1.čtení: Žalm 2.čtení: Evangelium | 1 Král 19,4-8 Žl 34,2-3.4-5.6-7.8-9 Ef 4,30 - 5,2 Jan 6,41-51 |
Život světce: Památka sv. Kláry, panny
Narodila se v roce 1193 nebo 1194 v Assisi a pocházela ze šlechtické rodiny. Rozhodla se následovat příkladu sv. Františka a svých dvou bratranců (Silvestra a Rufina), kteří se k němu připojili. Opustila domov, přijala z rukou sv. Františka řeholní šat (1212) a po krátkém pobytu u benediktinek se usadila v klášteře u sv. Damiána. Ten se pak stal mateřským klášterem ženské větve františkánského řádu - klarisek. Brzy se k ní připojily další, mezi nimi i její dvě rodné sestry (Anežka a Beatrice) a po smrti otce i její matka Ortulana. Pro přísnost dodržování naprosté chudoby papežové dlouho váhali s potvrzením její řehole; dočkala se ho až těsně před svou smrtí. Zemřela 11. srpna 1253 po téměř třicet let trvající nemoci, která ji většinou poutala na lůžko. Jejího pohřbu se zúčastnil sám papež Inocenc IV., po dvou letech byla prohlášena za svatou a kostel sv. Jiří, kde byla pohřbena, byl přebudován v baziliku, která nese její jméno. Zachovaly se čtyři dopisy, které poslala do Prahy sv. Anežce České.
1. čtení: 1 Král 19,4-8
Šel v síle toho pokrmu až k Boží hoře.
Chléb, kterým je prorok sycen, připomíná manu, jež posilovala Izrael na cestě do zaslíbené země. Podobně i Eliášovo putování k hoře Chorebu je putováním k důležitému okamžiku Božího sebezjevení se člověku, avšak ne již v hromobití a zemětřesení, ale v jemném vánku.
Čtení z první knihy Královské.
Eliáš šel na poušť asi den cesty. Šel si sednout pod jednu kručinku, přál si smrt a zvolal: "Už je toho dost, Hospodine, vezmi si můj život, neboť nejsem lepší než moji otcové!" Lehl si a pod tou kručinkou usnul. Tu se ho dotkl anděl a řekl mu: "Vstaň, jez!" Podíval se, a hle - u jeho hlavy chléb upečený na rozžhaveném kameni a džbán vody. Najedl se a napil a znovu usnul. Hospodinův anděl se vrátil podruhé, dotkl se ho a řekl: "Vstaň a najez se, neboť cesta by pro tebe byla příliš dlouhá." Vstal, najedl se a napil a šel v síle toho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Chorebu.
Žalm: Žl 34,2-3.4-5.6-7.8-9
Odp.: Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý.
Ustavičně chci velebit Hospodina,
- vždy bude v mých ústech jeho chvála.
- V Hospodinu nechť se chlubí moje duše,
- ať to slyší pokorní a radují se.
Odp.
Velebte se mnou Hospodina,
- oslavujme spolu jeho jméno!
- Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě,
- vysvobodil mě ze všech mých obav.
Odp.
Pohleďte k němu, ať se rozveselíte,
- vaše tvář se nemusí zardívat hanbou.
- Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel,
- pomohl mu ve všech jeho strastech.
Odp.
Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl
- kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
- Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý,
- blaze člověku, který se k němu utíká.
Odp.
2. čtení: Ef 4,30 - 5,2
Žijte v lásce, jako i Kristus miloval vás.
Nový život v Kristu, nesený jeho Duchem, má kvality, o kterých zde apoštol mluví. Vzájemná laskavost, milosrdenství a odpuštění, k nimž jsou křesťané vyzýváni, mají kořenit v Kristově lásce k nám, která se projevila v oběti na kříži.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.
Nezarmucujte svatého Božího Ducha, který vám vtiskl svou pečeť pro den vykoupení. Daleko ať je od vás každá zahořklost, prchlivost, hněv, hádání, nactiutrhání a všechny druhy špatnosti. Spíše buďte k sobě navzájem dobří, milosrdní a jeden druhému odpouštějte, jak i Bůh odpustil vám pro Kristovy (zásluhy). Ano, napodobujte Boha jako jeho milované děti a žijte v lásce, jako i Kristus miloval nás a zcela vydal sebe za nás jako dar v oběť, vůni Bohu velmi příjemnou.
Evangelium: Jan 6,41-51
Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe.
Pokračování dialogu o chlebu života, navozeného zázračným nasycením pěti tisíců, přechází od sporů o znamení z nebe k otázce Ježíšova původu a jeho vztahu k Otci. Ježíš se znovu označuje za chléb života a vysvětluje, co to znamená: jako mana pocházela z nebe od Otce, tak také on je od Otce z nebe; jako mana dávala život těm, kdo putovali pouští, tak také on dává život věčný všem, kdo putují tímto životem.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Židé reptali proti Ježíšovi, že řekl: "Já jsem chléb, který sestoupil z nebe." Namítali: "Copak to není Ježíš, syn Josefův? Známe přece jeho otce i matku. Jak tedy může tvrdit: `Sestoupil jsem z nebe?' Ježíš jim odpověděl: "Přestaňte mezi sebou reptat! Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. Stojí psáno v Prorocích: `Všichni budou vyučeni od Boha.' Každý, kdo slyšel Otce a u něho se učil, přichází ke mně. Ne že by snad někdo Otce viděl; jenom ten, kdo je od Boha, viděl Otce. Amen, amen, pravím vám: Kdo věří, má život věčný. Já jsem chléb života. Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo ho jí, neumřel. Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa."
Doplňující text:
Žádný doplňující text není k dispozici.