Datum:  Sobota, 12. října, 2024
Památka / svátek / slavnost:  Památka sv. Radima, biskupa [Nezávazná památka]
Liturgické období:  Mezidobí, 27. týden v mezidobí
Liturgický cyklus pro nedělní čtení:  B

  1.čtení:
  Žalm
  2.čtení:
  Evangelium

Gal 3,22-29
Žl 105,2-3.4-5.6-7
-
Lk 11,27-28


Život světce: Památka sv. Radima, biskupa

Narodil se v 2. polovině 10. století. Doprovázel svého staršího bratra Vojtěcha na jeho cestách, spolu s ním vstoupil pod řádovým jménem Gaudentius do římského benediktinského kláštera sv. Bonifáce a Alexia na Aventinu (990); byl též svědkem jeho mučednické smrti (997). Stal se prvním arcibiskupem v polském Hnězdně (1000) a tam také kolem roku 1006 zemřel. Jeho ostatky byly přeneseny do Prahy (1039) a v románské bazilice sv. Víta (postavené v letech 1060-1096) byly uloženy v kryptě sv. Kosmy a Damiána. Nejstarší pražská nekrologia (od 2. poloviny 12. století) uvádějí jako den jeho smrti 12. říjen. Až do poslední úpravy českého národního kalendáře (1973) se u nás jeho památka slavila ve výroční den přenesení (25. 8.).


1. čtení: Gal 3,22-29

Vy všichni jste Boží děti skrze víru.
Dějiny spásy mají své etapy. Bůh nezjevuje od počátku všechno, nýbrž postupnou výchovou připravuje lidi na plnost poznání a spásy. Významnou úlohu hrál v tomto procesu Mojžíšův zákon. Byl "vychovatelem pro Krista". Nyní, když už přišla víra v Krista, nemusíme plnit povinnosti, které ukládají Mojžíšovy předpisy. Ve víře v Krista se spojuje vše, co bylo dříve nesmiřitelné: židé a pohané, otroci a svobodní, muži i ženy.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům.
Bratři! Písmo prohlásilo, že všichni jsou hříšníci. Tak se tedy vírou v Ježíše Krista dostává zaslíbení těm, kdo věří. Ale než přišla víra, byli jsme hlídáni Zákonem jako ve vězení, (v očekávání) víry, která se měla zjevit. Zákon byl naším vychovatelem pro Krista, abychom z víry došli ospravedlnění. Když však přišla víra, nejsme už pod vychovatelem. Vy všichni jste totiž Boží děti skrze víru v Ježíše Krista, vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista: už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; všichni jste jeden v Kristu Ježíši. A když patříte Kristu, jste tedy Abrahámovo potomstvo a dědici podle zaslíbení.


Žalm: Žl 105,2-3.4-5.6-7

Odp.: Hospodin pamatuje věčně na svoji smlouvu. Nebo: Aleluja.
Zpívejte Hospodinu, hrejte mu,
- vypravujte o všech jeho divech!
- Honoste se jeho svatým jménem,
- ze srdce ať se radují, kdo hledají Hospodina!
Odp.
Uvažujte o Hospodinu a jeho moci,
- hledejte stále jeho tvář!
- Pamatujte na divy, které učinil,
- na jeho zázraky a rozsudky jeho úst!
Odp.
Potomstvo Abraháma, jeho služebníka,
- synové Jakuba, jeho vyvoleného!
- Hospodin sám je náš Bůh,
- po celé zemi platí jeho rozhodnutí.
Odp.


2. čtení: -

Ve všední den se 2.čtení nečte...


Evangelium: Lk 11,27-28

Blahoslavený život, který tě nosil. Spíše jsou blahoslavení ti, kdo slyší Boží slovo.
A zachovávají ho. K trvalému "blahoslavenství" (= "štěstí") nevede pouhé vyčistění domu (viz včerejší evangelium), ale ani fyzická příslušnost k Ježíši (v. 27). Marii je třeba blahoslavit jako Matku (1,48), ale nyní je podstatné následování Ježíše nasloucháním (početí) a činěním (porod a kojení) jeho slova. Takto žité Boží slovo pak má sílu "naplnit vyprázdněný dům" Bohem.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Když Ježíš mluvil k zástupům, zvolala na něho jedna žena ze zástupu: "Blahoslavený život, který tě nosil, a prsy, které tě kojily!" On však řekl: "Spíše jsou blahoslavení ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho."


Doplňující text:


Žádný doplňující text není k dispozici.