1.čtení: Žalm 2.čtení: Evangelium | Ez 16,1-15.60.63 Iz 12, 2-3.4bcd.5-6 - Mt 19,3-12 |
Život světce: Sv. Euplus, Sv. Jana Františka de Chantal,
Sv. Euplus
Dochovala se akta procesu a umučení svatého Eupla. Z nich se dozvídáme, že byl jáhnem ve městě Catania na Sicílii. Zatkl jej prokurátor Calvisianus v roce devátého konzulátu Diocletianova a osmého konzulátu Maximianova, den před srpnovými Idami (12. srpna 304 po Kr.). Euplus byl na mučidlech donucován odvolat své veřejné vyznání křesťanské víry a projevit ochotu obětovat římským bohům. Odmítal a vyznával:
„Klaním se Otci, Synu a Duchu Svatému. Klaním se Nejsvětější Trojici, kromě níž neexistuje žádný jiný Bůh. K ničemu jsou bohové, kteří nestvořili nebe, zemi a vše, co je v nich. Jsem křesťan.“ „Obětuj bohům, chceš-li být zachráněn,“ vyzýval jej Calvisianus. „Obětuji sám sebe Kristu, který je Bůh. Neexistuje žádná jiná oběť, kterou bych měl přinést. Nadarmo se mě pokoušíš donutit, abych zapřel víru. Jsem křesťan.“ Euplus byl odsouzen na smrt a veden na popravu. Hlasatel vyvolával, že popraven má být „Euplus, křesťan, nepřítel bohů a císařů“. Na což on odpovídal: „Díky Bohu Kristu!“ Po krátké modlitbě byl sťat. Jeho tělo pak křesťané odnesli, nabalzamovali a pohřbili.
Sv. Jana Františka de Chantal
1. čtení: Ez 16,1-15.60.63
Bylas dokonalá ozdobou, kterou jsem tě obdařil; ale zahrnovala jsi každého smilstvím.
Dějiny vztahu Hospodina a Izraele znázorňoval Ezechiel erotickými motivy stejně jako jiní proroci, zejména Ozeáš. Je zde mnoho podobností ke vztahu lásky mezi mužem a ženou. Ezechielův jazyk je velice výrazný. V úryvku se v rychlém sledu střídají ošklivost a krása, odpuzující líčení a orientální nádhera. Přes veškerou nevěrnost je Hospodin stále připraven a ochoten své milované všechno odpustit a sjednat s ní smlouvu věčnou. Ezechiel proto prorokuje podobně jako Jeremiáš, slibující smlouvu novou (Jer 31,31).
Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Hospodin mě oslovil: "Synu člověka, připomeň Jeruzalému jeho hanebnosti. Řekneš: Tak praví Pán, Hospodin, Jeruzalému: Celý tvůj původ je z kananejské země: tvůj otec byl Amorita, tvá matka byla Chetitka. Když ses narodila, když jsi přišla na svět, nebyla ti odříznuta pupeční šňůra, vodou k očištění jsi nebyla umyta, nebyla jsi potřena solí ani zavinuta v plenky. Nikdo na tebe nepohlédl se slitováním, aby ti věnoval aspoň něco z této péče pro milosrdenství s tebou. Hned po narození jsi byla pohozena na širé pole pro svou ošklivost. Když jsem šel kolem tebe a viděl tě, jak se zmítáš ve své krvi, řekl jsem ti: `Žij ze své krve a vzrůstej!' Polním poupětem jsem tě učinil, vyrostla jsi, rozvinula ses, dospěla do svrchované krásy. Zpevnila se tvá ňadra, vzrostl tvůj vlas, byla jsi však úplně nahá. Tu jsem šel kolem tebe a viděl jsem tě - byl to tvůj čas, čas lásky - rozprostřel jsem na tebe lem svého pláště, přikryl tvou nahotu, přísahal jsem ti a uzavřel s tebou smlouvu - praví Pán, Hospodin - a stala ses mou. Umyl jsem tě vodou a očistil tě od krve, pomazal tě olejem. Dal jsem tě obléknout do pestrobarevného šatu, obul jsem tě do střevíců z delfíní kůže, ovinul jsem ti hlavu turbanem z kmentu, přioděl jsem tě hedvábným rouchem. Ozdobil jsem tě klenoty, náramky jsem navlékl na tvé ruce, náhrdelník na tvé hrdlo. Vložil jsem kroužky do tvého chřípí, náušnice do uší a nádhernou čelenku na hlavu. Zdobila ses zlatem a stříbrem, odívala ses kmentem, hedvábím, pestrobarevným rouchem. Jedla jsi pečivo z nejjemnější mouky, med a olej, stala ses překrásnou a schopnou kralování. Tvé jméno se rozneslo mezi národy pro tvou krásu, neboť bylas dokonalá ozdobou, kterou jsem tě obdařil - praví Pán, Hospodin. Ty ses však spoléhala na svou krásu, využívala jsi své slávy a oddávala ses každému, kdo šel kolem, a zahrnovala ho svým smilstvím, a stala ses jeho. Rozpomenu se však na svoji smlouvu, sjednanou s tebou za dnů tvého mládí, a uzavřu s tebou smlouvu věčnou, aby ses rozpomenula a zahanbila a nemohla již otevřít ústa pro hanbu, až ti odpustím všechno, co jsi udělala - praví Pán, Hospodin."
Rozpomenu se na smlouvu sjednanou s tebou a zastydíš se.
Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Tak praví Pán, Hospodin: "Učiním s tebou tak, jako tys učinila, když jsi pohrdla přísahou a zrušila smlouvu. Rozpomenu se však na svoji smlouvu, sjednanou s tebou za dnů tvého mládí, a uzavřu s tebou smlouvu věčnou. Vzpomeň si na své chování a zastydíš se, když vezmu tvé větší i menší sestry a dám ti je jako dcery, avšak ne pro dřívější smlouvu s tebou. Uzavřu s tebou smlouvu novou a poznáš, že já jsem Hospodin, aby ses rozpomenula a zahanbila a nemohla již otevřít ústa pro hanbu, až ti odpustím všechno, co jsi udělala - praví Pán, Hospodin."
Žalm: Iz 12, 2-3.4bcd.5-6
Odp.: Tvůj hněv se utišil, Hospodine, a dopřál jsi mi útěchu.
Bůh je má spása!
- Bez obavy mohu doufat.
- Neboť Hospodin je má síla a chvála,
- stal se mou spásou.
- S radostí budete vážit vodu
- z pramenů spásy.
Odp.
Děkujte Hospodinu a vzývejte jeho jméno!
- Hlásejte mezi národy jeho díla,
- zvěstujte vznešenost jeho jména!
Odp.
Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci,
- ať je to známé po celé zemi!
- Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu,
- neboť velikým uprostřed vás je Svatý Izraele.
Odp.
2. čtení: -
Ve všední den se 2.čtení nečte...
Evangelium: Mt 19,3-12
Mojžíš vám dovolil rozvod se ženou pro tvrdost vašeho srdce, ale na začátku to tak nebylo.
V přicházejícím nebeském království již nestačí chránit slabšího před tvrdostí srdce. Je třeba se vrátit na začátek, k původnímu Božímu plánu lásky, kde Bůh je garantem uzdravení zraněného vztahu (zdánlivou výjimku smilstva lze chápat jako incest). Důvodem k neženění pak ovšem nemůže být strach z této náročné věrnosti, ale radikální rozhodnutí se pro zvláštní způsob služby nebeskému království.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
K Ježíšovi přistoupili farizeové s úmyslem přivést ho do úzkých a zeptali se ho: "Může se člověk se ženou rozvést z jakéhokoli důvodu?" On jim odpověděl: "Nečetli jste (v Písmu), že Stvořitel na začátku učinil (lidi) jako muže a ženu a prohlásil: `Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své ženě a ti dva budou jeden člověk?' Už tedy nejsou dva, ale jeden. Co tedy Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" Řekli mu na to: "Proč tedy Mojžíš nařídil dát ženě rozlukový list a rozvést se s ní?" Odpověděl jim: "Mojžíš vám dovolil rozvod se ženou pro tvrdost vašeho srdce, ale na začátku to tak nebylo. Říkám vám: Kdo se rozvede se svou ženou z jiného důvodu než pro smilstvo a ožení se s jinou, dopouští se cizoložství." Učedníci mu řekli: "Když je to mezi mužem a ženou takové, je lepší se neženit." Odpověděl jim: "Všichni to nechápou, jenom ti, kterým je to dáno. Jsou totiž lidé k manželství neschopní už od narození a jsou k manželství neschopní, které takovými udělali lidé, a jsou konečně takoví, kteří se manželství sami zřekli pro nebeské království. Kdo může pochopit, ať pochopí!"
Doplňující text:
Slaví-li se tento den památka Sv. Eupla nebo Sv. Jany Františky de Chantal, používá se liturgická barva bílá, jinak je barva zelená.