Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 1. kniha MojžíšovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Čtvrtek, 11. ledna, 2024
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn]
n 35:9 I ukázal se Bůh znovu Jákobovi, když přišel z Rovin aramských, a požehnal mu
Gn 35:10 slovy: "Tvé jméno bylo Jákob; už nebudeš zván Jákob, tvé jméno bude Izrael." A dal mu jméno Izrael.
Gn 35:11 Dále mu Bůh řekl: "Já jsem Bůh všemohoucí. Ploď a množ se; vzejde z tebe národ a společenství pronárodů, i králové vzejdou z tvých beder.
Gn 35:12 Zemi, kterou jsem dal Abrahamovi a Izákovi, tu dám tobě; tvému potomstvu dám tuto zemi."
Gn 35:13 Potom Bůh vystoupil od něho z toho místa, kde s ním mluvil.
Gn 35:14 A Jákob na tom místě, kde s ním mluvil, postavil posvátný sloup, sloup kamenný, a vykonal na něm úlitbu: polil jej svrchu olejem.
Gn 35:15 Místu, kde s ním mluvil Bůh, dal Jákob jméno Bét-el.
Gn 35:16 Potom z Bét-elu odtáhli. A když už byli nedaleko Efraty, Ráchel porodila; měla však těžký porod.
Gn 35:17 Když těžce rodila, pravila jí porodní bába: "Neboj se, máš zase syna!"
Gn 35:18 Ve chvíli, kdy umírala a život z ní unikal, pojmenovala ho Ben-óni (to je Syn mého zmaru), ale otec ho nazval Ben-jamín (to je Syn zdaru).
Gn 35:19 Ráchel umřela a byla pohřbena u cesty do Efraty, což je Betlém.
Gn 35:20 Jákob nad jejím hrobem postavil pamětní sloup, a to je památník Ráchelina hrobu až dodnes.
Gn 35:21 Potom táhl Izrael dál a postavil svůj stan opodál Migdal-ederu.
Gn 35:22 Když Izrael přebýval v oné zemi, šel Rúben a ležel s ženinou svého otce Bilhou. Izrael se o tom doslechl... Synů Jákobových bylo dvanáct.
Gn 35:23 Synové Lejini: Rúben, Jákobův prvorozený, Šimeón a Lévi, Juda, Isachar a Zabulón.
Gn 35:24 Synové Ráchelini: Josef a Benjamín.
Gn 35:25 Synové Rácheliny otrokyně Bilhy: Dan a Neftalí.
Gn 35:26 A synové Lejiny otrokyně Zilpy: Gád a Ašer. To jsou synové Jákobovi, kteří se mu narodili v Rovinách aramských.
Gn 35:27 Jákob přišel k svému otci Izákovi do Mamre, do Kirjat-arby, což je Chebrón, kde Abraham a Izák pobývali jako hosté.
Gn 35:28 Izák se dožil sto osmdesáti let.
Gn 35:29 I zesnul Izák a zemřel a byl připojen k svému lidu, stár a sytý dnů. Jeho synové Ezau a Jákob ho pochovali.
Gn 36:1 Toto je rodopis Ezauův, to je Edómův.
Gn 36:2 Ezau si vzal ženy z dcer kenaanských: Ádu, dceru Chetejce Elóna, a Oholíbamu, dceru Anovu, vnučku Chivejce Sibeóna,
Gn 36:3 dále Basematu, dceru Izmaelovu, sestru Nebajótovu.
Gn 36:4 Áda porodila Ezauovi Elífaza a Basemat porodila Reúela.
Gn 36:5 Oholíbama porodila Jeúše, Jaelama a Kóracha. To jsou synové Ezauovi, kteří se mu narodili v kenaanské zemi.
Gn 36:6 Ezau pak vzal své ženy, syny a dcery i všechny lidi svého domu, stádo a všechen dobytek i všechen majetek, jehož v kenaanské zemi nabyl, a odešel od svého bratra Jákoba pryč do seírské země.
Gn 36:7 Jmění, jehož nabyli, bylo totiž tak značné, že nemohli sídlit pospolu, a země, v níž pobývali jako hosté, jim nemohla pro jejich stáda stačit.
Gn 36:8 Proto se Ezau usadil v Seírském pohoří. Ezau, to je Edóm.
Gn 36:9 To je tedy rodopis Ezaua, praotce Edómu, v Seírském pohoří.
Gn 36:10 Toto jsou jména synů Ezauových: Elífaz, syn Ezauovy ženy Ády, Reúel, syn Ezauovy ženy Basematy.
Gn 36:11 Synové Elífazovi jsou: Téman, Ómar, Sefó, Gátam a Kenaz.
Gn 36:12 Ženina Ezauova syna Elífaza byla Timna a ta porodila Elífazovi Amáleka. To jsou vnuci Ezauovy ženy Ády.
Gn 36:13 A toto jsou synové Reúelovi: Nachat a Zerach, Šama a Miza. To jsou vnuci Ezauovy ženy Basematy.
Gn 36:14 A toto jsou synové Ezauovy ženy Oholíbamy, dcery Anovy, vnučky Sibeónovy: porodila Ezauovi Jeúše, Jaelama a Kóracha.
Gn 36:15 Toto jsou pohlaváři synů Ezauových. Synové Ezauova prvorozence Elífaza: pohlavár Téman, pohlavár Ómar, pohlavár Sefó, pohlavár Kenaz,
Gn 36:16 pohlavár Kórach, pohlavár Gátam, pohlavár Amálek. To jsou elífazovští pohlaváři v edómské zemi, vnuci Ádini.
Gn 36:17 A toto jsou synové Ezauova syna Reúela: pohlavár Nachat, pohlavár Zerach, pohlavár Šama, pohlavár Miza. To jsou reúelovští pohlaváři v edómské zemi, vnuci Ezauovy ženy Basematy.
Gn 36:18 A toto jsou synové Ezauovy ženy Oholíbamy: pohlavár Jeúš, pohlavár Jaelam, pohlavár Kórach. To jsou pohlaváři Ezauovy ženy Oholíbamy, dcery Anovy.
Gn 36:19 To jsou synové Ezauovi a to jsou jejich pohlaváři. To je Edóm.
Gn 36:20 Toto jsou synové Chorejce Seíra, praobyvatelé této země: Lótan a Šóbal, Sibeón a Ana,
Gn 36:21 Dišón, Eser a Díšan. To jsou chorejští pohlaváři, Seírovi synové v edómské zemi.
Gn 36:22 Lótanovi synové jsou Chorí a Hémam; Lótanova sestra je Timna.
Gn 36:23 A toto jsou synové Šóbalovi: Alván, Manachat a Ébal, Šefó a Ónam.
Gn 36:24 Toto jsou synové Sibeónovi: Aja a Ana. To byl ten Ana, který našel ve stepi horké prameny, když pásl osly svého otce Sibeóna.
Gn 36:25 A toto jsou Anovy děti: Dišón a Oholíbama, dcera Anova.
Gn 36:26 A toto jsou synové Díšanovi: Chemdán a Ešbán, Jitrán a Keran.
Gn 36:27 Toto jsou synové Eserovi: Bilhán, Zaavan a Akan.
Gn 36:28 Toto jsou synové Díšanovi: Ús a Aran.
Gn 36:29 Toto jsou chorejští pohlaváři: pohlavár Lótan, pohlavár Šóbal, pohlavár Sibeón, pohlavár Ana,
Gn 36:30 pohlavár Dišón, pohlavár Eser, pohlavár Díšan. To jsou chorejští pohlaváři podle seznamu pohlavárů v seírské zemi.
Gn 36:31 A toto jsou králové, kteří kralovali v edómské zemi, dříve než kraloval král synům izraelským.
Gn 36:32 V Edómu kraloval Bela, syn Beórův, a jeho město se jmenovalo Dinhaba.
Gn 36:33 Když Bela zemřel, stal se po něm králem Zerachův syn Jóbab z Bosry.
Gn 36:34 Když zemřel Jóbab, stal se po něm králem Chušam z témanské země.
Gn 36:35 Když zemřel Chušam, stal se po něm králem Bedadův syn Hadad, který porazil Midjána na Moábském poli. Jeho město se jmenovalo Avít.
Gn 36:36 Když zemřel Hadad, stal se po něm králem Samla z Masreky.
Gn 36:37 Když zemřel Samla, stal se po něm králem Šaul z Rechobótu nad Řekou.
Gn 36:38 Když zemřel Šaul, stal se po něm králem Akbórův syn Baal-chanan.
Gn 36:39 Když zemřel Akbórův syn Baal-chanan, stal se po něm králem Hadar. Jeho město se jmenovalo Paú a jméno jeho ženy bylo Mehetabel; byla to dcera Matredy, vnučka Mé-zahabova.
Gn 36:40 Toto jsou tedy jména ezauovských pohlavárů podle jejich čeledí a míst, jmenovitě: pohlavár Timna, pohlavár Alva, pohlavár Jetet,
Gn 36:41 pohlavár Oholíbama, pohlavár Ela, pohlavár Pínon,
Gn 36:42 pohlavár Kenaz, pohlavár Téman, pohlavár Mibsár,
Gn 36:43 pohlavár Magdíel, pohlavár Iram. To jsou edómští pohlaváři podle sídlišť v zemi jejich vlastnictví. To je Ezau, praotec Edómu.
Gn 37:1 I usadil se Jákob v zemi, v níž jeho otec pobýval jako host, v zemi kenaanské.
Gn 37:2 Toto je rodopis Jákobův. Sedmnáctiletý Josef pásal se svými bratry ovce. Byl to mládenec, který býval se syny žen svého otce, Bilhy a Zilpy. Josef přinášel svému otci o svých bratrech zlé zprávy.
Gn 37:3 Izrael Josefa miloval ze všech svých synů nejvíce; vždyť to byl syn jeho stáří. Proto mu udělal pestře tkanou suknici.
Gn 37:4 Když bratři viděli, že ho otec miluje nade všechny bratry, začali ho nenávidět a nepromluvili na něho pokojného slova.
Gn 37:5 Jednou měl Josef sen a pověděl jej svým bratrům; nenáviděli ho pak ještě více.
Gn 37:6 Řekl jim totiž: "Slyšte prosím, jaký jsem měl sen:
Gn 37:7 Vážeme na poli snopy. Tu povstane můj snop a zůstane stát. A hle, vaše snopy obcházely kolem něho a klaněly se mému snopu."
Gn 37:8 Bratři mu odpověděli: "To budeš nad námi kralovat jako král či mezi námi vládnout jako vladař?" A nenáviděli ho pro jeho sny a pro jeho slova ještě víc.
Gn 37:9 Měl pak ještě jiný sen a vypravoval jej svým bratrům: "Měl jsem opět sen: Klanělo se mi slunce, měsíc a jedenáct hvězd."
Gn 37:10 To vyprávěl otci a bratrům. Otec ho okřikl: "Jaký žes to měl sen? Že i já, tvá matka a tvoji bratři přijdeme, abychom se před tebou skláněli k zemi?"
Gn 37:11 Bratři na něho žárlili, ale otec na to nepřestával myslet.
Gn 37:12 Bratři pak odešli, aby pásli ovce svého otce v Šekemu.
Gn 37:13 Tu Izrael řekl Josefovi: "Zdalipak nepasou tvoji bratři v Šekemu? Pojď, rád bych tě za nimi poslal." On mu odvětil: "Tu jsem."
Gn 37:14 Izrael mu řekl: "Jdi a podívej se, je-li s tvými bratry a s ovcemi vše v pořádku, a podej mi zprávu." Poslal ho tedy z chebrónské doliny a on přišel do Šekemu.
Gn 37:15 Tu ho nalezl nějaký muž, jak bloudí po poli, a zeptal se ho: "Co hledáš?"
Gn 37:16 Odvětil: "Hledám své bratry. Pověz mi prosím, kde pasou."
Gn 37:17 Muž mu řekl: "Odtáhli odtud. Slyšel jsem, jak říkají: »Pojďme do Dótanu.«" Josef tedy šel za svými bratry a nalezl je v Dótanu.
Gn 37:18 Jakmile ho v dálce spatřili, ještě než se k nim přiblížil, smluvili se proti němu, že ho usmrtí.
Gn 37:19 Řekli si mezi sebou: "Hle, mistr snů sem přichází!
Gn 37:20 Pojďte, zabijme ho! Pak ho vhodíme do některé cisterny a řekneme: Sežrala ho divá zvěř. A uvidíme, co bude z jeho snů!"
Gn 37:21 Když to uslyšel Rúben, rozhodl se vysvobodit ho z jejich rukou. Zvolal: "Přece ho nebudeme ubíjet!"
Gn 37:22 Dále jim Rúben řekl: "Neprolévejte krev. Vhoďte ho do cisterny, která je ve stepi, ale ruku na něj nevztahujte!" Chtěl ho z rukou bratrů vysvobodit a přivést k otci.
Gn 37:23 Jakmile Josef přišel k bratrům, strhli z něho suknici, tu suknici pestře tkanou, kterou měl na sobě.
Gn 37:24 Vzali ho a hodili do cisterny. Cisterna byla prázdná, bez vody.
Gn 37:25 Pak se posadili, aby jedli chléb. Tu se rozhlédli a spatřili, jak od Gileádu přichází karavana Izmaelců; jejich velbloudi nesli ladanum, mastix a masti. Táhli s tím dolů do Egypta.
Gn 37:26 Juda řekl bratrům: "Čeho tím dosáhneme, když svého bratra zabijeme a jeho krev zatajíme?
Gn 37:27 Pojďte, prodejme ho Izmaelcům, ale sami na něho nesahejme; vždyť je to náš rodný bratr." Bratři ho uposlechli.
Gn 37:28 Když midjánští obchodníci jeli kolem, vytáhli Josefa z cisterny a prodali ho Izmaelcům za dvacet šekelů stříbra. Ti přivedli Josefa do Egypta.
Gn 37:29 Když se Rúben vrátil k cisterně, vidí, že tam Josef není. Roztrhl své roucho,
Gn 37:30 vrátil se k bratrům a naříkal: "Ten hoch tam není. Co si jen, co si jen počnu?"
Gn 37:31 Tu vzali bratři Josefovu suknici, porazili kozla a suknici namočili v krvi.
Gn 37:32 Tu pestře tkanou suknici pak dali donést otci se vzkazem: "Tohle jsme nalezli. Pozorně si to prosím prohlédni: Je to suknice tvého syna, nebo není?"
Gn 37:33 Když si ji prohlédl, zvolal: "Suknice mého syna! Sežrala ho divá zvěř! Rozsápán, rozsápán je Josef!"
Gn 37:34 I roztrhl Jákob svůj šat, přes bedra přehodil žíněné roucho a truchlil pro syna mnoho dní.
Gn 37:35 Přišli všichni jeho synové a všechny jeho dcery, aby ho potěšili, ale on se potěšit nedal. Naříkal: "Ve smutku sestoupím za synem do podsvětí." Tak oplakával otec Josefa.
Gn 37:36 A Medanci ho prodali do Egypta faraónovu dvořanu Potífarovi, veliteli tělesné stráže.
Gn 38:1 Stalo se pak v té době, že Juda odešel od svých bratrů a připojil se k adulamskému muži jménem Chíra.
Gn 38:2 Tam spatřil dceru kenaanského muže, který se jmenoval Šúa. Vzal si ji za ženu a vešel k ní.
Gn 38:3 Otěhotněla, porodila syna a Juda mu dal jméno Er.
Gn 38:4 Znovu otěhotněla, porodila syna a dala mu jméno Ónan.
Gn 38:5 Nato porodila ještě dalšího syna a dala mu jméno Šela. Bylo to v Kezíbu, kde jej porodila.
Gn 38:6 Juda dal Erovi, svému prvorozenému, manželku jménem Támar.
Gn 38:7 Judův prvorozený Er však byl v očích Hospodinových zlý, a proto jej Hospodin usmrtil.
Gn 38:8 Juda tedy řekl Ónanovi: "Vejdi k bratrově ženě, vezmi si ji podle švagrovského práva a postarej se tak svému bratru o potomstvo."
Gn 38:9 Ale Ónan věděl, že to potomstvo nebude patřit jemu; proto kdykoli vchá
Text bible pro den: Pátek, 12. ledna, 2024
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn] zel k ženě svého bratra, vypouštěl semeno na zem, aby svému bratru nezplodil potomka.
Gn 38:10 Jeho počínání bylo v očích Hospodinových zlé, proto usmrtil i jeho.
Gn 38:11 Tehdy řekl Juda své snaše Támaře: "Usaď se v domě svého otce jako vdova, dokud nedospěje můj syn Šela." Říkal si však: "Jen aby také on nezemřel jako jeho bratři!" Támar tedy odešla a usadila se v otcovském domě.
Gn 38:12 Uplynulo mnoho dní. Judova manželka, dcera Šúova, zemřela. Když se Juda utěšil, putoval se svým adulamským přítelem Chírou za střihači svých ovcí do Timny.
Gn 38:13 Oznámili Támaře: "Tvůj tchán putuje do Timny ke stříži svých ovcí."
Gn 38:14 Tu odložila vdovské šaty, zastřela se rouškou, zahalila se a posadila se při vstupu do Énajimu, který je u cesty do Timny. Viděla totiž, že nebyla dána Šelovi za ženu, ačkoli už dospěl.
Gn 38:15 Když ji Juda uviděl, považoval ji za nevěstku, protože si zastřela tvář.
Gn 38:16 Obrátil se k ní, sedící při cestě, a řekl: "Dovol prosím, abych k tobě vešel." Nevěděl totiž, že je to jeho snacha. Otázala se: "Co mi dáš za to, že ke mně vejdeš?"
Gn 38:17 Odvětil: "Pošlu ti kůzle ze stáda." Řekla: "Ale dáš mi zástavu, než je pošleš."
Gn 38:18 Otázal se: "Co ti mám dát jako zástavu?" Odvětila: "Své pečetidlo se šňůrkou a hůl, kterou máš v ruce." Dal jí to a vešel k ní. A ona s ním otěhotněla.
Gn 38:19 Hned nato odešla, odložila roušku a oděla se do vdovských šatů.
Gn 38:20 Juda pak poslal kůzle po svém adulamském příteli, aby vyzvedl od té ženy zástavu; ten ji však nenalezl.
Gn 38:21 Vyptával se mužů toho místa: "Kde je ta kněžka, která byla v Énajimu u cesty?" Odpověděli: "Žádná kněžka zde nebyla."
Gn 38:22 Vrátil se k Judovi a řekl: "Nenašel jsem ji. Také mužové toho místa pravili: »Žádná kněžka zde nebyla.«"
Gn 38:23 Juda řekl: "Ať si to nechá; jen když nebudeme v opovržení. Vždyť jsem to kůzle poslal, ale tys ji nenašel."
Gn 38:24 Asi po třech měsících bylo Judovi oznámeno: "Tvá snacha Támar se dopustila smilstva a dokonce je již z toho smilstva těhotná." Juda řekl: "Vyveďte ji, ať je upálena."
Gn 38:25 Když už ji vedli, poslala svému tchánovi vzkaz: "Jsem těhotná s mužem, jemuž patří tyhle věci." A dodala: "Pohleď jen pozorně, čí je toto pečetidlo, šňůrka a hůl!"
Gn 38:26 Juda si je pozorně prohlédl a řekl: "Je spravedlivější než já; nedal jsem ji svému synu Šelovi." A už k ní nikdy nevešel.
Gn 38:27 Nastala chvíle jejího porodu, a hle, v jejím životě byla dvojčata.
Gn 38:28 Když rodila, jedno vystrčilo ruku. Porodní bába na ni rychle přivázala karmínovou nitku a řekla: "Toto vyjde první."
Gn 38:29 Ono však stáhlo ruku zpět, a hle, vyšel jeho bratr. Řekla: "Jakou trhlinou ses prodral!" A pojmenovali ho Peres (to je Trhlina).
Gn 38:30 Potom vyšel jeho bratr, který měl na ruce karmínovou nitku. Toho pojmenovali Zerach (to je Rozbřesk).
Gn 39:1 Josef byl odveden dolů do Egypta. Od Izmaelců, kteří ho tam dovedli, si ho koupil Egypťan Potífar, faraónův dvořan, velitel tělesné stráže.
Gn 39:2 S Josefem však byl Hospodin, takže ho provázel zdar; byl v domě svého egyptského pána.
Gn 39:3 Jeho pán viděl, že je s ním Hospodin a že všemu, co on činí, dopřává Hospodin zdaru.
Gn 39:4 Josef proto získal jeho přízeň a posluhoval mu. Potífar ho ustanovil správcem svého domu a svěřil mu všechno, co měl.
Gn 39:5 A od té chvíle, co ho Egypťan ustanovil ve svém domě nade vším, co měl, žehnal Hospodin jeho domu kvůli Josefovi. Hospodinovo požehnání bylo na všem, co měl, v domě i na poli.
Gn 39:6 Ponechal tedy všechno, co měl, v rukou Josefových. Nestaral se přitom o nic, leda o chléb, který jedl. Josef byl krásné postavy, krásného vzhledu.
Gn 39:7 Po těchto událostech se stalo, že se žena jeho pána do Josefa zahleděla a naléhala: "Spi se mnou!"
Gn 39:8 Ale on odmítl a ženě svého pána řekl: "Pokud mě tu můj pán má, nestará se o nic, co je v domě; svěřil mi všechno, co má.
Gn 39:9 V tomto domě není nikdo větší než já. Nevyňal z mé správy nic, jen tebe, protože jsi jeho manželka. Jak bych se tedy mohl dopustit takové špatnosti a prohřešit se proti Bohu!"
Gn 39:10 A třebaže se Josefovi nabízela den co den, nevyhověl jí, aby k ní ulehl a byl s ní.
Gn 39:11 Jednoho dne přišel do domu, aby vykonával svou práci. Nikdo z domácích v domě nebyl.
Gn 39:12 Tu ho chytila za oděv se slovy: "Spi se mnou!" Ale on jí nechal svůj oděv v ruce, utekl a vyběhl ven.
Gn 39:13 Když viděla, že jí nechal svůj oděv v ruce a utekl ven,
Gn 39:14 křikem přivolala služebnictvo a vykládala jim: "Hleďte, přivedli nám Hebreje, a on se u nás bude miliskovat! Přišel za mnou a chtěl se mnou spát. Proto jsem se dala do takového křiku.
Gn 39:15 Jak slyšel, že se dávám do křiku a volám, nechal svůj oděv u mne, utekl a vyběhl ven."
Gn 39:16 Uložila oděv u sebe, dokud nepřišel jeho pán domů.
Gn 39:17 Jemu vykládala totéž: "Přišel za mnou ten hebrejský otrok, jehož jsi k nám přivedl, a chtěl se se mnou miliskovat.
Gn 39:18 Když jsem se dala do křiku a volala, nechal svůj oděv u mne a utekl ven."
Gn 39:19 Jakmile Josefův pán uslyšel slova své ženy, která ho ujišťovala: "Jak říkám, tohle mi provedl tvůj otrok", vzplanul hněvem,
Gn 39:20 vzal Josefa a vsadil ho do pevnosti, tam, kde byli vězněni královi vězňové. Tak se Josef ocitl v pevnosti.
Gn 39:21 Ale Hospodin byl s ním, rozprostřel nad ním své milosrdenství a zjednal mu přízeň u velitele pevnosti;
Gn 39:22 ten Josefovi svěřil všechny vězně v pevnosti. Řídil vše, co se tam mělo dělat.
Gn 39:23 Velitel pevnosti nedohlížel na nic, co mu svěřil, poněvadž s Josefem byl Hospodin; všemu, co činil, dopřával Hospodin zdaru.
Gn 40:1 I stalo se po těch událostech, že číšník egyptského krále a pekař se prohřešili proti svému pánu, egyptskému králi.
Gn 40:2 Farao se na oba své dvořany rozlítil, na nejvyššího číšníka a na nejvyššího pekaře,
Gn 40:3 a dal je do vazby v domě velitele tělesné stráže při pevnosti, kde byl uvězněn Josef.
Gn 40:4 Velitel tělesné stráže Josefa ustanovil, aby jim posluhoval. Nějaký čas byli ve vazbě.
Gn 40:5 Tu oba dva měli sen, číšník i pekař egyptského krále, uvěznění v pevnosti; téže noci měl každý svůj sen volající po výkladu.
Gn 40:6 Když k nim Josef ráno přišel, viděl, jak jsou sklíčeni.
Gn 40:7 Zeptal se faraónových dvořanů, kteří s ním byli v domě jeho pána ve vazbě: "Proč jste dnes tak zamlklí?"
Gn 40:8 Odvětili mu: "Měli jsme sen, avšak není tu nikdo, kdo by jej vyložil." Josef jim nato řekl: "Což vykládat sny není věc Boží? Jen mi je vypravujte."
Gn 40:9 Nejvyšší číšník vypravoval tedy Josefovi svůj sen: "Ve snu jsem pojednou před sebou viděl vinnou révu
Gn 40:10 a na té révě tři výhonky. Sotva réva vypučela, hned rozkvetla a její hrozny dozrály.
Gn 40:11 V ruce jsem měl faraónovu číši. Bral jsem hrozny, vytlačoval je do faraónovy číše a podával jsem mu ji do ruky."
Gn 40:12 Josef mu pravil: "Toto je výklad snu: Tři výhonky jsou tři dny;
Gn 40:13 již po třech dnech tvou hlavu farao povýší a tvou hodnost ti vrátí. Budeš faraónovi podávat do ruky jeho číši podle dřívějšího práva, kdy jsi býval jeho číšníkem.
Gn 40:14 Vzpomeneš-li si na mě, až se ti dobře povede, prokaž mně milosrdenství: upozorni na mě faraóna a vyvedeš mě z tohoto domu.
Gn 40:15 Vždyť jsem byl ukraden z hebrejské země a zde jsem se nedopustil naprosto ničeho, zač by mě měli vsadit do jámy."
Gn 40:16 Když nejvyšší pekař viděl, že Josef dobře vykládá, řekl mu: "Také já jsem měl sen: Hle, měl jsem na hlavě tři košíky pečiva.
Gn 40:17 V nejhořejším košíku byly všelijaké pokrmy, upečené pro faraóna. A ptáci je jedli z košíku na mé hlavě."
Gn 40:18 Josef odpověděl: "Toto je výklad snu: Tři košíky jsou tři dny.
Gn 40:19 Již po třech dnech tvou hlavu farao povýší nad tebe - oběsí tě na dřevě. A ptáci budou z tebe rvát maso."
Gn 40:20 Stalo se pak třetího dne, v den faraónových narozenin, že farao vystrojil hody pro všechny své služebníky. Uprostřed svých služebníků povýšil hlavu nejvyššího číšníka a hlavu nejvyššího pekaře:
Gn 40:21 nejvyššího číšníka znovu dosadil do jeho číšnického úřadu, aby podával faraónovi do ruky číši,
Gn 40:22 a nejvyššího pekaře oběsil, jak jim vyložil Josef.
Gn 40:23 Nejvyšší číšník si však na Josefa nevzpomněl; zapomněl na něho.
Gn 41:1 Po dvou letech se stalo, že farao měl sen: Stojí u Nilu.
Gn 41:2 Pojednou z Nilu vystupuje sedm krav nápadně krásných a vykrmených a popásají se na říční trávě.
Gn 41:3 A hle, za nimi vystupuje z Nilu jiných sedm krav, nápadně šeredných a vyhublých, a postaví se vedle těch sedmi krav na břehu.
Gn 41:4 A ty nápadně šeredné a vyhublé sežraly sedm krav nápadně krásných a vykrmených. Vtom farao procitl.
Gn 41:5 Když zase usnul, měl druhý sen. Sedm klasů bohatých a pěkných vyrůstá z jednoho stébla.
Gn 41:6 A hle, za nimi vyráží sedm klasů hluchých a sežehlých východním větrem.
Gn 41:7 A ty hluché klasy pohltily sedm klasů bohatých a plných. Farao procitl; takový to byl sen.
Gn 41:8 Když nastalo jitro, byl tak rozrušen, že si dal zavolat všechny egyptské věštce a mudrce. Vyprávěl jim své sny, ale žádný mu je nedovedl vyložit.
Gn 41:9 Až promluvil k faraónovi nejvyšší číšník: "Musím dnes připomenout svůj prohřešek:
Gn 41:10 Farao se kdysi na své služebníky rozlítil a dal mě spolu s nejvyšším pekařem do vazby v domě velitele tělesné stráže.
Gn 41:11 Jedné noci jsme oba měli sen; každý z nás měl sen, který volal po výkladu.
Gn 41:12 Byl tam s námi hebrejský mládenec, otrok velitele tělesné stráže. Vypravovali jsme mu své sny a on nám je vyložil; každému vyložil, co jeho sen znamená.
Gn 41:13 A vskutku, jak nám vyložil, tak se i stalo; mně farao vrátil hodnost, ale pekaře dal oběsit."
Gn 41:14 Farao si tedy dal zavolat Josefa. Okamžitě ho propustili z jámy. Oholil se, převlékl si plášť a přišel k faraónovi.
Gn 41:15 Farao Josefovi řekl: "Měl jsem sen a nikdo mi jej nedovede vyložit. Doslechl jsem se, že tobě stačí sen slyšet a už jej vyložíš."
Gn 41:16 Josef faraónovi odpověděl: "Ne já, ale Bůh dá faraónovi uspokojivou odpověď."
Gn 41:17 Farao tedy k Josefovi mluvil: "Zdálo se mi, že stojím na břehu Nilu.
Gn 41:18 Pojednou z Nilu vystupuje sedm krav vykrmených a krásného vzhledu a popásají se na říční trávě.
Gn 41:19 A hle, za nimi vystupuje jiných sedm krav, nevzhledných, velice bídného vzrůstu a vychrtlých. Něco tak šeredného jsem neviděl v celé egyptské zemi.
Gn 41:20 A ty vychrtlé a šeredné krávy sežraly prvních sedm krav vykrmených.
Gn 41:21 Ačkoli se dostaly do jejich útrob, nebylo znát, že tam jsou. Zůstaly nápadně šeredné jako předtím. Vtom jsem procitl.
Gn 41:22 Pak jsem ve snu viděl: Z jednoho stébla vyrůstá sedm klasů plných a pěkných.
Gn 41:23 A hle, za nimi vyráží sedm klasů jalových, hluchých a sežehlých východním větrem.
Gn 41:24 A ty hluché klasy pohltily sedm klasů pěkných. Řekl jsem to věštcům, ale nikdo mi nedovedl podat výklad."
Gn 41:25 Josef faraónovi odvětil: "Faraónův sen je jeden a týž. Bůh faraónovi oznámil, co učiní.
Gn 41:26 Sedm pěkných krav, to je sedm let. Také sedm pěkných klasů je sedm let. Je to jeden sen.
Gn 41:27 Sedm vychrtlých a šeredných krav, vystupujících za nimi, je sedm let, stejně jako sedm prázdných a východním větrem sežehlých klasů; to bude sedm let hladu.
Gn 41:28 Když jsem faraónovi řekl: Bůh faraónovi ukázal, co učiní, mínil jsem toto:
Gn 41:29 Přichází sedm let veliké hojnosti v celé egyptské zemi.
Gn 41:30 Po nich však n
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 13. ledna, 2024
1. kniha Mojžíšova
[zkr. = Gn]
astane sedm let hladu a všechna hojnost v egyptské zemi bude zapomenuta. Hlad zemi úplně zničí.
Gn 41:31 V zemi nebude po hojnosti ani potuchy pro hlad, který potom nastane, neboť bude velmi krutý.
Gn 41:32 Dvakrát byl sen faraónovi opakován proto, že slovo od Boha je nezvratné a Bůh to brzy vykoná.
Gn 41:33 Ať se tedy farao nyní poohlédne po zkušeném a moudrém muži a dosadí ho za správce egyptské země.
Gn 41:34 Nechť farao ustanoví v zemi dohlížitele a po sedm let hojnosti nechť vybírá pětinu výnosu egyptské země.
Gn 41:35 Ať po dobu příštích sedmi úrodných let shromažďují všechnu potravu a ve městech ať uskladňují pod faraónovu moc obilí a hlídají je.
Gn 41:36 Tato potrava zabezpečí zemi na sedm let hladu, která přijdou na egyptskou zemi. A země nezajde hladem."
Gn 41:37 Tato řeč se faraónovi i všem jeho služebníkům zalíbila.
Gn 41:38 Farao svým služebníkům tedy řekl: "Zda najdeme podobného muže, v němž je duch Boží?"
Gn 41:39 Josefovi pak řekl: "Když ti to vše dal Bůh poznat, nikdo nebude tak zkušený a moudrý jako ty.
Gn 41:40 Budeš správcem mého domu a všechen můj lid bude poslouchat tvé rozkazy. Budu tě převyšovat jen trůnem."
Gn 41:41 Farao mu dále řekl: "Hleď, ustanovuji tě správcem celé egyptské země."
Gn 41:42 A farao sňal z ruky svůj prsten, dal jej na ruku Josefovu, oblékl ho do šatů z jemné látky a na šíji mu zavěsil zlatý řetěz.
Gn 41:43 Dal ho vozit ve voze pro svého zástupce a volat před ním: "Na kolena!" Tak ho učinil správcem celé egyptské země.
Gn 41:44 Farao Josefovi ještě řekl: "Já jsem farao. Bez tebe nikdo nehne rukou ani nohou v celé egyptské zemi."
Gn 41:45 A farao Josefa pojmenoval Safenat Paneach (to je po egyptsku Zachránce světa) a dal mu za manželku Asenatu, dceru Potífery, kněze z Ónu. Tak vzešel Josef nad egyptskou zemí jako slunce.
Gn 41:46 Josefovi bylo třicet let, když stanul před faraónem, králem egyptským. Josef pak vyšel od faraóna a procházel celou egyptskou zemí.
Gn 41:47 Země vydávala po sedm let přebohatou hojnost.
Gn 41:48 Shromažďoval tedy všechnu potravu po sedm let hojnosti, která v egyptské zemi nastala, a zásoby ukládal ve městech; v každém městě uložil potravu z okolních polí.
Gn 41:49 Nashromáždil takové množství obilí, jako je písku v moři, takže přestali počítat, neboť se už počítat nedalo.
Gn 41:50 Ještě než přišel rok hladu, narodili se Josefovi dva synové, které mu porodila Asenat, dcera Potífery, kněze z Ónu.
Gn 41:51 Prvorozenému dal Josef jméno Manases (to je Bůh dal zapomenutí), neboť řekl: "Bůh mi dal zapomenout na všechno mé trápení a na celý dům mého otce."
Gn 41:52 Druhému dal jméno Efrajim (to je Bůh dal plodnost), neboť řekl: "Bůh mě učinil plodným v zemi mého utrpení."
Gn 41:53 Sedm let hojnosti v egyptské zemi skončilo
Gn 41:54 a nastalo sedm let hladu, jak řekl Josef. Ve všech zemích byl hlad, ale v celé egyptské zemi měli chléb.
Gn 41:55 Když všechen lid egyptské země začal hladovět a křičel k faraónovi o chléb, pravil farao celému Egyptu: "Jděte k Josefovi a učiňte, cokoli vám řekne."
Gn 41:56 Hlad byl po celé zemi. Tu Josef otevřel všechny sklady a prodával Egyptu obilí, neboť hlad tvrdě doléhal na egyptskou zemi.
Gn 41:57 A všechny země přicházely do Egypta, aby nakupovaly u Josefa obilí, protože hlad tvrdě dolehl na celý svět.
Gn 42:1 Když Jákob viděl, že v Egyptě prodávají obilí, vytkl svým synům: "Co se díváte jeden na druhého?"
Gn 42:2 A řekl: "Slyšel jsem, že v Egyptě prodávají obilí. Sestupte tam a nakupte je pro nás, ať zůstaneme naživu a nezemřeme."
Gn 42:3 Deset Josefových bratrů tedy sestoupilo nakoupit v Egyptě obilí.
Gn 42:4 Josefova bratra Benjamína s nimi Jákob neposlal, protože si řekl: "Aby snad nepřišel o život!"
Gn 42:5 Izraelovi synové přišli spolu s jinými nakoupit obilí, protože v kenaanské zemi byl hlad.
Gn 42:6 Josef byl říšským správcem a prodával obilí všemu lidu země. Když přišli jeho bratři, skláněli se před ním tváří k zemi.
Gn 42:7 Josef spatřil své bratry a poznal je, ale sám se jim nedal poznat a mluvil s nimi tvrdě. Otázal se jich: "Odkud jste přišli?" Odvětili: "Z kenaanské země, abychom nakoupili potravu."
Gn 42:8 Ačkoli Josef své bratry poznal, oni ho nepoznali.
Gn 42:9 Tu si vzpomněl na sny, které se mu o nich zdály. Křikl na ně: "Jste vyzvědači! Přišli jste obhlédnout nechráněná místa země."
Gn 42:10 Ohradili se: "Nikoli, pane; tvoji otroci přišli nakoupit potravu.
Gn 42:11 Všichni jsme synové jednoho muže, jsme poctiví lidé. Tvoji otroci nikdy nebyli vyzvědači."
Gn 42:12 Ale on trval na svém: "Ne, přišli jste obhlédnout nechráněná místa země."
Gn 42:13 Odvětili: "Tvých otroků bylo dvanáct. Jsme bratři, synové jednoho muže z kenaanské země. Nejmladší je teď u otce a jeden - ten už není."
Gn 42:14 Ale Josef stál na svém: "Je to tak, jak jsem řekl. Jste vyzvědači.
Gn 42:15 Takto budete prověřeni: Jakože živ je farao, nevyjdete odtud, dokud sem nepřijde váš nejmladší bratr.
Gn 42:16 Vyšlete jednoho z vás, aby ho přivedl; vy zůstanete v poutech. Tak budou vaše výpovědi ověřeny, mluvíte-li pravdu. Když ne, jakože živ je farao, jste vyzvědači."
Gn 42:17 A vsadil je společně na tři dny do vazby.
Gn 42:18 Třetího dne jim Josef řekl: "Toto udělejte a zůstanete naživu. Bojím se Boha.
Gn 42:19 Jestliže jste poctiví, zůstane jeden z vás spoután ve vězení; ostatní půjdete a donesete obilí, aby vaše rodiny nehladověly.
Gn 42:20 Svého nejmladšího bratra přiveďte ke mně; tak se prokáže pravdivost vašich výpovědí a nezemřete." I učinili tak.
Gn 42:21 A řekli si navzájem: "Jistě jsme se provinili proti svému bratru; viděli jsme jeho tíseň, když nás prosil o smilování, ale nevyslyšeli jsme ho. Proto jsme přišli do tísně teď my."
Gn 42:22 Rúben jim odpověděl: "Cožpak jsem vám neříkal, abyste se na tom hochovi neprohřešovali? Neposlechli jste, a teď jsme voláni za jeho krev k odpovědnosti."
Gn 42:23 Nevěděli, že jim Josef rozumí, neboť s nimi mluvil skrze tlumočníka.
Gn 42:24 Josef se od nich odvrátil a zaplakal. Pak se k nim obrátil a mluvil s nimi. Potom z nich vybral Šimeóna a před jejich očima ho spoutal.
Gn 42:25 Nato dal příkaz, aby naplnili jejich měchy obilím, vrátili každému do jeho pytle stříbro a dali jim potravu na cestu. Učinili tak.
Gn 42:26 Bratři naložili nakoupené obilí na osly a odjeli.
Gn 42:27 Když pak na místě, kde nocovali, rozvázal jeden z nich pytel, aby dal svému oslu obrok, uviděl své stříbro navrchu v žoku.
Gn 42:28 Zvolal na bratry: "Mé stříbro je tady! Zde v žoku!" Zůstali jako bez sebe, roztřásli se a říkali jeden druhému: "Co nám to jen Bůh učinil?"
Gn 42:29 Když přišli k svému otci Jákobovi do kenaanské země, pověděli mu všechno, co je potkalo:
Gn 42:30 "Ten muž, pán země, mluvil s námi tvrdě a měl nás za vyzvědače.
Gn 42:31 Říkali jsme mu, že jsme poctiví lidé, že nejsme vyzvědači,
Gn 42:32 že nás bylo dvanáct bratrů, synů našeho otce; jeden, ten že už není, a nejmladší že je teď u otce v kenaanské zemi.
Gn 42:33 Ale ten muž, pán země, odvětil: »Že jste poctiví, poznám podle toho: Jednoho ze svých bratrů necháte u mne. Vezměte obilí, aby vaše rodiny nehladověly, a jděte.
Gn 42:34 Svého nejmladšího bratra pak přiveďte ke mně. Tak poznám, že nejste vyzvědači, že jste poctiví. Potom vám vašeho bratra vydám a můžete v zemi volně obchodovat.«"
Gn 42:35 Když vyprazdňovali pytle, našel každý ve svém pytli váček se stříbrem. Jakmile oni i otec spatřili váčky se stříbrem, padla na ně bázeň.
Gn 42:36 Otec Jákob jim řekl: "Připravujete mě o děti. Nemám Josefa ani Šimeóna, a Benjamína mi chcete vzít. To všechno na mne dolehlo!"
Gn 42:37 Nato Rúben svému otci pravil: "Můžeš usmrtit dva z mých synů, jestliže ti Benjamína nepřivedu. Svěř mi ho, já ti ho přivedu zpátky!"
Gn 42:38 Ale on řekl: "Můj syn s vámi do Egypta nesestoupí. Jeho bratr je mrtev, zůstal sám. Kdyby na cestě, kterou se budete ubírat, přišel o život, uvalili byste na mé šediny žal a přivedli mě do podsvětí.
Gn 43:1 Hlad těžce doléhal na zemi dále.
Gn 43:2 Když spotřebovali obilí, které dovezli z Egypta, řekl jim otec: "Nakupte nám znovu trochu potravy."
Gn 43:3 Juda odvětil: "Ten muž nás důrazně varoval a prohlásil: »Mou tvář nespatříte, nebude-li s vámi váš bratr.«
Gn 43:4 Jsi-li ochoten pustit s námi našeho bratra, sestoupíme do Egypta a nakoupíme ti potravu.
Gn 43:5 Nejsi-li však ochoten ho pustit, nesestoupíme. Ten muž nám přece řekl: »Mou tvář nespatříte, nebude-li s vámi váš bratr.«"
Gn 43:6 Izrael se otázal: "Proč jste jednali vůči mně tak bezohledně a pověděli tomu muži, že máte ještě bratra?"
Gn 43:7 Odvětili: "Ten muž se nás neodbytně vyptával na nás a na náš rod. Ptal se: »Je ještě naživu váš otec? Máte ještě bratra?« Pověděli jsme mu jen to, nač se přímo zeptal. Což jsme vůbec mohli tušit, že řekne: »Přiveďte svého bratra dolů«?"
Gn 43:8 Potom se na otce Izraele obrátil Juda: "Pusť toho chlapce se mnou, ať můžeme jít. Tak zůstaneme naživu a nezemřeme - ani my ani ty ani naši maličcí.
Gn 43:9 Já sám se za něho zaručuji, můžeš mě volat k odpovědnosti. Jestli ti ho nepřivedu a nepostavím před tebe, prohřešil jsem se proti tobě na celý život.
Gn 43:10 Vždyť kdybychom nebyli otáleli, mohli jsme už být dvakrát zpátky."
Gn 43:11 Otec Izrael jim řekl: "Když to tak musí být, učiňte toto: Vezměte si do nádob něco opěvovaných vzácností země a doneste je dolů tomu muži jako dar: trochu mastixu a trochu medu, ladanum a masti, pistácie a mandle.
Gn 43:12 Vezměte s sebou dvojnásobnou částku stříbra a stříbro, které vám bylo vráceno do žoků, osobně vraťte; snad to byl omyl.
Gn 43:13 Vezměte i svého bratra a hned se navraťte k tomu muži.
Gn 43:14 Sám Bůh všemohoucí ať vás obdaří před tváří toho muže slitováním, aby propustil vašeho druhého bratra i Benjamína. Teď zůstanu úplně bez dětí!"
Gn 43:15 Ti muži tedy vzali onen dar, vzali s sebou dvojnásobnou částku stříbra a Benjamína, vydali se na cestu, sestoupili do Egypta a postavili se před Josefem.
Gn 43:16 Když Josef spatřil, že Benjamín je s nimi, řekl správci svého domu: "Uveď ty muže do domu, poraz hned dobytče a připrav je, neboť ti muži budou jíst v poledne se mnou."
Gn 43:17 Muž udělal, co mu Josef řekl, a uvedl je do jeho domu.
Gn 43:18 Ale ti muži se báli, že byli uvedeni do domu Josefova, a říkali si: "To jsme předvedeni kvůli tomu stříbru, které nám bylo posledně vráceno do žoků. Teď se na nás vyřítí, přepadnou nás a zajmou nás i s našimi osly jako otroky."
Gn 43:19 Proto přistoupili k muži, který byl správcem Josefova domu, a ve dveřích domu se s ním domlouvali.
Gn 43:20 Říkali: "Dovol, pane; my jsme sem posledně sestoupili, abychom nakoupili potravu.
Gn 43:21 Když jsme vstoupili do noclehárny, rozvázali jsme žoky. A hle, každý měl své stříbro ve svém žoku navrchu, v plné váze. Vracíme je tedy osobně zpět.
Gn 43:22 Přinesli jsme s sebou ještě jiné stříbro, abychom nakoupili potravu. Nevíme, kdo nám vložil naše stříbro do žoků."
Gn 43:23 Ale on řekl: "Upokojte se, nic se nebojte. Bůh váš a Bůh vašeho otce vám dal do žoků ten skrytý poklad. Vaše stříbro jsem přece přijal." A vyvedl k nim Šimeóna.
Gn 43:24 Když správce uvedl ty muže do Josefova domu, dal jim vodu, aby si umyli nohy, a jejich oslům dal obrok.
Gn 43:25 Oni zatím připravili dar pro Josefa, až v poledne přijde; slyšeli totiž, že tam mají stolovat.
Gn 43:26 Jakmile Josef vkročil do domu, přinesli mu tam svůj dar a klaněli se mu až k zemi.
Gn 43:27 Zeptal se jich, jak se jim vede, a otázal se: "Zdalipak se vede dobře vašemu