1.čtení: Žalm 2.čtení: Evangelium | Jer 31,7-9 Žl 126,1-2ab.2cd-3.4-5.6 Žid 5,1-6 Mk 10,46-52 |
Život světce: Sv. Frumencius
Svatý Frumentius se narodil v Tyru na samém počátku 4. křesťanského století. Byl ještě mladík, když jej na cestě do Indie u západních břehů Rudého moře zajali piráti. Prodali jej etiopskému králi do otroctví. Sloužil mu poctivě a věrně, prokázal mu cenné služby a získal si oblibu u krále i celého dvora. Proto král rozhodl, že po jeho smrti se Frumentius může svobodně vrátit do své vlasti, bude-li chtít. Po králově smrti se Frumentius stal regentem, jelikož dědic trůnu byl ještě malý chlapec. Frumentius jeho jménem vládl spravedlivě a byl princi i dorbým vychovatelem. Když pak následník dorostl do věku, kdy se mohl ujmout vlády, viděl Frumentius, že on i celá země je ochotná přijmout křesťanství. A tak se Frumentius rozhodl místo návratu domů zasvětit zbytek života hlásání evangelia v Etiopii. Odešel do Alexandrie, kde popsal situaci v zemi tamnímu patriarchovi, kterým tehdy byl sv. Athanasius. Ten přijal Frumentiovu zprávu s nadšením. Vysvětil jej na biskupa a poslal jej zpět do Etiopie s dalšími spolupracovníky. Až do své smrti roku 360 působil Frumentius v této zemi, kde jej nazývali „abuna Salama Kesetie Berhan – pokojný otec, který odhalil světlo“. Jemu vděčí Etiopie za to, že je až dosud křesťanskou zemí.
1. čtení: Jer 31,7-9
Přivedu je nazpět, slepí a kulhaví budou mezi nimi.
To jsou slova útěchy pro národ, jehož elita byla odvlečena do babylónského zajetí. Prorok ujišťuje lid, že se bude moci vrátit zpět do vlasti a že smlouva s Hospodinem se do té míry oživí, že bude vepsána do srdcí lidí. Návrat lidu bude nezvratný a zahrne všechny: slepé i kulhavé, tedy i ty, kdo elitou nejsou.
Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
Tak praví Hospodin: "Oslavujte Jakuba, jásejte nad prvním z národů, ať je slyšet váš jásot: Zachránil Hospodin svůj národ, zbytky Izraele! Hle, přivedu je nazpět ze severní země, shromáždím je od končin země; slepí a kulhaví budou mezi nimi, spolu se ženami v naději a nedělkami; veliký zástup bude těch, kteří se sem vrátí. Přicházejí s pláčem, ale útěchou je doprovázím; přivedu je k vodním proudům přímou cestou, na níž neklopýtnout. Stal jsem se totiž Izraeli otcem, Efraim je mým provorozencem."
Žalm: Žl 126,1-2ab.2cd-3.4-5.6
Odp.: Velkou věc s námi udělal Hospodin, naplnila nás radost.
Když Hospodin přiváděl siónské zajatce,
- byli jsme jako ve snách.
- Tehdy byla naše ústa plná smíchu
- a náš jazyk plný jásotu.
Odp.
Tehdy se říkalo mezi pohany:
- "Velkou věc s nimi udělal Hospodin!"
- Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin,
- naplnila nás radost.
Odp.
Hospodine, změň náš osud,
- jako se mění údolí na jihu země.
- Kdo sejí v slzách,
- žnout budou s jásotem.
Odp.
Vycházejí s pláčem,
- když nesou semeno k setí:
- přijdou však s jásotem
- a přinesou své snopy.
Odp.
2. čtení: Žid 5,1-6
Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova.
K této důstojnosti byl Ježíš povýšen Otcem, není samozvancem. Velikost a význam jeho kněžství ovšem naprosto převyšuje všechnu významnost a důstojnost velekněží ve starozákonní době.
Čtení z listu Židům.
Každý velekněz je brán z lidu a bývá ustanoven pro lid v jeho záležitostech u Boha, aby podával dary a oběti i za hříchy. Protože sám je stejně podroben slabosti, je schopen cítit s chybujícími a bloudícími. A proto musí podávat oběti za hřích sám za sebe jako za ostatní lidi. Nikdo si však nemůže tu důstojnost vzít sám, nýbrž musí být povolán od Boha jako Árón. Tak si ani Kristus nepřisvojil slávu velekněžství sám, ale (dal mu ji) ten, který mu řekl: `Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil', jak říká i na jiném místě: `Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova'.
Evangelium: Mk 10,46-52
Mistře, ať vidím!
Na tuto pochopitelnou a oprávněnou prosbu odpovídá Ježíš víc než dostatečně. Slepý není jen uzdraven, je zachráněn. V Ježíši poznal a zřejmě i uznal Mesiáše, což je vyjádřeno zmínkou o tom, že od této chvíle šel cestou za ním, vydal se na cestu následování.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Když (Ježíš) a jeho učedníci s velkým zástupem vycházeli z Jericha, seděl u cesty slepý žebrák - Timaiův syn Bartimaios. Jakmile uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal volat: "Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!" Mnozí ho okřikovali, aby mlčel. On však křičel ještě víc: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!" Ježíš se zastavil a řekl: "Zavolejte ho!" Zavolali tedy toho slepce a řekli mu: "Buď dobré mysli, vstaň, volá tě!" On odhodil plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi. Ježíš se ho zeptal: "Co chceš, abych pro tebe udělal?" Slepec odpověděl: "Mistře, ať vidím!" Ježší mu řekl: "Jdi, tvá víra tě zachránila!" A ihned začal vidět a šel tou cestou za ním.
Doplňující text:
Žádný doplňující text není k dispozici.