1.čtení: Žalm 2.čtení: Evangelium | Ef 3,2-12 Iz 12,2-3.4bcd.5-6 - Lk 12,39-48 |
Život světce: Sv. Jana Kapistránského, kněze
Narodil se 3. 6. 1386 v horském městečku Capestranu ve střední Itálii. Po vystudování práv se stal v Perugii soudcem (1413). Vstoupil k františkánům (1416) a po vysvěcení na kněze (kolem roku 1420) byl pověřen zakládáním přísnějších františkánských klášterů. Po roce 1425 vykonal mnoho cest po Itálii, do Francie, Holandska a Svaté země; svými kázáními strhoval davy v celé střední Evropě, též v mnoha městech v Čechách a na Moravě. Jako spoluorganizátor obrany křesťanské Evropy se velmi zasloužil o vítězství nad Turky u Bělehradu (1456). Brzy nato zemřel 23. 10. 1456 v Iloku u Dunaje (v dnešní Jugoslávii). Za svatého byl prohlášen v roce 1690.
1. čtení: Ef 3,2-12
Bylo oznámeno ono tajemství o Kristu, že totiž také pohané mají stejná dědická práva.
Tajemství - řecky "mystérion" - znaly nejen starověké mysterijní kulty, ale i křesťanství. Antická mystéria, podobně jako dnešní ezoterická náboženství, se pokoušela zasvěcovat svoje stoupence do stále vyšších stupňů spekulativních tajemství. S křesťanstvím je tomu naopak. Apoštolům a kazatelům bylo dáno poznat tajemství spásy a otevřeně hlásají, že nejen židé, ale také bývalí pohané, kteří uvěřili v Krista, jsou dědici Božího zaslíbení.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.
Bratři! Snad jste slyšeli, že Bůh mě pověřil pracovat pro vás na díle milosti. Ve zjevení mi totiž bylo oznámeno to tajemství, jak jsem o něm psal už krátce shora. Podle toho můžete při čtení poznat, že jsem obeznámen s oním tajemstvím o Kristu. V dřívějších pokoleních to lidé nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno (z osvícení) Ducha jeho svatým apoštolům a kazatelům mluvícím pod vlivem vnuknutí: že totiž také pohané mají stejná dědická práva, že jsou údy téhož těla a že stejně i jim platí ona zaslíbení skrze Ježíše Krista, (když uvěří kázání) evangelia, jehož já jsem se stal služebníkem z daru Boží milosti, když se v tom jeho moc na mně tak účinně projevila. Ačkoli já jsem méně než nejnepatrnější ze všech křesťanů, byla mi dána tato milost: zvěstovat pohanům nevystižitelné Kristovo bohatství a jasně ukázat (všem), jak se (uskutečňuje) ono tajemné rozhodnutí. Od věků bylo skryté v Bohu, Stvořiteli všeho, nyní se však skrze církev ukázala přerozmanitá Boží moudrost knížatům a mocnostem v nebi. Tak od věčnosti určil, že to vykoná skrze našeho Pána Krista Ježíše. Protože jsme s ním spojeni, smíme s důvěrou a volně přistupovat (k Bohu), když věříme (v Krista).
Žalm: Iz 12,2-3.4bcd.5-6
Odp.: S radostí budete vážit vodu z pramenů spásy.
Bůh je má spása!
- Bez obavy mohu doufat.
- Neboť Hospodin je má síla a má chvála,
- stal se mou spásou.
- S radostí budete vážit vodu
- z pramenů spásy.
Odp.
Děkujte Hospodinu a vzývejte jeho jméno!
- Hlásejte mezi národy jeho díla,
- zvěstujte vznešenost jeho jména!
Odp.
Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci,
- ať je to známé po celé zemi!
- Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu,
- neboť velikým uprostřed vás je Svatý Izraele.
Odp.
2. čtení: -
Ve všední den se 2.čtení nečte...
Evangelium: Lk 12,39-48
Kdo mnoho dostal, od toho se mnoho očekává.
Tato slova, která Lukáš připojuje k podobenstvím o "zloději" a o "správci", jsou určena představeným křesťanské obce, aby je vedla k bdělé zodpovědnosti v jejich službě. Obě podobenství navíc mají povzbudit k věrnosti ve službě i v dobách zdánlivé nepřítomnosti Pána.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ježíš řekl svým učedníkům: "Uvažte tohle: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nenechal by ho prokopat se do domu. I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete." Petr se ho zeptal: "Pane, říkáš toto podobenství jenom nám, nebo všem?" Pán řekl: "Kdo je tedy ten věrný a rozvážný správce, kterého pán ustanoví nad svým služebnictvem, aby jim dával včas příděl jídla? Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu najde, že to dělá! Opravdu, říkám vám: Ustanoví ho nad celým svým majetkem. Kdyby si však onen služebník pomyslil: `Můj pán hned tak nepřijde', a začal tlouci čeledíny a děvečky, jíst, pít a opíjet se, přijde pán toho služebníka v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, ztrestá ho a odsoudí ho ke stejnému údělu s nevěřícími. Služebník, který zná vůli svého pána, a přece nic podle jeho vůle nepřipraví a nezařídí, dostane mnoho ran. Ten však, kdo ji nezná, a udělá to, co zasluhuje bití, dostane jich méně. Kdo mnoho dostal, od toho se mnoho očekává, a komu se mnoho svěřilo, od toho se bude víc žádat."
Doplňující text:
Slaví-li se tento den památka Sv. Jana Kapistránského, používá se liturgická barva bílá, jinak je barva zelená.