Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 4. kniha MojžíšovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Středa, 14. února, 2024
4. kniha Mojžíšova
[zkr. = Nm]
te se ničeho, co je jejich, abyste nebyli smeteni spolu se všemi jejich hříchy."
Nm 16:27 I vyklidili okolí příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova. Dátan a Abíram však vyšli a postavili se u vchodu do svých stanů se svými ženami, syny a dětmi.
Nm 16:28 Mojžíš řekl: "Podle toho poznáte, že mě poslal Hospodin, abych činil všechny tyto skutky, a že nedělám nic z vlastní vůle:
Nm 16:29 Jestliže tito lidé zemřou, jako umírá každý člověk, a postihne je obecný lidský úděl, neposlal mě Hospodin.
Nm 16:30 Jestliže však Hospodin stvoří něco mimořádného a půda rozevře svůj chřtán a pohltí je se vším, co je jejich, takže sestoupí zaživa do podsvětí, poznáte, že tito muži znevážili Hospodina."
Nm 16:31 Sotva to všechno domluvil, rozpoltila se pod nimi půda,
Nm 16:32 země otevřela svůj chřtán a pohltila je i jejich obydlí a všechny lidi, kteří byli s Kórachem, i všechen majetek.
Nm 16:33 Sestoupili do podsvětí zaživa se vším, co bylo jejich, a země se nad nimi zavřela; zmizeli zprostředku shromáždění.
Nm 16:34 Celý Izrael, který byl kolem nich, při jejich křiku utekl. Řekli si: "Aby i nás země nepohltila."
Nm 16:35 Od Hospodina pak vyšlehl oheň a pozřel těch dvě stě padesát mužů přinášejících kadidlo.
Nm 17:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Nm 17:2 "Řekni Eleazarovi, synu kněze Árona, ať vynese ze spáleniště kadidelnice, neboť jsou svaté, a oheň z nich dej rozmetat opodál.
Nm 17:3 Z kadidelnic těch, kteří pro svůj hřích přišli o život, se udělají tepané pláty k obložení oltáře; přinesli je před Hospodina, a proto jsou svaté; budou pro Izraelce znamením."
Nm 17:4 Kněz Eleazar tedy vzal měděné kadidelnice, které přinesli ti, kdo byli spáleni, a vytepali z nich obložení k oltáři
Nm 17:5 jako výstražnou připomínku pro Izraelce, aby nikdo nepovolaný, kdo by nepocházel z potomstva Áronova, nepřistupoval a nechtěl pálit před Hospodinem kadidlo, nebo dopadne jako Kórach a jeho skupina, jak mu to řekl Hospodin prostřednictvím Mojžíše.
Nm 17:6 Druhého dne reptala celá pospolitost Izraelců proti Mojžíšovi a Áronovi: "Vy jste příčinou smrti Hospodinova lidu."
Nm 17:7 Když se však pospolitost shromáždila proti Mojžíšovi a Áronovi a obrátili se k stanu setkávání, hle, přikryl jej oblak a ukázala se Hospodinova sláva.
Nm 17:8 I šel Mojžíš s Áronem před stan setkávání.
Nm 17:9 Hospodin k Mojžíšovi promluvil:
Nm 17:10 "Vzdalte se od této pospolitosti! Chci s nimi rázně skoncovat." Tu padli oba na tvář
Nm 17:11 a Mojžíš řekl Áronovi: "Vezmi kadidelnici, dej do ní oheň z oltáře a vlož kadidlo a rychle jdi k pospolitosti. Vykonej za ně smírčí obřady, neboť již vyšlehl od Hospodina hrozný hněv, pohroma již začala."
Nm 17:12 Áron vzal kadidelnici, jak mu řekl Mojžíš, a běžel doprostřed shromáždění. Ale pohroma v lidu již začala. Zapálil kadidlo, aby vykonal smírčí obřady za lid.
Nm 17:13 Postavil se mezi mrtvé a živé a pohroma se zastavila.
Nm 17:14 Mrtvých při té pohromě bylo čtrnáct tisíc sedm set, kromě mrtvých v případě Kórachově.
Nm 17:15 Pak se Áron vrátil k Mojžíšovi ke vchodu do stanu setkávání. Pohroma byla zastavena.
Nm 17:16 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Nm 17:17 "Mluv k Izraelcům a vezmi od nich po holi za každý otcovský rod, od všech předáků dvanáct holí za jejich otcovské rody. Jméno každého napíšeš na jeho hůl.
Nm 17:18 Áronovo jméno napíšeš na hůl Léviho; za každého představitele otcovského rodu bude jedna hůl.
Nm 17:19 Uložíš je do stanu setkávání před schránu svědectví, tam, kde se s vámi setkávám.
Nm 17:20 Hůl muže, kterého vyvolím, vypučí. Tak zkrotím reptání Izraelců, kteří proti vám reptají."
Nm 17:21 Mojžíš k Izraelcům promluvil a všichni jejich předáci mu odevzdali dvanáct holí, za každého předáka po holi za jeho otcovský rod; Áronova hůl byla uprostřed mezi jejich holemi.
Nm 17:22 Mojžíš uložil hole ve stanu svědectví před Hospodinem.
Nm 17:23 Když pak nazítří Mojžíš vešel do stanu svědectví, hle, Áronova hůl za dům Léviho vypučela, vyrazilo poupě, rozkvetl květ a dozrály mandle.
Nm 17:24 Všechny hole vynesl Mojžíš od Hospodina ke všem Izraelcům, aby to viděli, a každý si vzal svou hůl.
Nm 17:25 Hospodin řekl Mojžíšovi: "Dones Áronovu hůl zpátky před schránu svědectví, aby byla opatrována jako znamení pro vzpurné. Tak skoncuješ s jejich reptáním proti mně a nezemřou."
Nm 17:26 I učinil Mojžíš přesně tak, jak mu Hospodin přikázal.
Nm 17:27 Ale Izraelci řekli Mojžíšovi: "Ach, zajdeme, zhyneme, my všichni zhyneme.
Nm 17:28 Každý, kdo se jen přiblíží k Hospodinovu příbytku, zemře. Máme snad do jednoho zhynout?"
Nm 18:1 Hospodin řekl Áronovi: "Ty a s tebou tvoji synové i celý tvůj rod budete odpovědni za každou nepravost ve svatyni; ty a s tebou tvoji synové budete odpovědni za každou nepravost svého kněžství.
Nm 18:2 Také svým bratřím, pokolení Léviho, kmenu svého otce, dovolíš, aby přistupovali s tebou. Přidruží se k tobě a budou ti přisluhovat, kdežto ty a s tebou tvoji synové budete před stanem svědectví.
Nm 18:3 Budou držet stráž u tebe i stráž při celém stanu. Ale k předmětům ve svatyni a k oltáři se nepřiblíží, aby nezemřeli ani oni ani vy.
Nm 18:4 Přidruží se k tobě a budou držet stráž při stanu setkávání a konat při stanu veškerou službu. Nikdo nepovolaný se k vám nepřiblíží.
Nm 18:5 Budete držet stráž při svatyni a stráž při oltáři, aby už na Izraelce nedolehl hrozný hněv.
Nm 18:6 Já sám jsem vzal vaše bratry lévijce z Izraelců pro vás jako dar, jako darované Hospodinu, aby vykonávali službu při stanu setkávání.
Nm 18:7 Ty však a s tebou tvoji synové budete dbát na své kněžské povinnosti ve všem, co se týká oltáře i služby uvnitř před oponou; tam budete sloužit. Vaši kněžskou službu vám dávám darem. Kdyby se přiblížil někdo nepovolaný, zemře."
Nm 18:8 Hospodin promluvil k Áronovi: "Hle, dávám ti na starost své oběti pozdvihování; dávám je provždy platným nařízením tobě i tvým synům jako příděl ze všech svatých darů Izraelců.
Nm 18:9 Z nejsvětějších darů, z toho, co nepřijde na oheň, ti bude patřit toto: všechny jejich obětní dary při každé jejich oběti přídavné i při každé jejich oběti za hřích a za vinu, které mi budou dávat; nejsvětější dary budou patřit tobě a tvým synům.
Nm 18:10 Na velesvatém místě je budeš jíst; bude je jíst každý mužského pohlaví; svaté patří tobě.
Nm 18:11 Toto bude tvoje: oběť pozdvihování z jejich darů. Při všech obětech podávání, přinášených Izraelci, dávám ji tobě a s tebou i tvým synům a dcerám provždy platným nařízením; smí je jíst každý, kdo je v tvém domě čistý.
Nm 18:12 Dávám ti všechen nejlepší čerstvý olej a všechen nejlepší mošt a obilí, jejich prvotiny, které budou odevzdávat Hospodinu.
Nm 18:13 Tvoje budou rané plody ze všeho, co bude v jejich zemi, co budou přinášet Hospodinu; smí je jíst každý, kdo je v tvém domě čistý.
Nm 18:14 Tvé bude i všechno, co je v Izraeli postiženo klatbou.
Nm 18:15 Všechno, co z veškerého tvorstva otvírá lůno a co se přináší v oběť Hospodinu, jak z lidí, tak z dobytka, bude tvoje; avšak prvorozené z lidí bezpodmínečně vyplatíš, také vyplatíš prvorozené z nečistého dobytka.
Nm 18:16 Budeš je vyplácet od stáří jednoho měsíce; výplatné se bude vyměřovat ve stříbře: pět šekelů podle váhy určené svatyní; jeden šekel je dvacet zrn.
Nm 18:17 Nebudeš vyplácet jen prvorozené ze skotu nebo prvorozené z ovcí či z koz; je to svaté. Jejich krví pokropíš oltář a jejich tuk obrátíš v obětní dým. To je ohnivá oběť, libá vůně pro Hospodina.
Nm 18:18 Jejich maso bude tvoje, stejně jako jsou tvoje hrudí z oběti podávání a pravá kýta.
Nm 18:19 Všechny oběti pozdvihování svatých darů, které pozdvihují Izraelci k Hospodinu, dávám tobě a s tebou i tvým synům a dcerám provždy platným nařízením. Je to smlouva potvrzená solí, provždy platná před Hospodinem pro tebe i pro tvé potomstvo."
Nm 18:20 Hospodin řekl Áronovi: "V jejich zemi nebudeš mít mezi nimi dědictví ani podíl. Tvůj podíl i tvé dědictví uprostřed Izraelců jsem já.
Nm 18:21 Léviovcům dávám v Izraeli za dědictví všechny desátky za jejich službu, neboť oni konají službu při stanu setkávání.
Nm 18:22 Izraelci ať se už ke stanu setkávání nepřibližují, aby se neobtížili hříchem a nezemřeli.
Nm 18:23 Službu při stanu setkávání budou konat pouze lévijci; sami budou odpovědni za každou svou nepravost. To je provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení. A nebudou mít uprostřed Izraelců dědictví.
Nm 18:24 Zato dávám lévijcům za dědictví desátky Izraelců, které pozdvihují k Hospodinu v oběť pozdvihování. Proto jsem jim řekl, že nebudou mít uprostřed Izraelců dědictví."
Nm 18:25 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Nm 18:26 "Mluv k lévijcům a řekni jim: Když převezmete od Izraelců desátky, které vám od nich dávám do dědictví, budete z nich pozdvihovat v oběť Hospodinu desátý díl z desátku.
Nm 18:27 To vám bude uznáno za vaši oběť pozdvihování, jako by šlo o obilí z humna a o šťávu z lisu.
Nm 18:28 Tak budete pozdvihovat také vy oběť pozdvihování Hospodinu, totiž ze všech svých desátků, které od Izraelců přijmete, a z nich odevzdáte Hospodinovu oběť pozdvihování knězi Áronovi.
Nm 18:29 Ze všech darů vám náležejících budete pozdvihovat každou oběť pozdvihování Hospodinu, svatý díl ze všeho nejlepšího.
Nm 18:30 Dále jim řekneš: Když budete pozdvihovat to nejlepší z nich, bude to lévijcům uznáno jako výtěžek z humna a lisu.
Nm 18:31 Smíte to jíst spolu se svými rodinami kdekoli, neboť to je vaše mzda za vaši službu při stanu setkávání.
Nm 18:32 Neobtížíte se hříchem, když z toho budete pozdvihováním oddělovat to nejlepší, neznesvětíte svaté dary Izraelců a nezemřete."
Nm 19:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:
Nm 19:2 "Toto je nařízení zákona, které přikázal Hospodin: Mluv k Izraelcům, ať k tobě přivedou červenohnědou krávu bez vady a bez poskvrny, na niž dosud nebylo vloženo jho.
Nm 19:3 Předáte ji knězi Eleazarovi; ten ji vyvede ven z tábora a za jeho přítomnosti bude poražena.
Nm 19:4 Kněz Eleazar potom nabere na prst trochu její krve a sedmkrát stříkne krví směrem ke stanu setkávání.
Nm 19:5 Kráva pak před jeho očima bude spálena; spálí se její kůže i maso a krev včetně výmětů.
Nm 19:6 Potom vezme kněz cedrové dřevo s yzopem a karmínovým barvivem a hodí je na spalovanou krávu.
Nm 19:7 Až si kněz vypere roucha a omyje se celý vodou, může vejít do tábora, ale bude nečistý až do večera.
Nm 19:8 I ten, kdo ji spaluje, vypere si ve vodě roucha, celý se omyje vodou a bude nečistý až do večera.
Nm 19:9 Někdo čistý sebere popel ze spálené krávy a uloží jej na čisté místo venku za táborem. Tam se bude uchovávat pro pospolitost Izraelců, pro přípravu očistné vody k očišťování od hříchu.
Nm 19:10 I ten, kdo sebere popel z krávy, vypere si roucha a bude nečistý až do večera. To bude provždy platné nařízení pro Izraelce i pro hosta, který pobývá mezi nimi:
Nm 19:11 Kdo by se dotkl kteréhokoli mrtvého člověka, bude nečistý po sedm dní.
Nm 19:12 Třetího a sedmého dne se bude tou vodou očišťovat od hříchu a bude čistý. Jestliže se však nebude očišťovat od hříchu třetího a sedmého dne, nebude čistý.
Nm 19:13 Každý, kdo by se dotkl mrtvého, člověka, který zemřel, a neočistil by se od hříchu, poskvrní Hospodinův příbytek. Takový bude z Izraele vyobcován, neboť nebyl pokropen očistnou vodou; je nečistý, jeho nečistota na něm zůstává lpět.
Nm 19:14 Toto je řád: Když ně
Text bible pro den: Čtvrtek, 15. února, 2024
4. kniha Mojžíšova
[zkr. = Nm] kdo zemře ve stanu, každý, kdo do toho stanu vstoupí, a každý, kdo v tom stanu je, bude nečistý po sedm dní.
Nm 19:15 Také každá otevřená nádoba, pokud na ní není přivázána poklice, bude nečistá.
Nm 19:16 Každý, kdo se na poli dotkne skoleného mečem nebo mrtvého anebo lidských kostí či hrobu, bude nečistý po sedm dní.
Nm 19:17 Pro nečistého vezmou trochu prachu z krávy spálené k očišťování od hříchu a na něj se do nádoby nalije čerstvá voda.
Nm 19:18 Někdo čistý vezme yzop, smočí v té vodě a stříkne na stan, na všechno nádobí i na všechny lidi, kteří tam jsou, i na toho, kdo se dotkl kostí nebo skoleného anebo mrtvého či hrobu.
Nm 19:19 Třetího a sedmého dne stříkne čistý na nečistého, a tak jej očistí sedmého dne od hříchu. Ten si vypere roucho, omyje se vodou a večer bude čistý.
Nm 19:20 Když se někdo znečistí a od hříchu se neočistí, bude vyobcován ze shromáždění, neboť poskvrnil Hospodinovu svatyni; nebyl pokropen očistnou vodou, je nečistý.
Nm 19:21 To jim bude provždy platné nařízení. Ten, kdo bude stříkat očistnou vodou, vypere si roucha, a kdo se dotkne očistné vody, bude nečistý až do večera.
Nm 19:22 Také vše, čeho se dotkne nečistý, bude nečisté, i člověk, který se ho dotkne, bude nečistý až do večera."
Nm 20:1 Celá pospolitost Izraelců dorazila v prvním měsíci na poušť Sin. Lid se usadil v Kádeši. Tam zemřela Mirjam a byla tam i pochována.
Nm 20:2 Pospolitost neměla vody. Proto se srotili proti Mojžíšovi a Áronovi.
Nm 20:3 Lid se dal s Mojžíšem do sváru. Naříkali: "Kéž bychom byli také zahynuli, když zahynuli naši bratří před Hospodinem!
Nm 20:4 Proč jste zavedli Hospodinovo shromáždění na tuto poušť? Abychom tu pomřeli, my i náš dobytek?
Nm 20:5 Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abyste nás uvedli na toto zlé místo? Na místo, kde nelze sít obilí ani pěstovat fíky nebo vinnou révu či granátová jablka, ba není tady ani voda k napití."
Nm 20:6 I odešli Mojžíš a Áron od shromáždění ke vchodu do stanu setkávání a padli na tvář. Tu se jim ukázala Hospodinova sláva.
Nm 20:7 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
Nm 20:8 "Vezmi hůl, svolej spolu se svým bratrem Áronem pospolitost a před jejich očima promluvte ke skalisku, ať vydá vodu. Vyvedeš jim tak vodu ze skaliska a napojíš pospolitost i jejich dobytek."
Nm 20:9 Mojžíš tedy vzal hůl, která byla před Hospodinem, jak mu přikázal.
Nm 20:10 I svolal Mojžíš s Áronem shromáždění před skalisko. Řekl jim: "Poslyšte, odbojníci! To vám z tohoto skaliska máme vyvést vodu?"
Nm 20:11 Nato Mojžíš pozdvihl ruku, dvakrát udeřil svou holí do skaliska a vytryskl proud vody, takže se napila pospolitost i jejich dobytek.
Nm 20:12 Hospodin však Mojžíšovi a Áronovi řekl: "Protože jste mi neuvěřili, když jste měli před syny Izraele dosvědčit mou svatost, neuvedete toto shromáždění do země, kterou jim dám."
Nm 20:13 To jsou Vody Meríba (to je Vody sváru), protože se Izraelci přeli s Hospodinem; on však mezi nimi prokázal svou svatost.
Nm 20:14 Mojžíš vyslal z Kádeše posly k edómskému králi se žádostí: "Toto praví tvůj bratr Izrael: Ty znáš všechny útrapy, které nás potkaly.
Nm 20:15 Naši otcové sestoupili do Egypta. V Egyptě jsme sídlili po dlouhý čas. Egypťané však s námi i s našimi otci nakládali zle.
Nm 20:16 Úpěli jsme k Hospodinu a on nás vyslyšel. Seslal svého posla a vyvedl nás z Egypta. A tak jsme v Kádeši, v městě na pomezí tvého území.
Nm 20:17 Nech nás prosím projít tvou zemí. Nepotáhneme přes pole ani vinice a nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou a neodbočíme napravo ani nalevo, dokud neprojdeme tvým územím."
Nm 20:18 Ale Edóm mu řekl: "Mou zemí procházet nebudeš, jinak proti tobě vytáhnu s mečem."
Nm 20:19 Izraelci mu odpověděli: "Potáhneme po silnici. Jestliže budeme pít tvou vodu, my nebo náš dobytek, zaplatíme ji. O nic jiného nejde, než abychom mohli pěšky projít."
Nm 20:20 Edóm zase odmítl: "Procházet nebudeš." A vytáhl proti němu s početným lidem a s velkou mocí.
Nm 20:21 Tak odmítl Edóm povolit Izraeli průchod svým územím, a Izrael se mu vyhnul.
Nm 20:22 Z Kádeše táhli dál a celá pospolitost Izraelců dorazila k hoře Hóru.
Nm 20:23 Na hoře Hóru na pomezí edómské země řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi:
Nm 20:24 "Áron bude připojen ke svému lidu a nevejde do země, kterou dám Izraelcům, protože jste jednali vzpurně proti mému rozkazu při Vodách sváru.
Nm 20:25 Vyveď Árona a jeho syna Eleazara vzhůru na horu Hór.
Nm 20:26 Svlékni Áronovi jeho roucho a oblec do něho jeho syna Eleazara. Áron bude připojen k svému lidu, zemře tam."
Nm 20:27 Mojžíš vykonal, co mu přikázal Hospodin. Před očima celé pospolitosti vystoupili na horu Hór.
Nm 20:28 Mojžíš svlékl Áronovi jeho roucho a oblékl do něho jeho syna Eleazara. I zemřel tam Áron na vrcholu hory. Mojžíš s Eleazarem s hory pak sestoupili.
Nm 20:29 Když celá pospolitost spatřila, že Áron zesnul, celý dům izraelský Árona oplakával po třicet dní.
Nm 21:1 Když uslyšel aradský král, Kenaanec sídlící v Negebu, že Izrael přichází cestou z Atárímu, dal se s Izraelem do boje a některé z nich zajal.
Nm 21:2 Tu se Izrael zavázal Hospodinu slibem: "Jestliže skutečně vydáš do mých rukou tento lid, zničím jejich města jako klatá."
Nm 21:3 Hospodin Izraele vyslyšel a Kenaance mu vydal. Vyhubil je i s jejich městy jako klaté a nazval to místo Chorma (to je Klatbě propadlé).
Nm 21:4 Z hory Hóru táhli dál cestou k Rákosovému moři, aby obešli edómskou zemi. Avšak lid propadl na té cestě malomyslnosti
Nm 21:5 a mluvil proti Bohu a proti Mojžíšovi: "Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abyste nás na poušti umořili? Vždyť tu není chléb ani voda! Tato nuzná strava se nám už protiví."
Nm 21:6 I poslal Hospodin na lid ohnivé hady. Ti lid štípali, takže v Izraeli mnoho lidí pomřelo.
Nm 21:7 Lid přišel k Mojžíšovi a přiznával: "Zhřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě. Modli se k Hospodinu, aby nás těch hadů zbavil." Mojžíš se tedy za lid modlil.
Nm 21:8 Hospodin Mojžíšovi řekl: "Udělej si hada Ohnivce a připevni ho na žerď. Když se na něj kterýkoli uštknutý podívá, zůstane naživu."
Nm 21:9 Mojžíš tedy udělal bronzového hada a připevnil ho na žerď. Jestliže někoho uštkl had a on pohlédl na hada bronzového, zůstal naživu.
Nm 21:10 Izraelci táhli dál a utábořili se v Obótu.
Nm 21:11 Pak vytáhli z Obótu a utábořili se v Ijé-abárímu, na poušti ležící na východ od Moábu.
Nm 21:12 Odtud táhli dál a utábořili se v úvalu Zeredu.
Nm 21:13 Odtud táhli dál a utábořili se na druhé straně Arnónu, na poušti vycházející z emorejského území; Arnón je totiž moábskou hranicí mezi Moábem a Emorejci.
Nm 21:14 Proto se říká v Knize Hospodinových bojů: "Přemohl Vahéba v bouři i úvaly, Arnón
Nm 21:15 a sráz úvalů, který spadá tam, co sídlí Ar, který se dotýká pomezí moábského."
Nm 21:16 Odtud táhli do Beéru. To je Beér (neboli Studna), kde řekl Hospodin Mojžíšovi: "Shromáždi lid a já jim dám vodu."
Nm 21:17 Tehdy zpíval Izrael tuto píseň: "Vytryskni, studnice! Zazpívejte o ní!
Nm 21:18 Studnici kopali velmožové, hloubili ji urození z lidu palcátem a svými holemi." A z pouště táhli do Matany,
Nm 21:19 z Matany do Nachalíelu, z Nachalíelu do Bamótu,
Nm 21:20 z Bamótu do údolí v poli Moábském při vrcholu Pisgy, který vyčnívá nad pustinou Ješímónem.
Nm 21:21 Izrael vyslal k emorejskému králi Síchonovi posly se vzkazem:
Nm 21:22 "Chtěl bych projít tvou zemí. Neodbočíme do polí ani do vinic a nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou, dokud neprojdeme tvým územím."
Nm 21:23 Síchon však Izraeli svým územím projít nedovolil, ale shromáždil všechen svůj lid a vytáhl proti Izraeli na poušť. Dorazil do Jahsy a bojoval s Izraelem.
Nm 21:24 Izrael ho však pobil ostřím meče a obsadil jeho zemi od Arnónu po Jabok až k Amónovcům; hranice Amónovců byla totiž pevná.
Nm 21:25 Izrael zabral všechna tato města. Tak se Izrael usadil ve všech emorejských městech i v Chešbónu a ve všech jeho vesnicích.
Nm 21:26 Chešbón byl totiž městem Síchona, krále emorejského. Ten bojoval proti někdejšímu moábskému králi a odňal z jeho rukou všechnu jeho zemi až k Arnónu.
Nm 21:27 Proto říkají průpovídkáři: "Vejděte do Chešbónu! Pěkně je vystavěno a opevněno Síchonovo město!
Nm 21:28 Avšak oheň vyšlehne z Chešbónu, plamen ze Síchonovy tvrze, pozře Ar Moábský, baaly posvátných návrší Arnónu.
Nm 21:29 Běda tobě, Moábe, jsi ztracen, lide Kemóšův! Učinil z jeho synů utečence, z jeho dcer zajatkyně Síchona, krále Emorejců.
Nm 21:30 Ale my jsme jim vrhli los. Zanikl Chešbón po Díbón, zpustošili jsme jej po Nófach, tam u Médeby."
Nm 21:31 Tak se Izrael usadil v emorejské zemi.
Nm 21:32 Mojžíš pak poslal zvědy, aby prošli Jaezer. Dobyli jeho vesnice a podrobili si Emorejce, kteří tam byli.
Nm 21:33 Nato se obrátili a vystoupili cestou k Bášanu. Bášanský král Óg vytáhl se vším svým lidem k boji proti nim do Edreí.
Nm 21:34 Hospodin však řekl Mojžíšovi: "Neboj se ho, neboť ho vydám do tvých rukou se vším jeho lidem i s jeho zemí. Naložíš s ním, jako jsi naložil se Síchonem, králem emorejským, sídlícím v Chešbónu."
Nm 21:35 A pobili ho i s jeho syny a všechen jeho lid, takže nikdo nevyvázl, a jeho zemi obsadili.
Nm 22:1 Izraelci táhli dál a utábořili se v Moábských pustinách v Zajordání naproti Jerichu.
Nm 22:2 Balák, syn Sipórův, viděl všechno, co učinil Izrael Emorejcům.
Nm 22:3 Moáb se velmi obával toho lidu, že je ho tak mnoho, Moáb měl z Izraelců hrůzu.
Nm 22:4 Proto řekl Moáb midjánským starším: "Teď toto společenství spase všechno kolem nás, jako spásá vůl zeleň na poli." Toho času byl Balák, syn Sipórův, moábským králem.
Nm 22:5 Ten vyslal posly k Bileámovi, synu Beórovu, do Petóru, který je nad Řekou, do země příslušníků jeho lidu, aby ho takto pozvali: "Hle, z Egypta vyšel lid a pokryl povrch země; usazuje se naproti mně.
Nm 22:6 Pojď nyní prosím a proklej mi tento lid, neboť je zdatnější nežli já. Snad ho pak porazím a vyženu ze země. Vím, že komu ty požehnáš, je požehnán, a koho ty prokleješ, je proklet."
Nm 22:7 Moábští a midjánští starší šli s odměnou pro věštce v rukou. Přišli k Bileámovi a vyřídili mu Balákova slova.
Nm 22:8 Vybídl je: "Tuto noc přenocujte zde; dám vám odpověď, až ke mně promluví Hospodin." Moábští velmožové zůstali tedy u Bileáma.
Nm 22:9 Bůh přišel k Bileámovi a řekl: "Kdo jsou ti muži u tebe?"
Nm 22:10 Bileám odpověděl Bohu: "Poslal je ke mně moábský král Balák, syn Sipórův, se vzkazem:
Nm 22:11 »Hle, z Egypta vyšel lid a pokryl povrch země. Pojď nyní a zatrať mi jej, snad ho v boji přemohu a vyženu ho.«"
Nm 22:12 Bůh však Bileámovi poručil: "Nepůjdeš s nimi a neprokleješ ten lid, neboť je požehnaný!"
Nm 22:13 Ráno Bileám vstal a řekl Balákovým velmožům: "Jděte do své země. Hospodin odmítl pustit mě s vámi."
Nm 22:14 Moábští velmožové se vydali na cestu, přišli k Balákovi a řekli: "Bileám odmítl s námi jít."
Nm 22:15 Balák tedy poslal znovu velmože, ve větším počtu a váženější než předchozí.
Nm 22:16 Přišli k Bileámovi a řekli mu: "Toto praví Balák, syn Sipórův: Nijak se nerozpakuj ke mně přijít.
Nm 22:17 Převelice tě poctím a učiním vše, co mi řekneš. Jen pojď a zatrať mi ten lid!"
Nm 22:18 Bileám však Balákovým služebníkům odpověděl: "I kdyby mi Balák dal dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit rozkaz Hospodina, svého Boha, a učinit cokoli, ať malého nebo velkého.
Nm 22:19 Přesto prosím zůstaňte zde i této noci, ať zvím, co bude Hospodin dále se mno
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 16. února, 2024
4. kniha Mojžíšova
[zkr. = Nm]
u mluvit."
Nm 22:20 V noci přišel Bůh k Bileámovi a řekl mu: "Když ti muži tě přišli pozvat, jdi s nimi. Ale budeš dělat jenom to, co ti poručím."
Nm 22:21 Bileám tedy ráno vstal, osedlal svou oslici a jel s moábskými velmoži.
Nm 22:22 Vzplanul Bůh hněvem, že jede, a Hospodinův posel se mu postavil do cesty jako protivník. On pak jel na své oslici a byli s ním dva jeho mládenci.
Nm 22:23 Oslice spatřila Hospodinova posla, jak stojí v cestě s taseným mečem v ruce, uhnula z cesty a šla polem. Bileám oslici bil, aby ji zase zavedl na cestu.
Nm 22:24 Tu se postavil Hospodinův posel na pěšinu mezi vinicemi, kde byly zídky z obou stran.
Nm 22:25 Oslice spatřila Hospodinova posla, přitiskla se ke zdi, přitiskla ke zdi i Bileámovu nohu a on ji znovu bil.
Nm 22:26 Hospodinův posel opět přešel a postavil se v soutěsce, kde nebylo možno uhnout napravo ani nalevo.
Nm 22:27 Oslice spatřila Hospodinova posla a klekla pod Bileámem. Bileám vzplanul hněvem a bil oslici holí.
Nm 22:28 Tu otevřel Hospodin oslici ústa a ona řekla Bileámovi: "Co jsem ti udělala, že mě již potřetí biješ?"
Nm 22:29 Bileám oslici odpověděl: "Protože si ze mne děláš blázny! Mít v ruce meč, byl bych tě už zabil."
Nm 22:30 Oslice Bileámovi odpověděla: "Což nejsem tvá oslice, na níž jezdíš odjakživa až do dneška? Udělala jsem ti někdy něco takového?" Řekl: "Ne."
Nm 22:31 I sňal Hospodin clonu z Bileámových očí a on spatřil Hospodinova posla, jak stojí v cestě s taseným mečem v ruce. Poklonil se a padl na tvář.
Nm 22:32 Hospodinův posel mu řekl: "Proč jsi svou oslici už třikrát bil? Hle, to já jsem vyšel jako tvůj protivník, protože mám tu cestu za pochybenou.
Nm 22:33 Oslice mě spatřila a vyhnula se mi, teď už potřetí. Kdyby se mi nevyhnula, byl bych tě věru zabil a ji nechal naživu."
Nm 22:34 Bileám odvětil Hospodinovu poslu: "Zhřešil jsem. Nevěděl jsem, že ty ses mi postavil do cesty. Avšak jestliže se ti to nelíbí, vrátím se zpátky."
Nm 22:35 Hospodinův posel odpověděl Bileámovi: "Jdi s těmi muži, ale nebudeš mluvit nic než to, co já budu mluvit k tobě." Bileám tedy šel s Balákovými velmoži.
Nm 22:36 Sotva Balák uslyšel, že Bileám přichází, vyšel mu vstříc do moábského města, které leží při Arnónu na samých hranicích.
Nm 22:37 Balák řekl Bileámovi: "Copak jsem pro tebe neposílal naléhavě a nezval tě? Proč jsi ke mně nepřišel? Což tě nejsem s to náležitě uctít?"
Nm 22:38 Bileám odpověděl Balákovi: "Teď jsem k tobě přišel. Budu však vůbec s to něco promluvit? Budu moci mluvit jen to, co mi vloží do úst Bůh."
Nm 22:39 Pak šel Bileám s Balákem a přišli do Kirjat-chusótu.
Nm 22:40 Balák dal připravit k obětním hodům skot a brav a poslal pro Bileáma i pro velmože, kteří byli s ním.
Nm 22:41 Za jitra pak vzal Balák Bileáma a vyvedl ho na Baalova posvátná návrší. Odtamtud bylo vidět zadní voj lidu.
Nm 23:1 Bileám řekl Balákovi: "Vybuduj zde sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů."
Nm 23:2 Balák učinil, oč ho Bileám požádal. Pak Balák s Bileámem obětovali na každém oltáři býka a berana.
Nm 23:3 Bileám řekl Balákovi: "Postav se u své zápalné oběti a já půjdu, snad se Hospodin se mnou setká. Co mi ukáže, to ti oznámím." Potom odešel na holé návrší.
Nm 23:4 A Bůh se s Bileámem setkal. Ten mu řekl: "Připravil jsem sedm oltářů a obětoval jsem na každém oltáři býka a berana."
Nm 23:5 I vložil Hospodin Bileámovi do úst slovo a řekl: "Vrať se k Balákovi a mluv takto!"
Nm 23:6 Vrátil se tedy k němu a on stál u své zápalné oběti se všemi moábskými velmoži.
Nm 23:7 I pronesl svou průpověď: "Z Aramu přivedl mě Balák, z východních hor moábský král: Pojď mi proklít Jákoba, pojď zaklínat Izraele!
Nm 23:8 Jak mám zatratit, když Bůh nezatracuje? Jak mám zaklínat, když Hospodin nezaklíná?
Nm 23:9 Vidím ho z temene skal, z pahorků na něj hledím: Je to lid, který přebývá odděleně, nepočítá se mezi pronárody.
Nm 23:10 Kdo sečte prach Jákobův, kdo spočítá byť jen čtvrtinu Izraele? Kéž umřu smrtí lidí přímých, kéž je můj konec jako jeho!"
Nm 23:11 Tu se Balák na Bileáma osopil: "Cos mi to provedl? Vzal jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a ty jen žehnáš!"
Nm 23:12 On však odpověděl: "Což nemusím dbát toho, abych mluvil, co mi vkládá do úst Hospodin?"
Nm 23:13 Balák mu řekl: "Pojď prosím se mnou na jiné místo, odkud bys jej viděl. Uvidíš zase jen jeho zadní voj, neuvidíš jej celý. Zatratíš mi jej odtamtud."
Nm 23:14 Vzal ho na pole hlídek, na vrchol Pisgy; vybudoval sedm oltářů a obětoval na každém oltáři býka a berana.
Nm 23:15 Bileám řekl Balákovi: "Postav se zde u své zápalné oběti, já se pokusím setkat s Hospodinem tamto."
Nm 23:16 A Hospodin se setkal s Bileámem. Vložil mu do úst slovo a řekl: "Vrať se k Balákovi a mluv takto!"
Nm 23:17 Když k němu přišel, on stál u své zápalné oběti a s ním moábští velmožové. Balák se ho tázal: "Co mluvil Hospodin?"
Nm 23:18 I pronesl svou průpověď: "Nuže, slyš, Baláku! Pozorně mi naslouchej, Sipórův synu!
Nm 23:19 Bůh není člověk, aby lhal, ani lidský syn, aby litoval. Zdali řekne, a neučiní, promluví, a nedodrží?
Nm 23:20 Hle, dostal jsem úkol žehnat. On dal požehnání a já to nezvrátím.
Nm 23:21 Nehledí na kouzla proti Jákobovi, nedbá těch, kdo přejí bídu Izraeli. Hospodin, jeho Bůh, je s ním, hlaholí to v něm královským holdem.
Nm 23:22 Bůh, který jej vyvedl z Egypta, je mu jako rohy jednorožců.
Nm 23:23 Proti Jákobovi není zaklínadla, proti Izraeli není věštby. Od tohoto času bude hlásáno o Jákobovi, zvěstováno o Izraeli, co mu Bůh prokázal.
Nm 23:24 Jaký to lid! Povstává jako lvice, zvedá se jako lev. Neulehne, dokud nezhltne úlovek, dokud nevypije krev skolených!"
Nm 23:25 Balák řekl Bileámovi: "Když jej nemůžeš zatratit, aspoň mu nežehnej!"
Nm 23:26 Ale Bileám odpověděl Balákovi: "Což jsem ti neříkal: Všechno, co bude mluvit Hospodin, vykonám?"
Nm 23:27 Balák řekl Bileámovi: "Pojď prosím, vezmu tě na jiné místo, snad bude mít Bůh za správné, abys mi jej zatratil odtamtud."
Nm 23:28 I vzal Balák Bileáma na vrchol Peóru, který ční nad pustinou Ješímónem.
Nm 23:29 Bileám řekl Balákovi: "Vybuduj zde sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů."
Nm 23:30 Balák tedy učinil, co řekl Bileám, a obětoval na každém oltáři býka a berana.
Nm 24:1 Bileám viděl, že se Hospodinu líbí, aby Izraeli žehnal. Neuchýlil se tedy jako podvakrát předtím k zaklínadlům, nýbrž obrátil se tváří k poušti.
Nm 24:2 Když se Bileám rozhlédl, spatřil, jak Izrael táboří kmen vedle kmene. Tu se ho zmocnil Boží duch
Nm 24:3 a on pronesl svou průpověď: "Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže jasnozřivého,
Nm 24:4 výrok toho, jenž slyší řeč Boží, jenž mívá vidění od Všemocného; když upadá do vytržení, má odkryté oči.
Nm 24:5 Jak skvělé jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky, Izraeli!
Nm 24:6 Rozprostírají se jako úvaly, jako zahrady nad řekou, jako vonné stromoví vysázené Hospodinem, jako cedry při vodách.
Nm 24:7 Z jeho věder se řinou vody, jeho símě je hojně zavlažováno, jeho král bude vyvýšen nad Agaga, jeho království bude povzneseno.
Nm 24:8 Bůh, který ho vyvedl z Egypta, je mu jako rohy jednorožců. Zhltne pronárody, své protivníky, rozhryže jim kosti, protkne je svými šípy.
Nm 24:9 Stočil se a lehl jako lev, jak lvice. Donutí ho někdo, aby povstal? Kdo ti bude žehnat, buď požehnán, kdo tě bude proklínat, buď proklet."
Nm 24:10 Tu Balák vzplanul proti Bileámovi hněvem. Tleskl rukama a osopil se na Bileáma: "Povolal jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a ty jim jen žehnáš, dokonce již potřetí.
Nm 24:11 Tak si běž, odkud jsi přišel! Přislíbil jsem ti převelikou poctu, avšak Hospodin tě té pocty zbavil."
Nm 24:12 Bileám odvětil Balákovi: "Což jsem neříkal už tvým poslům, které jsi ke mně poslal:
Nm 24:13 I kdyby mi Balák dal svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit Hospodinův rozkaz a učinit z vlastní vůle něco dobrého nebo zlého. Budu mluvit, co řekne Hospodin!
Nm 24:14 A teď tedy jdu ke svému lidu. Ale ještě ti sdělím, co tento lid v budoucnu učiní tvému lidu."
Nm 24:15 I pronesl svou průpověď: "Výrok Bileáma, syna Beórova, výrok muže jasnozřivého,
Nm 24:16 výrok toho, jenž slyší řeč Boží, jenž má poznání od Nejvyššího, jenž mívá vidění od Všemocného; když upadá do vytržení, má odkryté oči.
Nm 24:17 Vidím jej, ne však přítomného, hledím na něj, ne však zblízka. Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele. Protkne spánky Moába, témě všech Šétovců.
Nm 24:18 Bude podroben i Edóm, podroben bude Seír, Jákobovi nepřátelé. Izrael si povede zdatně.
Nm 24:19 Panovat bude ten, jenž vzejde z Jákoba, a zahubí toho, kdo vyvázne z města."
Nm 24:20 Když uviděl Amáleka, pronesl svou průpověď: "Amálek je prvotina pronárodů, ale skončí v záhubě."
Nm 24:21 Když uviděl Kénijce, pronesl svou průpověď: "Tvé sídlo je mohutné, tvé hnízdo leží na skalisku,
Nm 24:22 stejně však přijde vniveč, Kajine, jen co tě Ašúr odvede do zajetí!"
Nm 24:23 Pak pronesl svou průpověď: "Běda! Kdo zůstane naživu, až to Bůh vykoná?
Nm 24:24 Loďstvo od kitejských břehů pokoří Ašúra, pokoří Ebera. Ale v záhubě skončí i ono."
Nm 24:25 I vydal se Bileám na cestu a vrátil se, odkud přišel. Rovněž Balák šel svou cestou.
Nm 25:1 Když Izrael pobýval v Šitímu, začal lid smilnit s Moábkami.
Nm 25:2 Zvaly totiž lid k obětním hodům svého božstva a lid hodoval a klaněl se jejich božstvu.
Nm 25:3 Tak se Izrael spřáhl s Baal-peórem. Proto Hospodin vzplanul proti Izraeli hněvem.
Nm 25:4 I řekl Hospodin Mojžíšovi: "Vezmi všechny představitele lidu a dej jim na slunci zpřerážet údy kvůli Hospodinu, ať se Hospodinův planoucí hněv odvrátí od Izraele."
Nm 25:5 Mojžíš tedy izraelským soudcům řekl: "Pobijte každý ze svých mužů ty, kdo se spřáhli s Baal-peórem."
Nm 25:6 I přišel jakýsi Izraelec a přivedl ke svým bratřím Midjánku před očima Mojžíše i celé pospolitosti Izraelců, právě když plakali u vchodu do stanu setkávání.
Nm 25:7 Když to spatřil Pinchas, syn Eleazara, syna kněze Árona, vystoupil zprostředku pospolitosti, vzal do ruky oštěp,
Nm 25:8 vešel za izraelským mužem do ženské části stanu a probodl je oba, izraelského muže i tu ženu až k jejím rodidlům. Tak byla mezi Izraelci pohroma zastavena.
Nm 25:9 Ale mrtvých při té pohromě bylo čtyřiadvacet tisíc.
Nm 25:10 Nato promluvil Hospodin k Mojžíšovi:
Nm 25:11 "Pinchas, syn Eleazara, syna kněze Árona, odvrátil mé rozhořčení od Izraelců tím, že dal uprostřed nich průchod mé žárlivosti, takže jsem ve své žárlivosti s Izraelci neskoncoval.
Nm 25:12 Proto vyhlas: Hle, daruji mu svou smlouvu pokoje.
Nm 25:13 Ta bude pro něho i pro jeho potomstvo smlouvou trvalého kněžství za to, že horlil pro svého Boha. Bude za Izraelce vykonávat smírčí obřady."
Nm 25:14 Jméno zabitého izraelského muže, který byl zabit spolu s Midjánkou, bylo Zimrí, syn Sálův; byl to předák jednoho rodu Šimeónova.
Nm 25:15 Jméno zabité midjánské ženy bylo Kozbí, dcera Súrova; ten byl kmenový náčelník jednoho rodu v Midjánsku.
Nm 25:16 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
Nm 25:17 "Napadni Midjánce a pobijte je.
Nm 25:18 Oni napadli vás svými nástrahami, které vám nastražili prostřednictvím Peóra a své sestry Kozbí, dcery midjánského náčelníka, zabité v den pohromy, která vznikla kvůli Peórovi."
Nm 25:19 Po té pohromě
Nm 26:1 řekl Hospodin Mojžíšovi a Eleazarovi, synu kněze Árona:
Nm 26:2 "Pořiďte soupis celé pospolitosti Izraelců, od dvacetiletých výše podle otcovských rodů, v