Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha PříslovíKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Středa, 21. června, 2017
Kniha Žalmů
[zkr. = Žl]
ny pahorky, ovocné stromy a všechny cedry,
Žl 148:10 zvěř a všechna dobytčata, plazi, okřídlené ptactvo,
Žl 148:11 králové země a všechny národy, vladaři a všichni soudci země,
Žl 148:12 jinoši i panny, starci i mladí.
Žl 148:13 Ať chválí Hospodinovo jméno, pouze jeho jméno je vyvýšené, jeho velebnost je nad zemí i nebem.
Žl 148:14 Vyvýšil roh svého lidu k chvále všech svých věrných, synů Izraele, lidu, který je mu blízký. Haleluja.
Žl 149:1 Haleluja. Zpívejte Hospodinu píseň novou, jeho chválu v shromáždění věrných!
Žl 149:2 Ať se Izrael raduje ze svého Tvůrce, ať synové Sijónu jásají nad svým Králem,
Žl 149:3 ať tanečním rejem chválí jeho jméno, ať mu pějí žalmy při bubnu a při citaře.
Žl 149:4 Hospodin má ve svém lidu zalíbení, pokorné oslaví spásou.
Žl 149:5 Věrní ať jásají v slávě, ať plesají na svých ložích.
Žl 149:6 Ať svým hrdlem vyvyšují Boha, s dvojsečným mečem v svých rukou,
Žl 149:7 aby nad pronárody konali pomstu, tresty na národech,
Žl 149:8 aby spoutali řetězy jejich krále, železnými okovy ty, kdo jsou u nich ve cti,
Žl 149:9 aby na nich vykonali soud, jak o tom psáno. Je to čest pro všechny jeho věrné. Haleluja.
Žl 150:1 Haleluja. Chvalte Boha v jeho svatyni, chvalte ho i na obloze, již sklenul svou mocí,
Žl 150:2 chvalte ho za jeho bohatýrské činy, chvalte ho pro jeho nesmírnou velikost!
Žl 150:3 Chvalte ho zvukem polnice, chvalte ho harfou a citarou,
Žl 150:4 chvalte ho bubnem a tancem, chvalte ho strunami a flétnou,
Žl 150:5 chvalte ho zvučnými cymbály, chvalte ho cymbály dunivými!
Žl 150:6 Všechno, co má dech, ať chválí Hospodina! Haleluja.
Kniha Přísloví
Př 1:1 Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Izraele,
Př 1:2 jak poznat moudrost a kázeň, jak pochopit výroky rozumnosti,
Př 1:3 jak si prozíravě osvojit kázeň, spravedlnost, právo a přímost,
Př 1:4 aby prostoduší byli obdařeni chytrostí, mladík poznáním a důvtipem.
Př 1:5 Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí, a rozumný získá schopnost
Př 1:6 porozumět přísloví a jinotaji, slovům mudrců i jejich hádankám.
Př 1:7 Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.
Př 1:8 Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj.
Př 1:9 Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle.
Př 1:10 Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj!
Př 1:11 Kdyby tě přemlouvali: "Pojď s námi, vražedné úklady nastrojíme, počíháme si na nevinného bez důvodu,
Př 1:12 pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé, bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy,
Př 1:13 přijdeme si na rozličný drahocenný majetek a domy kořistí si naplníme,
Př 1:14 spoj svůj úděl s námi, budeme mít všichni jeden měšec" -
Př 1:15 můj synu, nechoď s nimi jejich cestou, zdržuj svou nohu od jejich stezky,
Př 1:16 neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev.
Př 1:17 Je zbytečné sypat pod síť, když to každý okřídlenec vidí.
Př 1:18 Oni však strojí ty vražedné úklady proti sobě, číhají na vlastní duši.
Př 1:19 Takové jsou stezky všech, kdo za ziskem se honí; ten stojí své pány život.
Př 1:20 Moudrost pronikavě volá na ulici, na náměstích vydává svůj hlas.
Př 1:21 Volá na nároží plném hluku, pronáší své výroky u vchodů do městských bran:
Př 1:22 "Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost, dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání, hlupáci poznání nenávidět?
Př 1:23 Obraťte se, když vám domlouvám. Hle, nechám na vás proudit svého ducha, uvedu vám ve známost svá slova:
Př 1:24 Protože jsem volala, a vy jste odmítali, ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal,
Př 1:25 každé mé radě jste se vyhýbali, nedali jste na mé domlouvání,
Př 1:26 i já se budu smát, až budete v bídě, budu se vysmívat, až na vás přijde strach,
Př 1:27 až na vás přijde strach jako ničivá bouře a vaše bída se přižene jako vichřice, až na vás přijde soužení a tíseň.
Př 1:28 Tehdy mě budou volat, a neodpovím, budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou,
Př 1:29 Protože měli poznání v nenávisti a bázeň před Hospodinem si nezvolili,
Př 1:30 nedali na mou radu, každou mou domluvu znevážili.
Př 1:31 Budou jíst plody své cesty, přesytí se svými plány.
Př 1:32 Prostoduché zavraždí jejich odmítavost, hlupáky zahubí jejich netečnost.
Př 1:33 Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně, beze strachu z něčeho zlého."
Př 2:1 Můj synu, jestliže přijmeš mé výroky, uchováš-li mé příkazy ve svém nitru,
Př 2:2 abys věnoval pozornost moudrosti a naklonil své srdce k rozumnosti,
Př 2:3 jestliže přivoláš porozumění a hlasitě zavoláš na rozumnost,
Př 2:4 budeš-li ji hledat jako stříbro a pátrat po ní jako po skrytých pokladech,
Př 2:5 tehdy pochopíš, co je bázeň před Hospodinem, a dojdeš k poznání Boha.
Př 2:6 Neboť moudrost dává Hospodin, poznání i rozumnost pochází z jeho úst.
Př 2:7
Př přímé má pohotovou pomoc, je štítem těm, kdo žijí bezúhonně,
Př 2:8 chrání stezky práva a střeží cestu svých věrných.
Př 2:9 Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti, všemu, co zanechává dobré stopy.
Př 2:10 Neboť moudrost vejde do tvého srdce a poznání oblaží tvou duši.
Př 2:11 Tvou stráží stane se důvtip, rozumnost tě bude chránit.
Př 2:12 Ochrání tě před zlou cestou, před každým, kdo proradně mluví,
Př 2:13 před těmi, kdo opouštějí přímé stezky a chodí po temných cestách,
Př 2:14 kdo se radují, když páchají zlo, jásají nad zhoubnými proradnostmi,
Př 2:15 jejichž stezky jsou křivolaké; jsou neupřímní na každém kroku.
Př 2:16 Moudrost tě ochrání před cizí ženou, před cizinkou, která se lísá svými řečmi,
Př 2:17 která opouští druha svého mládí, a na smlouvu svého Boha zapomíná.
Př 2:18 Propadla smrti i se svým domem, její stopy směřují do říše stínů.
Př 2:19 Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nevrátí, stezek života nedosáhne.
Př 2:20 Kéž bys jen chodil po cestě dobrých a bedlivě dbal na stezky spravedlivých.
Př 2:21 Neboť zemi budou obývat přímí a zůstanou v ní bezúhonní.
Př 2:22 Ale svévolníci budou ze země vyťati, věrolomní budou z ní vyrváni.
Př 3:1 Můj synu, na mé učení nezapomínej, ať tvé srdce příkazy mé dodržuje.
Př 3:2 Prodlouží ti dny a léta života a přidají ti pokoj.
Př 3:3 Ať tě neopouští milosrdenství a věrnost! Přivaž si je na hrdlo, napiš je na tabulku svého srdce.
Př 3:4 Tak najdeš milost a uznání v očích Božích i lidských.
Př 3:5 Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej.
Př 3:6 Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky.
Př 3:7 Nebuď moudrý sám u sebe, boj se Hospodina, od zlého se odvrať.
Př 3:8 To dá tvému tělu zdraví a svěžest tvým kostem.
Př 3:9 Cti Hospodina ze svého majetku i prvotinami z celé své úrody!
Př 3:10 Bohatě se naplní tvé sýpky, moštem budou přetékat tvé kádě.
Př 3:11 Neodvrhuj, můj synu, Hospodinovo kárání, neprotiv se jeho domlouvání.
Př 3:12 Vždyť Hospodin domlouvá tomu, koho miluje, jako otec synu, v němž nalezl zalíbení.
Př 3:13 Blaze člověku, jenž našel moudrost, člověku, jenž došel rozumnosti.
Př 3:14 Nabýt jí je lepší nežli nabýt stříbra, její výnos je nad ryzí zlato.
Př 3:15 Je drahocennější než perly, nevyrovnají se jí žádné tvé skvosty.
Př 3:16 V její pravici je dlouhověkost, v její levici bohatství a čest.
Př 3:17 Její cesty vedou k blaženosti, všechny její stezky ku pokoji.
Př 3:18 Stromem života je těm, kdo se jí chopí, blaze těm, kdo se jí drží.
Př 3:19 Hospodin moudrostí založil zemi, nebesa upevnil rozumností,
Př 3:20 propastné tůně se jeho věděním rozpoltily a mraky vydaly krůpěje rosy.
Př 3:21 Můj synu, ať toto ti nesejde z očí. Zachovej si pohotovost a důvtip.
Př 3:22 To dá tvé duši život a milost tvému hrdlu.
Př 3:23 Tehdy půjdeš bezpečně svou cestou, tvá noha se neporaní.
Př 3:24 Ulehneš-li, nebudeš se strachovat, ulehneš a příjemný bude tvůj spánek.
Př 3:25 Neboj se náhlého strachu, až přijde spoušť na svévolníky.
Př 3:26 Hospodin bude po tvém boku, bude střežit před pastí tvou nohu.
Př 3:27 Neodpírej dobrodiní těm, kteří je potřebují, je-li v tvé moci je prokázat.
Př 3:28 Neříkej svému bližnímu: "Jdi a přijď zase a dám ti to zítra", když to máš s sebou.
Př 3:29 Nechystej nic zlého na svého bližního, který s tebou důvěřivě bydlí.
Př 3:30 S nikým neměj spory bez důvodu, jestliže se proti tobě nedopustil zlého.
Př 3:31 Nezáviď násilníkovi, žádnou z jeho cest si nezvol.
Př 3:32 Neboť Hospodin má neupřímného v ohavnosti, s přímými však je v důvěrném obecenství.
Př 3:33 Hospodinovo prokletí spočívá na domě svévolníka, jeho požehnání na obydlí spravedlivých.
Př 3:34 Vysmívá se posměvačům, pokorným však dává milost.
Př 3:35 Čest připadne moudrým do dědictví, hlupáci si však odnesou hanbu.
Př 4:1 Synové, slyšte otcovské kárání, pozornost věnujte poznávání rozumnosti.
Př 4:2 Vždyť jsem vám předal výborné znalosti, moje učení neopouštějte:
Př 4:3 Když jsem byl jako syn u svého otce, útlý jedináček při své matce,
Př 4:4 on mě vyučoval, říkával mi: "Drž se celým srdcem mých slov, dbej na mé příkazy a budeš živ.
Př 4:5 Získej moudrost, získej rozumnost. Na výroky mých úst nezapomeň, neodchyl se od nich.
Př 4:6 Neopouštěj ji, bude tě střežit. Miluj ji, bude tě chránit.
Př 4:7 Počátek moudrosti je: Snaž se získat moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost.
Př 4:8 Obklop se jí, vyvýší tě; oslaví tě, když ji obejmeš.
Př 4:9 Vloží ti na hlavu půvabný věnec, ozdobnou korunu ti předá.
Př 4:10 Slyš, můj synu, přijmi mé výroky, živ budeš mnoho let.
Př 4:11 Cestě moudrosti jsem tě učil, vodil tě stopami přímosti.
Př 4:12 Půjdeš-li jimi, kroky tvé neuvíznou, jestliže poběžíš, neklopýtneš.
Př 4:13 Napomenutí se chop a neochabuj, dodržuj je, to je tvůj život.
Př 4:14 Nevcházej na stezku svévolníků, cestou zlých se neubírej.
Př 4:15 Vyhni se jí, nechoď po ní, odstup od ní a jdi dál.
Př 4:16 Neusnou, když nespáchají něco zlého, o spánek jsou připraveni, když někoho nepřivedou k pádu.
Př 4:17 Chlebem svévole se živí, vínem násilí se napájejí.
Př 4:18 Stezka spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den.
Př 4:19 Cesta svévolníků je však jako soumrak, nevědí, o co klopýtnou.
Př 4:20 Můj synu, věnuj pozornost mým slovům, k mým výrokům nakloň ucho.
Př 4:21 Ať nesejdou ti z očí, střez je v hloubi srdce.
Př 4:22 Dají život těm, kteří je nalézají, a zdraví celému jejich tělu.
Př 4:23 Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život.
Př 4:24 Odvracej svá ústa od falše a od svých rtů vzdal neupřímnost.
Př 4:25 Tvé oči ať hledí rovně, zpříma před sebe se dívej.
Př 4:26 Sleduj stopy svých nohou, všechny tvé cesty ať jsou pevné.
Př 4:27 Napravo ani nalevo se neuchyluj, odvrať od zlého svou nohu.
Př 5:1 Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti, nakloň své ucho k mé rozumnosti,
Př 5:2 dbej na obezřetné rady, poznání ať zachovávají tvé rty.
Př 5:3 Ze rtů cizí ženy sice kape med, a její jazyk je hladší než olej,
Př 5:4 nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč.
Př 5:5 Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí.
Př 5:6 Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam.
Př 5:7 Proto, synové, poslyšte mě, neodvracejte se od výroků mých úst.
Př 5:8 Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu,
Př
Text bible pro den: Čtvrtek, 22. června, 2017
Kniha Přísloví
[zkr. = Př] 5:9 ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta,
Př 5:10 ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí.
Př 5:11 Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá.
Př 5:12 Řekneš: "Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání?
Př 5:13 Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům.
Př 5:14 Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti."
Př 5:15 Pij vodu z vlastní nádrže, tu, jež vyvěrá z tvé studnice.
Př 5:16 Mají se tvé prameny roztékat ven do široka jako vodní toky?
Př 5:17 Tobě mají patřit, tobě jedinému, a ne cizím spolu s tebou.
Př 5:18 Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí,
Př 5:19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.
Př 5:20 Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?
Př 5:21 Cesty člověka jsou Hospodinu zřejmé, on sleduje všechny jeho stopy.
Př 5:22 Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu.
Př 5:23 Nedbal na napomenutí, proto zemře; bloudí
Př svou velkou pošetilost.
Př 6:1 Můj synu, jestliže ses zaručil za svého druha nebo se zavázal rukoudáním za cizáka
Př 6:2 a zapletl se výroky svých úst, a výroky svých úst se chytil,
Př 6:3 udělej, můj synu, toto: Hleď se vyprostit. Dostal ses do rukou svého druha. Jdi, vrhni se do bláta a naléhej na svého druha.
Př 6:4 Nedopřej svým očím spánku, ani zdřímnout nedávej svým víčkům.
Př 6:5 Jak gazela vytrhni se z rukou, jako ptáče z rukou čihařových.
Př 6:6 Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš.
Př 6:7 Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce,
Př 6:8 opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu.
Př 6:9 Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku?
Př 6:10 Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si
Př 6:11 a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.
Př 6:12 Ničemný člověk, muž propadlý ničemnostem, má plná ústa falše,
Př 6:13 mrká očima, nohama cosi naznačuje, svými prsty ukazuje.
Př 6:14 V srdci má proradnost, osnuje zlo v každém čase, vyvolává sváry.
Př 6:15 Proto náhlá pohroma ho stihne, bude nenadále rozdrcen a nezhojí ho nikdo.
Př 6:16 Těchto šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je mu ohavností:
Př 6:17 přezíravé oči, zrádný jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev,
Př 6:18 srdce osnující ničemné plány, nohy rychle spěchající za zlem,
Př 6:19 křivý svědek, který šíří lži, a ten, kdo vyvolává mezi bratry sváry.
Př 6:20 Dodržuj, můj synu, otcovy příkazy, a matčiným poučováním neopovrhuj.
Př 6:21 Přivaž si je natrvalo k srdci, oviň si je kolem hrdla.
Př 6:22 Povedou tě, kamkoli půjdeš, když budeš ležet, budou tě střežit, procitneš a budou s tebou rozmlouvat.
Př 6:23 Vždyť příkaz je světlem a vyučování osvěcuje, domluvy a kárání jsou cesty k životu:
Př 6:24 Budou tě střežit před špatnou ženou, před úlisným jazykem cizinky.
Př 6:25 Nedychti v srdci po její kráse, ať tě svými řasami neuchvátí!
Př 6:26 Nevěstce zaplatíš bochníčkem chleba, žena jiného však loví drahou duši.
Př 6:27 Může si kdo shrnout do klína oheň a nespálit si šaty?
Př 6:28 Což může někdo chodit po žhavém uhlí, a nepopálit si nohy?
Př 6:29 Tak dopadne ten, kdo vchází k ženě svého druha; nezůstane bez trestu, kdo se jí dotkne.
Př 6:30 Nepohrdá se zlodějem, že kradl, aby se nasytil, když měl hlad.
Př 6:31 Je-li však přistižen, nahradí to sedmeronásobně, dá všechen majetek svého domu.
Př 6:32 Kdo s ženou cizoloží, nemá rozum, k vlastní zkáze to činí.
Př 6:33 Sklidí jen rány a hanbu a jeho potupa nebude smazána.
Př 6:34 Neboť žárlivost rozpálí muže, ten bude v den pomsty nelítostný.
Př 6:35 Nepřijme žádný dar na usmířenou, nepovolí, i kdybys sebevíc úplatků dával.
Př 7:1 Můj synu, dbej na mé výroky, chovej mé příkazy ve svém nitru.
Př 7:2 Dbej na mé příkazy a budeš živ, střez moje učení jak zřítelnici oka.
Př 7:3 Přivaž si je k prstům, napiš je na tabulku svého srdce.
Př 7:4 Moudrosti řekni: "Jsi moje sestra", rozumnost nazvi svou příbuznou,
Př 7:5 aby tě střežila před cizí ženou, před cizinkou, která lichotí svými řečmi.
Př 7:6 Jednou jsem vyhlížel mříží z okna svého domu
Př 7:7 a díval jsem se na prostoduché; pozoroval jsem mezi těmi synky mladíka, který neměl rozum.
Př 7:8 Přecházel ulici kolem jejího nároží, vykročil směrem k jejímu domu
Př 7:9 na sklonku dne, za soumraku, pod záštitou temnoty noční.
Př 7:10 A hle, žena mu jde vstříc v nevěstčím úboru se záludným srdcem.
Př 7:11 Je halasná, dotěrná, její nohy nemají doma stání.
Př 7:12 Hned je na ulici, hned na náměstí, na každém nároží úklady strojí.
Př 7:13 Uchopí jej, políbí ho, s nestoudnou tváří mu řekne:
Př 7:14 "Vystrojila jsem pokojné obětní hody, vyplnila jsem dnes svoje sliby.
Př 7:15 Proto jsem ti vyšla vstříc a za úsvitu jsem tě hledala, až jsem tě našla.
Př 7:16 Prostřela jsem na své lehátko přehozy, pestrá egyptská prostěradla.
Př 7:17 Navoněla jsem své lůžko myrhou, aloe a skořicí.
Př 7:18 Pojď, opájejme se laskáním až do jitra, potěšme se milováním.
Př 7:19 Muž není doma, odešel na dalekou cestu.
Př 7:20 Váček s penězi vzal s sebou, vrátí se domů až v den úplňku."
Př 7:21 Naklonila si ho mnohým přemlouváním, svými úlisnými rty ho svedla.
Př 7:22 Hned šel za ní jako vůl na porážku, jako pošetilec v poutech k potrestání,
Př 7:23 než mu šíp rozetne játra; spěchá do osidla jako ptáče, neví, že mu jde o život.
Př 7:24 Nyní tedy, synové, slyšte mě, věnujte pozornost výrokům mých úst.
Př 7:25 Ať tvé srdce nesejde na její cesty, na její pěšiny se nedej zavést.
Př 7:26 Mnohé už sklála, přivedla k pádu, všichni, i ti nejzdatnější, byli od ní zavražděni.
Př 7:27 Její dům - toť cesty do podsvětí, vedoucí do komor smrti.
Př 8:1 Cožpak moudrost nevolá, nevydává rozumnost svůj hlas?
Př 8:2 Na nejvyšším místě, nad cestou, na křižovatce stojí.
Př 8:3 Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá:
Př 8:4 "Na vás, muži, volám, můj hlas je určen synům lidským.
Př 8:5 Prostoduší, pochopte, v čem je chytrost, hlupáci, pochopte, v čem je rozum!
Př 8:6 Slyšte! Vyhlašuji, co je směrodatné, otevírám rty a plyne z nich přímost.
Př 8:7 O pravdě hovoří můj jazyk, mým rtům se svévole hnusí.
Př 8:8 Všechny výroky mých úst jsou spravedlivé, není v nich nic potměšilého či falešného.
Př 8:9 Všechny jsou správné
Př toho, kdo porozumí, přímé těm, kdo naleznou poznání.
Př 8:10 Přijměte mé napomenutí, nikoli stříbro, spíše poznání, než převýborné ryzí zlato.
Př 8:11 Moudrost je lepší než perly, nevyrovnají se jí žádné skvosty.
Př 8:12 Já, Moudrost, bydlím s chytrostí, nalézám obezřetné poznání.
Př 8:13 Bázeň před Hospodinem znamená nenávidět zlo; nenávidím povýšenost, pýchu, cestu zlou, proradná ústa.
Př 8:14 U mne je rada i pohotová pomoc, jsem rozumnost, u mne je bohatýrská síla.
Př 8:15 Skrze mne kralují králové a vydávají spravedlivá nařízení vládci,
Př 8:16 skrze mne velí velitelé a všichni urození soudí spravedlivě.
Př 8:17 Já miluji ty, kdo milují mne, a kdo mě za úsvitu hledají, naleznou mne.
Př 8:18 Bohatství a čest jsou u mne, ustavičný dostatek i spravedlnost.
Př 8:19 Mé ovoce je lepší než ryzí a čisté zlato, má úroda je nad výborné stříbro.
Př 8:20 Chodím stezkou spravedlnosti a pěšinami práva,
Př 8:21 abych dala dědictví těm, kdo mě milují. Já naplním jejich pokladnice.
Př 8:22 Hospodin mě vlastnil jako počátek své cesty, dříve než co konal odedávna.
Př 8:23 Od věků jsem ustanovena, od počátku, od pravěku země.
Př 8:24 Ještě nebyly propastné tůně, když jsem se zrodila, ještě nebyly prameny vodami obtěžkány.
Př 8:25 Když ještě byly hory ponořeny, před pahorky jsem se narodila.
Př 8:26 Ještě než učinil zemi a všechno kolem a první hroudy pevniny,
Př 8:27 když upevňoval nebesa, byla jsem při tom, když vymezoval obzor nad propastnou tůní,
Př 8:28 když seshora zavěšoval mračna, když sílily prameny propastné tůně,
Př 8:29 když kladl moři jeho meze, aby vody nevystupovaly z břehů, když vymezoval základy země,
Př 8:30 byla jsem mu věrně po boku, byla jsem jeho potěšením den ze dne a radostně si před ním hrála v každý čas.
Př 8:31 Hraji si na jeho pevné zemi; mým potěšením je být s lidskými syny.
Př 8:32 Nyní tedy, synové, slyšte mě: Blaze těm, kdo dbají na mé cesty.
Př 8:33 Slyšte napomenutí a buďte moudří; nevyhýbejte se tomu!
Př 8:34 Blaze člověku, který mě poslouchá, bdí u mých dveří den ze dne a střeží veřeje mého vchodu.
Př 8:35 Vždyť ten, kdo mě nalézá, nalezl život a došel u Hospodina zalíbení.
Př 8:36 Kdo hřeší proti mně, činí násilí své duši; všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt.
Př 9:1 Moudrost si vystavěla dům, vytesala sedm sloupů.
Př 9:2 Porazila dobytče, smísila víno a prostřela svůj stůl.
Př 9:3 Vyslala své dívky, volá na vrcholu městských výšin:
Př 9:4 "Kdo je prostoduchý, ať se sem uchýlí!" Toho, kdo nemá rozum, zve:
Př 9:5 "Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem smísila,
Př 9:6 nechte prostoduchosti a budete živi, kráčejte cestou rozumnosti!"
Př 9:7 Kdo napomíná posměvače, dojde pohany, kdo domlouvá svévolníku, poskvrní se!
Př 9:8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nezačal nenávidět. Domlouvej moudrému a bude tě milovat.
Př 9:9 Moudrému dej a bude ještě moudřejší, pouč spravedlivého a přibude mu znalostí.
Př 9:10 Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost.
Př 9:11 Neboť skrze mne se rozhojní tvé dny, přibude ti let života.
Př 9:12 Jsi-li moudrý, k svému prospěchu jsi moudrý, jsi-li posměvač, sám na to doplatíš.
Př 9:13 Paní Hloupost je halasná, prostoduchá, vůbec nic nezná.
Př 9:14 Sedá u vchodu do svého domu, na křesle na městských výšinách,
Př 9:15 a volá na mimojdoucí, kteří jdou po přímých stezkách:
Př 9:16 "Kdo je prostoduchý, ať odbočí sem!" Toho, kdo nemá rozum, zve:
Př 9:17 "Kradená voda je sladká a pokoutný chléb blaží."
Př 9:18 Ale on neví, že je tam říše stínů a že v hlubinách podsvětí jsou ti, jež pozvala.
Př 10:1 Přísloví Šalomounova. Syn moudrý dělá radost otci, kdežto syn hloupý působí žal matce.
Př 10:2 Neprávem nabyté poklady neprospějí, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti.
Př 10:3 Hospodin nedopustí, aby hladověl spravedlivý, kdežto choutkám svévolníků činí přítrž.
Př 10:4 Zchudne, kdo pracuje zahálčivou dlaní, kdežto pilné jejich ruka obohatí.
Př 10:5 Kdo v létě sklízí, je syn prozíravý, kdo prospí žně, je
Př ostudu.
Př 10:6 Mnohé požehnání spočine na hlavě spravedlivého, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí.
Př 10:7 Památka spravedlivého bude k požehnání, kdežto jméno svévolníků zpráchniví.
Př 10:8 Kdo je moudrého srdce, přijímá příkazy, kdežto kdo je pošetilých rtů, ten padne.
Př 10:9 Kdo žije bezúhonně, žije bezpečně, kdežto kdo chodí křivolakými cestami, bude odhalen.
Př 10:10 Kdo mrká okem, působí trápení, a kdo je pošetilých rtů, ten padne.
Př 10:11 Ústa spravedlivého jsou zdrojem života, kdežto v ústech svévolníků se skrývá násilí.
Př 10:12 Nenávist vyvolává sváry, kdežto láska přikrývá všechna přestoupení.
Př 10:13 Na rtech rozumného se nalézá moudrost, kdežto hůl dopadne na hřbet toho, kdo je bez rozu
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pátek, 23. června, 2017
Kniha Přísloví
[zkr. = Př]
mu.
Př 10:14 Moudří uchovávají poznání, kdežto ústa pošetilce přinášejí zkázu.
Př 10:15 Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí, chudoba nuzných je jejich zkázou.
Př 10:16 Výdělek spravedlivého slouží k životu, výtěžek svévolníkův k hříchu.
Př 10:17 Ukazuje stezku k životu, kdo dbá na napomenutí, kdežto kdo si domluv nevšímá, zavádí na scestí.
Př 10:18 Kdo skrývá nenávist za zrádné rty, i ten, kdo šíří pomluvy, je hlupák.
Př 10:19 Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý.
Př 10:20 Jazyk spravedlivého je výborné stříbro, srdce svévolníků nestojí za nic.
Př 10:21 Rty spravedlivého připravují pastvu mnohým, ale pošetilci umírají na to, že jsou bez rozumu.
Př 10:22 Hospodinovo požehnání obohacuje a trápení s sebou nepřináší.
Př 10:23 Radostnou hrou je
Př hlupáka mrzké jednání, kdežto
Př rozumného muže moudrost.
Př 10:24 Čeho se leká svévolník, to na něj přijde, kdežto touha spravedlivých se splní.
Př 10:25 Když se přižene vichřice, je po svévolníkovi, kdežto spravedlivý má základ věčný.
Př 10:26 Jako ocet zubům a kouř očím, tak je lenoch těm, kteří ho posílají.
Př 10:27 Bázeň před Hospodinem přidává dnů, kdežto svévolníkům se léta zkrátí.
Př 10:28 Očekávání spravedlivých je radostné, kdežto naděje svévolníků přijde vniveč.
Př 10:29 Cesta Hospodinova je záštitou bezúhonnému, kdežto zkázou
Př ty, kdo páchají ničemnosti.
Př 10:30 Spravedlivý se nikdy nezhroutí, kdežto svévolníci zemi nezabydlí.
Př 10:31 Ústa spravedlivého plodí moudrost, kdežto jazyk proradný bude vyťat.
Př 10:32 Rty spravedlivého vědí, v čem má Bůh zalíbení, kdežto ústa svévolníků znají jen proradnost.
Př 11:1 Falešné váhy jsou Hospodinu ohavností, kdežto v přesném závaží má zalíbení.
Př 11:2 Za zpupností přichází hanba, kdežto s umírněnými je moudrost.
Př 11:3 Přímé vede bezúhonnost, kdežto věrolomné zahubí pokřivenost.
Př 11:4 V den prchlivosti neprospěje majetek, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti.
Př 11:5 Spravedlnost napřimuje bezúhonnému cestu, kdežto svévolník svou svévolí padne.
Př 11:6 Spravedlnost přímé vysvobodí, kdežto věrolomní se lapí do svých choutek.
Př 11:7 Když zemře člověk svévolný, naděje přijde vniveč, vniveč přijde očekávání ničemníků.
Př 11:8 Spravedlivý bývá zachován, je-li v soužení, kdežto svévolník se dostane na jeho místo.
Př 11:9 Rouhač ústy uvádí druha do zkázy, kdežto spravedliví budou zachováni věděním.
Př 11:10 Když je dobře spravedlivým, město jásá, když zhynou svévolníci, plesá.
Př 11:11 Žehnáním přímých se město pozvedá, kdežto ústy svévolníků se boří.
Př 11:12 Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí.
Př 11:13 Utrhač, kudy chodí, roznáší důvěrnosti, kdežto kdo je duchem věrný, ukryje to.
Př 11:14
Př nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana.
Př 11:15 Velmi zle dopadne ten, kdo se zaručil za cizího, kdežto kdo zaručování nenávidí, je v bezpečí.
Př 11:16 Ušlechtilá žena se drží cti, kdežto ukrutníci se drží bohatství.
Př 11:17 Muž milosrdný činí dobře i sám sobě, kdežto nelítostný drásá i vlastní tělo.
Př 11:18 Svévolníka výdělek z jeho práce zklame, kdežto kdo rozsévá spravedlnost, má mzdu jistou.
Př 11:19 Tak spravedlnost vede k životu, kdežto kdo se žene za zlem, spěje k smrti.
Př 11:20 Hospodin má v ohavnosti lidi falešného srdce, kdežto zalíbení má v těch, jejichž cesta je bezúhonná.
Př 11:21 Zlý zaručeně nezůstane bez trestu, kdežto potomstvo spravedlivých bude ušetřeno.
Př 11:22 Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale svéhlavá a rozmarná.
Př 11:23 Touhou spravedlivých je jen dobro, kdežto nadějí svévolníků je prosadit se zuřivostí.
Př 11:24 Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek.
Př 11:25 Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje, bude též občerstven.
Př 11:26 Na toho, kdo zadržuje obilí, láteří národ, kdežto žehnání se snáší na hlavu toho, kdo je prodává.
Př 11:27 Kdo usilovně hledá dobro, hledá Boží zalíbení, kdežto kdo se pídí po zlu, toho zlo postihne.
Př 11:28 Kdo doufá ve své bohatství, padne, kdežto spravedliví budou rašit jako listí.
Př 11:29 Kdo rozvrací svůj dům, zdědí vítr, a pošetilec bude otrokem toho, kdo je moudrého srdce.
Př 11:30 Ovoce spravedlivého je jako strom života, a kdo se ujímá duší, je moudrý.
Př 11:31 Hle, spravedlivý dochází na zemi odplaty, tím spíše svévolník a hříšník.
Př 12:1 Kdo miluje napomenutí, miluje poznání, kdežto kdo domluvy nenávidí, je tupec.
Př 12:2 Dobrý dochází u Hospodina zalíbení, kdežto pleticháře prohlašuje Hospodin za svévolníka.
Př 12:3 Svévolí se nikdo nezajistí, kořen spravedlivých se nezviklá.
Př 12:4 Žena statečná je korunou svého manžela, kdežto ostudná mu je jako kostižer v kostech.
Př 12:5 Spravedliví přemýšlejí o právu, svévolníci rozvažují o lsti.
Př 12:6 Slova svévolníků jsou vražedné úklady, kdežto přímé jejich ústa vysvobodí.
Př 12:7 Svévolníci budou podvráceni a nebudou již, kdežto dům spravedlivých obstojí.
Př 12:8 Muž bude chválen
Př svá prozíravá ústa, kdežto ten, kdo má zvrácené srdce, upadne v pohrdání.
Př 12:9 Lépe je být zlehčován a mít otroka, než pokládat se za slavného a nemít chleba.
Př 12:10 Spravedlivý cítí i se svým dobytkem, kdežto nitro svévolníků je nelítostné.
Př 12:11 Kdo obdělává svou půdu, nasytí se chlebem, kdežto kdo následuje povaleče, nemá rozum.
Př 12:12 Svévolník dychtivě loví kdejaké zlo, kdežto kořen spravedlivých vydává dobro.
Př 12:13 Zlovolník se chytí do přestupků svých rtů, kdežto spravedlivý vyvázne ze soužení.
Př 12:14 Ovocem svých úst se každý dobře nasytí, skutek rukou se člověku vrátí.
Př 12:15 Pošetilci zdá se, že je jeho cesta přímá, kdežto kdo poslouchá rady, je moudrý.
Př 12:16 U pošetilce se jeho hoře pozná týž den, kdežto chytrý přikryje hanbu.
Př 12:17 Kdo šíří pravdu, hlásá spravedlnost, kdežto křivý svědek lest.
Př 12:18 Někdo tlachá, jako by probodával mečem, kdežto jazyk moudrých hojí.
Př 12:19 Pravdivé rty se zajistí navždy, kdežto jazyk zrádný na okamžik.
Př 12:20 Lest mají v srdci ti, kdo osnují zlo, kdežto radost ti, kdo radí ku pokoji.
Př 12:21 Žádná ničemnost nezasáhne spravedlivého, kdežto svévolníci okusí zlého vrchovatě.
Př 12:22 Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu.
Př 12:23 Chytrý člověk poznání skrývá, kdežto srdce hlupáků pošetilosti provolává.
Př 12:24 Ruka pilných bude vládnout, kdežto zahálka vede do poroby.
Př 12:25 Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost.
Př 12:26 Spravedlivý prozkoumává svému příteli cestu, kdežto svévolníky jejich cesta zavede.
Př 12:27 Zahálčivý nebude si péci úlovek, kdežto vzácným jměním
Př člověka je píle.
Př 12:28 Na stezce spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti.
Př 13:1 Syn otcovským káráním zmoudří, kdežto posměvač pohrůžky neposlouchá.
Př 13:2 Ovoce svých úst se každý dobře nají, duše věrolomných okusí násilí.
Př 13:3 Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza.
Př 13:4 Lenoch jen touží a ničeho nedosáhne, kdežto pilní se nasytí tukem.
Př 13:5 Spravedlivý nenávidí jakýkoli klam, kdežto svévolník vzbuzuje nelibost a hnus.
Př 13:6 Spravedlnost chrání toho, kdo žije bezúhonně, kdežto svévole vyvrací hříšníka.
Př 13:7 Leckdo se vydává za bohatého, ačkoli nic nemá, někdo se vydává za chudého, a má velké jmění.
Př 13:8 Bohatstvím se člověk může vyplatit, kdežto chudý vyhrožování neslýchá.
Př 13:9 Světlo spravedlivých radostně září, kdežto svévolníkům svítilna hasne.
Př 13:10 Ze zpupnosti vzniká jen hádka, kdežto u těch, kdo si dají poradit, je moudrost.
Př 13:11 Jmění snadno nabyté se zmenšuje, kdežto kdo shromažďuje vlastní prací, tomu přibývá.
Př 13:12 Dlouhým čekáním zemdlívá srdce, kdežto splněná touha je stromem života.
Př 13:13 Kdo pohrdá slovem, přivádí se do záhuby, kdežto kdo se bojí přikázání, dochází odplaty.
Př 13:14 Učení moudrého je zdrojem života, pomůže uniknout léčkám smrti.
Př 13:15 Prozíravost zjednává přízeň, kdežto věrolomní vytrvávají na své cestě.
Př 13:16 Kdo je chytrý, počíná si podle poznání, kdežto hlupák roztrušuje pošetilost.
Př 13:17 Svévolný posel propadne zkáze, kdežto věrný vyslanec přináší zdraví.
Př 13:18 Chudoba a hanba stihnou toho, kdo se vyhýbá trestu, kdežto kdo dbá na domluvu, bude vážený.
Př 13:19 Když se naplní touha, je sladko v duši, kdežto hlupákům se hnusí odvrátit se od zlého.
Př 13:20 Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle.
Př 13:21 Hříšníky stíhá zlo, kdežto spravedlivým je odplatou dobro.
Př 13:22 Dobrý zanechá dědictví vnukům, kdežto jmění hříšníka bývá uchováno
Př spravedlivého.
Př 13:23 Úhor dává chudým mnoho pokrmu, ale bývá ničen bezprávím.
Př 13:24 Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas.
Př 13:25 Spravedlivý se nají dosyta, kdežto břicho svévolníků trpí nedostatkem.
Př 14:1 Moudrá žena buduje svůj dům, kdežto pošetilá jej vlastníma rukama boří.
Př 14:2 Kdo se bojí Hospodina, chodí přímo, kdežto kdo jím pohrdá, chodí cestou neupřímnosti.
Př 14:3 Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží.
Př 14:4 Kde není skot, je čistý žlab, kdežto hojná úroda bývá, kde jsou silní býci.
Př 14:5 Spolehlivý svědek nelže, kdežto křivý svědek šíří lži.
Př 14:6 Posměvač hledá moudrost, ale marně, kdežto rozumný má poznání usnadněné.
Př 14:7 Jdi z cesty muži hloupému, neboť na jeho rtech poznání nenalezneš.
Př 14:8 Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě, kdežto pošetilost hlupáků je v záludnosti.
Př 14:9 Oběť za vinu je pošetilcům směšná, kdežto u přímých nalézá zalíbení.
Př 14:10 Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit.
Př 14:11 Dům svévolníků bude vyhlazen, kdežto stánek přímých bude vzkvétat.
Př 14:12 Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.
Př 14:13 Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal.
Př 14:14 Odpadlík se sytí svými cestami, kdežto člověk dobrý tím, co je mu dáno.
Př 14:15 Prostoduchý kdečemu důvěřuje, kdežto chytrý promýšlí své kroky.
Př 14:16 Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí.
Př 14:17 Nedočkavý se dopouští pošetilosti a pletichář je nenáviděn.
Př 14:18 Prostoduší dědí pošetilost, kdežto chytří jsou korunováni poznáním.
Př 14:19 Zlí se skloní před dobrými a svévolníci u bran spravedlivého.
Př 14:20 Chudého nemá rád ani jeho druh, kdežto mnoho je těch, kdo milují bohatého.
Př 14:21 Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěnými.
Př 14:22 Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro.
Př 14:23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku.
Př 14:24 Korunou moudrých je jejich bohatství, ale pošetilost hlupáků zůstává pošetilostí.
Př 14:25 Pravdivý svědek druhé vysvobodí, kdežto lstivý šíří lži.
Př 14:26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště
Př své syny.
Př 14:27 Bázeň
