1.čtení: Žalm 2.čtení: Evangelium | Mdr 2,12a.17-20 Žl 54,3-4.5.6+8 Jak 3,16-4,3 Mk 9,30-37 |
Život světce: Sv. Mořic a druhové
Svatý Mořic (v originále Mauritius) žil na konci 3. století. Velel takzvané Thébské legii, která byla posádkou v egyptských Thébách alias Vésetu. Za vlády císaře Diocletiana byla tato legie převelena do galie (dnešní Francie), aby bránila římské území proti Markomanům a Kvádům, kteří pronikali za Rýn. Při obraně své země prokázali vojáci Thébské legie velkou odvahu a svého úkolu se zhostili se ctí. Když však dostali příkaz, aby se účastnili pronásledování křesťanů, odmítli – byli totiž sami křesťany. Imperátor Maximianus vydal rozkaz ke krutému trestu - legie měla být decimována, tzn. každý desátý voják byl odsouzen k smrti. Ani pak zbylí vojáci neuposlechli. Nakonec tedy byla zmasakrována celá legie – tedy jednotka v počtu šesti tisíc vojáků. Stalo se tak v Agaunu (dnešním švýcarském Saint-Maurice-en-Valais) přibližně roku 287. Není bitva jako bitva. Thébská legie v té poslední zvítězila definitivně.
1. čtení: Mdr 2,12a.17-20
Odsuďme ho k hanebné smrti.
Prvních pět kapitol knihy Moudrosti rozvíjí tradiční téma srovnání života svévolníků a spravedlivých. V úkladech proti spravedlivému církev tradičně vidí předobraz Ježíšových protivníků umlouvajících se, jak by se ho zmocnili.
Čtení z knihy Moudrosti.
Bezbožníci řekli: "Číhejme na spravedlivého, podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova, zkusme, jak to s ním skončí. Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků. Zkoušejme ho soužením a trápením, abychom poznali jeho mírnost a přesvědčili se o jeho trpělivosti. Odsuďme ho k hanebné smrti, zda najde ochranu, jak říká."
Žalm: Žl 54,3-4.5.6+8
Odp.: Pán mě udržuje naživu.
Bože, zachraň mě pro své jméno,
- svou mocí mi zjednej právo!
- Bože, slyš moji modlitbu,
- popřej sluchu slovům mých úst!
Odp.
Neboť povstali proti mně zpupní lidé,
- násilníci mi ukládali o život,
- na Boha nebrali ohled.
Odp.
Hle, Bůh mi pomáhá,
- Pán mě udržuje naživu.
- Budu s radostí přinášet oběti,
- chválit tvé jméno, Hospodine, že je dobré.
Odp.
2. čtení: Jak 3,16-4,3
Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno, jehož plodem je spravedlnost.
V poučení, jak vést dobrý křesťanský život, je proti sobě postavena pravá moudrost, jež "pochází shůry", a sváry, vyrůstající z vášní. Zatímco moudrost vede k pokoji a působí jej, nezvládnuté žádosti znehodnocují i modlitbu.
Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.
Milovaní! Kde vládne nevraživost a sobeckost, tam je zmatek a kdejaká špatnost. Moudrost shora je však především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji (semeno, jehož) plodem je spravedlnost. Z čeho (vznikají) války, z čeho boje mezi vámi? Jen z vašich žádostí, které bojují ve vašich údech. Žádáte, ale nemáte; zabíjíte a nenávidíte, a (přesto) nemůžete dosáhnout (ničeho); bojujete a válčíte, ale (nic) nemáte, protože neprosíte. Prosíte, a (nic) nedostáváte, protože prosíte špatně: chcete to potom rozplýtvat na své rozkoše.
Evangelium: Mk 9,30-37
Syn člověka bude vydán. Kdo chce být první, ať je služebníkem všech.
Tak jsou charakterizována dvě témata perikopy. Obě byla pro učedníky obtížná, protože trpící Mesiáš i naděje ve vzkříšení překračovaly horizont jejich vnímání a protože přijetí pozice dítěte znamenalo v Izraeli přijetí pozice osoby, která není ve vážnosti.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš a jeho učedníci sestoupili z hory a procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl. Poučoval totiž své učedníky a říkal jim: "Syn člověka bude vydán lidem do rukou a zabijí ho, ale za tři dni po své smrti vstane." Oni však té řeči nerozuměli, ale báli se ho zeptat. Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v domě, zeptal se jich: "O čem jste cestou rozmlouvali?" Oni mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší. (Ježíš) se posadil, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: "Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech." Pak vzal dítě, postavil ho před ně, objal ho a řekl jim: "Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal."
Doplňující text:
Žádný doplňující text není k dispozici.