Datum:  Pátek, 3. února, 2023
Památka / svátek / slavnost:  Památka sv. Ansgara, biskupa; sv. Blažeje, biskupa a mučedníka [Nezávazná památka]
Liturgické období:  Mezidobí, 4. týden v mezidobí
Liturgický cyklus pro nedělní čtení:  A

  1.čtení:
  Žalm
  2.čtení:
  Evangelium

Žid 13,1-8
Žl 27,1.3.5.8b-9abc
-
Mk 6,14-29


Život světce: Památka sv. Ansgara, biskupa; sv. Blažeje, biskupa a mučedníka

Sv. Ansgar, biskup
Narodil se kolem roku 801 poblíž Corbie v Galii a vstoupil tam do benediktinského kláštera. Od roku 823 působil jako učitel v klášterní škole v Korvey. V roce 826 byl poslán do Dánska, aby tam hlásal křesťanství. Většího úspěchu však dosáhl ve Švédsku (830). Stal se prvním biskupem v Hamburku (831), později arcibiskupem v Brémách (847) a papežským legátem pro Skandinávii. Zemřel v Brémách roku 865.

sv. Blažej, biskup a mučedník
Byl ve 4. století biskupem v Sebaste v Arménii (dnešní Sivas v Turecku). Za císaře Licinia byl kolem roku 316 krutě umučen. Jeho úcta se rozšířila po celé církvi, ale něco bližšího o jeho životě známe jen z pozdních legendárních zpráv.


1. čtení: Žid 13,1-8

Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i navěky.
List Židům končí praktickými poznámkami pro život křesťana: blíženská láska, vznešenost a řád manželství, štědrost a skromnost, uznání pro představené. Tato a další doporučení jsou logickým vyvrcholením teologických úvah, které v listu předcházely. Jakékoli teorie a úvahy v oblasti víry mají svůj smysl pouze tehdy, když dokáží sestoupit do konkrétního života křesťana a být pro něj přínosem.

Čtení z listu Židům.
Mějte se navzájem trvale rádi jako bratři. Nezapomínejte na pohostinnost, protože tak přijali někteří ve svém domě anděly, aniž to tušili. Pamatujte na vězně, jako byste byli sami vězněni s nimi, na ty, kteří jsou týráni, protože i vy žijete na zemi těžký život. Manželství ať je u všech v úctě a manželské lože neposkvrněné, neboť Bůh bude soudit smilníky a cizoložníky.
V jednání ať vás neovládá lakota; spokojte se s tím, co máte. Vždyť (Bůh) sám slíbil: `Nikdy tě neopustím, nikdy tě nenechám bez pomoci!' Proto můžeme s důvěrou říkat: `Pán je můj pomocník, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?' Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i navěky.


Žalm: Žl 27,1.3.5.8b-9abc

Odp.: Hospodin je mé světlo a má spása.
Hospodin je mé světlo a má spása,
- koho bych se bál?
- Hospodin je záštita mého života,
- před kým bych se třásl?
Odp.
I když se proti mně utáboří vojsko,
- nevyděsí se mé srdce,
- když proti mně vypukne válka,
- jsem pln důvěry.
Odp.
Neboť v den neštěstí skryje mě ve svém stánku,
- v úkrytu svého stanu mě schová,
- na skálu zdvihne.
Odp.
Hospodine, hledám tvou tvář.
- Neskrývej svou tvář přede mnou,
- v hněvu neodmítej svého služebníka!
- Tys má pomoc, nezavrhuj mě!
Odp.


2. čtení: -

Ve všední den se 2.čtení nečte...


Evangelium: Mk 6,14-29

Jan, kterého jsem dal stít, byl vzkříšen.
To si pomyslel král Herodes (Antipas) při zprávách o úspěšném působení apoštolů v Ježíšově jménu. Měl v srdci vzpomínku na jeho slova, která ho nejen usvědčovala z hříchu, ale i tajemně přitahovala a oslovovala. Janův osud je zde vzdáleným paralelním předobrazem osudu Ježíšova. I on byl vydán do nespravedlivých rukou.

Slova svatého evangelia podle Marka.
Král Herodes uslyšel o Ježíšovi, neboť jeho jméno se stalo známým. Říkalo se, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto že v něm působí zázračné síly. Jiní říkali: "Je to Eliáš," jiní zase: "Je to prorok - jako jeden z proroků." Když to Herodes uslyšel, řekl: "Jan, kterého jsem dal stít, byl vzkříšen." Herodes totiž dal Jana zatknout, spoutat a zavřít do vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, protože si ji vzal za ženu. Jan říkal Herodovi: "Není dovoleno, abys měl za ženu manželku svého bratra!" Herodias proto na něj zanevřela a nejraději by ho připravila o život, ale nemohla. Herodes totiž měl před Janem strach. Znal ho jako spravedlivého a svatého člověka a chránil ho. Když ho slyšel, byl celý nesvůj, přesto však si ho rád poslechl. Naskytla se vhodná chvíle, když Herodes na své narozeniny vystrojil hostinu svým hodnostářům, důstojníkům a významným lidem z Galileje. Vstoupila tam i dcera té Herodiady a tančila. Herodovi i hostům se tak zalíbila, že král řekl dívce: "Požádej mě, oč chceš, a dám ti to!" A pod přísahou jí mnoho slíbil: "O cokoli požádáš, dám ti to, i kdyby to byla polovina mého království!" Ona vyšla ven a zeptala se matky: "Co bych si měla žádat?" Ta odpověděla: "Hlavu Jana Křtitele." Hned se tedy rychle vrátila ke králi a žádala si: "Chci, abys mi dal ihned na míse hlavu Jana Křtitele." Král se zarmoutil, ale pro přísahu a kvůli hostům ji nechtěl odmítnout. Hned tedy poslal král kata s rozkazem, aby přinesl jeho hlavu. Ten odešel a sťal ho ve vězení, přinesl jeho hlavu na míse a dal ji dívce a dívka ji dala své matce. Když o tom uslyšeli Janovi učedníci, přišli, vzali jeho tělo a pochovali ho do hrobu.


Doplňující text:


Žádný doplňující text není k dispozici.