1.čtení: Žalm 2.čtení: Evangelium | 1 Kor 3,1-9 Žl 33,12-13.14-15.20-21 - Lk 4,38-44 |
Život světce: Sv. Rajmund
Svatý Rajmund se narodil roku 1204 v katalánské Portelle (v rodném jazyce mu říkali Ramón). Protože přišel na svět císařským řezem, dostal přezdívku Nonnatus – nenarozený. Proto je také vzýván jako patron těhotných žen, rodiček a novorozeňat. V té době ještě byla část Španělska pod maurskou nadvládou, která měla oporu v severní Africe. Pochopitelně také kvetl obchod s otroky, především válečnými zajatci nebo lidmi unesenými při nájezdech. Na Pyrenejském poloostrově se etabloval řád mercedářů, který se soustředil na vykupování křesťanských otroků z maurského zajetí. Do tohoto řádu vstoupil roku 1224 i svatý Rajmund, který byl dva roky předtím vysvěcen na kněze. Později se stal i hlavním představeným řádu. Jeho hlavní poslání mu neustále leželo na srdci. Leželo mu na srdci do té míry, že když došly řádu finanční prostředky, nabídl se sám jako výkupné za jiné otroky. Skutečně žil v severní Africe v maurském otroctví nějaký čas. I zde působil jako kněz mezi svými spoluvězni, proto se jej otrokáři pokoušeli násilím umlčet. Než se jim to podařilo, shromáždil naštěstí Rajmundův řád dostatek prostředků k tomu, aby svého představeného vykoupil z otroctví. Stalo se to roku 1239. Téhož roku jej papež jmenoval kardinálem Rajmund se vydal do Říma, aby obdržel svou novou hodnost, ale 31. srpna 1240 v Cardoně nedaleko Barcelony onemocněl a horečce podlehl. Roku 1681 bylo slavení jeho svátku rozšířeno na celou církev.
1. čtení: 1 Kor 3,1-9
Jsme totiž Boží spolupracovníci, vy jste Boží pole, Boží stavba.
Spory, které vyvstaly v korintské církevní obci, znamenají návrat od duchovního smýšlení zpět k tělesnému. Pavel přiznává, že se již od samotného počátku neodvážil předložit Korinťanům "tuhý pokrm". Krmil je zatím "mlékem" v domnění, že dospějí. Spory mezi přívrženci Pavla a Apolla jsou však projevem nezralosti Korinťanů. Mají vědět, že misionáři nejsou nic více než Boží spolupracovníci.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři, já jsem s vámi nemohl mluvit jako s lidmi duchovními, ale jako s tělesnými, jako s dětmi nedospělými v křesťanské víře. Krmil jsem vás mlékem, ne tuhým pokrmem, protože byste ho nebyli snesli. Dokonce ani teď ho ještě nesnášíte, protože jste pořád ještě tělesní. Neboť je-li mezi vámi žárlivost a spory - nejste dosud tělesní, nechováte se lidsky? Říká-li totiž jeden: "Já držím s Pavlem", druhý zase: "Já s Apollem", nesmýšlíte po lidsku? Vždyť co je Apollos? A co Pavel? Jen služebníci, kteří vás přivedli k víře, a každý (má jen tolik), kolik mu dal Pán. Já jsem zasadil, Apollos zalil, ale Bůh dával vzrůst. Takže neznamená nic ani ten, kdo sází, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, protože on dává vzrůst. Kdo sází a kdo zalévá jsou si rovni, a každý z nich vezme vlastní odměnu podle své námahy. Jsme totiž Boží spolupracovníci, vy jste Boží pole, Boží stavba.
Žalm: Žl 33,12-13.14-15.20-21
Odp.: Blaze lidu, který si Hospodin vyvolil za svůj majetek.
Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin,
- blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.
- Z nebe shlíží Hospodin,
- vidí všechny smrtelníky.
Odp.
Z místa, kde sídlí, dívá se
- na všechny obyvatele země.
- Každému z nich uhnětl srdce,
- uvažuje o všech jejich skutcích.
Odp.
Naše duše vyhlíží Hospodina,
- on sám je naše pomoc a štít.
- V něm se raduje naše srdce,
- důvěřujeme v jeho svaté jméno.
Odp.
2. čtení: -
Ve všední den se 2.čtení nečte...
Evangelium: Lk 4,38-44
Také jiným městům musím hlásat radostnou zvěst, protože k tomu jsem byl poslán.
Ježíšovo poslání nesmí být svázáno ani nárokujícími si sympatiemi. Uzdravení Petrovy tchýně a její okamžitá služba mohou být poukazem na plnost uzdravení projevující se ve službě druhým (diakonii). Přivádění nemocných a vkládání rukou na každého naznačují univerzálnost Ježíšova poslání a potřebu vzájemnosti při otevírání se spáse.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ježíš odešel ze synagogy a vstoupil do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla stižena vysokou horečkou; i prosili ho za ni. On se nad ní sklonil, pohrozil horečce, a ta přestala. (Nemocná) hned vstala a obsluhovala je. Když zapadlo slunce, všichni, kdo měli nemocné nejrůznějšími neduhy, přiváděli je k němu a on vkládal ruce na každého z nich a uzdravoval je. Z mnohých také vycházeli zlí duchové a křičeli: "Ty jsi Boží syn!" Přísně jim to zakazoval a nenechával je mluvit, protože věděli, že je Mesiáš. Jakmile se rozednilo, vyšel ven a zašel na opuštěné místo. Zástupy ho však hledaly. Přišly až za ním a chtěly ho zadržet, aby od nich neodcházel. On však jim řekl: "Také jiným městům musím hlásat radostnou zvěst o Božím království, protože k tomu jsem byl poslán." A kázal v judských synagogách.
Doplňující text:
Žádný doplňující text není k dispozici.