1.čtení: Žalm 2.čtení: Evangelium | Gn 3,1-8 Žl 32, 1-2.5.6.7 - Mk 7,31-37 |
Život světce: Památka Sv. Scholastiky, panny
Narodila se v Nursii (Norcia) ve střední Itálii kolem roku 480. Následovala svého bratra sv. Benedikta a vstoupila do kláštera na úpatí Monte Cassina. Tam také zemřela kolem roku 547.
1. čtení: Gn 3,1-8
Budete jako Bůh poznávat dobro i zlo.
Had probouzí v člověku nedůvěru k pravému Bohu a vede ho k tomu, aby sám rozhodl, co je dobré a co zlé. Ďábel představuje Boha jako nepřítele lidské svobody a nepřítele poznání. Vede člověka, aby pochyboval o Bohu, který člověka miluje a chce jeho dobro, a přijal představu zlého, přísného, nepřejícího Boha. Člověk pak postaví do středu všeho sebe sama, ale v tom zjistí, že je nahý.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Had byl nejlstivější ze všech polních zvířat, která Hospodin Bůh udělal. Pravil ženě: "Řekl (skutečně) Bůh: Nejezte ze žádného stromu v zahradě?" Žena odpověděla hadovi: "Smíme jíst z ovoce každého stromu v zahradě, jen z ovoce stromu, který je uprostřed zahrady - pravil Bůh - nesmíte jíst a ani se ho nedotýkejte, abyste nezemřeli." Had nato ženě: "Ne, nezemřete. Naopak, Bůh ví, že kdybyste z něho jedli, otevřou se vaše oči a budete jako Bůh poznávat dobro i zlo." Žena viděla, že (ovoce) stromu je chutné k jídlu, vábné na pohled, lákavé pro poznání moudrosti, a proto si z něho utrhla a jedla, a dala též svému muži; byl s ní a jedl. Tu se jim oběma otevřely oči a zpozorovali, že jsou nazí. Sešili tedy fíkové listy a udělali si zástěry. Když slyšeli hlas Hospodina Boha, který se procházel v zahradě při denním vánku, skryl se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem mezi stromy v zahradě.
Žalm: Žl 32, 1-2.5.6.7
Odp.: Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost.
Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost,
- jehož hřích je přikryt.
- Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu,
- v jehož duši není klamu.
Odp.
Vyznal jsem se ti ze svého hříchu,
- svou nepravost jsem nezatajil.
- Řekl jsem: "Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti."
- A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem.
Odp.
Proto se bude k tobě modlit každý zbožný
- v čas tísně.
- Až budou dorážet přívaly vod,
- k němu nedosáhnou.
Odp.
Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí,
- zahrneš mě radostí ze záchrany.
Odp.
2. čtení: -
Ve všední den se 2.čtení nečte...
Evangelium: Mk 7,31-37
Hluchým dává sluch, i němým řeč.
Další zastávka na Ježíšově cestě pohanským územím je Dekapolis. Navenek zcela po způsobu obvyklých divotvůrců se dotýká hluchoněmého, avšak poselství zázraku je v něčem jiném: Ježíš je i pro pohany dárcem plného vztahu k Bohu i k lidem, ke kterému patří právě schopnost naslouchat a odpovědět - je dárcem nápravy porušené celistvosti stvoření.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš odešel z tyrského kraje a šel přes Sidón územím Desetiměstí ke Galilejskému moři. Přivedli k němu hluchoněmého a prosili ho, aby na něho vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, dotkl se slinou jeho jazyka, vzhlédl s povzdechem k nebi a řekl: "Effatha!", to znamená: "Otevři se!" A hned se mu otevřel sluch, rozvázal se mu jazyk a mluvil správně. (Ježíš) jim pak přikázal, aby o tom nikomu neříkali. Čím více však jim to přikazoval, tím více to rozhlašovali. Byli celí užaslí a říkali: "Dobře všechno udělal: i hluchým dává sluch, i němým řeč!"
Doplňující text:
Žádný doplňující text není k dispozici.