Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha SirachovcovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 22. prosince, 2024
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir]
ješ dobro, uvaž, komu je prokazuješ,
Sir 12:2 Znalost moudrosti komu byla zjevena? Její bohaté zkušenosti kdo pochopil? pak za svá dobrodiní sklidíš vděk.
Sir 12:3 Prokazuj dobro zbožnému a dočkáš se odměny; pokud ne od něho, tedy od Nejvyššího.
Sir 12:4 Nedočká se dobra, kdo setrvává ve zlu, ani ten, kdo neprokazuje milosrdenství.
Sir 12:5 Dávej zbožnému a neujímej se hříšníka.
Sir 12:6 Pokornému prokazuj dobro, ale svévolníkovi nic nedávej, odepři mu i jeho chléb a nic mu nedávej, aby tak nad tebou nezískal vládu. Postihlo by tě dvojnásobné zlo za všechno dobré, co bys mu byl prokázal.
Sir 12:7 Vždyť i Nejvyšší má v nenávisti hříšníky a svévolníky po zásluze potrestá.
Sir 12:8 Dobrým dávej,
ale hříšných se neujímej.
Sir 12:9 Máš-li se dobře, sotva objevíš pravého přítele, ale povede-li se ti zle, nepřítel se neutají.
Sir 12:10 Daří-li se člověku dobře, mají jeho nepřátelé zármutek, stane-li se mu něco zlého, odtáhne se od něho i přítel.
Sir 12:11 Nevěř nikdy svému nepříteli; jako rez sžírá kov, tak působí jeho zloba.
Sir 12:12 I kdyby se ponížil a chodil shrbený, dávej si pozor a chraň se ho; chovej se k němu jako ten, kdo čistí zrcadlo, a poznáš, že rez ho nepřestává ničit.
Sir 12:13 Nestav ho sobě po bok, aby tě nesvrhl a nezaujal tvé místo; neposazuj ho po své pravici, aby nezatoužil po tvém křesle. Nakonec pochopíš má slova, ale mými výstrahami budeš pozdě varován.
Sir 12:14 Kdo bude litovat zaklínače, že ho uštkl had, a všechny ty, kdo si zahrávají s šelmami?
Sir 12:15 Právě tak se stane člověku , který se spolčuje s hříšníkem a zaplétá se do jeho špatností.
Sir 12:16 Chvíli sice s tebou zůstane,
Sir 12:17 Nebudeš-li mít zřítelnici, budeš připraven o světlo, nedostalo-li se ti poznání, nevychloubej se schopnostmi . ale jakmile zakolísáš, nechá tě na holičkách.
Sir 12:18 Na svých rtech má nepřítel jen sladkost, ale ve svém srdci zatím promýšlí, jak tě srazit do bláta. Nepřítel může mít v očích i slzy, ale dáš-li mu příležitost, neštítí se prolít krev.
Sir 12:19 Potká-li tě někde pohroma, bude tam dřív než ty, zdánlivě připraven ti pomoci, ale ve skutečnosti, aby ti podrazil nohu.
Sir 12:20 Bude potřásat hlavou, tleskat rukama, hodně bude vzdychat i svou tvář měnit.
Sir 13:1 Kdo se dotýká smůly, umaže se, a kdo vyhledává společenství nadutce, připodobní se mu.
Sir 13:2 Břemeno, které je nad tvé síly , nezvedej, a nespolčuj se s bohatším a silnějším, než jsi sám . Cožpak vydrží hliněná nádoba vedle kovového kotle? Sotva na něj narazí, rozbije se.
Sir 13:3 Boháč spáchá křivdu a přidává k ní urážky, chudák aby se za utrpěnou křivdu ještě omlouval.
Sir 13:4 Dokud jsi
boháčovi k užitku, projevuje o tebe zájem, ale jakmile se octneš v nouzi, nezná tě.
Sir 13:5 Pokud něco vlastníš, přiživuje se u tebe a ožebračí tě, sám se však o nic nepřičiní.
Sir 13:6 Když bude od tebe něco potřebovat, začne s přetvářkou. Bude se na tebe usmívat a tvářit se povzbudivě, bude s tebou úlisně mluvit a ptát se: „Nepotřebuješ něco?“
Sir 13:7 Bude tě zahanbovat svou pohostinností, dokud tě jaksepatří neožebračí, aby se ti nakonec vysmál. Když tě později uvidí, přejde kolem tebe a bude nad tebou jen potřásat hlavou.
Sir 13:8 Dej pozor a nedej se svést, abys pro svou hloupost nezažil ponížení.
Sir 13:9 Když tě k sobě pozve vladař, dělej okolky, a s tím větším naléháním tě bude zvát.
Sir 13:10 Nevnucuj se a nebudeš odehnán, ale ani se příliš nedrž zpátky, aby se na tebe nezapomnělo.
Sir 13:11 Nechtěj mluvit s mocným jako se sobě rovným a nedůvěřuj jeho vemlouvavým slovům; neboť svým povídáním tě bude zkoušet, a čím více se bude usmívat, tím hlouběji tě bude provrtávat pohledem.
Sir 13:12 Je nemilosrdný a nedrží slovo, nezastaví se ani před týráním a vězněním.
Sir 13:13 Chraň se ho a dávej si dobrý pozor, neboť se pohybuješ na pokraji záhuby.
Sir 13:14 Uslyšíš-li to ve spánku, probuď se, celým svým životem miluj Hospodina a vzývej ho pro svou spásu.
Sir 13:15 Každý živočich miluje sobě podobného a každý člověk svého bližního.
Sir 13:16 Všechno tvorstvo se sdružuje podle svého druhu a člověk přilne k sobě rovnému.
Sir 13:17 Jak může být vlk ve spolku s beránkem? Stejně tak je tomu s hříšníkem a zbožným.
Sir 13:18 Jak může být mír mezi hyenou a psem? A jak mohou žít spolu v míru bohatý a chudý?
Sir 13:19 V pustině jsou kořistí lvů divocí osli a podobně pastvou boháčů jsou chudáci.
Sir 13:20 Pyšný si oškliví poníženost a stejně tak si boháč oškliví chudáka.
Sir 13:21 Když zakolísá bohatý, najde podporu u přátel, upadne-li ubožák, přátelé ho ještě odkopnou.
Sir 13:22
Když boháč zavrávorá, podepře ho mnoho pomocníků, a když prořekne, co nemá říkat, ospravedlní ho. Když však chudý zavrávorá, ještě ho napadnou, a když mluví rozumně, nepopřejí mu sluchu.
Sir 13:23 Boháč jen promluví, a všichni hned zmlknou, a co řekne, vynášejí až do nebe. Chudák promluví, a už se ptají: „Co je to za člověka?“ A když zakopne, ještě ho postrčí.
Sir 13:24 Bohatství je dobré, pokud na něm nelpí hřích, a chudoba je špatná jen v ústech svévolníků.
Sir 13:25 Srdce mění tvář člověka buď k dobrému, nebo ke zlému.
Sir 13:26 Veselá tvář je znamením srdce, které se obírá dobrými věcmi, ale vymýšlet přísloví vyžaduje úporné přemýšlení.
Sir 14:1 Blaze člověku, který se neprohřešil svými ústy a nezakusil trýzeň zármutku pro své hříchy.
Sir 14:2 Blaze tomu, koho neobviňuje svědomí a kdo neztratil naději.
Sir 14:3 Skrblíkovi není bohatství k ničemu dobrému a nač je majetek závistivci?
Sir 14:4 Kdo hromadí a sám sobě utrhuje, hromadí pro jiné, a jeho poklady prohýří cizí.
Sir 14:5 Kdo je na sebe zlý, na koho bude dobrý? Nebude mít radost ani ze svého majetku.
Sir 14:6 Není horšího člověka než ten, kdo nepřeje sám sobě; v tom je odplata za jeho špatnost.
Sir 14:7 I když udělá něco dobrého, udělá to proto, že se zapomněl, ale nakonec ukáže svou špatnost.
Sir 14:8 Zlý je ten, kdo se dívá nepřejícím okem, odvrací tvář a lidi přehlíží.
Sir 14:9 Oko chamtivce nemá dost na svém podílu a nepřejícná nespravedlnost činí duši vyprahlou.
Sir 14:10 Zlé oko závidí i chléb a vidí nouzi na svém stole.
Sir 14:11 Synu, když něco máš, využij to k vlastnímu dobru, přitom však Hospodinu přinášej oběti, jak se sluší.
Sir 14:12 Pamatuj, že smrt nepočká a smlouva s podsvětím ti nebyla odhalena.
Sir 14:13 Dříve než skonáš, prokazuj dobro příteli a podle svých možností mu s ochotou dávej.
Sir 14:14 Nezbavuj se dobrodiní, které ti nabízí den, a díl toho, po čem právem toužíš, ať tě nemine.
Sir 14:15
Cožpak nezanecháš plody své námahy jinému a což nebudou výsledky tvé dřiny rozděleny losem?
Sir 14:16 Dávej i ber, dopřávej si podle chuti, vždyť v podsvětí žádné rozkoše nenajdeš.
Sir 14:17 Všechno tvorstvo zvetší jako oděv; od věků platí výrok: „Určitě zemřeš.“
Sir 14:18 Jako listí rašící na košatém stromu, kde jedno opadá a druhé vypučí, je stejné i pokolení z masa a krve; jedno skonává, zatímco druhé se rodí.
Sir 14:19 Každé lidské dílo podléhá rozpadu a pomíjí, a kdo na něm pracoval, odejde s ním.
Sir 14:20 Blaze člověku, který hloubá o moudrosti a rozumu užívá k přemýšlení,
Sir 14:21 který v nitru promýšlí její cesty a uvažuje nad tím, co v sobě skrývá.
Sir 14:22 Vyjdi za ní jako stopař a číhej na jejích cestách!
Sir 14:23 Kdo nahlíží do oken moudrosti a u jejích dveří naslouchá,
Sir 14:24 kdo se utáboří blízko jejího domu, kdo zarazí stanový kolík u jejích zdí
Sir 14:25 a těsně u ní postaví svůj stan, ten spočine v přístřeší dobra,
Sir 14:26 svěří své děti do její ochrany, bude nocovat pod jejími větvemi,
Sir 14:27 chráněn proti žáru, a spočine v její slávě.
Sir 15:1 Kdo se bojí Hospodina, bude toto vše dělat; kdo se přidrží Zákona, získá moudrost.
Sir 15:2 Ona mu vyjde vstříc jako matka, přijme ho jako mladá nevěsta.
Sir 15:3 Nasytí ho chlebem rozumnosti a napojí vodou moudrosti.
Sir 15:4 Opře se o ni a nezakolísá, spolehne na ni a nedojde pohanění.
Sir 15:5 Vyvýší jej nad jeho bližní a uprostřed shromáždění otevře mu ústa.
Sir 15:6 Rozjasní se veselím a ověnčí se jásotem a jako dědictví obdrží věčné jméno.
Sir 15:7 Ale lidé nerozumní moudrost nezískají a hříšníci ji ani nespatří.
Sir 15:8 Ona je daleko od pýchy a lháři na ni nevzpomenou.
Sir 15:9 Chvalozpěv nepatří do úst hříšníka, protože nepochází od Hospodina.
Sir 15:10 Jen v moudrosti může zaznět chvalozpěv a Hospodin jej bude provázet úspěchem.
Sir 15:11 Neříkej: „Hospodin zavinil, že jsem
odpadl,“ on přece nedělá to, co nenávidí.
Sir 15:12 Neříkej: „On mne zavedl na scestí,“ hříšníka přece nepotřebuje.
Sir 15:13 Hospodin má v nenávisti každou ohavnost, a nemají ji v lásce ani ti, kdo se ho bojí.
Sir 15:14 On sám na počátku stvořil člověka a ponechal mu možnost vlastního rozhodování.
Sir 15:15 Chceš-li, můžeš plnit přikázání a zachovávat věrnost podle libosti.
Sir 15:16 Vodu i oheň položil před tebe, vztáhni svou ruku, po čem chceš.
Sir 15:17 Před člověkem je život i smrt a bude mu dáno, co si vybere.
Sir 15:18 Neboť nesmírná je moudrost Hospodinova, je silný svou mocí a vidí všechno.
Sir 15:19 Jeho oči bdí nad těmi, kdo se ho bojí, žádný lidský skutek mu neunikne.
Sir 15:20 Nikomu nenařídil jednat svévolně ani nedal nikomu povolení hřešit.
Sir 16:1 Nedychti po množství nezdárných dětí a neraduj se ze svévolných synů.
Sir 16:2 I kdyby jich přibývalo, neraduj se z nich, není-li při nich bázeň před Hospodinem.
Sir 16:3 Neskládej naději v jejich život a nespoléhej na jejich množství; lepší je jeden bohabojný než tisíc svévolných , a je lépe zemřít bezdětný než mít svévolné děti.
Sir 16:4 Jediný rozumný může povznést město, zatímco pokolení svévolníků je může obrátit v poušť.
Sir 16:5 Mnoho takových věcí jsem viděl na vlastní oči a k sluchu se mi doneslo leccos ještě hroznějšího.
Sir 16:6 Proti shromáždění hříšníků vyšlehne oheň a proti vzpurnému pronárodu vzplane hněv.
Sir 16:7 Nebylo odpuštěno ani pradávným obrům, když se vzbouřili v celé své síle.
Sir 16:8 Neušetřil ty, mezi nimiž pobýval Lot, zhnusili se mu svou pýchou.
Sir 16:9 Nesmiloval se nad pronárodem, který propadl záhubě, nad těmi, kdo byli vyhnáni pro své hříchy.
Sir 16:10 A stejně tak nad šestkrát stotisíci putujících, kteří se srotili v zatvrzelosti svého srdce.
Sir 16:11 I kdyby tu byl jediný tvrdošíjný, bylo by divné, kdyby nebyl potrestán; u Boha je milosrdenství i hněv, je mocný nejen v
odpouštění, ale i když vyleje svůj hněv.
Sir 16:12 Jak mnohé je jeho milosrdenství, tak mnohé je i jeho kárání, člověka bude soudit podle jeho skutků.
Sir 16:13 Hříšník neuteče se svou kořistí a trpělivost zbožného nepřijde zkrátka.
Sir 16:14 Každému skutku milosrdenství dá Hospodin místo, každý dojde podle svých skutků odplaty.
Sir 16:15 Hospodin zatvrdil srdce faraónovo, aby ho nepoznal, aby jeho (= Boží) skutky se staly známými pod nebem.
Sir 16:16 Všemu stvoření se stalo jeho milosrdenství zjevným, když rozdělil světlo i temnotu mezi lidi.
Sir 16:17 Neříkej: „Skryji se před Hospodinem, kdo by si na mne tam nahoře vzpomněl? V lidském davu nebudu poznán, co je má duše proti nespočetnosti tvorstva?“
Sir 16:18 Hle, samo nebe i nebesa nebes, propast i země se budou při jeho navštívení třást.
Sir 16:19 Stejně i hory a z
Text bible pro den: Pondělí, 23. prosince, 2024
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir] áklady světa se zachvějí strachem, až na ně upře svůj zrak.
Sir 16:20 Ale o tom ať mysl nepřemýšlí, kdo by mohl porozumět Božím cestám?
Sir 16:21 Jako smršť, kterou člověk nevidí, i množství Božích skutků zůstane utajeno.
Sir 16:22 „Kdo bude ohlašovat jeho skutky spravedlnosti a kdo na ně bude čekat? Vždyť doba smlouvy je vzdálená.“
Sir 16:23 Jen omezenec takto uvažuje, jen člověk pošetilý a svedený může uvažovat tak hloupě.
Sir 16:24 Poslechni mne, synu, a uč se vědění; nakloň své srdce k mým slovům.
Sir 16:25 Odhalím ti dobře uvážené naučení a pečlivě tě obeznámím s věděním.
Sir 16:26 Podle Hospodinova záměru jsou tu jeho díla od počátku, jakmile je učinil, přidělil jim místa.
Sir 16:27 Uspořádal svá díla navěky, rozsah jejich vlády určil podle jejich druhů; nepodlehla hladu ani nezemdlela a nezanechala ani své práce.
Sir 16:28 Jedno neutlačuje druhé a Božímu slovu neodepřou poslušnost navěky.
Sir 16:29 A po tom všem Hospodin shlédl na zem a zahrnul ji svou dobrotou.
Sir 16:30 Její povrch zaplnil rozmanitým tvorstvem, a do ní se všechno zas vrací.
Sir
17:1 Hospodin stvořil člověka ze země a do ní ho zase navrací.
Sir 17:2 Vyměřil lidem omezenou délku života a dal jim moc nade vším, co je na zemi .
Sir 17:3 Podle své vůle je vybavil silou, učinil je takové, aby byli jeho vlastním obrazem.
Sir 17:4 Uložil všem tvorům, aby se člověka báli, jemu pak , aby panoval i nad šelmami a ptactvem.
Sir 17:5 Obdrželi od Hospodina do užívání pět činností; jako šestou jim daroval schopnost rozlišovat a jako sedmou slovo vykládající jeho činnosti.
Sir 17:6 Dal lidem jazyk a oči a uši, schopnost rozhodování a mysl k přemýšlení.
Sir 17:7 Naplnil je chápavostí a rozumností a ukázal jim, co je dobré a co zlé.
Sir 17:8 Svým okem bdí nad jejich srdci, aby jim předvedl velikost svých tvůrčích činů.
Sir 17:9 dal jim , aby se navěky chlubili jeho divy.
Sir 17:10 Budou tak opěvovat jeho svaté jméno a vyprávět o velikosti jeho díla.
Sir 17:11 Navíc jim dal vědění a Zákon jako životodárné dědictví.
Sir 17:12 Uzavřel s nimi věčnou smlouvu a oznámil jim svá ustanovení.
Sir 17:13 Na vlastní oči spatřili velikost jeho slávy a jejich uši uslyšely jeho slavný hlas.
Sir 17:14 Řekl jim: „Střezte se každého bezpráví,“ a každému z nich přikázal, jak jednat s bližním.
Sir 17:15 Jejich jednání leží před ním stále jako na dlani , neskryjí je před jeho pohledem.
Sir 17:16 Jejich cesty od mládí vedly ke zlému a nebyli s to změnit svá kamenná srdce v masitá.
Sir 17:17 Každému národu ustanovil správce, ale Izrael je podílem Hospodinovým.
Sir 17:18 jeho prvorozený, kterého živí kázní a jemuž uděluje světlo lásky a neopouští ho.
Sir 17:19 Všechny jejich skutky jsou před ním jasné jako slunce a on nepřestává sledovat jejich cesty.
Sir 17:20 Jejich nepravosti před ním nezůstanou skryty, Hospodin vidí všechny jejich hříchy.
Sir 17:21 Neboť Hospodin je dobrý a zná své tvorstvo, neopomíjí je ani neopouští, ale šetří je.
Sir 17:22 Milosrdný skutek člověka je u něho
jako pečetidlo; lidského dobrodiní si hledí jak zřítelnice svého oka .
Sir 17:23 Na konci povstane a všem odplatí, sešle odplatu na jejich hlavu.
Sir 17:24 Těm, kdo činí pokání, dopřává návratu, a povzbuzuje ty, kdo ztrácejí vytrvalost.
Sir 17:25 Obrať se k Hospodinu a zanech hříchů, pros ho a přestaň budit pohoršení.
Sir 17:26 Navrať se k Nejvyššímu a odvrhni od sebe nepravost, měj ve velké nenávisti každou ohavnost.
Sir 17:27 Kdo bude v podsvětí chválit Nejvyššího namísto těch, kdo jsou živi a vzdávají mu chválu?
Sir 17:28 Od mrtvého, který už není, chvála nezazní, jen živý a zdravý bude Hospodina chválit.
Sir 17:29 Jak velké je Hospodinovo milosrdenství a odpuštění pro ty, kteří se k němu obracejí!
Sir 17:30 Všechno dokázat není v možnostech lidí, vždyť člověk není nesmrtelný.
Sir 17:31 Což září něco víc než slunce? A přece i ono přestává svítit . A člověk , pouhé tělo a krev, přemýšlí jen o zlu.
Sir 17:32 Hospodin dohlíží na zástupy nebeských výšin, lidé však všichni jsou jen země a popel.
Sir 18:1 Ten, který je věčně živý, stvořil všechno.
Sir 18:2 Jediný Hospodin bude shledán spravedlivým.
Sir 18:3 Nikoho nezmocnil, aby objasňoval jeho skutky, kdo tedy prozkoumá jeho veliké činy?
Sir 18:4 Kdo změří sílu jeho velebnosti, kdo je schopen plně pochopit jeho slitovnost?
Sir 18:5 Nelze ubrat, nelze přidat, nelze prozkoumat podivuhodné skutky Hospodinovy.
Sir 18:6 Když člověk dospěje k jejich konci, je vlastně stále na začátku, a i když přestane, zůstává pořád bezradný.
Sir 18:7 Co je člověk a k čemu je? Co je na něm dobrého a co zlého?
Sir 18:8 Počet lidských dnů je nanejvýš sto let.
Sir 18:9 Jako kapka vody v moři a zrnko písku, tak je těch několik málo let v dnu věčnosti.
Sir 18:10 Proto Hospodin jednal s lidmi shovívavě a vylil na ně své slitování.
Sir 18:11 Viděl a shledal, že jejich konec je neblahý, proto znásobil své smírčí dílo.
Sir 18:12 Člověk se
slitovává nad svým bližním, ale Hospodin má slitování se všemi tvory: kárá, vychovává i poučuje a přivádí je k sobě zpět jako pastýř své stádo.
Sir 18:13 Slitovává se nad těmi, kdo se podřizují jeho kázni, kdo jsou připraveni poslouchat jeho ustanovení.
Sir 18:14 Synu, neposkvrňuj své dobré skutky a své dary neprovázej ponižujícími slovy.
Sir 18:15 Což rosa nemírní sluneční žár? Tak slovo může znamenat víc než obdarování.
Sir 18:16 Nevidíš, že vlídné slovo je dar nad dary? Obojího se dostává ušlechtilému člověku.
Sir 18:17 Hlupák namísto vděčnosti uráží a neochotný dar oči nerozjasní.
Sir 18:18 Uč se dřív, než budeš mluvit, a dřív než onemocníš, pečuj o své zdraví.
Sir 18:19 Dřív než dojde k soudu, zpytuj sám sebe a v hodině účtování dojdeš odpuštění.
Sir 18:20 Poniž se dříve, než onemocníš, a když jsi zhřešil, ukaž, že ses obrátil.
Sir 18:21 Nedej si překazit včasné splnění slibu, a nečekej s ospravedlněním až do smrti.
Sir 18:22 Rozmysli si dříve, než něco slíbíš, a nebuď jako člověk, který Hospodina jen pokouší.
Sir 18:23 Pamatuj, že v den skonání na tě dolehne Hospodinův hněv, až přijde čas trestu, on od tebe odvrátí svou tvář.
Sir 18:24 V době hojnosti pamatuj na dobu hladu, ve dnech bohatství pak na chudobu a strádání.
Sir 18:25 Čas se proměňuje od jitra do večera a před Hospodinem vše rychle ubíhá.
Sir 18:26 Moudrý člověk bude jednat ve všem obezřetně a v hříšných dobách se vyvaruje přestoupení.
Sir 18:27 Každý rozumný člověk se obeznámí s moudrostí, a vzdá chválu tomu, kdo ji nalezne.
Sir 18:28 Kdo jsou moudří, mají porozumění i pro mudrosloví a překypují přiléhavými průpověďmi.
Sir 18:29 Nehoň se za svými vášněmi, opanuj své choutky.
Sir 18:30 Popřeješ-li své duši rozkoš z vášně, vydá tě škodolibé radosti tvých nepřátel.
Sir 18:31 Nehledej potěšení ve velké rozmařilosti a nezavazuj se k účasti na ní,
Sir 18:32 neožebrač se hýřením za vypůjčené peníze, když
sám v měšci nic nemáš.
Sir 19:1 Dělník opilec nikdy nezbohatne, kdo podceňuje maličkosti, zakrátko přijde k úpadku.
Sir 19:2 Víno a ženy připraví moudrého o rozum, a kdo se chytne nevěstek, ztratí všechny zábrany.
Sir 19:3 Zmocní se ho hniloba a červi a opovážlivec bude odklizen.
Sir 19:4 Kdo ukvapeně důvěřuje, je lehkomyslný, a hříšník uškodí jen sám sobě.
Sir 19:5 Kdo se škodolibě raduje ze zlého , bude odsouzen.
Sir 19:6 kdo ovládá svůj jazyk, bude žít beze svárů.
Sir 19:7 Kdo nenávidí klevety, zakusí méně zla.
Sir 19:8 Nikdy nesvěřuj druhému, co ti bylo důvěrně sděleno, a nebude ti to nikdy na újmu.
Sir 19:9 Nemluv o tom před přítelem ani před nepřítelem. Pokud se mlčením neprohřešíš, nic důvěrného neodhaluj!
Sir 19:10 Neboť ten, kdo tě slyšel, dá si na tebe pozor a časem tě začne nenávidět.
Sir 19:11 Vyslechl jsi něco? Ať to zemře zároveň s tebou! Buď klidný, ono tě to neroztrhne.
Sir 19:12 Hlupák bude trpět kvůli slovu jako rodička při porodu.
Sir 19:13 Šíp vězící hluboko ve stehně, to je slovo v nitru hlupáka.
Sir 19:14 Příteli prozraď, co se o něm klevetí, třeba to neudělal. A pokud to udělal, ať se toho napříště vyvaruje.
Sir 19:15 Vyptej se bližního, zda to neřekl. A pokud to řekl, aby to neopakoval.
Sir 19:16 Vyptej se přítele, vždyť často jde o pomluvu, a nevěř každému slovu.
Sir 19:17 Leckdo uklouzne, ale ne ze zlé vůle, a kdo nezhřešil svým jazykem?
Sir 19:18 Vyptej se bližního, dřív než mu začneš vyhrožovat, dej průchod zákonu Nejvyššího bez hněvu.
Sir 19:19 Bázeň před Hospodinem je předpokladem přijetí, moudrost získá jeho lásku.
Sir 19:20 Znalost Hospodinových přikázání, toť výchova k životu, kdo činí, co se jemu líbí, budou sklízet ovoce stromu nesmrtelnosti.
Sir 19:21 Veškerá moudrost je v bázni před Hospodinem a ve vší té moudrosti jde o plnění Zákona.
Sir 19:22 Otrok, který řekne pánu: „Neudělám, co se ti líbí,“ i když to potom udělá,
popouzí k hněvu toho, kdo jej živí.
Sir 19:23 Moudrost nespočívá v rozumění zlu ani rozvážnost v radě hříšníků.
Sir 19:24 Je chytráctví, které je ohavností, pošetilý je, komu se nedostává moudrosti.
Sir 19:25 Lépe je mít méně rozumu a žít v bázni před Hospodinem než překypovat rozumností, a přitom přestupovat Zákon.
Sir 19:26 Je promyšlená vychytralost, která vede k bezpráví; někdo se stává nelítostným, aby mohl uplatnit své právo.
Sir 19:27 Je člověk nešlechetný, chodí shrbený a ve smutku, ale jeho nitro je plné falše:
Sir 19:28 zakrývá tvář, předstírá hluchotu, a když se nikdo nedívá, předejde tě.
Sir 19:29 I když mu nedostatek síly brání hřešit, jakmile najde první příležitost, bude se dopouštět zlých skutků.
Sir 19:30 Podle vzhledu se pozná člověk a podle výrazu tváře se pozná rozvážný.
Sir 19:31 Oděv člověka, jeho úsměv a chůze ukáží, jaký je.
Sir 20:1 Je výtka vyřčená v nepravý čas, a je mlčení, v němž se projeví rozumnost člověka.
Sir 20:2 Oč lepší je někomu domlouvat než se na něho osopit.
Sir 20:3 Kdo se přizná, ochrání se před zneuctěním.
Sir 20:4 Jako kleštěnec, který by chtěl zbavit dívku panenství, tak dopadne ten, kdo právo prosazuje násilím.
Sir 20:5 Někdo mlčí, a je shledán moudrým, jiný je nenáviděn pro svou upovídanost.
Sir 20:6 Někdo mlčí, protože nenachází odpověď, a jiný mlčí, protože zná vhodný čas.
Sir 20:7 Moudrý člověk bude mlčet, dokud nepřijde ta pravá chvíle, avšak nerozumný mluvka vždycky mluví v nepravý čas.
Sir 20:8 Kdo je upovídaný, vyslouží si opovržení, kdo zneužívá moc, vzbudí nenávist.
Sir 20:9 Někdo dochází úspěchu v neštěstí, někomu je zisk ke škodě.
Sir 20:10 Za svou štědrost nesklidí vždy dárce vděk, jindy přinese dar dvojnásobnou odměnu.
Sir 20:11 Honba za slávou přivodí někdy ponížení, někdo však z pokoření pozdvihne hlavu.
Sir 20:12 Někdo kupuje mnoho za málo, jiný to zaplatí sedminásobně.
Sir 20:13 Moudrý si získá
oblibu málo slovy, kdežto hlupáci nadarmo plýtvají zdvořilostmi.
Sir 20:14 Dar od pošetilce ti nepřinese užitek, vždyť on má velké oči:
Sir 20:15 daruje málo a mnoho o tom namluví, bude svá ústa otvírat jako vyvolavač; dnes půjčí, a zítra bude žádat zpět. Takový člověk je odporný.
Sir 20:16 Hlupák bude říkat: „Nemám přítele, ba ani vděk za svoje dobrodiní.
Sir 20:17 Kdo jedí můj chléb, zle o mně mluví.“ Kolikrát a jak mnozí se takovému vysmějí.
Sir 20:18 Je lépe uklouznou
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Úterý, 24. prosince, 2024
Kniha Sirachovcova
[zkr. = Sir]
t na dláždění nežli jazykem, k pádu zlých dochází naráz.
Sir 20:19 Nevychovanec je jako slovo nevhod vyřčené ; bude stále v ústech pošetilců.
Sir 20:20 Podobenství z úst hlupáka se nesetká s ohlasem, protože je pověděl v nepravý čas.
Sir 20:21 Někomu brání chudoba, aby hřešil, ale bude mít klid a nebude trápen výčitkami .
Sir 20:22 Někdo ničí sám sebe ze studu před lidmi , i před pošetilcem se bude ničit.
Sir 20:23 Někdo ze studu příteli něco slíbí a zbytečně si z něho udělá nepřítele.
Sir 20:24 Lež je hanebná poskvrna člověka, bude stále v ústech nepoctivých lidí .
Sir 20:25 Lepší je zloděj, než kdo soustavně lže, dědictvím obou však bude záhuba.
Sir 20:26 Lhář je zvyklý na hanbu a ostuda na něm lpí stále.
Sir 20:27 Moudrý se dostává svými sliby do popředí a rozumný muž se líbí velmožům.
Sir 20:28 Kdo obdělává půdu, navršuje svůj stoh, a kdo se líbí velmožům, dosáhne odpuštění nepravosti.
Sir 20:29 Pohostinnost a dary zaslepují oči moudrých a jako uzda v ústech umlčují káravá slova .
Sir 20:30 Skrytá moudrost a zakopaný poklad – k čemu je to obojí užitečné?
Sir 20:31 Lepší je člověk, který skrývá svou hloupost, než člověk, který skrývá svou moudrost.
Sir 21:1 Synu, zhřešil jsi? Už to nedělej a za své dřívější hříchy pros o odpuštění !
Sir 21:2 Před hříchem utíkej jako před hadem, přiblížíš-li se, uštkne tě. Jeho zuby jsou jako zuby lva, rozsápou duše lidí.
Sir 21:3 Jako dvojsečný meč je každá
svévole, na ránu jí způsobenou není léku.
Sir 21:4 Zastrašování a povýšenost připraví člověka o bohatství, tak zpustne dům pyšného.
Sir 21:5 Prosba z úst chudého dolehne až k uším Hospodinovým a jeho soud přichází rychle.
Sir 21:6 Kdo nenávidí pokárání, jde ve stopách hříšníků, kdo se však bojí Hospodina, obrátí se v srdci.
Sir 21:7 Mluvka se pozná zdaleka, rozvážný však ví, kdy uklouzl.
Sir 21:8 Kdo staví svůj dům z cizího majetku, jako by na zimu sbíral kameny.
Sir 21:9 Chumáč koudele je shromáždění svévolníků, nakonec zajdou v plamenech ohně.
Sir 21:10 Cesta hříšníků je dlážděna kameny, ale na jejím konci je propast podsvětí.
Sir 21:11 Kdo zachovává Zákon, je pánem svého myšlení, a v bázni před Hospodinem vrcholí moudrost.
Sir 21:12 Kdo není chytrý, nedá se ničemu naučit, ale je zchytralost, jež plodí plno hořkosti.
Sir 21:13 Poznání moudrého stoupá jako záplava a jeho rada je jako životodárný pramen.
Sir 21:14 Nitro hlupáka je jako roztříštěná nádoba, žádné vědomosti neudrží.
Sir 21:15 Když chápavý uslyší moudrou řeč, pochválí ji a doplní. Uslyšel ji zhýralec, znelíbila se mu a odhodil ji za hlavu.
Sir 21:16 Vyprávění pošetilce je jako cestování s břemenem, rozhovor s rozumným je potěšením.
Sir 21:17 Ve shromáždění budou vyhledávána slova z úst rozumného a bude se o nich v srdci uvažovat.
Sir 21:18 Moudrost je hlupákovi jako zbořený dům a znalosti nerozumného jsou jen změtí slov.
Sir 21:19 Výchova je pošetilci jako okovy na nohou a jako pouta na jeho pravici.
Sir 21:20 Když se směje hlupák, činí to hlasitě, avšak chytrý muž se sotva tiše usměje.
Sir 21:21 Rozumnému je výchova jako zlatý šperk a jako náramek na pravém zápěstí.
Sir 21:22 Hlupákova noha se žene rychle do domu, ale člověk zkušený vstupuje s ostychem.
Sir 21:23 Pošetilec dveřmi nahlíží do domu, ale člověk vychovaný zůstane stát venku.
Sir 21:24 Naslouchat za dveřmi je lidská nevychovanost, rozumný
člověk takovou nečestnost těžce snáší.
Sir 21:25 Rty cizinců budou vyprávět o cizích věcech, ale ústa rozumných váží každé slovo.
Sir 21:26 Ústa hlupáků odhalují jejich srdce, srdce moudrých ovládá jejich ústa.
Sir 21:27 Zlořečí-li svévolník satanovi, zlořečí sám sobě.
Sir 21:28 Klevetník poskvrňuje sám sebe a tam, kde bydlí, bude v nenávisti.
Sir 22:1 Lenoch se podobá pokálenému kamenu, každý si odplivne nad jeho odporností.
Sir 22:2 Lenoch se podobá hromádce hnoje, každý, kdo jej zvedne, otřepe ruku.
Sir 22:3 Je hanba být otcem nevychovaného syna; narození dcery znamená újmu.
Sir 22:4 Rozumná dcera získá jako dědictví manžela, ale nehodná způsobí zármutek tomu, kdo ji zplodil.
Sir 22:5 Nestoudná dělá hanbu otci i manželu, u obou bude v pohrdání.
Sir 22:6 Jako hudba v čase zármutku je hovor v nevhodnou chvíli; důtky a kázeň jsou v každé době výrazem moudrosti.
Sir 22:7 Děti, které vedou dobrý život a mají co jíst, přikryjí nízký původ vlastních rodičů.
Sir 22:8 Děti, které chvástavě pohrdají vším a jsou nevychované, poskvrňují ušlechtilý původ své rodiny.
Sir 22:9 Kdo učí hlupáka, jako by slepoval střepy anebo budil spáče z hlubokého spánku.
Sir 22:10 Kdo se domlouvá s hlupákem, jako by hovořil s ospalcem; ten se nakonec zeptá: „Co je?“
Sir 22:11 Naříkej nad mrtvým, že pozbyl světla, nad hlupákem plač, že se mu nedostává rozumu. Nad mrtvým neplač tak hořce, neboť došel odpočinutí, ale život hlupáka oplakávej , vždyť je horší než smrt.
Sir 22:12 Nářek nad mrtvým trvá sedm dní, ale nad svévolným hlupákem po všechny dny jeho života.
Sir 22:13 S pošetilcem nenadělej mnoho řečí a k nerozumnému nechoď! Varuj se ho, abys neměl těžkosti a tvá pověst neutrpěla, až se s ním střetneš! Vyhni se mu a najdeš klid a nebudeš znechucen jeho ztřeštěností.
Sir 22:14 Co může být těžší než olovo? Může mít jiné jméno než „hlupák“?
Sir 22:15 Lehčím břemenem je písek, sůl i kus železa než člověk
bez rozumu.
Sir 22:16 Vazba trámů pevně pojící stavbu ani při zemětřesení nepovolí; tak i srdce zpevněné promyšlenou úvahou se v danou chvíli nebude bát.
Sir 22:17 Srdce, které je upevněno rozumným myšlením, je jako ozdoba z malty na hladké stěně.
Sir 22:18 Jako kůly postavené na výšině neodolají větru, tak neodolá děsivým představám zbabělé srdce hlupáka při jeho rozhodování.
Sir 22:19 Z poraněného oka vytrysknou slzy, ze zraněného srdce vzejde zkušenost.
Sir 22:20 Kdo hází kamením po ptácích, plaší je, kdo uráží přítele, zničí přátelství.
Sir 22:21 Jestliže jsi vytasil meč na přítele, neztrácej naději, neboť je možno přátelství obnovit.
Sir 22:22 Jestliže sis otevřel ústa na přítele, neboj se, neboť je možné smíření. Ale před potupou a pýchou, před vyzrazeným tajemstvím a zákeřnou ranou uteče každý přítel.
Sir 22:23 Získej si důvěru bližního, když je v nouzi, abys byl spolu s ním naplněn jeho štěstím. V čas soužení u něho vytrvej, abys měl podíl na jeho dědictví.
Sir 22:24 Oheň se napřed projevuje kouřením z komína a dýmem, podobně nadávky se objevují před krveprolitím.
Sir 22:25 Nebudu mít strach chránit přítele a neobrátím se k němu zády.
Sir 22:26 Potká-li mě kvůli němu něco zlého, každý, kdo to uslyší, bude se mít před ním na pozoru.
Sir 22:27 Kdo postaví stráž před má ústa a mé rty uzavře pečetí obezřetnosti, aby nepřivodily můj pád a můj jazyk aby mne nezahubil?
Sir 23:1 Hospodine, Otče a vládce mého života, neponechávej mne jejich záměru a nedopusť, abych jejich přičiněním padl.
Sir 23:2 Kdo ovládne mou mysl kázní a mé srdce moudrým káráním, aby nešetřily má provinění a mé hříchy aby nezůstaly bez trestu?
Sir 23:3 Aby se má provinění nemnožila a mé hříchy nenarůstaly, abych nepadl před protivníky a aby se nade mnou neradoval můj nepřítel?
Sir 23:4 Hospodine, Otče a Bože mého života, nedovol, aby se mé oči dívaly pohrdavě,
Sir 23:5 a odvrať ode mne žádostivost.
Sir
23:6 Dychtění po ženě a po obcování s ní ať se mě nezmocní, nevydávej mě nestoudnému chtíči.
Sir 23:7 Děti, slyšte poučení o kázni úst; kdo je bude zachovávat, nikdy nebude polapen.
Sir 23:8 Hříšník bývá postižen kvůli svým řečem, nactiutrhač i nadutec kvůli nim přicházejí k úrazu.
Sir 23:9 Nezvykej svá ústa, aby přísahala, vyslovovat jméno Svatého ať se ti nestane návykem.
Sir 23:10 Jako otrok, který je při výslechu bez ustání bičován, neujde podlitinám, tak i ten, kdo přísahá a stále se dovolává Boha , nebude od hříchu očištěn.
Sir 23:11 Člověk, který často přísahá, dopouští se mnoha nepravostí a důtky se z jeho domu nevytratí. Když se proviní, hřích na něm ulpí , nedbá-li toho, zhřeší dvojnásob; přísahá-li křivě, nebude ospravedlněn, a jeho dům se naplní pohromami.
Sir 23:12 Jsou řeči, které zasluhují smrt, kéž se nevyskytují mezi potomstvem Jákobovým! Ať je toto všechno od zbožných vzdáleno, jinak se budou válet v hříších.
Sir 23:13 Nezvykej svá ústa na sprostou nevychovanost, neboť používá hříšných slov.
Sir 23:14 Pamatuj na svého otce i matku, když zasedáš mezi velmoži, aby ses před nimi nezapomněl a nezvykl si jednat pošetile. Pak by sis raději přál, aby ses nikdy nenarodil, a proklínal bys den svého zrození.
Sir 23:15 Člověk, který si zvykl na potupné řeči, bude v nich pokračovat po všechny své dny.
Sir 23:16 Dvě věci rozmnožují hříchy a třetí přivodí odplatu.
Sir 23:17 Duše rozpálená vášní je jako hořící oheň, nezhasne, dokud jím není pohlcena. Člověk, který smilní proti vlastnímu tělu, nepřestane, dokud ho oheň nestráví. Smilníkovi je každý chléb příjemný, nepoleví, dokud nezemře.
Sir 23:18 Člověk, který opouští vlastní lože, si v duchu říká: „Kdo mě uvidí? Obklopuje mě tma a stěny mě ukrývají. Nikdo mě nevidí, tak čeho se bát? Nejvyšší na moje hříchy nevzpomene.“
Sir 23:19 Z lidských očí má strach a přitom zapomíná, že oči Hospodinovy jsou tisíckrát jasnější než slunce, že se dívají
na všechny cesty lidí a pronikají i do nejskrytějších míst.
Sir 23:20 Všechno mu bylo známo, dřív než stvořil svět , a stejně tak, když vše bylo dokonáno.
Sir 23:21 Takový člověk bude potrestán na ulicích města, bude chycen tam , kde se toho nejméně naděje.
Sir 23:22 Tak se stane i ženě, která byla nevěrná svému muži a s cizím přivedla mu na svět dědice.
Sir 23:23 Předně, že neuposlechla zákon Nejvyššího, za druhé, že se provinila na svém muži, za třetí, že smilnila v cizoložství a přivedla na svět děti od cizího muže.
Sir 23:24 Taková žena bude pranýřována před shromážděním a její děti budou podrobeny vyšetřování.
Sir 23:25 Její děti nezapustí kořeny, její ratolesti nepřinesou plody.
Sir 23:26 Zanechá po sobě památku, jež bude připomínána s kletbami, a její potupa nebude nikdy vymazána.
Sir 23:27 Ti, kdo po ní zůstanou, poznají, že není nic lepšího než bázeň před Hospodinem, a nic sladšího, než dbát na Hospodinova přikázání.
Sir 24:1 Moudrost bude chválit sama sebe a uprostřed svého lidu dojde oslavy.
Sir 24:2 Ve shromáždění Nejvyššího otevře svá ústa a promluví před jeho zástupy:
Sir 24:3 „Vyšla jsem z úst Nejvyššího a jako mlha jsem zahalila zemi.
Sir 24:4 Na výsostech jsem přebývala, můj trůn je na sloupu oblakovém.
Sir 24:5 Obvod nebes jsem sama obešla a prošla i nejhlubší propasti.
Sir 24:6 Ve vlnách moře i po celé zemi a v každém lidu a národu jsem vládla,
Sir 24:7 mezi těmi všemi jsem hledala odpočinek a toho, v jehož dědictví bych mohla přebývat.
Sir 24:8 Tehdy mi Stvořitel všehomíra dal příkaz, ten, který i mne stvořil a našel místo pro můj stan, mi řekl: ‚V Jákobovi přebývej a v Izraeli měj své dědictví!‘
Sir 24:9 Před počátkem věků mě stvořil a nepominu navěky.
Sir 24:10 Ve svatém stanu jsem před ním vykonávala službu, a tak jsem se na Sijónu pevně usadila.
Sir 24:11 Našel mi tak příbytek ve městě, které si zamiloval, v Jeruzalémě vykonávám svou moc.
Sir
24:12 V lidu plném slávy jsem zapustila kořeny, v podí