Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 1. kniha MojžíšovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Úterý, 2. ledna, 2024
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn]
uže za své zranění, pacholíka za svou jizvu.
Gn 4:24 Bude-li sedmeronásobně pomstěn Kain, tedy Lámech sedmdesátkrát a sedmkrát."
Gn 4:25 I poznal opět Adam svou ženu a ta porodila syna a dala mu jméno Šét (to je Do klína vložený). Řekla: "Bůh mi vložil do klína jiného potomka místo Ábela, kterého zabil Kain."
Gn 4:26 Šétovi se narodil syn; dal mu jméno Enóš. Tehdy se začalo vzývat jméno Hospodinovo.
Gn 5:1 Toto je výčet rodopisu Adamova: V den, kdy Bůh stvořil člověka, učinil jej k podobě Boží.
Gn 5:2 Jako muže a ženu je stvořil, požehnal jim a v den, kdy je stvořil, dal jim jméno Adam (to je Člověk).
Gn 5:3 Ve věku sto třiceti let zplodil Adam syna ke své podobě, podle svého obrazu, a dal mu jméno Šét.
Gn 5:4 Po zplození Šéta žil Adam ještě osm set let a zplodil syny a dcery.
Gn 5:5 Všech dnů Adamova života bylo devět set třicet let, a umřel.
Gn 5:6 Ve věku sto pěti let zplodil Šét Enóše.
Gn 5:7 Po zplození Enóše žil Šét osm set sedm let a zplodil syny a dcery.
Gn 5:8 Všech dnů Šétových bylo devět set dvanáct let, a umřel.
Gn 5:9 Ve věku devadesáti let zplodil Enóš Kénana.
Gn 5:10 Po zplození Kénana žil Enóš osm set patnáct let a zplodil syny a dcery.
Gn 5:11 Všech dnů Enóšových bylo devět set pět let, a umřel.
Gn 5:12 Ve věku sedmdesáti let zplodil Kénan Mahalalela.
Gn 5:13 Po zplození Mahalalela žil Kénan osm set čtyřicet let a zplodil syny a dcery.
Gn 5:14 Všech dnů Kénanových bylo devět set deset let, a umřel.
Gn 5:15 Ve věku šedesáti pěti let zplodil Mahalalel Jereda.
Gn 5:16 Po zplození Jereda žil Mahalalel osm set třicet let a zplodil syny a dcery.
Gn 5:17 Všech dnů Mahalalelových bylo osm set devadesát pět let, a umřel.
Gn 5:18 Ve věku sto šedesáti dvou let zplodil Jered Henocha.
Gn 5:19 Po zplození Henocha žil Jered osm set let a zplodil syny a dcery.
Gn 5:20 Všech dnů Jeredových bylo devět set šedesát dvě léta, a umřel.
Gn 5:21 Ve věku šedesáti pěti let zplodil Henoch Metúšelacha.
Gn 5:22 A chodil Henoch s Bohem po zplození Metúšelacha tři sta let a zplodil syny a dcery.
Gn 5:23 Všech dnů Henochových bylo tři sta šedesát pět let.
Gn 5:24 I chodil Henoch s Bohem. A nebylo ho, neboť ho Bůh vzal.
Gn 5:25 Ve věku sto osmdesáti sedmi let zplodil Metúšelach Lámecha.
Gn 5:26 Po zplození Lámecha žil Metúšelach sedm set osmdesát dvě léta a zplodil syny a dcery.
Gn 5:27 Všech dnů Metúšelachových bylo devět set šedesát devět let, a umřel.
Gn 5:28 Ve věku sto osmdesáti dvou let zplodil Lámech syna.
Gn 5:29 Dal mu jméno Noe (to je Odpočinutí). Řekl: "Ten nám dá potěšení a odpočinutí od naší práce a od námahy našich rukou, kterou nám přináší země prokletá Hospodinem."
Gn 5:30 Po zplození Noeho žil Lámech pět set devadesát pět let a zplodil syny a dcery.
Gn 5:31 Všech dnů Lámechových bylo sedm set sedmdesát sedm let, a umřel.
Gn 5:32 Když bylo Noemu pět set let, zplodil Noe Šéma, Cháma a Jefeta.
Gn 6:1 Když se lidé počali na zemi množit a rodily se jim dcery, viděli synové božští,
Gn 6:2 jak půvabné jsou dcery lidské, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo.
Gn 6:3 Hospodin však řekl: "Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let."
Gn 6:4 Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní.
Gn 6:5 I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý.
Gn 6:6 Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.
Gn 6:7 Řekl: "Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo, neboť lituji, že jsem je učinil."
Gn 6:8 Ale Noe našel u Hospodina milost.
Gn 6:9 Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem.
Gn 6:10 A Noe zplodil tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta.
Gn 6:11 Země však byla před Bohem zkažená a plná násilí.
Gn 6:12 Bůh pohleděl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu.
Gn 6:13 I řekl Bůh Noemu: "Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí.
Gn 6:14 Udělej si archu z goferového dřeva. V arše uděláš komůrky a vysmolíš ji uvnitř i zvenčí smolou.
Gn 6:15 A uděláš ji takto: Délka archy bude tři sta loket, šířka padesát loket a výška třicet loket.
Gn 6:16 Archa bude mít světlík; na loket odshora jej ukončíš a do boku archy vsadíš dveře. Uděláš v ní spodní, druhé i třetí patro.
Gn 6:17 Hle, já uvedu potopu, vody na zemi, a zahladím tak zpod nebe všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zhyne.
Gn 6:18 S tebou však učiním smlouvu. Vejdeš do archy a s tebou tvoji synové, tvá žena i ženy tvých synů.
Gn 6:19 A ze všeho, co je živé, ze všeho tvorstva, uvedeš vždy po páru do archy, aby s tebou zůstali naživu; samec a samice to budou.
Gn 6:20 Z rozmanitých druhů ptactva a z rozmanitých druhů zvířat a ze všech zeměplazů rozmanitých druhů, z každého po páru vejdou k tobě, aby se zachovali při životě.
Gn 6:21 Ty pak si naber k obživě různou potravu, nashromáždi si ji, a bude tobě i jim za pokrm."
Gn 6:22 Noe udělal všechno přesně tak, jak mu Bůh přikázal.
Gn 7:1 I řekl Hospodin Noemu: "Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý.
Gn 7:2 Ze všech zvířat čistých vezmeš s sebou po sedmi párech, samce se samicí, ale ze zvířat, která nejsou čistá, jen po páru, samce se samicí.
Gn 7:3 Také z nebeského ptactva po sedmi párech, samce a samici, aby zůstalo naživu potomstvo na celé zemi,
Gn 7:4 neboť již za sedm dní sešlu na zemi déšť, který potrvá čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Smetu z povrchu země vše, co povstalo, co jsem učinil."
Gn 7:5 Noe udělal všechno, jak mu Hospodin přikázal.
Gn 7:6 Šest set let bylo Noemu, když nastala potopa, vody na zemi.
Gn 7:7 Před vodami potopy vešel Noe a s ním jeho synové i jeho žena a ženy jeho synů do archy.
Gn 7:8 Z čistých zvířat i ze zvířat, která nejsou čistá, z ptactva i ze všeho, co se plazí po zemi,
Gn 7:9 vždy po páru vešli samec a samice k Noemu do archy, jak mu Bůh přikázal.
Gn 7:10 Po sedmi dnech pak pronikly na zemi vody potopy.
Gn 7:11 V šestistém roce života Noeho, sedmnáctý den druhého měsíce, se provalily všechny prameny obrovské propastné tůně a nebeské propusti se otevřely.
Gn 7:12 Nad zemí se strhl lijavec a trval čtyřicet dní a čtyřicet nocí.
Gn 7:13 Právě toho dne vešli Noe i Šém, Chám a Jefet, synové Noeho, i žena Noeho a tři ženy jeho synů s nimi do archy,
Gn 7:14 oni i všechna zvěř rozmanitých druhů, všechen dobytek rozmanitých druhů, všichni plazící se zeměplazi rozmanitých druhů i všechno ptactvo rozmanitých druhů, každý pták, každý okřídlenec.
Gn 7:15 Vešli k Noemu do archy vždy pár po páru ze všeho tvorstva, v němž je duch života.
Gn 7:16 Vcházeli, samec a samice ze všeho tvorstva, jak mu Bůh přikázal. A Hospodin za ním zavřel.
Gn 7:17 Potopa na zemi trvala čtyřicet dní, vod přibývalo, až nadnesly archu, takže se zdvihla od země.
Gn 7:18 Vody zmohutněly a stále jich na zemi přibývalo. Archa plula po hladině vod.
Gn 7:19 Vody na zemi převelice zmohutněly, až přikryly všechny vysoké hory, které jsou pod nebesy.
Gn 7:20 Do výšky patnácti loket vystoupily vody, když byly přikryty hory.
Gn 7:21 A zahynulo všechno tvorstvo, které se na zemi pohybuje, ptactvo, dobytek i zvěř a také všechna na zemi se hemžící havěť, i každý člověk.
Gn 7:22 Všechno, co mělo v chřípích dech ducha života, cokoli bylo na suché zemi, pomřelo.
Gn 7:23 Tak smetl Bůh vše, co povstalo, co bylo na povrchu země: od lidí až po zvířata, po plazy a nebeské ptactvo, všechno bylo smeteno ze země. Zachován byl pouze Noe a to, co s ním bylo v arše.
Gn 7:24 Mohutně stály vody na zemi po sto padesát dnů.
Gn 8:1 Bůh však pamatoval na Noeho i na všechnu zvěř a všechen dobytek, který s ním byl v arše. Způsobil, že nad zemí zavanul vítr, a vody se uklidnily.
Gn 8:2 Byly ucpány prameny propastné tůně i nebeské propusti a byl zadržen lijavec z nebe.
Gn 8:3 Když přešlo sto padesát dnů, začaly vody ze země ustupovat a opadávat,
Gn 8:4 takže sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Araratu.
Gn 8:5 A vody ustupovaly a opadávaly až do desátého měsíce; prvního dne desátého měsíce se objevily vrcholky hor.
Gn 8:6 Když pak přešlo čtyřicet dnů, otevřel Noe v arše okno, které udělal,
Gn 8:7 a vypustil krkavce; ten vylétával a vracel se, dokud se vody na zemi nevysušily.
Gn 8:8 Pak vypustil holubici, kterou měl u sebe, aby viděl, zda vody z povrchu země ustoupily.
Gn 8:9 Holubice však nenalezla místečka, kde by její noha mohla spočinout, a vrátila se k němu do archy, neboť vody dosud pokrývaly povrch celé země. Vztáhl tedy ruku, vzal ji a vnesl ji k sobě do archy.
Gn 8:10 Čekal ještě dalších sedm dní a znovu vypustil holubici z archy.
Gn 8:11 A holubice k němu v době večerní přilétla, a hle, měla v zobáčku čerstvý olivový lístek. Tak Noe poznal, že vody ze země ustoupily.
Gn 8:12 Čekal ještě dalších sedm dní a opět vypustil holubici; už se však k němu zpátky nevrátila.
Gn 8:13 Léta šestistého prvého, první den prvního měsíce, začaly vody na zemi vysychat. Tu Noe odsunul příklop archy a spatřil, že povrch země osychá.
Gn 8:14 Dvacátého sedmého dne druhého měsíce byla již země suchá.
Gn 8:15 I promluvil Bůh k Noemu:
Gn 8:16 "Vyjdi z archy, ty a s tebou tvá žena i tvoji synové a ženy tvých synů.
Gn 8:17 Vyveď s sebou všechno tvorstvo, jež je s tebou, všechnu zvěř i ptactvo a dobytek a všechnu havěť plazící se po zemi. Ať se na zemi hemží, ať se na zemi plodí a množí."
Gn 8:18 Noe tedy vyšel a s ním jeho synové a jeho žena a ženy jeho synů.
Gn 8:19 Všechna zvěř, všechna havěť a všechno ptactvo, vše, co se plazí po zemi, vyšlo podle svých čeledí z archy.
Gn 8:20 Noe pak vybudoval Hospodinu oltář a vzal ze všech čistých dobytčat i ze všeho čistého ptactva a zapálil na tom oltáři oběti zápalné.
Gn 8:21 I ucítil Hospodin libou vůni a řekl si v srdci: "Už nikdy nebudu zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil.
Gn 8:22 Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země."
Gn 9:1 Bůh Noemu a jeho synům požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi.
Gn 9:2 Bázeň před vámi a děs z vás padnou na všechnu zemskou zvěř i na všechno nebeské ptactvo; se vším, co se hýbe na zemi, i se všemi mořskými rybami jsou vám vydáni do rukou.
Gn 9:3 Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno.
Gn 9:4 Jen maso oživené krví nesmíte jíst.
Gn 9:5 A krev, která vás oživuje, budu vyhledávat. Budu za ni volat k odpovědnosti každé zvíře i člověka; za život člověka budu volat k odpovědnosti každého jeho bratra.
Gn 9:6 Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť člověka Bůh učinil, aby byl obrazem Božím.
Gn 9:7 Vy pak se ploďte a množte, hemžete se na zemi a množte se na ní."
Gn 9:8 Bůh řekl Noemu a jeho synům:
Gn 9:9 "Hle, já ustavuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem
Gn 9:10 i s každým živým tvorem, který je s vámi, s ptactvem, s dobytkem i s veškerou zemskou zvěří, která je s vámi, se všemi, kdo vyšli z archy, včetně zemské zvěř
Text bible pro den: Středa, 3. ledna, 2024
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn] e.
Gn 9:11 Ustavuji s vámi svou smlouvu. Už nebude vyhlazeno všechno tvorstvo vodami potopy a nedojde již k potopě, která by zahladila zemi."
Gn 9:12 Dále Bůh řekl: "Toto je znamení smlouvy, jež kladu mezi sebe a vás i každého živého tvora, který je s vámi, pro pokolení všech věků:
Gn 9:13 Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí.
Gn 9:14 Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha,
Gn 9:15 rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vámi i veškerým živým tvorstvem, a vody již nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva.
Gn 9:16 Ukáže-li se na oblaku duha, pohlédnu na ni a rozpomenu se na věčnou smlouvu mezi Bohem a veškerým živým tvorstvem, které je na zemi."
Gn 9:17 Řekl pak Bůh Noemu: "Toto je znamení smlouvy, kterou jsem ustavil mezi sebou a veškerým tvorstvem, které je na zemi."
Gn 9:18 Synové Noeho, kteří vyšli z archy, byli Šém, Chám a Jefet; Chám je otec Kenaanův.
Gn 9:19 Tito tři jsou synové Noeho; podle nich se rozdělila celá země.
Gn 9:20 I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici.
Gn 9:21 Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu.
Gn 9:22 Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého a pověděl to venku oběma svým bratřím.
Gn 9:23 Ale Šém a Jefet vzali plášť, vložili si jej na ramena a jdouce pozpátku přikryli nahotu svého otce. Tvář měli odvrácenou, takže nahotu svého otce nespatřili.
Gn 9:24 Když Noe procitl z opojení a zvěděl, co mu provedl jeho nejmladší syn,
Gn 9:25 řekl: "Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!"
Gn 9:26 Dále řekl: "Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův. Ať je Kenaan jejich otrokem!
Gn 9:27 Kéž Bůh Jefetovi dopřeje bydlet ve stanech Šémových. Ať je Kenaan jejich otrokem!"
Gn 9:28 Po potopě žil Noe tři sta padesát let.
Gn 9:29 Všech dnů Noeho bylo devět set padesát let, a umřel.
Gn 10:1 Toto je rodopis synů Noeho: Šém, Chám a Jefet. Po potopě se jim narodili synové.
Gn 10:2 Synové Jefetovi: Gomer a Mágog a Mádaj, Jávan a Túbal, Mešek a Tíras.
Gn 10:3 Synové Gomerovi: Aškenaz a Rífat a Togarma.
Gn 10:4 Synové Jávanovi: Elíša a Taršíš, Kitejci a Dódanci.
Gn 10:5 Z nich vzešly ostrovní pronárody v různých zemích, pronárody různého jazyka a různých čeledí.
Gn 10:6 Synové Chámovi: Kúš a Misrajim, Pút a Kenaan.
Gn 10:7 Synové Kúšovi: Seba a Chavíla, Sabta a Raema a Sabteka. Synové Raemovi: Šeba a Dedán.
Gn 10:8 Kúš pak zplodil Nimroda; ten se stal na zemi prvním bohatýrem.
Gn 10:9 Byl to bohatýrský lovec před Hospodinem; proto se říká: Jako Nimrod, bohatýrský lovec před Hospodinem.
Gn 10:10 Počátkem jeho království byl Babylón, Erek, Akad a Kalné v zemi Šineáru.
Gn 10:11 Z této země vyšel do Asýrie a vystavěl Ninive - i Rechobót-ír a Kelach
Gn 10:12 a Resen mezi Ninivem a Kelachem - to je to veliké město.
Gn 10:13 Misrajim zplodil Lúďany a Anámce, Lehábany a Naftúchany
Gn 10:14 i Patrúsany a Kaslúchany - z nich vyšli Pelištejci - a Kaftórce.
Gn 10:15 Kenaan zplodil Sidóna, svého prvorozeného, a Chéta,
Gn 10:16 Jebúsejce, Emorejce a Girgašejce
Gn 10:17 i Chivejce, Arkejce a Síňana,
Gn 10:18 Arváďana a Semárce a Chamáťana. Potom se čeledi kenaanské rozptýlily.
Gn 10:19 Pomezí kenaanské se táhlo od Sidónu směrem přes Gerar až ke Gáze, směrem přes Sodomu, Gomoru, Admu a Sebójím až k Leše.
Gn 10:20 To jsou synové Chámovi v různých zemích, pronárody různých čeledí a jazyků.
Gn 10:21 Také Šémovi, praotci všech Heberovců, staršímu bratrovi Jefeta, se narodili synové.
Gn 10:22 Synové Šémovi: Élam a Ašúr, Arpakšád a Lúd a Aram.
Gn 10:23 Synové Aramovi: Ús a Chúl, Geter a Maš.
Gn 10:24 Arpakšád zplodil Šelacha a Šelach zplodil Hebera.
Gn 10:25 Heberovi se narodili dva synové: jméno jednoho bylo Peleg (to je Rozčlenění), neboť za jeho dnů byla země rozčleněna; a jméno jeho bratra bylo Joktán.
Gn 10:26 Joktán pak zplodil Almódada a Šelefa, Chasarmáveta a Jeracha,
Gn 10:27 Hadórama a Úzala a Diklu,
Gn 10:28 Óbala a Abímaela a Šebu,
Gn 10:29 Ofíra a Chavílu a Jóbaba; ti všichni jsou synové Joktánovi.
Gn 10:30 Jejich sídliště bylo od Méši směrem k Sefáru, hoře na východě.
Gn 10:31 To jsou synové Šémovi různých čeledí a různých jazyků, různé pronárody v různých zemích.
Gn 10:32 To jsou čeledi synů Noeho podle jejich rodopisu v různých pronárodech; z nich pak po potopě vzešly všechny pronárody na zemi.
Gn 11:1 Celá země byla jednotná v řeči i v činech.
Gn 11:2 Když táhli na východ, nalezli v zemi Šineáru pláň a usadili se tam.
Gn 11:3 Tu si řekli vespolek: "Nuže, nadělejme cihel a důkladně je vypalme." Cihly měli místo kamene a asfalt místo hlíny.
Gn 11:4 Nato řekli: "Nuže, vybudujme si město a věž, jejíž vrchol bude v nebi. Tak si učiníme jméno a nebudeme rozptýleni po celé zemi."
Gn 11:5 I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali.
Gn 11:6 Hospodin totiž řekl: "Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést.
Gn 11:7 Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli."
Gn 11:8 I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města.
Gn 11:9 Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.
Gn 11:10 Toto je rodopis Šémův: Když bylo Šémovi sto let, zplodil Arpakšáda, druhého roku po potopě.
Gn 11:11 Po zplození Arpakšáda žil Šém pět set let a zplodil syny a dcery.
Gn 11:12 Arpakšád pak žil třicet pět let a zplodil Šelacha.
Gn 11:13 Po zplození Šelacha žil Arpakšád čtyři sta tři léta a zplodil syny a dcery.
Gn 11:14 Šelach pak žil třicet let a zplodil Hebera.
Gn 11:15 Po zplození Hebera žil Šelach čtyři sta tři léta a zplodil syny a dcery.
Gn 11:16 Ve věku třiceti čtyř let zplodil Heber Pelega.
Gn 11:17 Po zplození Pelega žil Heber čtyři sta třicet let a zplodil syny a dcery.
Gn 11:18 Ve věku třiceti let zplodil Peleg Reúa.
Gn 11:19 Po zplození Reúa žil Peleg dvě stě devět let a zplodil syny a dcery.
Gn 11:20 Ve věku třiceti dvou let zplodil Reú Serúga.
Gn 11:21 Po zplození Serúga žil Reú dvě stě sedm let a zplodil syny a dcery.
Gn 11:22 Ve věku třiceti let zplodil Serúg Náchora.
Gn 11:23 Po zplození Náchora žil Serúg dvě stě let a zplodil syny a dcery.
Gn 11:24 Ve věku dvaceti devíti let zplodil Náchor Teracha.
Gn 11:25 Po zplození Teracha žil Náchor sto devatenáct let a zplodil syny a dcery.
Gn 11:26 Ve věku sedmdesáti let zplodil Terach Abrama, Náchora a Hárana.
Gn 11:27 Toto je rodopis Terachův: Terach zplodil Abrama, Náchora a Hárana. Háran zplodil Lota.
Gn 11:28 Háran umřel před svým otcem Terachem v rodné zemi, v Kaldejském Uru.
Gn 11:29 Abram a Náchor si vzali ženy: Žena Abramova se jmenovala Sáraj a žena Náchorova Milka, dcera Hárana, otce Milky a Jisky.
Gn 11:30 Sáraj však byla neplodná, neměla dítě.
Gn 11:31 I vzal Terach svého syna Abrama a vnuka Lota, syna Háranova, a snachu Sáraj, ženu svého syna Abrama, a vyšli spolu z Kaldejského Uru. Cestou do země kenaanské přišli do Cháranu a usadili se tam.
Gn 11:32 Dnů Terachových bylo dvě stě pět let, když v Cháranu umřel.
Gn 12:1 I řekl Hospodin Abramovi: "Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu.
Gn 12:2 Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním!
Gn 12:3 Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země."
Gn 12:4 A Abram se vydal na cestu, jak mu Hospodin přikázal. Šel s ním také Lot. Abramovi bylo sedmdesát pět let, když odešel z Cháranu.
Gn 12:5 Vzal svou ženu Sáraj a Lota, syna svého bratra, se vším jměním, jehož nabyli, i duše, které získali v Cháranu. Vyšli a ubírali se do země kenaanské a přišli tam.
Gn 12:6 Abram prošel zemí až k místu Šekemu, až k božišti Móre; tehdy v té zemi byli Kenaanci.
Gn 12:7 I ukázal se Abramovi Hospodin a řekl: "Tuto zemi dám tvému potomstvu." Proto tam Abram vybudoval oltář Hospodinu, který se mu ukázal.
Gn 12:8 Odtud táhl dál na horu, která je východně od Bét-elu, a postavil svůj stan mezi Bét-elem na západě a Ajem na východě. Také tam vybudoval Hospodinu oltář a vzýval Hospodinovo jméno.
Gn 12:9 Pak se vydal na další cestu směrem k Negebu.
Gn 12:10 I nastal v zemi hlad. Tu Abram sestoupil do Egypta, aby tam pobyl jako host, neboť na zemi těžce doléhal hlad.
Gn 12:11 Když už se chystal vejít do Egypta, řekl své ženě Sáraji: "Vím dobře, že jsi žena krásného vzhledu.
Gn 12:12 Až tě spatří Egypťané, řeknou si: »To je jeho žena.« Mne zabijí a tebe si ponechají živou.
Gn 12:13 Říkej tedy, žes mou sestrou, aby se mi kvůli tobě dobře dařilo a abych tvou zásluhou zůstal naživu."
Gn 12:14 Když pak Abram vešel do Egypta, spatřili Egypťané tu ženu, jak velice je krásná.
Gn 12:15 Spatřila ji také faraónova knížata a vychválila ji faraónovi. Byla proto vzata do domu faraóna
Gn 12:16 a ten kvůli ní prokázal Abramovi mnoho dobrého, takže měl brav a skot a osly i otroky a otrokyně i oslice a velbloudy.
Gn 12:17 Ale faraóna a jeho dům ranil Hospodin velikými ranami kvůli Abramově ženě Sáraji.
Gn 12:18 Farao tedy Abrama předvolal a řekl: "Jak ses to ke mně zachoval? Proč jsi mi nepověděl, že to je tvá žena?
Gn 12:19 Proč jsi říkal: »To je má sestra«? Vždyť já jsem si ji vzal za ženu. Tady ji máš, vezmi si ji a jdi!"
Gn 12:20 A farao o něm vydal svým lidem příkaz. Vyhostili jej i jeho ženu se vším, co měl.
Gn 13:1 I vystoupil Abram z Egypta se svou ženou a se vším, co měl, do Negebu; byl s ním i Lot.
Gn 13:2 Abram byl velice zámožný, měl stáda, stříbro i zlato.
Gn 13:3 Postupoval po stanovištích od Negebu až k Bét-elu, na místo mezi Bét-elem a Ajem, kde byl zprvu jeho stan,
Gn 13:4 k místu, kde předtím postavil oltář; tam vzýval Abram Hospodinovo jméno.
Gn 13:5 Také Lot, který putoval s Abramem, měl brav a skot i stany.
Gn 13:6 Země jim však nevynášela tolik, aby mohli sídlit pospolu, a jejich jmění bylo tak značné, že nemohli sídlit pohromadě.
Gn 13:7 Proto došlo k rozepři mezi pastýři stáda Abramova a pastýři stáda Lotova. Tehdy v zemi sídlili Kenaanci a Perizejci.
Gn 13:8 Tu řekl Abram Lotovi: "Ať nejsou rozepře mezi mnou a tebou a mezi pastýři mými a tvými, vždyť jsme muži bratři.
Gn 13:9 Zdalipak není před tebou celá země? Odděl se prosím ode mne. Dáš-li se nalevo, já se dám napravo. Dáš-li se ty napravo, já se dám nalevo."
Gn 13:10 Lot se rozhlédl a spatřil celý okrsek Jordánu směrem k Sóaru, že je celý zavlažován, že je jako zahrada Hospodinova, jako země egyptská. To bylo předtím, než Hospodin zničil Sodomu a Gomoru.
Gn 13:11 Proto si Lot vybral celý okrsek Jordánu a odtáhl na východ. Tak se od sebe oddělili.
Gn 13:12 Abram se usadil v zemi kenaanské a Lot se usadil v městech toho okrsku a stanoval až u Sodomy.
Gn 13:13 Sodomští muži však byli před Hospodinem velice zlí a hříšní.
Gn 13:14 Poté, co se Lot od něho oddělil, řekl Hospodin Abramovi: "Rozhlédni se z místa, na němž jsi, pohlédni na sever i na jih, na východ i na západ,
Gn 13:15 neboť celou tu zemi, kterou vidíš, dám tobě a tvému potomstvu až navěky.
Gn 13:16 A učiním, že tvého potomstva bude jako prachu země. Bude-li kdo moci sečíst prach země, pak bude i tvé potomstvo sečteno.
Gn 13:17 Teď projdi křížem krážem tuto zemi, neboť ti ji dávám."
Gn 13:18 Hnul se tedy Abram se stany, přišel a usadil se při božišti Mamre, které je u Chebrónu. I tam vybudov
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Čtvrtek, 4. ledna, 2024
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn]
al Hospodinu oltář.
Gn 14:1 V oněch dnech šineárský král Amráfel, elasarský král Arjók, élamský král Kedorlaómer a král pronárodů Tideál
Gn 14:2 vedli válku proti Bérovi, králi sodomskému, Biršovi, králi gomorskému, Šineábovi, králi ademskému, Šemeberovi, králi sebójskému, a králi z Bely, což je Sóar.
Gn 14:3 Tito všichni tvořili spolek při dolině Sidímu, kde je nyní Solné moře.
Gn 14:4 Dvanáct let otročili Kedorlaómerovi, třináctého roku se vzbouřili.
Gn 14:5 Čtrnáctého roku přitáhl Kedorlaómer a králové, kteří byli s ním, a pobili Refájce v Aštarót-karnajimu, Zuzejce v Hámu, Emejce na planině kirjatajimské
Gn 14:6 a Chorejce v jejich horách seírských až k El-páranu, který leží proti stepi.
Gn 14:7 Pak přitáhli obchvatem k Énmišpátu, což je Kádeš, a pobili vše na poli Amálekovců i Emorejce, kteří sídlili v Chasesón-támaru.
Gn 14:8 Tu vytáhl král sodomský a král gomorský a král ademský a král sebójský a král belský, totiž sóarský, a seřadili se v dolině Sidímu k boji proti nim, to jest:
Gn 14:9 proti élamskému králi Kedorlaómerovi, králi pronárodů Tideálovi, šineárskému králi Amráfelovi a elasarskému králi Arjókovi; čtyři králové stáli proti pěti.
Gn 14:10 Dolina Sidím je plná asfaltových studní. Král sodomský a gomorský se do nich při útěku propadli. Ti, kteří zůstali, utekli do hor.
Gn 14:11 Útočníci pak pobrali všechno jmění Sodomy a Gomory i všechny potraviny a odtáhli.
Gn 14:12 Vzali s sebou též Abramova synovce Lota s jeho jměním, sídlil totiž v Sodomě, a odtáhli.
Gn 14:13 Tu přišel uprchlík a pověděl o tom Hebreji Abramovi, který bydlil při božišti Emorejce Mamreho, bratra Eškólova a bratra Anérova; ti byli s Abramem spjati smlouvou.
Gn 14:14 Když Abram uslyšel, že jeho bratr byl zajat, vytrhl se svými třemi sty osmnácti zasvěcenci, zrozenými v jeho domě, a sledoval útočníky až k Danu.
Gn 14:15 V noci se pak proti nim se svými služebníky rozestavil a pobíjel je a pronásledoval až po Chóbu, jež je na sever od Damašku.
Gn 14:16 Všechno jmění přinesl zpět a nazpět přivedl též svého bratra Lota s jeho jměním, i ženy a lid.
Gn 14:17 Když se vracel po vítězství nad Kedorlaómerem a nad králi, kteří stáli na jeho straně, vyšel mu vstříc král sodomský k dolině Šáve, což je Dolina královská.
Gn 14:18 A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího.
Gn 14:19 Požehnal mu: "Požehnán buď Abram Bohu Nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země.
Gn 14:20 Požehnán buď sám Bůh Nejvyšší, jenž ti vydal do rukou tvé protivníky." Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho.
Gn 14:21 Pak řekl Abramovi král Sodomy: "Dej mi lidi, a jmění si nech."
Gn 14:22 Abram však sodomskému králi odvětil: "Pozdvihl jsem ruku k přísaze Hospodinu, Bohu Nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země,
Gn 14:23 že z ničeho, co je tvé, nevezmu nitku ani řemínek k opánkům, abys neřekl: »Já jsem učinil Abrama bohatým.«
Gn 14:24 Sám nechci nic, jen to, co snědla družina, a podíl pro muže, kteří šli se mnou; Anér, Eškól a Mamre, ti ať vezmou svůj podíl."
Gn 15:1 Po těchto událostech se stalo k Abramovi ve vidění slovo Hospodinovo: "Nic se neboj, Abrame, já jsem tvůj štít, tvá přehojná odměna."
Gn 15:2 Abram však řekl: "Panovníku Hospodine, co mi chceš dát? Jsem stále bezdětný. Nárok na můj dům bude mít damašský Elíezer."
Gn 15:3 Abram dále řekl: "Ach, nedopřáls mi potomka. To má být mým dědicem správce mého domu?"
Gn 15:4 Hospodin však prohlásil: "Ten tvým dědicem nebude. Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna."
Gn 15:5 Vyvedl ho ven a pravil: "Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat." A dodal: "Tak tomu bude s tvým potomstvem."
Gn 15:6 Abram Hospodinovi uvěřil a on mu to připočetl jako spravedlnost.
Gn 15:7 A řekl mu: "Já jsem Hospodin, já jsem tě vyvedl z Kaldejského Uru, abych ti dal do vlastnictví tuto zemi."
Gn 15:8 Abram odvětil: "Panovníku Hospodine, podle čeho poznám, že ji obdržím?"
Gn 15:9 I řekl mu: "Vezmi pro mne tříletou krávu a tříletou kozu a tříletého berana, hrdličku a holoubě."
Gn 15:10 Vzal tedy pro něho to všechno, rozpůlil a dal vždy jednu půlku proti druhé; ptáky však nepůlil.
Gn 15:11 Tu se na ta mrtvá těla slétli dravci a Abram je odháněl.
Gn 15:12 Když se slunce chýlilo k západu, padly na Abrama mrákoty. A hle, padl na něho přístrach a veliká temnota.
Gn 15:13 Tu Hospodin Abramovi řekl: "Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let.
Gn 15:14 Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním.
Gn 15:15 Ty vejdeš ke svým otcům v pokoji, budeš pohřben v utěšeném stáří.
Gn 15:16 Sem se vrátí teprve čtvrté pokolení, neboť dosud není dovršena míra Emorejcovy nepravosti."
Gn 15:17 Když pak slunce zapadlo a nastala tma tmoucí, hle, objevila se dýmající pec a mezi těmi rozpůlenými kusy prošla ohnivá pochodeň.
Gn 15:18 V ten den uzavřel Hospodin s Abramem smlouvu: "Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu,
Gn 15:19 zemi Kénijců, Kenazejců a Kadmónců,
Gn 15:20 Chetejců, Perizejců a Refájců,
Gn 15:21 Emorejců, Kenaanců, Girgašejců a Jebúsejců."
Gn 16:1 Sáraj, žena Abramova, mu nerodila. Měla egyptskou otrokyni, která se jmenovala Hagar.
Gn 16:2 Jednou řekla Sáraj Abramovi: "Hle, Hospodin mi nedopřál, abych rodila, vejdi tedy k mé otrokyni, snad budu mít syna z ní." Abram Sárajiny rady uposlechl.
Gn 16:3 Vzala tedy Abramova žena Sáraj svou otrokyni, Hagaru egyptskou, deset let po tom, co se Abram usadil v kenaanské zemi, a dala ji svému muži Abramovi za ženu.
Gn 16:4 I vešel k Hagaře a ona otěhotněla. Když viděla, že je těhotná, přestala si své paní vážit.
Gn 16:5 Tu řekla Sáraj Abramovi: "Mé příkoří musíš odčinit. Sama jsem ti dala svoji otrokyni do náruče, ale ona, jakmile uviděla, že je těhotná, přestala si mě vážit. Ať mezi mnou a tebou rozsoudí Hospodin."
Gn 16:6 Abram Sáraji odvětil: "Hle, otrokyně je v tvých rukou, nalož s ní, jak uznáš za dobré." Od té doby ji Sáraj pokořovala tak, že Hagar od ní uprchla.
Gn 16:7 Nalezl ji Hospodinův posel ve stepi nad pramenem vody, nad pramenem při cestě do Šúru,
Gn 16:8 a otázal se jí: "Hagaro, otrokyně Sáraje, odkud jsi přišla a kam jdeš?" Odvětila: "Prchám od své paní Sáraje."
Gn 16:9 Hospodinův posel jí řekl: "Navrať se ke své paní a pokoř se pod její ruku."
Gn 16:10 Dále jí řekl: "Velice rozmnožím tvé potomstvo, takže je nebude možno ani spočítat."
Gn 16:11 A dodal: "Hle, jsi těhotná, porodíš syna a dáš mu jméno Izmael (to je Slyší Bůh), neboť Hospodin tě ve tvém pokoření slyšel.
Gn 16:12 Bude to člověk nezkrotný, jeho ruka bude proti všem a ruce všech budou proti němu; bude stát proti všem svým bratřím."
Gn 16:13 I nazvala Hagar Hospodina, který k ní promluvil, "Bůh vševidoucí", neboť řekla: "Zda právě zde jsem nesměla pohlédnout za tím, který mě vidí?"
Gn 16:14 Proto se ta studně nazývá Studnicí Živého, který mě vidí; je mezi Kádešem a Beredem.
Gn 16:15 Hagar porodila Abramovi syna. Abram nazval svého syna, kterého Hagar porodila, Izmael.
Gn 16:16 Abramovi bylo osmdesát šest let, když mu Hagar porodila Izmaela.
Gn 17:1 Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: "Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný!
Gn 17:2 Mezi sebe a tebe kladu svou smlouvu; převelice tě rozmnožím."
Gn 17:3 Tu padl Abram na tvář a Bůh k němu mluvil:
Gn 17:4 "Já jsem! A toto je má smlouva s tebou: Staneš se praotcem hlučícího davu pronárodů.
Gn 17:5 Nebudeš se už nazývat Abram; tvé jméno bude Abraham. Určil jsem tě za otce hlučícího davu pronárodů.
Gn 17:6 Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody, i králové z tebe vzejdou.
Gn 17:7 Smlouvu mezi sebou a tebou i tvým potomstvem ve všech pokoleních činím totiž smlouvou věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu.
Gn 17:8 A tobě i tvému potomstvu dávám do věčného vlastnictví zemi, v níž jsi hostem, tu celou zemi kenaanskou. A budu jim Bohem."
Gn 17:9 Bůh dále Abrahamovi řekl: "Ty i tvoje potomstvo budete mou smlouvu zachovávat ve všech pokoleních.
Gn 17:10 Znamením mé smlouvy mezi mnou a vámi i tvým potomstvem, kterou budete zachovávat, bude toto: Každý mezi vámi, kdo je mužského pohlaví, bude obřezán.
Gn 17:11 Dáte obřezat své neobřezané tělo a to bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi.
Gn 17:12 Po všechna pokolení každý, kdo je mezi vámi mužského pohlaví, bude osmého dne po narození obřezán, doma zrozený i koupený za stříbro od kteréhokoli cizince, který není z tvého potomstva.
Gn 17:13 Musí být obřezán každý zrozený v tvém domě i koupený za stříbro. Tak bude má smlouva pro znamení na vašem těle smlouvou věčnou.
Gn 17:14 Neobřezanec, který by nedal své neobřezané tělo obřezat, bude ze svého lidu vyobcován; porušil mou smlouvu."
Gn 17:15 Bůh také Abrahamovi řekl: "Svou ženu nebudeš už nazývat Sáraj, její jméno bude Sára (to je Kněžna).
Gn 17:16 Požehnám ji a dám ti také z ní syna; požehnám ji a stane se matkou pronárodů a vzejdou z ní králové národů."
Gn 17:17 Tu padl Abraham na tvář, usmál se a v duchu si řekl: "Což se může narodit syn stoletému? Cožpak bude Sára rodit v devadesáti?"
Gn 17:18 Proto Abraham Bohu řekl: "Kéž by Izmael žil v tvé blízkosti!"
Gn 17:19 Bůh však pravil: "A přece ti tvá žena Sára porodí syna a nazveš ho Izák (to je Smíšek). Svou smlouvu s ním ustavím pro jeho potomstvo jako smlouvu věčnou.
Gn 17:20 A pokud jde o Izmaela, vyslyšel jsem tě: Hle, požehnám mu a rozplodím a rozmnožím ho převelice; zplodí dvanáct knížat a učiním z něho veliký národ.
Gn 17:21 Ale svoji smlouvu ustavím s Izákem, kterého ti porodí Sára příštího roku v tomto čase."
Gn 17:22 Bůh skončil rozmluvu s Abrahamem a vystoupil od něho.
Gn 17:23 Abraham tedy vzal svého syna Izmaela a všechny zrozené ve svém domě i všechny koupené za stříbro, všechnu svou čeleď mužského pohlaví, a obřezal jejich neobřezané tělo hned toho dne, kdy k němu Bůh promluvil.
Gn 17:24 Abrahamovi bylo devětadevadesát let, když jeho neobřezané tělo bylo obřezáno.
Gn 17:25 Jeho synu Izmaelovi bylo třináct let, když bylo jeho neobřezané tělo obřezáno.
Gn 17:26 Abraham i jeho syn Izmael byli obřezáni v týž den.
Gn 17:27 Také všechna jeho čeleď, ať doma zrození či za stříbro od cizince koupení, byli obřezáni spolu s ním.
Gn 18:1 I ukázal se Hospodin Abrahamovi při božišti Mamre, když seděl za denního horka ve dveřích stanu.
Gn 18:2 Rozhlédl se a spatřil: Hle, naproti němu stojí tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze dveří stanu vstříc, sklonil se k zemi
Gn 18:3 a řekl: "Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka.
Gn 18:4 Dám přinést trochu vody, umyjte si nohy a zasedněte pod strom.
Gn 18:5 Rád bych vám podal sousto chleba, abyste se posilnili; potom půjdete dál. Přece nepominete svého služebníka." Odvětili: "Učiň, jak říkáš."
Gn 18:6 Abraham rychle odběhl do stanu k Sáře a řekl: "Rychle vezmi tři míry bílé mouky, zadělej a připrav podpopelné chleby."
Gn 18:7 Sám se rozběhl k dobytku, vzal mladé a pěkné dobytče a dal mládenci, aby je rychle připravil.
Gn 18:8 Potom vzal máslo a mléko i dobytče, jež připravil, a předložil jim to. Zatímco jedli, stál u nich pod stromem.
Gn 18:9 Pak se ho otázali: "Kde je tvá žena Sára?" Odpověděl: "Tady ve stanu."
Gn 18:10 I řekl jeden z nich: "Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá žena bude m