Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha BáruchovaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 27. listopadu, 2020
Kniha Báruchova
[zkr. = Bar]
vyhnanství se obrátí ve svých srdcích
Bar 2:31 a poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh. A dám jim srdce poslušné a uši slyšící.
Bar 2:32 Budou mě velebit v zemi svého vyhnanství a budou si připomínat mé jméno.
Bar 2:33 Odvrátí se od své zatvrzelosti a od svých zlých skutků, když si připomenou, kam došli jejich otcové, kteří hřešili proti Hospodinu.
Bar 2:34 A já je navrátím do země, kterou jsem přísežně dal jejich otcům Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi. Budou v ní vládnout a já je rozmnožím; nebude jich už ubývat.
Bar 2:35 Sjednám s nimi věčnou smlouvu, že já jim budu Bohem a oni mi budou lidem, a už neodstraním svůj izraelský lid ze země, kterou jsem jim dal.‘
Bar 3:1 Všemohoucí Hospodine, Bože Izraele, duše v úzkostech a sklíčený duch volají k tobě.
Bar 3:2 Slyš, Hospodine, a smiluj se, hřešili jsme proti tobě.
Bar 3:3 Ty přece trůníš navěky, a my jdeme do věčné záhuby.
Bar 3:4 Všemohoucí Hospodine, Bože Izraele, vyslyš prosbu potomků zemřelých Izraelců, synů těch, kteří proti tobě zhřešili. Neposlouchali hlasu Hospodina, svého Boha, proto na nás dolehly zlé věci.
Bar 3:5 Nevzpomínej na nepravosti našich otců, ale rozpomeň se v této chvíli na svou sílu a na své jméno.
Bar 3:6 Ty jsi Hospodin, náš Bůh, a my tě budeme velebit, Hospodine.
Bar 3:7 Proto jsi vložil do našich srdcí bázeň, abychom vzývali tvé jméno a tebe velebili ve svém vyhnanství, neboť jsme odvrátili své srdce od veškeré nepravosti svých otců, kteří proti tobě hřešili.
Bar 3:8 Pohleď, ještě dnes jsme ve vyhnanství, do něhož jsi nás rozptýlil k potupě, kletbě a trestu za všechny nepravosti našich otců, kteří odpadli od Hospodina, našeho Boha.“
Bar 3:9 Slyš, Izraeli, přikázání života, popřejte sluchu, abyste se naučili prozíravosti.
Bar 3:10 Jak to, Izraeli, že jsi v zemi nepřátel, že jsi zestárl v cizí zemi,
Bar 3:11 nečistý jako mrtví, přičtený k těm v podsvětí?
Bar 3:12 Opustil jsi pramen moudrosti. –
Bar 3:13 Kdybys byl šel po cestě Boží, bydlel bys v pokoji navěky.
Bar 3:14 Nauč se, kde je rozumnost, kde je síla, kde je vědění. Poznáš zároveň, kde je dlouhý věk a život, kde je světlo očím a pokoj.
Bar 3:15 Kdo našel její sídlo, kdo vešel do její klenotnice?
Bar 3:16 Kde jsou vladaři národů, ti, kdo panovali nad šelmami na zemi,
Bar 3:17 ti, kdo si pohrávali s nebeským ptactvem a hromadili stříbro a zlato, na které se lidé tak spoléhají, že jejich chtivost nezná meze?
Bar 3:18 Kde jsou ti, kdo pečlivě tepali stříbro, a jejich díla nelze nalézt?
Bar 3:19 Zmizeli, sestoupili do podsvětí a na jejich místo nastoupili jiní.
Bar 3:20 Ti mladší sice viděli světlo a bydleli na zemi, ale cestu k prozíravosti nepoznali.
Bar 3:21 Nepochopili stezky k ní, ani si ji neosvojili; jejich synové se daleko vzdálili od jejich cesty.
Bar 3:22 Nebylo o ní slyšet v Kenaanu, nelze ji spatřit v Témanu.
Bar 3:23 Ani synové Hagary, kteří se pídí po vědění na zemi, ani kupci z Meránu a Témanu nebo vypravěči bájí a ti, kdo se pídí po vědění, cestu k moudrosti nepoznali, nerozpomenuli se na stezky k ní.
Bar 3:24 Ó Izraeli, jak veliký je dům Boží, jak nesmírný je prostor, který ovládá!
Bar 3:25 Je tak veliký, že nemá konce, vysoký a nezměřitelný.
Bar 3:26 Tam se zrodili obři, ti pověstní z dávnověku, velké postavy a zkušení v boji.
Bar 3:27 Ty si však Bůh nevyvolil, ani jim neukázal cestu k prozíravosti,
Bar 3:28 proto zahynuli: chyběla jim rozumnost, zahynuli pro svou omezenost.
Bar 3:29 Kdo vystoupil na nebe, vzal moudrost a snesl ji z oblaků?
Bar 3:30 Kdo přeplul moře a našel ji a získá ji za vybrané zlato?
Bar 3:31 Nikdo nezná její cestu, ani nepochopí její stezku.
Bar 3:32 Avšak ten, kdo ví všechno, zná ji, vynalezl ji svým věděním. On založil zemi na věčné časy a naplnil ji čtyřnohými zvířaty.
Bar 3:33 On vyslal světlo a ono šlo, zavolal je, a ono poslechlo s chvěním.
Bar 3:34 Hvězdy zazářily na vykázaných místech a jásaly.
Bar 3:35 Zavolal je a odpověděly: „Zde jsme“; zazářily jásavě vstříc svému Stvořiteli.
Bar 3:36 Takový je náš Bůh, jiný se mu nemůže rovnat.
Bar 3:37 Vynalezl všechny cesty rozumnosti a dal je svému služebníku Jákobovi, Izraeli, svému milému.
Bar 3:38 Tak se ukázala moudrost na zemi a setkala se s lidmi.
Bar 4:1 Moudrost , to je kniha Božích nařízení, zákon trvající navěky. Všichni, kdo se jí drží, dojdou života, kdo ji opustí, zemřou.
Bar 4:2 Obrať se, Jákobe, a chop se jí, jdi za září jejího světla.
Bar 4:3 Svou slávu nedávej jinému, a cizímu národu své výsady.
Bar 4:4 Blaze nám, Izraeli, že je nám známo, co se líbí Bohu.
Bar 4:5 Buď dobré mysli, můj lide, připomínko Izraele!
Bar 4:6 Byli jste prodáni pronárodům, ale ne k záhubě; protože jste rozhněvali Boha, byli jste vydáni protivníkům.
Bar 4:7 Rozhořčili jste toho, který vás učinil, tím, že jste obětovali běsům, a ne Bohu.
Bar 4:8 Zapomněli jste na věčného Boha, který vás odkojil, zarmoutili jste Jeruzalém, který vás vychoval.
Bar 4:9 Dcera jeruzalémská viděla Boží hněv, který na vás dopadl, a řekla: „Slyšte vy, kdo bydlíte okolo Sijónu, Bůh na mne přivedl velký zármutek.
Bar 4:10 Musím se dívat na zajetí svých synů a dcer, které na ně dopustil Věčný.
Bar 4:11 S radostí jsem je vychovala a propustila je s pláčem a nářkem.
Bar 4:12 Nikdo ať se nade mnou neraduje, vdovou od mnohých opuštěnou! Byla jsem zpustošena pro hříchy svých dětí, protože se uchýlily od Božího zákona,
Bar 4:13 neuznávaly jeho ustanovení, nešly cestami Božích přikázání, nekráčely po stezkách výchovy k spravedlnosti.
Bar 4:14 Ať přijdou, kdo bydlí okolo Sijónu; pamatujte na zajetí mých synů a dcer, které na ně dopustil Věčný!
Bar 4:15 Přivedl na ně pronárod zdaleka, pronárod krutý a cizího jazyka, který se nezastyděl před starci ani se neslitoval nad dětmi.
Bar 4:16 Odvedli vdově milované syny , i dcery jí uloupili, až zůstala sama.
Bar 4:17 Jak bych já vám mohla pomoci?
Bar 4:18 Jen ten, který ty zlé věci na vás přivedl, vytrhne vás z rukou vašich nepřátel.
Bar 4:19 Jděte, děti, jděte, já zůstanu opuštěná!
Bar 4:20 Odložila jsem šat pro pokojné dny, oblékla se v kajícné roucho proseb a budu volat k Věčnému, dokud budu živa.
Bar 4:21 Buďte dobré mysli, děti, volejte k Bohu! On vás vytrhne z nadvlády a z rukou nepřátel.
Bar 4:22 Vložila jsem naději ve Věčného, že vás zachrání, a Svatý mne naplnil radostí, že k vám brzy dojde milosrdenství od Věčného, vašeho Spasitele.
Bar 4:23 Musela jsem vás propustit s pláčem a nářkem, ale Bůh mi vás zase vrátí s potěšením a radostí navěky.
Bar 4:24 Jako nyní vidí ti, kdo bydlí okolo Sijónu, vaše zajetí, tak uvidí brzy spásu od vašeho Boha, která k vám přijde s velkou slávou a jasem od Věčného.
Bar 4:25 Děti, snášejte trpělivě hněv, který na vás přišel od Boha. Tvůj nepřítel tě pronásledoval, ale brzy uvidíš jeho záhubu a stoupneš mu na šíji.
Bar 4:26 Mí synové , které jsem hýčkala, museli jít po neschůdných cestách, byli odvlečeni jako stádo uloupené od nepřátel.
Bar 4:27 Buďte dobré mysli, děti, a volejte k Bohu; on, který to dopustil, se na vás rozpomene.
Bar 4:28 Jako jste ve svém smýšlení dříve bloudili pryč od Boha, tak se nyní obraťte a desetkrát více ho hledejte.
Bar 4:29 Ten, který na vás dopustil ty zlé věci, vás zachrání a dá vám věčnou radost.“
Bar 4:30 Buď dobré mysli, Jeruzaléme, potěší tě ten, kdo tě povolal jménem.
Bar 4:31 Běda těm, kdo se vůči tobě dopouštěli zlého, kdo se radovali z tvého pádu,
Bar 4:32 běda městům, kterým tvé děti musely otročit, běda tomu městu , které vzalo do zajetí tvé syny!
Bar 4:33 Jako se totiž radovalo nad tvým pádem a jásalo nad tvou porážkou, tak bude bědovat nad svým vlastním zpustošením.
Bar 4:34 Způsobím, že už v něm nebudou jásat zástupy a veselí se mu změní v žalost.
Bar 4:35 Věčný na ně sešle oheň na mnoho dnů, běsi v něm budou bydlet po dlouhou dobu.
Bar 4:36 Ohlédni se na východ, Jeruzaléme, pohlédni, jaké potěšení ti přichází od Boha!
Bar 4:37 Pohleď, přicházejí tvoji synové, které jsi musel propustit, přicházejí, shromážděni od východu až na západ slovem Svatého, a radují se z Boží slávy.
Bar 5:1 Odlož, Jeruzaléme, roucho smutku a trápení a navěky se oblékni důstojností slávy od Boha.
Bar 5:2 Přioděj se pláštěm spravedlnosti od Boha, vlož si na hlavu čelenku slávy Věčného.
Bar 5:3 Neboť Bůh ukáže tvou nádheru všemu pod nebem.
Bar 5:4 Navěky budeš od Boha nazýván „Pokoj spravedlnosti a sláva bohabojnosti“.
Bar 5:5 Vzchop se, Jeruzaléme, postav se na výšině, ohlédni se na východ a pohleď na své děti shromážděné slovem Svatého od slunce západu až po jeho východ, jak se radují, že Bůh se na ně rozpomněl.
Bar 5:6 Vyšly od tebe pěšky, odvlečeny nepřáteli, ale Bůh je k tobě přivede, obklopené slávou jako královský trůn.
Bar 5:7 Bůh totiž uložil, aby byla snížena každá vysoká hora i odvěké pahorky, aby byly vyplněny propasti a země urovnána, aby Izrael bezpečně kráčel ve slávě Boží.
Bar 5:8 A na Boží příkaz dají Izraeli stín lesy i každý vonný strom
Bar 5:9 a Bůh povede Izrael s radostí ve světle své slávy s milosrdenstvím a spravedlností jemu vlastní. Opis listu, který poslal Jeremjáš těm, kdo měli být babylónským králem odvlečeni jako zajatci do Babylónu, aby jim oznámil, co mu Bůh přikázal.
Bar 6:1 Pro hříchy, kterými jste zhřešili proti Bohu, budete jako zajatci odvlečeni do Babylónu Nebúkadnesarem, králem Babylóňanů.
Bar 6:2 Až přijdete do Babylónu, budete tam po dlouhou dobu, až do sedmého pokolení. Pak vás odtamtud vyvedu v pokoji.
Bar 6:3 Teď uvidíte v Babylónu bohy ze stříbra, ze zlata a ze dřeva, které lidé nosí na ramenou a kteří pronárodům nahánějí hrůzu.
Bar 6:4 Vy se však varujte, abyste se nepřipodobňovali těm cizákům a nejednali podobně. Nebojte se jejich bohů ,
Bar 6:5 až uvidíte zástup, jak se jim klaní zepředu i zezadu. Řekněte si v duchu: „ Jen tobě, Panovníku, sluší se klanět.“
Bar 6:6 Můj anděl je s vámi, on ochrání vaše duše.
Bar 6:7 Jazyk těch bohů je dílo řemeslníka; i když jsou pozlaceni a postříbřeni, jsou jen klam a nemohou mluvit.
Bar 6:8 Jako pro pannu, která si libuje v ozdobách, berou zlato a zhotovují věnce na hlavy svých bohů.
Bar 6:9 Stává se také, že kněží vezmou zlato a stříbro ze svých bohů a spotřebují je pro sebe, ba dávají z něho i nevěstkám v přístřešku.
Bar 6:10 Zdobí bohy šatem jako lidi, bohy ze stříbra a zlata i dřeva. Ale to je neuchrání před rezem a trouchnivěním.
Bar 6:11 I když jsou oblečeni v purpurovém šatu, musí jim utírat obličej od prachu, kterého se na nich v chrámě hodně usadí.
Bar 6:12 I žezlo mívá bůh jako nějaký soudce země, ale není schopen zničit toho, kdo ho uráží.
Bar 6:13 Má meč v pravici i sekeru, ale neubrání se ve válce ani lupičům.
Bar 6:14 Z toho je zřejmé, že to nejsou bohové. Nebojte se jich tedy.
Bar 6:15 Jako se něčí nádoba stane neužitečnou, když se rozbije, tak to dopadá s jejich bohy, když je postaví v chrámech:
Bar 6:16 jejich oči jsou plné prachu zvířeného nohama těch, kdo přicházejí.
Bar 6:17 Jako se kolem uzavírají nádvoří, když má být někdo veden na smrt, protože urazil krále, tak zajišťují kněží jejich chrámy branami, závorami a zámky, aby je lupiči nevykradli.
Bar 6:18 Rozsvěcují jim světla, více než sami potřebují , ačkoli nemohou vidět ani jediné.
Bar 6:19 Jsou totiž jako nějaký trám v domě. Jejich vnitřek, jak se říká, trouchniví, ale oni nevnímají, že červi ze země ni
Text bible pro den: Sobota, 28. listopadu, 2020
Kniha Báruchova
[zkr. = Bar] čí je i jejich šat.
Bar 6:20 Jejich tvář je černá od kouře, který je v domě.
Bar 6:21 Na jejich tělo i hlavu přilétají netopýři, vlaštovky i ptáci; podobně i kočky přicházejí .
Bar 6:22 Z toho je jasné, že to nejsou bohové. Nebojte se jich tedy.
Bar 6:23 Pokud na zlatě, kterým jsou krásně obloženi, nikdo nevyčistí skvrny, nebudou se lesknout. Ani nic necítili, když byli odléváni.
Bar 6:24 Byli koupeni za každou cenu, i když v nich není duch.
Bar 6:25 Protože jsou bez nohou, nosí se na ramenou a ukazují tak lidem svou bezcennost. I ti, kdo jim slouží, se musejí bát hanby, kdyby snad bohové upadli na zem, aby je nemuseli znovu postavit.
Bar 6:26 Pokud to někdo postaví zpříma, nepohne se to samo od sebe; když se nakloní, nenarovná se. Přesto jako pro mrtvé kladou před ně dary.
Bar 6:27 Jim přinášené oběti pak jejich kněží prodávají a spotřebují. Stejně tak i jejich ženy: část z toho nasolí, ani chudákovi, ani bezmocnému nic nedají. Jejich obětí se dotýkají ženy i při měsíčním krvácení a v šestinedělí.
Bar 6:28 Z toho tedy poznáváte, že to nejsou bohové; nebojte se jich.
Bar 6:29 Proč mají být nazýváni bohy, když ženy přisluhují těmto bohům ze stříbra, zlata a dřeva?
Bar 6:30 V jejich svatyních vysedávají kněží s potrhanými šaty, hlavy a brady ostříhané, hlavu nezahalenou.
Bar 6:31 Hlasitě naříkají a křičí před svými bohy jako někteří na pohřební hostině.
Bar 6:32 Z šatů, které kněží bohům odeberou, oblékají své ženy a děti.
Bar 6:33 Ať už zakusí od někoho zlo nebo dobro, nemohou odplatit. Nedovedou krále ani nastolit, ani sesadit.
Bar 6:34 Stejně tak nemohou dát ani bohatství, ani peníze. Zaváže-li se jim někdo slibem a ten pak nesplní, nejsou s to jej vymoci.
Bar 6:35 Člověka ze smrti nevytrhnou, ani slabšího před silnějším nezachrání.
Bar 6:36 Nevrátí zrak slepému člověku a toho, který je v tísni, nezachrání.
Bar 6:37 Nad vdovou se neslitují a sirotku neprokáží dobrodiní.
Bar 6:38 Podobní jsou kamenům ze skály, ti bohové ze dřeva, pozlacení a postříbření. Kdo jim slouží, budou zahanbeni.
Bar 6:39 Jak je tedy pokládat a prohlašovat za bohy?
Bar 6:40 Dokonce ani sami Kaldejci si jich neváží. Když totiž vidí němého, který nemůže mluvit, přinesou Béla a žádají, aby němý mluvil, jako kdyby byl Bél schopen vnímat.
Bar 6:41 Nedovedou své bohy opustit, i když poznali, že nevnímají.
Bar 6:42 Ženy pak ovinuté stužkami vysedávají při cestách a pálí otruby.
Bar 6:43 A když některou z nich odvede někdo mimojdoucí a vyspí se s ní , posmívá se sousedce, že nebyla tak žádoucí jako ona a že její stužka nebyla roztržena.
Bar 6:44 Cokoli se pro ně dělá, je podvod. Jak je tedy pokládat a prohlašovat za bohy?
Bar 6:45 Jsou dílem řezbářů a zlatníků; nemohou proto být ničím jiným než tím, co řemeslníci chtěli, aby byli.
Bar 6:46 Ti, kdo je zhotovili, nedosáhnou dlouhého věku; jak by tedy to, co oni zhotovili, mohli být bohové?
Bar 6:47 Jenom hanebný podvod zanechali svým potomkům.
Bar 6:48 Když vypukne válka nebo jiná pohroma, kněží se mezi sebou radí, kam se s nimi schovat.
Bar 6:49 Jak je tedy možno nepochopit, že to nejsou bohové, když ani sebe nezachrání od války a od pohromy?
Bar 6:50 Jsou jen ze dřeva, pozlacení a postříbření; podle toho se pozná, že jsou falešní. Všem pronárodům i králům bude jasné, že to nejsou bohové, ale dílo lidských rukou a že v nich není žádné dílo Boží.
Bar 6:51 Komu je tedy třeba uvádět ve známost, že to nejsou bohové?
Bar 6:52 Nenastolí krajině krále ani nedají lidem déšť.
Bar 6:53 Nevynesou rozsudek v soudní při ani nevysvobodí křivě obviněného. Jsou bezmocní jako vrány mezi nebem a zemí.
Bar 6:54 Vypukne-li požár v domě bohů ze dřeva, pozlacených a postříbřených, jejich kněží uprchnou a zachrání se, ale oni mezitím shoří jako polena.
Bar 6:55 Králi ani nepřátelům nekladou odpor.
Bar 6:56 Jak je tedy přijímat a pokládat za bohy?
Bar 6:57 Ani před zloději nebo lupiči se bohové ze dřeva, postříbření a pozlacení, nezachrání. Násilím jim vezmou zlato a stříbro i roucho, do něhož jsou oblečeni, utečou s tím a oni si nemohou pomoci.
Bar 6:58 A tak je lepší král, který prokazuje svoji statečnost, nebo užitečná nádoba v domě, kterou může užívat její majitel, než falešní bohové. Lepší než falešní bohové jsou dveře domu, které chrání to, co je v něm, nebo dřevěný sloup v královském paláci je lepší než falešní bohové.
Bar 6:59 I slunce, měsíc a hvězdy když září, protože jsou vyslány, aby sloužily, slouží poslušně.
Bar 6:60 Stejně tak i blesk, když se zableskne, je dobře vidět; stejně tak v každé krajině vane vítr.
Bar 6:61 I mraky, když je jim dán příkaz od Boha, aby táhly nad celou zemí, splní rozkaz. Také oheň, když je poslán shora, aby spálil hory i lesy, dělá, co má přikázáno.
Bar 6:62 Tyto modly však se jim nepodobají ani vzhledem, ani mocí.
Bar 6:63 Proto je nelze pokládat a prohlašovat za bohy. Nejsou schopny vynést rozsudek, ani lidem prokázat dobro.
Bar 6:64 Víte tedy, že to nejsou bohové; nebojte se jich.
Bar 6:65 Králům nezlořečí ani nežehnají.
Bar 6:66 Nedovedou ukázat znamení v pronárodech nebo na nebi ani nezáří jako slunce a nesvítí jako měsíc.
Bar 6:67 Lépe je na tom divá zvěř než oni; může uprchnout do bezpečí a sama se zachránit.
Bar 6:68 Naprosto nic nám nedokazuje, že to jsou bohové. Proto se jich nebojte.
Bar 6:69 Jako strašák v okurkovém poli, který nic neuhlídá, takoví jsou jejich bozi ze dřeva, pozlacení a postříbření.
Bar 6:70 Stejně tak se podobají trní na zahradě, na které si každý pták sedne. Nebo mrtvole, která je pohozena do temnot, jsou podobni bohové ze dřeva, pozlacení a postříbření.
Bar 6:71 Podle purpuru a kmentu, který na nich trouchniví, poznáte, že to nejsou bohové. Nakonec se stanou potravou jiným a ostudou krajiny.
Bar 6:72 Je tedy lépe spravedlivému, který nemá modly, protože bude ušetřen ostudy.
1. kniha Makabejská
1 Mak 1:1 Alexandr Makedonský, syn Filipův, vládl nejprve v Řecku. Pak vytrhl ze země Kitejců, porazil Dareia, krále Peršanů a Médů, a stal se místo něho králem.
1 Mak 1:2 Vedl četné války, zmocnil se ohrazených měst a pobil krále země.
1 Mak 1:3 Dostal se až na konec světa a vyplenil mnoho národů. Když celý svět před ním ztichl, jeho pýcha neznala hranic.
1 Mak 1:4 Shromáždil velmi silné vojsko, opanoval území jiných národů a vladařů, a všichni mu museli odvádět daně.
1 Mak 1:5 Potom však ulehl a poznal, že se blíží smrt.
1 Mak 1:6 Svolal své vznešené dvořany, s ním od mládí vychované, a ještě za svého života mezi ně rozdělil království.
1 Mak 1:7 Alexandr zemřel po dvanácti letech vlády.
1 Mak 1:8 Vlády se ujali jeho dvořané, každý na svém údělu.
1 Mak 1:9 Všichni si po jeho smrti nasadili královské čelenky a po nich zase na mnoho let jejich synové; napáchali mnoho zlého v zemi.
1 Mak 1:10 Z nich vzešel hříšný výhonek, Antiochos Epifanés, syn krále Antiocha, který byl rukojmím v Římě. Ten se ujal vlády v roce stém třicátém sedmém helénské éry.
1 Mak 1:11 V oněch dnech vzešli z Izraele svévolníci a svedli mnohé. Říkali: „Pojďme a uzavřeme smlouvu s okolními pohany; vždyť v té době, co jsme se jich stranili, potkalo nás jen mnoho zlého.“
1 Mak 1:12 Ten návrh se zalíbil
1 Mak 1:13 a někteří z lidu se ochotně vypravili ke králi. Ten jim dal plnou moc žít podle práva pohanů.
1 Mak 1:14 Vystavěli v Jeruzalémě stadion podle vzoru pohanů
1 Mak 1:15 a odstranili znamení své obřízky. Odpadli od svaté smlouvy a spřáhli se s pohany, propůjčili se k páchání zla.
1 Mak 1:16 Když měl Antiochos za to, že se jeho vláda upevnila, zatoužil vládnout i nad Egyptem, aby tak kraloval nad dvěma říšemi.
1 Mak 1:17 Vtrhl do Egypta s obrovským vojskem a s válečnými vozy, se slony a jízdou a s velikým loďstvem,
1 Mak 1:18 a vedl válku proti egyptskému králi Ptolemaiovi. Ptolemaios se před ním obrátil na útěk, protože měl mnoho padlých a raněných.
1 Mak 1:19 Antiochos dobyl egyptská opevněná města a zemi vyplenil.
1 Mak 1:20 Po porážce Egypta se Antiochos vrátil roku stého čtyřicátého třetího a napadl Izraele. S obrovským vojskem vtrhl do Jeruzaléma.
1 Mak 1:21 Zpupně vešel do svatyně a uloupil zlatý oltář a svícen se vším příslušným vybavením,
1 Mak 1:22 i stůl na předkladné chleby, obětní misky, poháry a zlaté kadidelnice, jakož i oponu a věnce. Zlatou ozdobu na průčelí chrámu a všechno zlato dal sloupat.
1 Mak 1:23 Zmocnil se stříbra, zlata i vzácných nádob a odvezl s sebou všechny poklady, jež objevil v úkrytech.
1 Mak 1:24 Když všechno vyplenil, odtáhl do své země. Způsobil krveprolití, a pyšnil se tím .
1 Mak 1:25 Všude v Izraeli nastal velký smutek.
1 Mak 1:26 Naříkali vůdcové a starší lidu, dívky a jinoši chřadli, uvadla krása žen.
1 Mak 1:27 Každý ženich zpíval žalozpěv a každá nevěsta seděla v manželské ložnici a plakala.
1 Mak 1:28 I země se chvěla kvůli svým obyvatelům a všechen dům Jákobův se oděl zahanbením.
1 Mak 1:29 Po dvou letech poslal král do judských měst vrchního výběrčího daní a ten přitáhl s obrovským vojskem k Jeruzalému.
1 Mak 1:30 Lstivě mluvil k jeho obyvatelům o míru, a když mu uvěřili, znenadání na město udeřil. Způsobil velikou pohromu a zahubil mnoho izraelského lidu.
1 Mak 1:31 Město vydrancoval a zapálil, pobořil domy a hradby kolem města.
1 Mak 1:32 Vojáci odvlekli do zajetí ženy a děti, zmocnili se i stád.
1 Mak 1:33 Pak obehnali Davidovo město vysokou a pevnou hradbou s mohutnými věžemi, aby jim sloužilo jako pevnost.
1 Mak 1:34 Usadili tam hříšné pohany, muže svévolné, kteří se tam opevnili.
1 Mak 1:35 Tam také uskladnili zbraně i potravu a kořist, kterou nakradli v Jeruzalémě. Stali se velikou hrozbou.
1 Mak 1:36 Stali se úkladným nebezpečím pro svatyni a natrvalo hrozivým protivníkem pro Izraele.
1 Mak 1:37 Kolem chrámu prolévali nevinnou krev a svatyni poskvrňovali.
1 Mak 1:38 Obyvatelé Jeruzaléma se kvůli nim rozprchli a město se stalo příbytkem cizinců. Vlastním potomkům se stalo cizinou, jeho děti je opustily.
1 Mak 1:39 Jeho svatyně zpustla jako poušť, svátky se proměnily ve dny zármutku, sobotní slavnosti v potupu, čest přišla v opovržení.
1 Mak 1:40 Jak bylo dříve plné slávy, tak bylo nyní plné pohrdání, jeho pýcha se změnila v truchlení.
1 Mak 1:41 Král dal vyhlásit v celém království, že se všichni musí stát jednolitým lidem,
1 Mak 1:42 že každý musí opustit vlastní obyčeje. Všechny národy se rozkazu krále podrobily,
1 Mak 1:43 i mnohým z Izraele se zalíbila králova bohoslužba, obětovali modlám a znesvěcovali sobotu.
1 Mak 1:44 Král poslal do Jeruzaléma a do judských měst posly s vyhláškami, že budou muset žít podle zákonů, jež byly jejich zemi cizí.
1 Mak 1:45 Nařídil zrušit zápalné oběti i obětní dary a úlitby ve svatyni, znesvěcovat soboty a svátky,
1 Mak 1:46 poskvrnit svatyni a svaté věci,
1 Mak 1:47 stavět oltáře, posvátné háje a modly, obětovat vepře a nečistá zvířata,
1 Mak 1:48 syny nechat neobřezané a jejich duše poskvrňovat všemožnou nečistotou a ohavností,
1 Mak 1:49 až by byla vymýcena každá vzpomínka na Boží zákon a změněna všechna jeho ustanovení.
1 Mak 1:50 Kdo by pak nejednal podle králova zákona, nechť zemře.
1 Mak 1:51 Podobná nařízení vydal pro celé království. Nade vším lidem ustanovil dohlížitele a judským městům nařídil, aby jedno po druhém obětovalo.
1 Mak 1:52 Mnozí z lidu se k nim připojili, všichni, kdo odpadli od Zákona a v zemi páchali zlo.
1 Mak 1:53 Izraele donutili uchylovat se do skrýší, kdekoli se dalo najít útočiště.
1 Mak 1:54 Patnáctého dne měsíce kislevu roku stého čtyřicátého pátého A
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 29. listopadu, 2020
1. kniha Makabejská
[zkr. = 1 Mak]
ntiochos postavil na oltáři ‚ohyzdnou modlu‘; podobné oltáře stavěli také v okolních judských městech
1 Mak 1:55 a pálili kadidlo u dveří domů a na ulicích.
1 Mak 1:56 Knihy Zákona, které našli, roztrhali a spálili.
1 Mak 1:57 Byla-li u někoho nalezena Kniha smlouvy nebo hlásil-li se někdo k Zákonu, byl podle královského rozsudku popraven.
1 Mak 1:58 Pohané dávali Izraeli pocítit svou moc, měsíc co měsíc vyslídili vždy někoho ve městech.
1 Mak 1:59 Každého pětadvacátého dne v měsíci obětovali na obětišti postaveném na vrchu oltáře.
1 Mak 1:60 Podle rozkazu zabíjeli i ženy, které daly obřezat své syny,
1 Mak 1:61 a kojence oběsili na jejich šíjích. Vraždili z jejich rodin i ty, kdo děti obřezávali.
1 Mak 1:62 Mnozí v Izraeli však zůstali pevní a jen se utvrzovali v tom, že nebudou jíst nečisté.
1 Mak 1:63 Byli odhodláni raději zemřít než se poskvrnit nečistým jídlem, a znesvětit tak posvátnou smlouvu; a také zemřeli.
1 Mak 1:64 Na Izraele dolehl převeliký hněv.
1 Mak 2:1 V těch dnech povstal Matitjáš, syn Jóchanana, syna Šimeónova. Byl knězem ze synů Jójaríbových z Jeruzaléma, ale bydlel v Módeínu.
1 Mak 2:2 Měl pět synů: Jóchanana zvaného Gaddí,
1 Mak 2:3 Šimeóna zvaného Thassi,
1 Mak 2:4 Judu zvaného Makabejský,
1 Mak 2:5 Eleazara zvaného Auaran, Jónatana zvaného Apfús.
1 Mak 2:6 Viděl, jak se lidé rouhají v Judsku i v Jeruzalémě, a zvolal:
1 Mak 2:7 „Běda mně, že jsem se narodil, abych viděl zkázu svého lidu, zkázu svatého města! Mám tu klidně sedět, když je město vydáno do rukou nepřátel a svatyně do rukou cizáků?
1 Mak 2:8 Jeho chrám je jako muž beze cti.
1 Mak 2:9 Všechno, co bylo jeho slávou, odvlekli jako kořist, na ulicích zabíjeli jeho děti, jeho jinoši zhynuli mečem nepřítele.
1 Mak 2:10 Který pronárod ještě u nás nevládl a nekořistil?
1 Mak 2:11 Všechna okrasa byla vzata městu, jež dříve svobodné se teď stalo otrokem.
1 Mak 2:12 Hle, co nám bylo svaté, krásné a slavné, pohané zpustošili a znesvětili.
1 Mak 2:13 K čemu je nám ještě život?“
1 Mak 2:14 Pak roztrhl Matitjáš a jeho synové svá roucha, oblékli žíněný šat a hořce naříkali.
1 Mak 2:15 Královi lidé, nutící lid k odpadnutí, přišli také do města Módeínu, aby zde dohlédli na konání obětí.
1 Mak 2:16 Sešli se k nim mnozí Izraelci, i Matitjáš a jeho synové přišli na shromáždění.
1 Mak 2:17 Královi lidé oslovili Matitjáše: „Jsi popředním v tomto městě, jsi slavný a vlivný, máš za sebou syny a přátele,
1 Mak 2:18 předstup tedy jako první a učiň, co král nařizuje, jako to udělal lid ostatních národů i judští mužové a ti, kdo zůstali v Jeruzalémě. Pak budete královými přáteli ty i tvoji synové; poctí vás stříbrem, zlatem a mnohými dary.“
1 Mak 2:19 Matitjáš mocným hlasem odpověděl: „I když všechny národy v králově říši krále poslouchají a každý od náboženství svých otců odpadá a podrobuje se královým nařízením,
1 Mak 2:20 já i moji synové a přátelé budeme žít podle smlouvy našich otců.
1 Mak 2:21 Bože chraň, abychom opustili Zákon a jeho ustanovení.
1 Mak 2:22 Králových nařízení neuposlechneme a od svého náboženství se neodchýlíme napravo ani nalevo!“
1 Mak 2:23 Když domluvil, předstoupil jeden židovský muž před očima všech, aby obětoval na oltáři v Módeínu podle králova nařízení.
1 Mak 2:24 Když to Matitjáš uviděl, rozhorlil se do hloubi duše a zachvácen spravedlivým hněvem vrhl se na něho a u oltáře ho zabil.
1 Mak 2:25 Současně zabil i králova zmocněnce, který vynucoval oběti, a rozbořil oltář.
1 Mak 2:26 Horlil pro Zákon, jak to učinil kdysi Pinchas Zimrímu, synu Salómovu.
1 Mak 2:27 Potom Matitjáš provolával po městě: „Každý, kdo horlí pro Zákon a zachovává smlouvu, ať jde za mnou!“
1 Mak 2:28 Nato on a jeho synové uprchli do hor a všechno, co měli, zanechali ve městě.
1 Mak 2:29 Do pouště tehdy odcházeli mnozí, kdo hledali právo a spravedlnost. Usazovali se tam
1 Mak 2:30 se svými dětmi, ženami a stády, neboť zlé časy na ně tvrdě dolehly.
1 Mak 2:31 Královským úředníkům a vojenské posádce v Jeruzalémě, v Davidově městě, bylo oznámeno, že se mužové mařící královské rozkazy uchýlili do úkrytů v poušti.
1 Mak 2:32 Mnoho vojáků se vydalo je stíhat, dostihli je, obklíčili a chystali se napadnout je v den sobotní.
1 Mak 2:33 Vyzývali je: „Zanechte odporu! Vyjděte a učiňte, co nařizuje král, a budete žít!“
1 Mak 2:34 Odpověděli: „Nevyjdeme a neučiníme, co nařizuje král; ani za nic neposkvrníme sobotu.“
1 Mak 2:35 Vojáci tedy na ně bezodkladně udeřili,
1 Mak 2:36 ale oni jim neodpovídali ani kamenem po nich nehodili ani úkryty nezatarasili.
1 Mak 2:37 Říkali si: „Raději všichni zemřeme ve své bezúhonnosti; nebe i země jsou svědky, že je to nespravedlivé vraždění.“
1 Mak 2:38 A tak na ně vojáci zaútočili, přestože byla sobota; zahynuli všichni i jejich ženy a děti i stáda, téměř tisíc lidí.
1 Mak 2:39 Když se to Matitjáš a jeho přátelé dozvěděli, velmi nad nimi hořekovali.
1 Mak 2:40 Ujistili se navzájem: „Jestli všichni uděláme to, co udělali naši bratří, a nebudeme s pohany bojovat za svůj život a za Boží příkazy, co nejdříve nás vyhladí z povrchu země.“
1 Mak 2:41 Toho dne rozhodli: „Proti každému, kdo proti nám začne válku, budeme bojovat i v den sobotní! Nedáme se pobít, abychom jako naši bratří zemřeli v úkrytech.“
1 Mak 2:42 Tehdy se k nim přidala skupina chasídů, statečných bohatýrů v Izraeli, věrně oddaných Zákonu.
1 Mak 2:43 Přidali se i ti, kdo uprchli před zlými poměry, a byla to dobrá posila.
1 Mak 2:44 Postavili vojsko a ve svém hněvu a ve svém rozhořčení pobíjeli hříšníky a svévolníky. Ostatní se rozutekli mezi pohany, aby se zachránili.
1 Mak 2:45 Matitjáš a jeho druhové vojensky procházeli zemí , bořili oltáře
1 Mak 2:46 a obřezávali neobřezané děti, které našli na území Izraele.
1 Mak 2:47 Pronásledovali zpupné nepřátele a dílo se jim dařilo.
1 Mak 2:48 Vytrhli Zákon z rukou pohanů a jejich králů a nedopustili, aby ten hříšník pozdvihl roh.
1 Mak 2:49 Když se přiblížil den Matitjášovy smrti, řekl svým synům: „Nyní má u nás vládu zpupnost a drtí nás potupa, přišel čas pohromy a zuřivého hněvu.
1 Mak 2:50 Vy, děti, horlivě zastávejte Zákon a buďte hotovi dát své životy za smlouvu našich otců.
1 Mak 2:51 Mějte na paměti činy, které vykonali ve své době vaši otcové, a získáte si velkou slávu a jméno navěky.
1 Mak 2:52 Abraham byl přece skrze zkoušku shledán věrným a bylo mu to počítáno za spravedlnost.
1 Mak 2:53 Josef zachoval přikázání i ve chvíli velké úzkosti a stal se pánem Egypta.
1 Mak 2:54 A náš otec Pinchas pro svou velkou horlivost dostal smlouvu trvalého kněžství.
1 Mak 2:55 Jozue, protože splnil rozkaz, stal se soudcem v Izraeli.
1 Mak 2:56 Káleb, protože vydal svědectví před shromážděním, dostal úděl v zemi.
1 Mak 2:57 David byl za své milosrdenství odměněn dědičně královským trůnem navěky.
1 Mak 2:58 Elijáš, protože velice horlil pro Zákon, byl vzat do nebe.
1 Mak 2:59 Chananjáš, Azarjáš a Míšael byli pro svou víru zachráněni z ohně,
1 Mak 2:60 Daniel byl pro svou bezúhonnost vyrván z tlamy lvů.
1 Mak 2:61 Tak uvažte, že od pokolení do pokolení ti, kdo doufali v Boha, neklesli.
1 Mak 2:62 Nebojte se řečí hříšníka, jeho sláva skončí v hnoji mezi červy.
1 Mak 2:63 Dnes je na vrcholu a zítra už tu není, protože se obrátil v prach a je veta po jeho plánech.
1 Mak 2:64 Děti, vzmužte se a statečně stůjte při Zákonu, protože v něm dojdete slávy.
1 Mak 2:65 Vím, že váš bratr Šimeón je muž rozvážný, bude vám otcem, vždycky ho poslouchejte.
1 Mak 2:66 Juda Makabejský, od mládí udatný bohatýr, bude velitelem vojska a povede boj všeho lidu.
1 Mak 2:67 Shromážděte k sobě všechny, kdo žijí podle Zákona, a pomstěte křivdu spáchanou na našem lidu.
1 Mak 2:68 Dejte odplatu pohanům a pevně se držte předpisů Zákona.“
1 Mak 2:69 Potom jim požehnal a byl uložen ke svým otcům.
1 Mak 2:70 Zemřel ve stém čtyřicátém šestém roce helénské éry a byl pohřben v hrobce svých předků v Módeínu. Všechen Izrael jej hořce oplakával.
1 Mak 3:1 Na jeho místo nastoupil jeho syn Juda zvaný Makabejský.
1 Mak 3:2 Pomáhali mu všichni bratři a ti, kdo se přidali k jeho otci, a s nadšením vedli boj Izraelců.
1 Mak 3:3 Juda rozšířil slávu svého lidu, oblékl pancíř jako obr, oděl se vojenskou zbrojí, podstupoval bitvu za bitvou a jeho meč byl záštitou celému šiku.
1 Mak 3:4 Svými činy se podobal lvu, lvímu mláděti řvoucímu na kořist.
1 Mak 3:5 Vyhledával a pronásledoval svévolníky, upaloval ty, kdo týrali jeho lid.
1 Mak 3:6 Svévolníci ze strachu před ním utíkali, budil děs u všech věrolomníků, jeho rukama se zdárně uskutečňovala záchrana.
1 Mak 3:7 Způsobil trpké chvíle mnohým králům, svými činy potěšil Jákoba, navěky bude požehnaná jeho památka.
1 Mak 3:8 Procházel judskými městy, hubil v nich svévolníky, odvracel Boží hněv od Izraele.
1 Mak 3:9 Proslavil se až na konec země, přitahoval k sobě ty, kdo byli na pokraji záhuby.
1 Mak 3:10 Apollónios shromáždil pohany a velké vojsko ze Samařska, aby bojoval s Izraelem.
1 Mak 3:11 Když se to Juda dozvěděl, vytrhl proti němu, porazil ho a zabil. Bylo mnoho raněných a padlých a ostatní se rozutekli.
1 Mak 3:12 Ukořistili jejich zbroj , a Juda si vzal Apollóniův meč, se kterým pak bojoval po všechny dny.
1 Mak 3:13 I uslyšel Sérón, vůdce syrského vojska, že Juda u sebe shromáždil zástup, sbor věrných, odhodlaných k boji,
1 Mak 3:14 a řekl: „Porazím Judu a s ním ty, kdo znevážili králův výnos; získám si tak věhlas a proslavím se v království.“
1 Mak 3:15 Vytáhl do boje a s ním i silný zástup svévolníků, aby mu pomohli pomstít se na Izraelcích.
1 Mak 3:16 Přiblížil se až k cestě u Bét-chorónu a Juda mu vyšel vstříc s nepatrným vojskem.
1 Mak 3:17 Když Izraelci uviděli vojsko postupující proti nim, řekli Judovi: „Je nás hrstka, jak budeme moci bojovat proti tak veliké přesile? A ke všemu jsme dnes vysílení a hladoví.“
1 Mak 3:18 Juda odpověděl: „Množství lidí může být snadno zdoláno hrstkou, pro Nebe není rozdíl zachránit malým nebo velkým počtem.
1 Mak 3:19 Vítězství ve válce nezáleží na množství vojska, sílu dává Nebe.
1 Mak 3:20 Jdou proti nám plni pýchy a zloby, aby vyhladili nás i naše ženy a děti, aby nás oloupili.
1 Mak 3:21 My však bojujeme za svůj život a za své zákony.
1 Mak 3:22 Nebe samo je rozdrtí před našima očima, nebojte se jich!“
1 Mak 3:23 Sotvaže skončil, ihned se vrhl na nepřítele a Sérón i jeho vojsko byli rozdrceni.
1 Mak 3:24 Pronásledovali ho od cesty k Bét-chorónu až do roviny; kolem osmi set mužů padlo, ostatní utekli do země Pelištejců.
1 Mak 3:25 Na okolní pronárody padla bázeň, a začali mít hrůzu z Judy a jeho bratrů.
1 Mak 3:26 Jeho jméno proniklo až ke králi, mezi pohany se vyprávělo o jeho bitvách.
1 Mak 3:27 Když to všechno slyšel král Antiochos, velmi se rozhněval. Dal svolat a shromáždit všechna vojska svého království, armádu velmi silnou.
1 Mak 3:28 Otevřel svou pokladnici a vyplatil vojsku žold na celý rok s příkazem, aby byli připraveni, jakmile jich bude třeba.
1 Mak 3:29 Přitom zjistil, že peněz v pokladnici je namále a malé že jsou i daně z judské země, a to kvůli vzpouře a bídě, kterou sám v zemi způsobil tím, že chtěl potlačit pradávné zákony.
1 Mak 3:30 Bál se, že nebude mít jako dosud prostředky na výdaje a dary, které rozdával štědrou rukou víc než králové před ním.
1 Mak 3:31 Byl z toho bezradný, a nakonec se rozhodl táhnout do Persie, vybrat z tamějších krajů daně a sehnat mnoho peněz.
1 Mak 3:32 Jako správce říše od řeky Eufratu až po hranice Egypta ponechal Lýsiáse, muže slavného
