1.čtení: Žalm 2.čtení: Evangelium | Mdr 7,7-11 Žl 90,12-13.14-15.16-17 Žid 4,12-13 Mk 10,17-30 |
Život světce: Sv. Eduard
Svatý Eduard vládl Anglii jako Edward (Eadweard) III. v letech 1042–1066. Své mládí strávil v exilu v Normandii – Anglii tehdy okupovali Dánové. Na ostrov se vrátil roku 1041, následujícího roku, po smrti svého nevlastního bratra Harthknuta byl provolán králem Anglie. Rok poté byl ve winchesterské katedrále korunován. Eduardova vláda byla dobou míru a prosperity, zároveň však někteří šlechtici zneužívali královy mírnosti a napomáhali tomu, že královská moc – a tím i obranyschopnost Anglie – byla oslabena. Harold z Wessexu dokonce vyvolal proti králi roku 1063 ozbrojené povstání a po jeho smrti nastoupil na trůn. Eduard zemřel 5. ledna 1066. Již po smrti byl Eduard mezi prostými lidmi uctíván jako světec – ani ne tak pro svou vladařskou činnost jako spíše kvůli své dobrotě, lásce k potřebným a svatosti života. Roku 1154 nastoupil na anglický trůn Jindřich II. Plantagenet, který usiloval o sjednocení mezi národy Anglie – Anglosasy a Normany. Proto také usiloval o Eduardovu kanonizaci jakožto prostředek politického usmíření. Westminsterský převor Osbert de Clare byl vyslán do Říma a podařilo se mu dosáhnout úspěchu – Eduard byl kanonizován roku 1161. Jeho ostatky byly o století později přeneseny do Westminsterského opatství; toto datum se stalo Eduardovým svátkem.
1. čtení: Mdr 7,7-11
Bohatství jsem pokládal ve srovnání s moudrostí za nic.
Protože moudrost pochází přímo od Boha a učí rozumět Božím skutkům, je pokládána za důležitější než bohatství, zdraví, krása. Všechna ostatní dobra jsou v ní jakoby obsažena.
Čtení z knihy Moudrosti.
Modlil jsem se, a byl mi dán rozum, prosil jsem, a ducha moudrosti v úděl jsem přijal. Jí jsem dal přednost před žezly a trůny a bohatství ve srovnání s ní jsem pokládal za nic. Nesrovnával jsem s ní neocenitelný drahý kámen, protože všechno zlato je vzhledem k ní jen troška písku a za bláto lze počítat vedle ní stříbro. Miloval jsem ji nad zdraví a krásu, chtěl jsem ji mít raději než denní světlo, poněvadž nehasne její záře. Spolu s ní se mi dostalo všeho dobra a skrze ni nespočetného bohatství.
Žalm: Žl 90,12-13.14-15.16-17
Odp.: Nasyť nás, Pane, svou slitovností, abychom se radovali.
Nauč nás počítat naše dny,
- ať dojdeme k moudrosti srdce.
- Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat?
- Slituj se nad svými služebníky!
Odp.
Nasyť nás brzy svou slitovností,
- ať jásáme a radujeme se po celý život!
- Potěš nás za dny, kdy jsi nás soužil,
- za léta, kdy jsme zakoušeli zlé.
Odp.
Nechť se ukáže tvým služebníkům tvoje dílo,
- tvá sláva jejich synům.
- Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha,
- dej zdar práci našich rukou,
- dej zdar práci našich rukou!
Odp.
2. čtení: Žid 4,12-13
Boží slovo pronáší soud nad nejvnitřnějšími lidskými myšlenkami a hnutími.
Protože je plodem Boží moudrosti, ne pouhým vyjádřením úvah člověka. Pisatel při oceňování moci Božího slova navazuje přímo na židovské smýšlení o Božím slovu.
Čtení z listu Židům.
Boží slovo je (plné) života a síly, ostřejší než každý dvojsečný meč: proniká až k rozdělení duše a ducha, kloubů a morku, a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími lidskými myšlenkami a hnutími. Není tvora, který by se před Bohem mohl ukrýt, před jeho očima je všechno nahé a odkryté a jemu se budeme zodpovídat.
Evangelium: Mk 10,17-30
Prodej všechno, co máš, a následuj mě!
To je výzva konkrétnímu člověku v konkrétní situaci, ne obecné pravidlo. Text je možné rozdělit na dvě tematicky příbuzné, nicméně rozličné části: vyprávění o bohatém mladíkovi a poučení o bohatství a Božím království. Nebezpečí přílišného hromadění majetku nespočívá v majetku samotném jako spíše v postupném ulpívání ne něm a ve ztrátě svobody.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Když se (Ježíš) vydával na cestu, přiběhl nějaký (člověk), poklekl před ním a ptal se ho: "Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život?" Ježíš mu odpověděl: "Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jenom jeden: Bůh. Znáš přikázání: `Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i matku!'" On mu na to řekl: "Mistře, to všechno jsem zachovával od svého mládí." Ježíš na něho pohlédl s láskou a řekl mu: "Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!" On pro to slovo zesmutněl a odešel zarmoucen, protože měl mnoho majetku. Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!" Učedníci užasli nad jeho slovy. Ježíš jim však znovu řekl: "Děti, jak je těžké vejít do Božího království! Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království." Oni užasli ještě víc a říkali si mezi sebou: "Kdo tedy může být spasen?" Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Vždyť u Boha je možné všechno." Tu mu řekl Petr: "My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou." Ježíš odpověděl: "Amen, pravím vám: Nikdo není, kdo by opustil dům, bratry nebo sestry, matku nebo otce, děti nebo pole pro mě a pro evangelium, aby nedostal stokrát víc nyní v tomto čase: domy, bratry a sestry, matky a děti i pole, a to i přes pronásledování, a v budoucím věku život věčný. A tak mnozí první budou posledními a poslední prvními."
Doplňující text:
Žádný doplňující text není k dispozici.