1.čtení: Žalm 2.čtení: Evangelium | Ef 4,32 - 5,8 Žl 1,1-2.3.4+6 - Lk 13,10-17 |
Život světce: Památka sv. Antonína Marie Klareta, biskupa
Narodil se 23. 12. 1807 v Sallentu nedaleko Barcelony ve Španělsku jako pátý z deseti dětí. Po vysvěcení na kněze (1835) působil jako farář a jako apoštolský misionář v rodné Katalánii a krátký čas také na Kanárských ostrovech. Založil společnost pro vydávání náboženských knih (1847); sám jich také mnoho napsal. V roce 1849 založil misionářskou kongregaci klaretinů. Od roku 1850 byl arcibiskupem v Santiagu na Kubě, kde předtím 14 let neměli biskupa. Začal pořádat exercicie pro kněze, pastorační vizitace a lidové misie. Založil ženský vzdělávací institut klaretinek (1855). Organizoval charitativní a sociální činnost; ve všech farnostech řídil lidové spořitelny (1854) a učil zemědělce hospodařit tak, aby byli soběstační. Vzbudil tím nenávist majitelů černých otroků; viděli v něm revolucionáře, několikrát na něj spáchali atentát a nakonec dosáhli toho, že se musel vrátit do Španělska (1857). Stal se zpovědníkem královny a doprovázel ji do vyhnanství ve Francii (1868). Účastnil se I. vatikánského sněmu (1869-1870), tam onemocněl a po návratu zemřel 24. 10. 1870 v cisterciáckém opatství ve Fontfroide v jižní Francii. Za svatého byl prohlášen v roce 1950.
1. čtení: Ef 4,32 - 5,8
Žijte v lásce, jako i Kristus nás miloval.
Kdysi - teď. "Byli jste kdysi tmou, ale teď jste světlem v Pánu" (v. 8). Nejde o časový rozdíl, spíše o dilema: s Kristem nebo bez Krista. V životě s Kristem nemá místo nic, co by se vzdalovalo od díkůvzdání (= eucharistie!) Bohu. Snad to byl přílišný tlak nepřátelského okolí, který dal již v rané církvi vznik mentalitě oddělení od hříšníků: "Proto s nimi nic nemějte" (v. 7). V dějinách církve však nikdy neupadl v zapomenutí příklad samotného Ježíše, který se nejraději ujímal právě hříšníků.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.
Bratři! Buďte k sobě navzájem dobří, milosrdní a jeden druhému odpouštějte, jak i Bůh odpustil vám pro Kristovy (zásluhy). Ano, napodobujte Boha jako jeho milované děti a žijte v lásce, jako i Kristus miloval nás a zcela vydal sebe za nás jako dar v oběť, vůni Bohu velmi příjemnou. (Pokud jde o) smilství a nečistotu vůbec nebo chamtivost, ani jejich jména ať se u vás nevyslovují, jak se sluší na věřící. (Stejně tak pokud jde o) nestydatost, nevázané řeči nebo neslušné vtipy - to se přece nepatří - ale spíše díkůvzdání. Toho si totiž buďte dobře vědomi, že žádný smilník ani nečistý ani chamtivý - to je modloslužebník - nemá podíl v království Kristově a Božím. Nedejte se od nikoho svést prázdnými řečmi, protože pro ty věci přichází Boží hněv na neposlušné lidi. Proto s nimi nic nemějte. Byli jste kdysi ovšem tmou, ale teď jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla.
Žalm: Žl 1,1-2.3.4+6
Odp.: Napodobujme Boha jako jeho milované děti.
Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní,
- nepostává na cestě, kudy chodí hříšní,
- a nezasedá ve shromáždění rouhačů,
- ale má zalíbení v Hospodinově zákoně
- a o jeho zákoně přemítá dnem i nocí.
Odp.
Podobá se tak stromu zasazenému u vodních proudů,
- ve svůj čas přináší ovoce,
- listí mu nevadne
- a daří se mu vše, co koná.
Odp.
Jinak je tomu s bezbožnými, zcela jinak:
- jsou jako pleva rozvátá větrem,
- vždyť Hospodin dbá o cestu spravedlivých,
- ale cesta bezbožných skončí záhubou.
Odp.
2. čtení: -
Ve všední den se 2.čtení nečte...
Evangelium: Lk 13,10-17
Tato dcera Abrahámova neměla být osvobozena od pouta v den sobotní?
Vždyť právě tak je hluboce zjevena Boží touha po spáse člověka, která je i základem sedmidenního týdne. Reakce "zástupu" a "protivníků" se víc a více od sebe liší a napětí na cestě do Jeruzaléma se stále stupňuje.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ježíš učil v sobotu v jedné synagoze. Právě tam byla žena už osmnáct let posedlá duchem způsobujícím nemoc: byla celá ohnutá a vůbec se nemohla napřímit. Jakmile ji Ježíš uviděl, zavolal ji k sobě a řekl jí: "Ženo, jsi zbavena své nemoci"; a vložil na ni ruce. Okamžitě se narovnala a velebila Boha. Představený synagogy však těžce nesl, že Ježíš uzdravuje v sobotu; řekl zástupu: "Je šest dní, kdy se má pracovat. V ty dny tedy přicházejte a nechávejte se uzdravovat, a ne v den sobotní!" Pán mu však odpověděl: "Pokrytci! Neodvazuje každý z vás v sobotu svého býka nebo osla od žlabu a nevede ho napojit? A tato žena je přece Abrahámova dcera a satan ji měl spoutanou plných osmnáct let; ta neměla být osvobozena od toho pouta v den sobotní?" Těmito slovy byli všichni jeho protivníci zahanbeni, ale celý zástup se radoval nad všemi podivuhodnými činy, které on dělal.
Doplňující text:
Slaví-li se tento den památka Sv. Antonína Marie Klareta, používá se liturgická barva bílá, jinak je barva zelená.