynáší důvěrnosti, nezaplétej se tedy s mluvkou.
Př 20:20 Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě.
Př 20:21 Dědictví, na jehož počátku je nečestnost, nebývá nakonec požehnané.
Př 20:22 Neříkej: "Odplatím za zlo!" Čekej na Hospodina a on tě zachrání.
Př 20:23 Dvojí závaží je Hospodinu ohavností, falešné váhy nejsou nic dobrého.
Př 20:24 Kroky muže určuje Hospodin; jak by mohl člověk rozumět své cestě?
Př 20:25 Člověku je léčkou nerozvážně říci: "Je to zasvěceno", a po slibu si to rozmýšlet.
Př 20:26 Moudrý král převívá svévolníky, dá je přejet koly mlátícího vozu.
Př 20:27 Lidský duch je světlo od Hospodina; to propátrá všechny nejvnitřnější útroby.
Př 20:28 Milosrdenství a věrnost chrání krále, milosrdenstvím podepře svůj trůn.
Př 20:29 Ozdobou jinochů je jejich síla, důstojností starců jsou šediny.
Př 20:30 Jizvy a modřiny vydrhnou špatnost a rány pročistí nejvnitřnější útroby.
Př 21:1 Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí.
Př 21:2 Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé, ale srdce zpytuje Hospodin.
Př 21:3 Prosazovat spravedlnost a právo je před Hospodinem výbornější než oběť.
Př 21:4 Pýcha očí a nadutost srdce, ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem.
Př 21:5 Plány jsou pilnému k užitku, ale každý, kdo se ukvapuje, bude mít nedostatek.
Př 21:6 Poklady dobývané zrádným jazykem jsou jen odvátý přelud těch, kdo vyhledávají smrt.
Př 21:7 Svévolníky zachvátí zhouba, kterou rozpoutali, neboť odmítali zjednat právo.
Př 21:8 Klikatá je cesta muže proradného, ryzí člověk v jednání je přímý.
Př 21:9 Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě.
Př 21:10 Svévolník je chtivý zlého, v jeho očích nenalezne slitování ani přítel.
Př 21:11 Když pokutují posměvače, prostoduchý zmoudří, když je k prozíravosti veden moudrý, nabývá poznání.
Př 21:12 Spravedlivý prozíravě vede v patrnosti dům svévolníka; svévolníky vyvrací
Př jejich zlobu.
Př 21:13 Kdo před křikem nuzného si zacpe uši, bude také volat, a odpověď nedostane.
Př 21:14 Tajný dar tlumí hněv a postranní úplatek prudké rozhořčení.
Př 21:15 Prosazovat právo je radostí spravedlivému, ale zkázou pachatelům ničemnosti.
Př 21:16 Člověk zbloudivší z cesty prozíravosti spočine v shromáždění říše stínů.
Př 21:17 Nedostatek pozná, kdo miluje radovánky, kdo miluje víno a olej, nezbohatne.
Př 21:18 Výkupným za spravedlivého bude svévolník, za přímé lidi věrolomník.
Př 21:19 Lépe je bydlet v zemi pusté než se ženou svárlivou a zlostnou.
Př 21:20 Žádoucí poklad a olej jsou v obydlí moudrého, kdežto hloupý člověk je prohýří.
Př 21:21 Kdo jde za spravedlností a milosrdenstvím, najde život, spravedlnost a slávu.
Př 21:22 Moudrý vstoupí do města bohatýrů a srazí baštu, na niž spoléhali.
Př 21:23 Kdo střeží svá ústa a jazyk, střeží svou duši před soužením.
Př 21:24 Pyšný opovážlivec jménem posměvač jedná bezmezně zpupně.
Př 21:25 Lenocha usmrtí choutky, neboť jeho ruce odmítají práci;
Př 21:26 choutky ho stravují neustále, ale spravedlivý dává a nešetří.
Př 21:27 Oběť svévolníků je ohavností, tím spíše, když se přináší s mrzkým záměrem.
Př 21:28 Lživý svědek zahyne, ale muž, který vypoví, co slyšel, bude mít poslední slovo.
Př 21:29 Svévolník vystupuje s nestoudnou tváří, přímý jde však rovnou cestou.
Př 21:30 Žádná moudrost, žádná rozumnost, žádný úradek nic nesvedou proti Hospodinu.
Př 21:31 Kůň je strojen
Př den boje, ale vítězství je u Hospodina.
Př 22:1 Výborné jméno je nad hojné bohatství, lepší než stříbro a zlato je přízeň.
Př 22:2 Boháč a chudák se střetávají, Hospodin učinil oba.
Př 22:3 Chytrý vidí nebezpečí a ukryje se, kdežto prostoduší půjdou dál a doplatí na to.
Př 22:4 Pokoru doprovází bázeň před Hospodinem, bohatství, sláva a život.
Př 22:5 Háky a osidla jsou na cestě falešníka; kdo střeží svůj život, vzdaluje se od nich.
Př 22:6 Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne.
Př 22:7 Boháč panuje nad chudáky, dlužník se stává otrokem věřitele.
Př 22:8 Kdo rozsévá bezpráví, sklidí ničemnost, hůl jeho prchlivosti vezme za své.
Př 22:9 Kdo hledí vlídným okem, bude požehnán, neboť dal ze svého chleba nuznému.
Př 22:10 Vyžeň posměvače a odejde i svár, ustane pře i hanba.
Př 22:11 Kdo miluje čistotu srdce a má ušlechtilé rty, tomu bude přítelem i král.
Př 22:12 Hospodin dohlíží na pravé poznání, ale slova věrolomného vyvrací.
Př 22:13 Lenoch říká: "Venku je lev! Na náměstí by mě zadávil."
Př 22:14 Ústa cizaček jsou hluboká jáma; na koho se Hospodin rozhněvá, ten tam spadne.
Př 22:15 Vězí-li v srdci chlapce pošetilost, trestající hůl ji od něho vzdálí.
Př 22:16 Kdo utiskuje nuzného, aby mu přibylo, nebo kdo dává bohatému, bude mít nedostatek.
Př 22:17 Nakloň své ucho a slyš slova moudrých, zaměř srdce k tomu, co jsem poznal.
Př 22:18 Bude ti k blahu, budeš-li je ve svém nitru zachovávat, budou rovněž pohotově na tvých rtech.
Př 22:19 Abys na Hospodina spoléhal, poučím tě dnes - ano, tebe.
Př 22:20 Zdali jsem ti již dříve nenapsal rady a poznání,
Př 22:21 abych tě poučil o spolehlivé jistotě slov pravdy, abys mohl pravdivě odpovědět tomu, kdo tě poslal?
Př 22:22 Neodírej nuzného, vždyť nic nemá, po utištěném nešlapej v bráně.
Př 22:23 Neboť jejich spor povede Hospodin, uchvátí život jejich uchvatitelům.
Př 22:24 Nepřátel se s hněvivým člověkem a s mužem vznětlivým se nestýkej,
Př 22:25 ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám a nenastražíš léčku své duši.
Př 22:26 Nebuď mezi těmi, kdo dají druhému ruku, kdo se zaručují za půjčku,
Př 22:27 nemáš-li čím splatit; proč ti má někdo vzít pod tebou lůžko?
Př 22:28 Nepřenášej dávné mezníky, které zasadili tvoji otcové.
Př 22:29 Viděls muže, který je zběhlý v svém díle? Před králi bude stávat; nebude stávat před bezvýznamnými.
Př 23:1 Jestliže zasedneš k jídlu s vladařem, dobře rozvaž, co je před tebou.
Př 23:2 Nasadíš si nůž na hrdlo, budeš-li nenasytný.
Př 23:3 Nedychti po jeho pochoutkách, je to ošidný pokrm.
Př 23:4 Neštvi se za bohatstvím, z vlastního rozumu toho zanech.
Př 23:5 Jen letmo na ně pohlédneš, už není! Vždycky si opatří křídla, jak orel odlétne k nebi.
Př 23:6 Nejez pokrm nepřejícího, nedychti po jeho pochoutkách!
Př 23:7 Vždyť je to duše vypočítavá. Říká ti: "Jez a pij", ale jeho srdce s tebou není.
Př 23:8 Snědené sousto zvrátíš a pokazíš svá vlídná slova.
Př 23:9 Nedomlouvej hlupákovi, neboť pohrdne tvou prozíravou řečí.
Př 23:10 Neposunuj dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků,
Př 23:11 neboť jejich zastánce je mocný, on povede jejich spor proti tobě.
Př 23:12 Ber si k srdci napomenutí a pozorně naslouchej výrokům poznání.
Př 23:13 Nepřipravuj chlapce o trest! Nezemře, když mu nabiješ holí.
Př 23:14 Nabiješ mu holí a jeho život vysvobodíš od podsvětí.
Př 23:15 Můj synu, bude-li tvé srdce moudré, zaraduje se i moje vlastní srdce.
Př 23:16 Zajásá mé ledví, když tvé rty budou mluvit, co je správné.
Př 23:17 Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům, ale ať horlí
Př bázeň před Hospodinem po všechny dny.
Př 23:18 Však to budoucnost ukáže! Tvá naděje nebude zmařena.
Př 23:19 Ty, můj synu, poslouchej a zmoudříš, veď své srdce touto cestou:
Př 23:20 Nebývej mezi pijany vína, mezi žrouty masa,
Př 23:21 vždyť pijan a žrout přijdou na mizinu, dřímota je oblékne v cáry.
Př 23:22 Poslouchej otce, on tě zplodil, a matkou nepohrdej, když zestárla.
Př 23:23 Pravdu získej a nekupči moudrostí, kázní a rozumností.
Př 23:24 Otec spravedlivého velice jásá, zplodil moudrého a raduje se z něho.
Př 23:25 Ať se raduje tvůj otec i tvá matka, tvoje rodička ať jásá.
Př 23:26 Můj synu, dej mi své srdce, ať si tvé oči oblíbí mé cesty.
Př 23:27 Vždyť nevěstka je hluboká jáma, těsná studna je cizinka.
Př 23:28 Číhá jak zákeřník a zaviní, že přibývá mezi lidmi věrolomných.
Př 23:29 Komu zbude "Ach" a komu "Běda"? Komu sváry? Komu plané řeči? Komu zbytečné modřiny? Komu zkalený zrak?
Př 23:30 Těm, kdo se zdržují u vína, kdo chodí okoušet kořeněný nápoj.
Př 23:31 Nehleď na víno, jak se rdí, jak jiskří v poháru. Vklouzne hladce
Př 23:32 a nakonec uštkne jako had a štípne jako zmije.
Př 23:33 Tvé oči budou hledět na nepřístojnosti, z tvého srdce b
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pondělí, 26. června, 2023
Kniha Přísloví
[zkr. = Př]
udou vycházet proradné řeči.
Př 23:34 Bude ti, jako bys ležel v srdci moře, jako bys ležel s rozbitou hlavou.
Př 23:35 "Zbili mě a nic mě nebolí, ztloukli mě a nevím o tom. Až procitnu, vyhledám to zas a zase."
Př 24:1 Nezáviď zlým lidem a nedychti být s nimi,
Př 24:2 neboť jejich srdce rozjímá, jak připravit zhoubu, a jejich rty mluví, aby potrápily.
Př 24:3 Moudrostí se dům buduje, rozumností se zajišťuje;
Př 24:4 kde je poznání, tam se komory naplňují vším drahocenným a příjemným majetkem.
Př 24:5 Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu.
Př 24:6 Boj veď s rozvahou, ve množství rádců je vítězství.
Př 24:7 Příliš vysoko je moudrost
Př pošetilého, ten v bráně neotevře ústa.
Př 24:8 Kdo přemýšlí, jak páchat zlo, toho nazvou pletichářem.
Př 24:9 Vymýšlet pošetilost je hřích, posměvač se lidem hnusí.
Př 24:10 Budeš-li v čas soužení liknavý, budeš se svou silou v úzkých.
Př 24:11 Vysvoboď ty, kdo jsou vlečeni na smrt; což se neujmeš těch, kdo se potácejí na popravu?
Př 24:12 Řekneš-li: "My jsme to nevěděli", což ten, který zpytuje nitro, tomu nerozumí? Ten, který chrání tvůj život, to neví? On odplatí člověku podle jeho činů.
Př 24:13 Můj synu, jez med, je dobrý, plástev medu je tvému patru sladká.
Př 24:14 Právě tak poznávej moudrost
Př svou duši. Když ji najdeš, máš budoucnost, tvá naděje nebude zmařena.
Př 24:15 Svévolníku, nestroj úklady obydlí spravedlivého a nepleň místo, kde on odpočívá!
Př 24:16 Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí.
Př 24:17 Neraduj se z pádu svého nepřítele, nejásej nad jeho klopýtnutím ani v srdci,
Př 24:18 nebo to Hospodin uvidí a bude to zlé v jeho očích a odvrátí od něho svůj hněv.
Př 24:19 Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům, nezáviď svévolníkům.
Př 24:20 Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo.
Př 24:21 Můj synu, boj se Hospodina a krále a nezaplétej se s lidmi vrtkavými;
Př 24:22 kdo ví, kdy se na ně náhle snese zničující pohroma od obou?
Př 24:23 I toto jsou výroky moudrých: Stranit osobám při soudu není dobré.
Př 24:24 Kdo řekne svévolníkovi: "Jsi spravedlivý", na toho bude láteřit lid, na toho zanevřou národy.
Př 24:25 Ti, kdo mu domluví, dojdou blaha, a budou požehnáni vším dobrým.
Př 24:26 Na rty líbá ten, kdo dává správné odpovědi.
Př 24:27 Zajisti své dílo venku, starej se o ně na svém poli a potom si postavíš i dům.
Př 24:28 Nebuď bezdůvodně svědkem proti bližnímu! Chceš svými rty klamat?
Př 24:29 Neříkej: "Jak jednal se mnou, tak budu jednat s ním, odplatím každému podle jeho činů".
Př 24:30 Šel jsem kolem pole muže lenivého, kolem vinice člověka bez rozumu,
Př 24:31 a hle, byla celá zarostlá plevelem, celý její povrch pokrývaly kopřivy a její kamenná zeď byla pobořena.
Př 24:32 Když jsem na to hleděl, vzal jsem si to k srdci, přijal jako napomenutí to, co jsem viděl:
Př 24:33 Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si
Př 24:34 a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.
Př 25:1 Toto jsou rovněž přísloví Šalomounova, která sebrali mužové judského krále Chizkijáše.
Př 25:2 Sláva Boží je věc ukrýt, sláva králů je věc prozkoumat.
Př 25:3 Výšiny nebes, hlubiny země a srdce králů nelze prozkoumat.
Př 25:4 Odstraní-li se ze stříbra struska, výrobek se zlatníkovi povede;
Př 25:5 odstraní-li se svévolník z blízkosti krále, jeho trůn bude upevněn spravedlností.
Př 25:6 Před králem se nevypínej a na místo velmožů se nestav.
Př 25:7 Lépe bude, řekne-li ti: "Vystup sem", než když tě poníží před urozeným, jak na vlastní oči vídáš.
Př 25:8 Nezačínej unáhleně spor; jinak co si nakonec počneš, až tě tvůj bližní zahanbí?
Př 25:9 Veď svůj spor se svým bližním, ale nevyzraď tajemství jiného,
Př 25:10 jinak tě bude tupit, kdo o tom uslyší, a nepřestanou tě pomlouvat.
Př 25:11 Jako zlatá jablka se stříbrnými ozdobami je vhodně pronesené slovo.
Př 25:12 Zlatý nosní kroužek či náhrdelník z třpytivého zlata je kárající mudrc slyšícímu uchu.
Př 25:13 Jako chladný sníh o žních je spolehlivý vyslanec těm, kdo ho poslali. Občerství duši svého pána.
Př 25:14 Oblaka s větrem, ale bez deště, to je muž, který klame slibováním darů.
Př 25:15 Vůdce se dá přemluvit trpělivostí a měkký jazyk láme kosti.
Př 25:16 Najdeš-li med, jez s mírou, jinak se jím přesytíš a zvrátíš jej.
Př 25:17 Choď do domu svého bližního jen zřídka, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět.
Př 25:18 Palcát a meč a naostřený šíp je ten, kdo vydává proti svému bližnímu křivé svědectví.
Př 25:19 Jako vykotlaný zub a kulhavá noha je spoléhat se na věrolomného v den soužení.
Př 25:20 Svlékat šaty v chladný den či nalévat do louhu ocet je zpívat písně srdci sklíčenému.
Př 25:21 Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou,
Př 25:22 tím shrneš řeřavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti odplatí.
Př 25:23 Severní vítr přihání déšť a hněvivý obličej pokoutní řeči.
Př 25:24 Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě.
Př 25:25 Jak chladná voda znavené duši je dobrá zpráva z daleké země.
Př 25:26 Zkalený pramen a zkažená studánka je spravedlivý kolísající před svévolníkem.
Př 25:27 Není dobré jíst příliš mnoho medu a není slavné zkoumat slávu druhých.
Př 25:28 Město se strženými hradbami je muž, který se neovládá.
Př 26:1 Jako sníh v létě a déšť ve žni, tak se nehodí k hlupákovi sláva.
Př 26:2 Vrabec přeletuje, vlaštovka poletuje, bezdůvodné zlořečení nezasáhne.
Př 26:3 Na koně bič, na osla uzdu, na hřbet hlupáků hůl.
Př 26:4 Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on.
Př 26:5 Odpověz hlupákovi podle jeho pošetilosti, aby se sám sobě nezdál moudrý.
Př 26:6 Nohy si mrzačí, zakusí příkoří, kdo posílá vzkaz po hlupákovi.
Př 26:7 Slabé jsou nohy chromého i přísloví v ústech hlupáků.
Př 26:8 Jako oblázek vložený do praku je pocta vzdaná hlupákovi.
Př 26:9 Jako trn v ruce opilého, tak přísloví v ústech hlupáků.
Př 26:10 Jako střelec, který chce všechno zasáhnout, je ten, kdo najímá hlupáka a kdejaké tuláky.
Př 26:11 Jako se pes vrací ke svému zvratku, tak hlupák opakuje svou pošetilost.
Př 26:12 Uvidíš-li muže, který si připadá moudrý, věz, že hlupák má víc naděje než on.
Př 26:13 Lenoch říká: "Na cestě je lvíče, v ulicích je lev."
Př 26:14 Dveře se otáčejí ve svém čepu a lenoch na svém loži.
Př 26:15 Lenoch sáhne rukou do mísy, ale je mu zatěžko vrátit ji k ústům.
Př 26:16 Lenoch si připadá moudřejší než sedm zkušeně odpovídajících.
Př 26:17 Chytá psa za uši, kdo se rozlítí ve sporu, který se ho netýká.
Př 26:18 Jako pomatený, který střílí ohnivé šípy a smrtící střely,
Př 26:19 tak jedná muž, který obelstí bližního a řekne: "Já jsem jen žertoval."
Př 26:20 Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár.
Př 26:21 Uhlí do výhně, dříví na oheň - tím je svárlivý muž
Př vzplanutí sporu.
Př 26:22 Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob.
Př 26:23 Stříbrná poleva na hliněném střepu jsou planoucí rty, ale zlé srdce.
Př 26:24 Na rtech má přetvářku, kdo nenávidí, ve svém nitru chová lest.
Př 26:25 Mluví-li přívětivě, nevěř mu. Vždyť v jeho srdci je sedmerá ohavnost;
Př 26:26 nenávist může podvodně zakrýt, ale ve shromáždění bude jeho zloba odhalena.
Př 26:27 Kdo kope jámu, padne do ní, a kdo valí balvan, na toho se zvrátí.
Př 26:28 Zrádný jazyk nenávidí ty, na které dotírá, úlisná ústa přivodí pád.
Př 27:1 Nechlub se zítřejším dnem, vždyť nevíš, co den zrodí.
Př 27:2 Ať tě chválí cizí a ne tvá vlastní ústa, cizinec a ne tvoje rty.
Př 27:3 Těžký je kámen, písek má váhu, ale hoře, jež působí pošetilec, je těžší než obojí.
Př 27:4 Rozhořčení je kruté, hněv je jak povodeň, ale před žárlivostí kdo obstojí?
Př 27:5 Lepší jsou zjevná kárání než skrývaná láska.
Př 27:6 Věrně jsou míněny šlehy od milujícího, ale záludné jsou polibky nenávidícího.
Př 27:7 Sytý šlape i po plástvi medu, kdežto hladovému je každá hořkost sladká.
Př 27:8 Jako pták vyplašený z hnízda je muž, který prchá ze svého místa.
Př 27:9 Olej a kadidlo jsou
Př radost srdci, přítel je sladší než chtění vlastní duše.
Př 27:10 Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr.
Př 27:11 Buď moudrý, můj synu, dělej radost mému srdci, abych mohl odpovědět tomu, kdo mě tupí.
Př 27:12 Chytrý vidí nebezpečí a skryje se, prostoduší jdou dál a doplatí na to.
Př 27:13 Šaty zadrž tomu, kdo se zaručuje za cizáka, a když za cizinku, vezmi od něho zástavu.
Př 27:14 Kdo za časného jitra příliš hlasitě dobrořečí svému bližnímu, tomu se to bude počítat za zlořečení.
Př 27:15 Neustálé zatékání vody v době dešťů a svárlivá žena jsou totéž;
Př 27:16 kdo ji chce zvládnout, chce zvládnout vítr, pravicí chytá olej.
Př 27:17 Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého.
Př 27:18 Kdo hlídá fíkovník, bude jíst jeho plody, a kdo střeží svého pána, získá vážnost.
Př 27:19 Jako se na vodě zrcadlí tvář, tak srdce člověka na člověku.
Př 27:20 Podsvětí, říše zkázy, se nenasytí; nenasytí se ani oči člověka.
Př 27:21 Na stříbro kelímek, na zlato pec; a muž prověřuje ústa, která ho chválí.
Př 27:22 Kdybys pošetilce roztloukl v hmoždíři na padrť tloukem, pošetilost z něho nedostaneš.
Př 27:23 Dobře si všímej, jak vypadá tvůj brav, starej se pečlivě o svá stáda,
Př 27:24 vždyť žádná klenotnice není věčně plná, ani královská čelenka nepřetrvá všechna pokolení.
Př 27:25 Tráva se poseká, ukáže se otava, sklízí se píce z hor,
Př 27:26 z beránků máš oděv, za kozly koupíš pole,
Př 27:27 máš dostatek kozího mléka k své obživě i k obživě své rodiny, máš živobytí
Př své děvečky.
Př 28:1 Svévolníci utíkají, i když je nikdo nepronásleduje, ale spravedliví žijí v bezpečí jako lvíče.
Př 28:2 Když je v zemi nevěrnost, bývá v ní mnoho velmožů, ale člověk rozumný a znalý udrží řád.
Př 28:3 Chudý muž, který utiskuje nuzné, je jako déšť, který odplavuje půdu a nedává chléb.
Př 28:4 Ti, kteří opouštějí Zákon, vychvalují svévolníka, ale ti, kteří jej zachovávají, se jim stavějí na odpor.
Př 28:5 Lidé zlí nerozumějí právu, kdežto ti, kdo hledají Hospodina, rozumějí všemu.
Př 28:6 Lepší je chudák žijící bezúhonně než falešný obojetník, byť bohatý.
Př 28:7 Rozumný syn dodržuje Zákon, ale kdo se přátelí se žrouty, dělá svému otci hanbu.
Př 28:8 Kdo rozmnožuje svůj statek lichvou a úrokem, shromažďuje jej
Př toho, kdo se smilovává nad nuznými.
Př 28:9 Odvrací-li se někdo od slyšení Zákona, i jeho modlitba je ohavností.
Př 28:10 Kdo svede přímé na špatnou cestu, padne sám do jámy, kterou přichystal, ale bezúhonní nabudou dobrého dědictví.
Př 28:11 Boháč se zdá sám sobě moudrý, ale nuzný, který má rozum, ho prohlédne.
Př 28:12 Když jásají spravedliví, je to nádherné, ale když se pozdvihují svévolníci, člověk se ukrývá.
Př 28:13 Kdo kryje svá přestoupení, nebude mít zdar, ale kdo je vyznává a opouští, dojde slitování.
Př 28:14 Blaze člověku, který se stále bojí Boha, ale kdo zatvrdí své srdce, upadne do neštěstí.
Př 28:15