Datum:  Čtvrtek, 16. prosince, 2021
Památka / svátek / slavnost:  Sv. Adelhaida (Adéla)
Liturgické období:  3.týden Adventní
Liturgický cyklus pro nedělní čtení:  C

  1.čtení:
  Žalm
  2.čtení:
  Evangelium

Iz 54,1-10
Žl 30,2+4.5-6.11-12a+13b
-
Lk 7,24-30


Život světce: Sv. Adelhaida (Adéla)

Svatá Adelhaida (nebo též Adéla) byla pravděpodobně nejvýznamnější ženou Evropy 10. století. Narodila se roku 931 v Burguundsku jako dcera krále Rudolfa II. a jeho ženy Berty Švábské. V 15 letech se provdala za titulárního italského krále Lothara II., s nímž měla dceru jménem Ema. Po násilné smrti svého manžela roku 950 byla nucena ke svatbě s Adalbertem z Ivrey, synem manželova nepřítele. Odmítla a uprchla na hrad Canossu. Tam ji z obležení vysvobodila armáda budoucího císaře Oty I., za nějž se roku 951 vdala. Spolu byli korunováni v Římě roku 962. Jejich manželství bylo obdarováno několika dětmi. Roku 973 Adelhaida znovu ovdověla a pět let poté ji její snacha donutila opustit císařský dvůr. Žila nějaký čas v Burgundsku u svého bratra Konráda, od roku 991 v klášteře v alsaském Selzu, jejž sama založila. Zde strávila zbytek svých dní na modlitbách, ve službě církvi a úsilí o mír. Zvláště podporovala clunyjské hnutí, zasazovala se i o christianizaci Slovanů. Zemřela v Selzu 16. prosince 999.


1. čtení: Iz 54,1-10

Jak opuštěnou ženu povolal tě Hospodin.

Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Raduj se, neplodná, která jsi nerodila, propukni v jásot, vesel se, která jsi nezkusila porodní křeče, neboť více synů má osamělá než ta, která se vdala - praví Hospodin. Rozšiř prostor svého stanu, roztáhni své plachty bez obav, prodluž své provazy, své kolíky pevně zaraz! Napravo i nalevo se rozšíříš, tvé potomstvo dostane dědictvím národy, které osídlí pustá města. Neboj se, neboť se nemusíš hanbit, nestyď se, neboť se nemusíš rdít, vždyť zapomeneš na hanbu svého mládí a již nevzpomeneš na potupu svého vdovství. Tvým manželem bude tvůj stvořitel, Hospodin zástupů je jeho jméno; tvým vykupitelem je Svatý Izraele, nazývá se: Bůh celé země. Ano, jak opuštěnou ženu, sklíčenou na duchu, povolal tě Hospodin. Může být zavržena manželka z mládí? - praví tvůj Bůh. Na maličkou chvilku jsem tě opustil, avšak s velkým slitováním se tě znovu ujmu. Ve výbuchu hněvu jsem skryl na chvíli před tebou svou tvář; ve věčné lásce se však nad tebou slituji - praví Hospodin, tvůj vykupitel. Chci jednat jako za dnů Noemových: tehdy jsem přísahal, že již nezaleji Noemovou potopou zemi, nyní přísahám, že se již na tebe nerozhněvám, nebudu ti hrozit. I kdyby hory ustoupily a pahorky kolísaly, má láska od tebe neustoupí, nezakolísá moje smlouva, která dává pokoj - praví Hospodin, který tě miluje.


Žalm: Žl 30,2+4.5-6.11-12a+13b

Odp.: Chci tě oslavovat, Hospodine, neboť jsi mě vysvobodil.
Chci tě oslavovat, Hospodine, neboť jsi mě vysvobodil,
- nedopřál jsi, aby se nade mnou radovali moji nepřátelé.
- Hospodine, z podsvětí jsi vyvedl mou duši,
- zachovals mi život mezi těmi, kteří do hrobu klesli.
Odp.
Zpívejte Hospodinu, jeho věrní,
- a vzdávejte díky jeho svatému jménu!
- Vždyť jeho hněv trvá chvíli,
- ale jeho laskavost po celý život,
- zvečera se uhostí pláč,
- zjitra však jásot.
Odp.
Slyš, Hospodine, a smiluj se nade mnou,
- pomoz mi, Hospodine!
- Můj nářek jsi obrátil v tanec,
- Hospodine, můj Bože, chci tě chválit navěky!
Odp.


2. čtení: -

Ve všední den se 2.čtení nečte...


Evangelium: Lk 7,24-30

Jan je posel, který připravuje cestu Páně.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Když Janovi poslové odešli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: "Co jste vyšli na poušť vidět? Snad rákos zmítaný větrem? Nebo co jste vyšli vidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Ti, kdo nosí skvělé šaty a žijí v přepychu, jsou přece v královských palácích. Co jste tedy vyšli vidět? Proroka? Ano, říkám vám, víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: 'Já posílám svého posla před tvou tváří, aby připravil cestu před tebou.' Říkám vám: Mezi narozenými ze ženy není nikdo větší než Jan. Ale i ten nejmenší v Božím království je větší než on." Všechen lid, který mu naslouchal, ba i celníci, dali Bohu za pravdu tím, že přijali Janův křest. Farizeové a znalci Zákona však pohrdli úmyslem, který Bůh s nimi měl, a nedali se od něho pokřtít.


Doplňující text:


Žádný doplňující text není k dispozici.