Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Skutky apoštolůKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Neděle, 11. října, 2020
Skutky apoštolů
[zkr. = Sk]
, byli všichni shromážděni na jednom místě.
Sk 2:2 Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli.
Sk 2:3 A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden;
Sk 2:4 všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
Sk 2:5 V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě,
Sk 2:6 a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí.
Sk 2:7 Byli ohromeni a divili se: "Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje?
Sk 2:8 Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči:
Sk 2:9 Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a Kappadokie, Pontu a Asie,
Sk 2:10 Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u Kyrény a přistěhovalí Římané,
Sk 2:11 židé i obrácení pohané, Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích!"
Sk 2:12 Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: "Co to má znamenat?"
Sk 2:13 Ale jiní říkali s posměškem: "Jsou opilí!"
Sk 2:14 Tu vystoupil Petr spolu s jedenácti, pozvedl hlas a oslovil je: "Muži judští a všichni, kdo bydlíte v Jeruzalémě, toto vám chci oznámit, poslouchejte mě pozorně:
Sk 2:15 Tito lidé nejsou, jak se domníváte, opilí - vždyť je teprve devět hodin ráno.
Sk 2:16 Ale děje se, co bylo řečeno ústy proroka Jóele:
Sk 2:17 'A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny.
Sk 2:18 I na své služebníky a na své služebnice v oněch dnech sešlu svého Ducha, a budou prorokovat.
Sk 2:19 A učiním divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi: krev a oheň a oblaka dýmu.
Sk 2:20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc se změní v krev, než přijde den Páně, velký a slavný;
Sk 2:21 a každý, kdo vzývá jméno Páně, bude zachráněn.'
Sk 2:22 Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte.
Sk 2:23 Bůh předem rozhodl, aby byl vydán, a vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili.
Sk 2:24 Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci.
Sk 2:25 David o něm praví: 'Viděl jsem Pána stále před sebou, je mi po pravici, abych nezakolísal;
Sk 2:26 proto se mé srdce zaradovalo a jazyk můj se rozjásal, nadto i tělo mé odpočine v naději,
Sk 2:27 neboť mě nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach.
Sk 2:28 Dal jsi mi poznat cesty života a blízkost tvé tváře mne naplní radostí.'
Sk 2:29 Bratří, o praotci Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben; jeho hrob tu máme až dodnes.
Sk 2:30 Byl to však prorok a věděl o přísaze, kterou se mu Bůh zavázal, že jeho potomka nastolí na jeho trůn;
Sk 2:31 viděl do budoucnosti a mluvil tedy o vzkříšení Kristově, když řekl, že nezůstane v říši smrti a jeho tělo se nerozpadne v prach.
Sk 2:32 Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit.
Sk 2:33 Byl vyvýšen na pravici Boží a přijal Ducha svatého, kterého Otec slíbil; nyní jej seslal na nás, jak to vidíte a slyšíte.
Sk 2:34 David nevstoupil na nebe, ale sám říká: 'Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici,
Sk 2:35 dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.'
Sk 2:36 Ať tedy všechen Izrael s jistotou ví, že toho Ježíše, kterého vy jste ukřižovali, učinil Bůh Pánem a Mesiášem."
Sk 2:37 Když to slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: "Co máme dělat, bratří?"
Sk 2:38 Petr jim odpověděl: "Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého.
Sk 2:39 Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh."
Sk 2:40 A ještě mnoha jinými slovy je Petr zapřísahal a napomínal: "Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!"
Sk 2:41 Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí.
Sk 2:42 Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se.
Sk 2:43 Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení.
Sk 2:44 Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné.
Sk 2:45 Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.
Sk 2:46 Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem.
Sk 2:47 Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.
Sk 3:1 Petr a Jan šli o třetí hodině do chrámu k odpolední modlitbě.
Sk 3:2 Právě tam přinášeli nějakého člověka, chromého od narození; každý den ho posadili u chrámové brány, které se říká Krásná, aby prosil o almužnu ty, kdo tam vcházeli.
Sk 3:3 Když viděl přicházet do chrámu Petra a Jana, prosil také je o almužnu.
Sk 3:4 Petr spolu s Janem na něj upřeli zrak a řekli: "Pohleď na nás!"
Sk 3:5 Obrátil se k nim a čekal, že od nich něco dostane.
Sk 3:6 Petr však řekl: "Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!"
Sk 3:7 Vzal ho za pravou ruku a pomáhal mu vstát; a vtom se chromému zpevnily klouby,
Sk 3:8 vyskočil na nohy, vzpřímil se a začal chodit. Vešel s nimi do chrámu, chodil, skákal radostí a chválil Boha.
Sk 3:9 A všichni ho viděli, jak chodí a chválí Boha.
Sk 3:10 Když poznali, že je to ten, co sedal a žebral před chrámem u Krásné brány, žasli a byli u vytržení nad tím, co se stalo.
Sk 3:11 Protože se držel Petra a Jana, všichni se k nim v úžasu sběhli do sloupoví, kterému se říká Šalomounovo.
Sk 3:12 Když to Petr viděl, promluvil k lidu: "Muži izraelští, proč nad tím žasnete a proč hledíte na nás, jako bychom svou vlastní mocí nebo zbožností způsobili, že tento člověk chodí?
Sk 3:13 Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, Bůh našich otců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého vy jste vydali a kterého jste se před Pilátem zřekli, když ho chtěl osvobodit.
Sk 3:14 Svatého a spravedlivého jste se zřekli a vyprosili jste si propuštění vraha.
Sk 3:15 Původce života jste zabili, Bůh ho však vzkřísil z mrtvých a my jsme toho svědky.
Sk 3:16 A protože tento člověk, kterého tu vidíte a poznáváte, uvěřil v jeho jméno, moc Ježíšova mu dala sílu a zdraví - a víra, kterou jméno Ježíšovo v něm vzbudilo, úplně ho uzdravila před vašima očima.
Sk 3:17 Vím ovšem, bratří, že jste jednali z nevědomosti, stejně jako vaši vůdcové.
Sk 3:18 Bůh však tímto způsobem vyplnil, co předem ohlásil ústy všech proroků, že jeho Mesiáš bude trpět.
Sk 3:19 Proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly smazány vaše hříchy
Sk 3:20 a přišel čas Hospodinův, čas odpočinutí, kdy pošle Ježíše, Mesiáše, kterého vám určil.
Sk 3:21 On zůstane v nebi až do chvíle, kdy bude všechno nové, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy svých svatých proroků.
Sk 3:22 Mojžíš řekl: 'Hospodin, náš Bůh, vám povolá proroka z vašich bratří, jako jsem já; toho budete poslouchat ve všem, co vám řekne.'
Sk 3:23 A 'každý, kdo toho proroka neuposlechne, bude vyhlazen z mého lidu.'
Sk 3:24 Také všichni ostatní proroci, kolik jich jen od Samuele bylo, přinášeli zvěst právě o těchto dnech.
Sk 3:25 Vás se týkají zaslíbení proroků i smlouva, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, když řekl Abrahamovi: 'V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy na zemi.'
Sk 3:26 Především pro vás povolal svého služebníka a poslal ho k vám, aby vám přinesl požehnání a odvrátil každého od jeho hříchů."
Sk 4:1 Když Petr a Jan ještě mluvili k lidu, přišli na ně kněží s velitelem chrámové stráže a saduceji,
Sk 4:2 rozhořčeni, že učí lid a hlásají, že v Ježíši je vzkříšení z mrtvých.
Sk 4:3 Násilím se jich chopili a vsadili je na noc do vězení, neboť už byl večer.
Sk 4:4 Ale mnozí z těch, kteří slyšeli Boží slovo, uvěřili, takže jich bylo již na pět tisíc.
Sk 4:5 Druhý den se shromáždili jeruzalémští představitelé židů, starší a znalci zákona,
Sk 4:6 velekněz Annáš, Kaifáš, Jan a Alexandr a ostatní z velekněžského rodu,
Sk 4:7 dali předvést Petra a Jana a začali je vyslýchat: "Jakou mocí a v jakém jménu jste to učinili?"
Sk 4:8 Tu Petr, naplněn Duchem svatým, k nim promluvil: "Vůdcové lidu a starší,
Sk 4:9 když nás dnes vyšetřujete pro dobrodiní, které jsme prokázali nemocnému člověku, a ptáte se, kdo ho uzdravil,
Sk 4:10 vězte vy všichni i celý izraelský národ: Stalo se to ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého vy jste ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Mocí jeho jména stojí tento člověk před vámi zdráv.
Sk 4:11 Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným.
Sk 4:12 V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni."
Sk 4:13 Když viděli odvahu Petrovu i Janovu a shledali, že jsou to lidé neučení a prostí, žasli; poznávali, že jsou to ti, kteří bývali s Ježíšem.
Sk 4:14 A když viděli, že ten uzdravený člověk tam stojí s nimi, neměli, co by na to řekli.
Sk 4:15 Poručili jim, aby opustili zasedání; pak se mezi sebou radili:
Sk 4:16 "Co s těmi lidmi uděláme? Bůh skrze ně způsobil zřejmý zázrak. Všichni, kdo bydlí v Jeruzalémě, to vědí, a my to nemůžeme popřít.
Sk 4:17 Aby se to však příliš nerozneslo v lidu, pohrozíme jim, že už Ježíše nikomu nesmějí zvěstovat."
Sk 4:18 Zavolali je tedy a přikázali jim, aby jméno Ježíšovo vůbec nerozhlašovali a o něm neučili.
Sk 4:19 Ale Petr a Jan jim odpověděli: "Posuďte sami, zda je před Bohem správné, abychom poslouchali vás, a ne jeho.
Sk 4:20 Neboť o tom, co jsme viděli a slyšeli, nemůžeme mlčet."
Sk 4:21 A tak jim pohrozili a propustili je, protože nenašli nic, zač by je mohli potrestat; také měli obavy z lidu, neboť všichni chválili Boha za to, co se stalo.
Sk 4:22 Tomu chromému, který byl zázračně uzdraven, bylo totiž už přes čtyřicet let.
Sk 4:23 Když byli Petr a Jan propuštěni, vrátili se mezi své a oznámili, co jim řekli velekněží a starší.
Sk 4:24 Když to bratří uslyšeli, pozdvihli jednomyslně hlas k Bohu a řekli: "Pane, který jsi učinil nebe i zemi i moře a všecko, co je v nich,
Sk 4:25 ty jsi skrze Ducha svatého ústy našeho otce Davida, svého služebníka, řekl: 'Proč zuří pohané hněvem a národy osnují marná spiknutí?
Sk 4:26 Povstávají králové země a vladaři se srocují proti Hospodinu a jeho Mesiáši.'
Sk 4:27 Opravdu se srotili v tomto městě Herodes a Pontius Pilát spolu s pohany i s národem izraelským proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi posvětil,
Sk 4:28 a vykonali, co tvá ruka a tvá vůle předem určila.
Sk 4:29 Pohleď tedy, Pane, na jejich hrozby a dej svým služebníkům, aby s odvahou a odhodlaně mluvili tvé slovo;
Sk 4:30 a vztahuj svou ruku k uzdravování, čiň znamení a zázraky skrze jméno svého svatého služebníka Ježíše."
Sk 4:31 Když se pomodlili, otřáslo se místo, kde byli shromážděni, a všichni byli naplněni Duchem svatým a s odvahou mluvili slovo Boží.
Sk 4:32 Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné.
Sk 4:33 Boží moc provázela svědectví apošto
Text bible pro den: Pondělí, 12. října, 2020
Skutky apoštolů
[zkr. = Sk] lů o vzkříšení Pána Ježíše a na všech spočívala veliká milost.
Sk 4:34 Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kteří měli pole nebo domy, prodávali je, a peníze, které utržili,
Sk 4:35 skládali apoštolům k nohám. Z toho se rozdávalo každému, jak potřeboval.
Sk 4:36 Také Josef, kterého apoštolové nazvali Barnabáš - to znamená 'syn útěchy' - levita původem z Kypru,
Sk 4:37 měl pole, prodal je, peníze přinesl a položil před apoštoly.
Sk 5:1 Také nějaký muž, jménem Ananiáš, a jeho manželka Safira prodali svůj pozemek.
Sk 5:2 Ananiáš si však s vědomím své ženy dal nějaké peníze stranou, zbytek přinesl a položil apoštolům k nohám.
Sk 5:3 Ale Petr mu řekl: "Ananiáši, proč satan ovládl tvé srdce, že jsi lhal Duchu svatému a dal stranou část peněz za to pole?
Sk 5:4 Bylo tvé a mohl sis je přece ponechat; a když jsi je prodal, mohl jsi s penězi naložit podle svého. Jak ses mohl odhodlat k tomuto činu? Nelhal jsi lidem, ale Bohu!"
Sk 5:5 Když to Ananiáš uslyšel, skácel se a byl mrtev; a na všechny, kteří to slyšeli, padla velká bázeň.
Sk 5:6 Mladší z bratří ho přikryli, vynesli a pohřbili.
Sk 5:7 Asi po třech hodinách vstoupila jeho žena, netušíc, co se stalo.
Sk 5:8 Petr se na ni obrátil: "Pověz mi, prodali jste to pole opravdu jen za tolik peněz?" Ona řekla: "Ano, jen za tolik."
Sk 5:9 Petr jí řekl: "Proč jste se smluvili a tak pokoušeli Ducha Páně? Hle, za dveřmi je slyšet kroky těch, kteří pochovali tvého muže; ti odnesou i tebe."
Sk 5:10 A hned se skácela u jeho nohou a zemřela. Když ti mládenci vstoupili dovnitř, našli ji mrtvou. Vynesli ji a pohřbili k jejímu muži.
Sk 5:11 A velká bázeň padla na celou církev i na všechny, kteří o tom slyšeli.
Sk 5:12 Mezi lidem se rukama apoštolů dálo mnoho znamení a divů. Všichni se svorně scházeli v Šalomounově sloupoví
Sk 5:13 a nikdo jiný se neodvažoval k nim přidružit, ale lid je chválil a ctil.
Sk 5:14 A stále přibývalo mnoho mužů i žen, kteří uvěřili Pánu.
Sk 5:15 Dokonce vynášeli nemocné i na ulici a kladli je na lehátka a na nosítka, aby na některého padl aspoň Petrův stín, až půjde kolem.
Sk 5:16 Také z ostatních míst v okolí Jeruzaléma se scházelo množství lidí; přinášeli nemocné a sužované nečistými duchy a všichni byli uzdravováni.
Sk 5:17 Ale velekněz a jeho stoupenci, totiž saducejská strana, byli naplněni závistí;
Sk 5:18 chopili se apoštolů a vsadili je do městského vězení.
Sk 5:19 Anděl Páně však v noci otevřel dveře vězení, vyvedl apoštoly ven a řekl:
Sk 5:20 "Jděte znovu do chrámu a zvěstujte lidu ta slova života."
Sk 5:21 Oni poslechli, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Jakmile se dostavil velekněz se svými lidmi, svolali veleradu a všechny starší izraelské a poslali pro apoštoly do vězení.
Sk 5:22 Když tam stráže došly, vězení bylo prázdné. Vrátili se tedy a hlásili:
Sk 5:23 "Dveře žaláře jsme našli pevně zavřené a stráže stály před nimi, ale když jsme otevřeli, nikoho jsme uvnitř nenašli."
Sk 5:24 Když ta slova uslyšel velitel chrámové stráže a velekněží, nedovedli si vysvětlit, co se to mohlo stát.
Sk 5:25 Tu přišel nějaký člověk a oznámil jim: "Ti muži, které jste vsadili do vězení, jsou v chrámě a učí lid."
Sk 5:26 Velitel a stráž tedy pro ně došli a vedli je, ale bez násilí; báli se totiž, aby je lid nezačal kamenovat.
Sk 5:27 Když je přivedli, postavili je před radu a velekněz je začal vyslýchat:
Sk 5:28 "Důrazně jsme vám zakázali učit o tom člověku, a vy jste tím svým učením naplnili celý Jeruzalém; a na nás byste chtěli svalit odpovědnost za jeho krev!"
Sk 5:29 Petr a apoštolové odpověděli: "Boha je třeba poslouchat, ne lidi.
Sk 5:30 Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, kterého vy jste pověsili na kříž a zabili;
Sk 5:31 toho Bůh vyvýšil jako vůdce a spasitele a dal mu místo po své pravici, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů.
Sk 5:32 My jsme svědkové toho všeho a s námi Duch svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají."
Sk 5:33 Když to velekněží slyšeli, rozlítili se a chtěli apoštoly zabít.
Sk 5:34 Tu vstal ve veleradě farizeus jménem Gamaliel, učitel zákona, kterého si vážil všechen lid; poručil, aby je na chvíli vyvedli ven,
Sk 5:35 a řekl: "Dobře si rozmyslete, Izraelci, co s těmi lidmi chcete udělat.
Sk 5:36 Před nedávnem povstal Theudas a tvrdil, že je Vyvolený; přidalo se k němu asi čtyři sta mužů. Když byl zabit, byli všichni jeho stoupenci rozprášeni a nakonec z toho nebylo nic.
Sk 5:37 Po něm povstal ve dnech soupisu Judas Galilejský a strhl za sebou lid; také on zahynul a jeho stoupenci byli rozehnáni.
Sk 5:38 Proto vám teď radím: Nechte tyto lidi a propusťte je. Pochází-li tento záměr a toto dílo z lidí, rozpadne se samo;
Sk 5:39 pochází-li z Boha, nebudete moci ty lidi vyhubit - nechcete přece bojovat proti Bohu." Dali mu za pravdu;
Sk 5:40 zavolali apoštoly, poručili je zbičovat, zakázali jim mluvit ve jménu Ježíšovu a pak je propustili.
Sk 5:41 A oni odcházeli z velerady s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti, aby nesli potupu pro jeho jméno.
Sk 5:42 Dále učili den co den v chrámě i po domech a hlásali evangelium, že Ježíš je Mesiáš.
Sk 6:1 V té době, kdy učedníků stále přibývalo, začali si ti z nich, kteří vyrostli mezi Řeky, stěžovat na bratry z židovského prostředí, že se jejich vdovám nedává každodenně spravedlivý díl.
Sk 6:2 A tak apoštolové svolali všechny učedníky a řekli: "Bohu se nebude líbit, jestliže my přestaneme kázat Boží slovo a budeme sloužit při stolech.
Sk 6:3 Bratří, vyberte si proto mezi sebou sedm mužů, o nichž se ví, že jsou plni Ducha a moudrosti, a pověříme je touto službou.
Sk 6:4 My pak budeme i nadále věnovat všechen svůj čas modlitbě a kázání slova."
Sk 6:5 Celé shromáždění s tímto návrhem rádo souhlasilo, a tak zvolili Štěpána, který byl plný víry a Ducha svatého, dále Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše z Antiochie, původem pohana, který přistoupil k židovství.
Sk 6:6 Přivedli je před apoštoly, ti se pomodlili a vložili na ně ruce.
Sk 6:7 Slovo Boží se šířilo a počet učedníků v Jeruzalémě velmi rostl. Také mnoho kněží přijalo víru.
Sk 6:8 Štěpán byl obdařen Boží milostí a mocí a činil mezi lidem veliké divy a znamení.
Sk 6:9 Tu proti němu vystoupili někteří židé, patřící k synagóze, zvané synagóga propuštěnců, a k synagóze Kyrénských a Alexandrijských, a společně se židy z Kilikie a z Asie se začali se Štěpánem přít.
Sk 6:10 Nebyli však schopni čelit Duchu moudrosti, v jehož moci Štěpán mluvil.
Sk 6:11 Navedli tedy několik mužů, aby prohlašovali: "My jsme slyšeli, jak mluví rouhavě proti Mojžíšovi a proti Bohu."
Sk 6:12 Tím pobouřili lid a starší se zákoníky; pak si pro Štěpána přišli, odvedli ho a postavili před radu.
Sk 6:13 Přivedli křivé svědky a ti vypovídali: "Tenhle člověk znovu a znovu mluví proti tomuto svatému místu i proti Mojžíšovu zákonu.
Sk 6:14 Na vlastní uši jsme slyšeli, jak řekl, že Ježíš Nazaretský zboří tento chrám a změní ustanovení, která nám dal Mojžíš."
Sk 6:15 Všichni, kteří v radě zasedali, pohlédli na Štěpána a viděli, že jeho tvář je jako tvář anděla.
Sk 7:1 Velekněz se Štěpána otázal: "Je tomu tak?"
Sk 7:2 A Štěpán začal mluvit: "Bratří a otcové, vyslechněte mne: Bůh slávy se zjevil našemu praotci Abrahamovi ještě v Mezopotámii, než se usadil v Cháranu,
Sk 7:3 a řekl mu: 'Opusť svou zemi a své příbuzné a jdi do země, kterou ti ukážu.'
Sk 7:4 A tak vyšel Abraham z Chaldejské země a usadil se v Cháranu. Když jeho otec zemřel, vyzval jej Bůh, aby se odtud přestěhoval do této země, v které nyní žijete.
Sk 7:5 Ale nedal mu z ní do vlastnictví ani píď, slíbil však, že ji dá natrvalo jemu i jeho potomkům, ačkoliv tehdy ještě Abraham neměl syna.
Sk 7:6 A Bůh mu řekl: 'Tvoji potomci se přestěhují do cizí země a budou tam bydlet; udělají z nich otroky a po čtyři sta let s nimi budou zle nakládat.
Sk 7:7 Ale já budu soudit národ, který je zotročí', řekl Bůh, 'a oni vyjdou svobodni a budou mi sloužit na tomto místě'.
Sk 7:8 Bůh uzavřel s Abrahamem smlouvu, jejímž znamením se stala obřízka. Když se podle Božího slibu Abrahamovi narodil Izák, osmého dne jej obřezal. Právě tak obřezal Izák Jákoba a Jákob svých dvanáct synů.
Sk 7:9 Jákobovi synové žárlili na svého bratra Josefa a prodali ho do Egypta; ale Bůh byl s ním,
Sk 7:10 vysvobodil ho ze všech jeho útrap a způsobil, že si ho farao, egyptský král, oblíbil pro jeho moudrost a svěřil mu správu nad Egyptem i nad celým královským domem.
Sk 7:11 Potom nastal po celém Egyptě i Kanaánu hlad a veliká nouze, a naši praotcové neměli co jíst.
Sk 7:12 Jákob se dověděl, že jsou v Egyptě zásoby obilí a dvakrát tam poslal své syny.
Sk 7:13 Když tam přišli podruhé, dal se Josef svým bratřím poznat; tak se farao dověděl o Josefově původu.
Sk 7:14 Pak si Josef vzal k sobě svého otce Jákoba a všechny své příbuzné; bylo jich sedmdesát pět.
Sk 7:15 Tak se Jákob dostal do Egypta a tam zemřel on i naši praotcové.
Sk 7:16 Jejich ostatky přenesli do Sichemu a uložili je do hrobky, kterou Abraham koupil od synů Emorových v Sichemu a zaplatil stříbrem.
Sk 7:17 Když už byl blízko čas, kdy Bůh chtěl splnit to, co Abrahamovi slíbil, počet našeho lidu v Egyptě velmi vzrostl.
Sk 7:18 Ale tu nastoupil v Egyptě jiný král, který už o Josefovi nic nevěděl.
Sk 7:19 Ten jednal s naším národem nepřátelsky a přinutil naše praotce, aby odkládali děti, které se jim narodí, a nenechávali je naživu.
Sk 7:20 V té době se narodil Mojžíš, kterého si Bůh vyvolil. Po tři měsíce o něj pečovali doma;
Sk 7:21 a když ho museli odložit, ujala se ho faraónova dcera a starala se o něj jako o svého syna.
Sk 7:22 Byl vychován ve vší egyptské moudrosti a byl mocný v slovech i činech.
Sk 7:23 Když Mojžíš dosáhl věku čtyřiceti let, přišlo mu na mysl, aby se podíval, jak žijí jeho izraelští bratří.
Sk 7:24 A tu uviděl, jak s jedním z nich nějaký Egypťan zle nakládá; přispěchal tomu ubožákovi na pomoc a pomstil ho tím, že Egypťana zabil.
Sk 7:25 Myslel, že jeho bratří pochopí, že je chce Bůh skrze něho zachránit; ale oni to nepochopili.
Sk 7:26 Druhého dne mezi ně zase přišel, právě když se dva z nich rvali; snažil se je smířit, a proto jim řekl: 'Co to děláte? Jste přece bratří! Proč ubližujete jeden druhému?'
Sk 7:27 Ale ten, který svého bližního napadl, odstrčil Mojžíše a řekl: 'Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a soudcem?
Sk 7:28 Snad mne nechceš také zabít jako včera toho Egypťana?'
Sk 7:29 Když to Mojžíš slyšel, utekl z Egypta a žil v zemi madiánské; tam se mu narodili dva synové.
Sk 7:30 Když uplynulo čtyřicet let, zjevil se mu na poušti u hory Sínaj anděl v plameni hořícího keře.
Sk 7:31 S údivem hleděl Mojžíš na to zjevení; šel blíž, aby se lépe podíval, a tu se ozval Hospodinův hlas:
Sk 7:32 'Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův.' Mojžíš se třásl strachem a neodvážil se vzhlédnout.
Sk 7:33 Hospodin mu řekl: 'Zuj si obuv, protože místo, na kterém stojíš, je země svatá.
Sk 7:34 Dobře jsem viděl, jak můj lid v Egyptě těžce trpí, a slyšel jsem, jak sténá. Proto jsem sestoupil, abych je vysvobodil. Jdi tedy, posílám tě do Egypta.'
Sk 7:35 To je ten Mojžíš, kterého odmítli, když řekli: 'Kdo tě nad námi ustanovil vládcem a soudcem?' Toho poslal Bůh jako vládce i vysvoboditele, když se mu prostřednictvím anděla zjevil v keři.
Sk 7:36 To je ten Mojžíš, který je vyvedl z Egyptské země, který činil divy a znamení v Egyptě, při Rudém moři i n
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Úterý, 13. října, 2020
Skutky apoštolů
[zkr. = Sk]
a poušti po čtyřicet let.
Sk 7:37 To je on, který řekl synům izraelským: 'Bůh vám z vašich bratří povolá proroka, jako jsem já.'
Sk 7:38 To je ten, kdo při shromáždění lidu na poušti byl prostředníkem mezi andělem, který k němu mluvil na hoře Sínaj, a mezi našimi praotci. To on přijal pro vás slova života.
Sk 7:39 Ale naši praotcové ho nechtěli za vůdce, zřekli se ho a zatoužili po Egyptu.
Sk 7:40 Proto řekli Árónovi: 'Udělej nám bohy, kteří by nás vedli. Vždyť nevíme, co se stalo s tím Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta.'
Sk 7:41 A tehdy si udělali sochu telete, začali této modle obětovat a před výtvorem vlastních rukou pořádali slavnosti.
Sk 7:42 Proto se od nich Bůh odvrátil a dopustil, aby se klaněli nebeským mocnostem, jak se o tom píše v knize proroků: 'Byl jsem to já, lide izraelský, komu jste po těch čtyřicet let na poušti obětovali a přinášeli dary?
Sk 7:43 Byl to Moloch, jehož stánek jste s sebou nosili, a hvězdu boha Remfana, obrazy, které jste si udělali pro svou modloslužbu. Proto vás přestěhuji do vyhnanství, až do končin babylónských.'
Sk 7:44 Naši praotcové měli na poušti stánek svědectví; Bůh přikázal Mojžíšovi, aby jej udělal podle vzoru, který mu ukázal.
Sk 7:45 Tento stánek odevzdali svým synům, a ti jej za Jozue vnesli do země pohanů, které Bůh před nimi zahnal. Tak tomu bylo až do časů Davidových.
Sk 7:46 David nalezl u Boha milost a prosil, aby směl vyhledat místo, kde by přebýval Bůh Jákobův.
Sk 7:47 Ale teprve Šalomoun vystavěl Bohu chrám.
Sk 7:48 Avšak Nejvyšší nepřebývá v chrámech, vystavěných lidskýma rukama, jak praví prorok:
Sk 7:49 'Mým trůnem je nebe a země podnoží mých nohou! Jaký chrám mi můžete vystavět, praví Hospodin, a je vůbec místo, kde bych mohl spočinout?
Sk 7:50 Což to všechno nestvořila má ruka?'
Sk 7:51 Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jako to dělali vaši otcové.
Sk 7:52 Byl kdy nějaký prorok, aby ho vaši otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého, a toho vy jste nyní zradili a zavraždili.
Sk 7:53 Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali!"
Sk 7:54 Když to členové rady slyšeli, začali na Štěpána v duchu zuřit a zlostí zatínali zuby.
Sk 7:55 Ale on, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a uzřel Boží slávu i Ježíše, jak stojí po pravici Boží,
Sk 7:56 a řekl: "Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží."
Sk 7:57 Tu začali hrozně křičet a zacpávat si uši; všichni se na něho vrhli
Sk 7:58 a hnali ho za město, aby ho kamenovali. Svědkové dali své pláště hlídat mládenci, který se jmenoval Saul.
Sk 7:59 Když Štěpána kamenovali, on se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha!"
Sk 7:60 Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: "Pane, odpusť jim tento hřích!" To řekl a zemřel.
Sk 8:1 Saul schvaloval, že Štěpána zabili. Tehdy začalo kruté pronásledování jeruzalémské církve; všichni kromě apoštolů se rozprchli po Judsku a Samařsku.
Sk 8:2 Zbožní muži Štěpána pochovali a velmi nad ním truchlili.
Sk 8:3 Saul se však snažil církev zničit: pátral dům od domu, zatýkal muže i ženy a dával je do žaláře.
Sk 8:4 Ti, kteří se z Jeruzaléma rozprchli, začali kázat evangelium všude, kam přišli.
Sk 8:5 Filip odešel do města Samaří a zvěstoval tam Krista.
Sk 8:6 Všichni lidé byli zaujati Filipovými slovy, když je slyšeli, a když viděli znamení, která činil.
Sk 8:7 Neboť z mnoha posedlých vycházeli s velikým křikem nečistí duchové a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno.
Sk 8:8 A tak nastala veliká radost v tom městě.
Sk 8:9 Jeden muž, jménem Šimon, který tam žil, už dlouhou dobu svou magií uváděl v úžas samařský lid; říkal o sobě, že je v něm božská moc.
Sk 8:10 Všichni - prostí i významní - mu dychtivě naslouchali a říkali si: "On je ta božská moc, která se nazývá Veliká."
Sk 8:11 Poslouchali ho ve všem proto, že na ně dlouhý čas působil svou magií.
Sk 8:12 Ale když uvěřili Filipově zvěsti o Božím království a o Ježíši Kristu, dávali se pokřtít muži i ženy.
Sk 8:13 Tu uvěřil i sám Šimon, dal se pokřtít, byl stále s Filipem a nevycházel z úžasu, když viděl, jak se tu dějí veliká znamení a mocné činy.
Sk 8:14 Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že v Samařsku přijali Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana.
Sk 8:15 Oni tam přišli a modlili se za ně, aby také jim byl dán Duch svatý,
Sk 8:16 neboť ještě na nikoho z nich nesestoupil; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.
Sk 8:17 Petr a Jan tedy na ně vložili ruce a oni přijali Ducha svatého.
Sk 8:18 Když Šimon viděl, že ten, na koho apoštolové vloží ruce, dostává Ducha svatého, nabídl jim peníze a řekl:
Sk 8:19 "Dejte i mně tu moc, aby Ducha svatého dostal každý, na koho vložím ruce."
Sk 8:20 Petr mu odpověděl: "Tvé peníze ať jsou zatraceny i s tebou: Myslil sis, že se Boží dar dá získat za peníze!
Sk 8:21 Tato moc není pro tebe a nemůžeš mít na ní podíl, neboť tvé srdce není upřímné před Bohem.
Sk 8:22 Odvrať se proto od této své ničemnosti a pros Boha; snad ti odpustí, co jsi zamýšlel.
Sk 8:23 Vidím, že jsi pln hořké závisti a v zajetí nepravosti."
Sk 8:24 Šimon na to řekl: "Modlete se za mne k Bohu, aby mne nepostihlo nic z toho, o čem jste mluvili."
Sk 8:25 Apoštolové i potom vydávali svědectví a kázali slovo Páně. Pak se vraceli do Jeruzaléma a ještě cestou zvěstovali evangelium v mnoha samařských vesnicích.
Sk 8:26 Anděl Páně řekl Filipovi: "Vydej se na jih k cestě, která vede z Jeruzaléma do Gázy." Ta cesta je opuštěná.
Sk 8:27 Filip se vydal k té cestě a hle, právě přijížděl etiopský dvořan, správce všech pokladů kandaky, to jest etiopské královny. Ten vykonal pouť do Jeruzaléma
Sk 8:28 a nyní se vracel na svém voze a četl proroka Izaiáše.
Sk 8:29 Duch řekl Filipovi: "Běž k tomu vozu a jdi vedle něho!"
Sk 8:30 Filip k němu přiběhl, a když uslyšel, že ten člověk čte proroka Izaiáše, zeptal se: "Rozumíš tomu, co čteš?"
Sk 8:31 On odpověděl: "Jak bych mohl, když mi to nikdo nevyloží!" A pozval Filipa, aby nastoupil a sedl si vedle něho.
Sk 8:32 To místo Písma, které četl, znělo: 'Jako ovce vedená na porážku, jako beránek, němý, když ho stříhají, ani on neotevřel ústa.
Sk 8:33 Ponížil se, a proto byl soud nad ním zrušen; kdo bude moci vypravovat o jeho potomcích? Vždyť jeho život na této zemi byl ukončen.'
Sk 8:34 Dvořan se obrátil k Filipovi: "Vylož mi, prosím, o kom to prorok mluví - sám o sobě, či o někom jiném?"
Sk 8:35 Tu Filip začal u toho slova Písma a zvěstoval mu Ježíše.
Sk 8:36 Jak pokračovali v cestě, přijeli k místu, kde byla voda. Dvořan řekl: "Zde je voda. Co brání, abych byl pokřtěn?"
Sk 8:37 ---
Sk 8:38 Dal zastavit vůz a oba, Filip i dvořan, sestoupili do vody a Filip jej pokřtil.
Sk 8:39 Když vystoupili z vody, Duch Páně se Filipa zmocnil a dvořan ho už neviděl, ale radoval se a jel dál svou cestou.
Sk 8:40 Filip se pak ocitl v Azótu. Procházel všemi městy a přinášel jim radostnou zvěst, až se dostal do Cesareje.
Sk 9:1 Saul nepřestával vyhrožovat učedníkům Páně a chtěl je vyhladit. Šel proto k veleknězi
Sk 9:2 a vyžádal si od něho doporučující listy pro synagógy v Damašku, aby tam mohl vyhledávat muže i ženy, kteří se hlásí k tomu směru, a přivést je v poutech do Jeruzaléma.
Sk 9:3 Na cestě, když už byl blízko Damašku, zazářilo kolem něho náhle světlo z nebe.
Sk 9:4 Padl na zem a uslyšel hlas: "Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?"
Sk 9:5 Saul řekl: "Kdo jsi, Pane?" On odpověděl: "Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.
Sk 9:6 Vstaň, jdi do města a tam se dovíš, co máš dělat."
Sk 9:7 Muži, kteří ho doprovázeli, zůstali stát a nebyli schopni slova; slyšeli sice hlas, ale nespatřili nikoho.
Sk 9:8 Saul vstal ze země, otevřel oči, ale nic neviděl. Museli ho vzít za ruce a dovést do Damašku.
Sk 9:9 Po tři dny neviděl, nic nejedl a nepil.
Sk 9:10 V Damašku žil jeden učedník, jménem Ananiáš. Toho Pán ve vidění zavolal: "Ananiáši!" On odpověděl: "Zde jsem, Pane."
Sk 9:11 Pán mu řekl: "Jdi hned do ulice, která se jmenuje Přímá, a v domě Judově vyhledej Saula z Tarsu. Právě se modlí
Sk 9:12 a dostalo se mu vidění, jak k němu vchází muž jménem Ananiáš a vkládá na něj ruce, aby opět viděl."
Sk 9:13 Ananiáš odpověděl: "Pane, mnoho lidí mi vyprávělo o tom člověku, kolik zla způsobil bratřím v Jeruzalémě.
Sk 9:14 Také zde má od velekněží plnou moc zatknout každého, kdo vzývá tvé jméno."
Sk 9:15 Pán mu však řekl: "Jdi, neboť on je mým nástrojem, který jsem si zvolil, aby nesl mé jméno národům i králům a synům izraelským.
Sk 9:16 Ukáži mu, co všechno musí podstoupit pro mé jméno."
Sk 9:17 Ananiáš šel, vstoupil do toho domu, vložil na Saula ruce a řekl: "Saule, můj bratře, posílá mě k tobě Pán - ten Ježíš, který se ti zjevil na tvé cestě; chce, abys opět viděl a byl naplněn Duchem svatým."
Sk 9:18 Tu jako by mu s očí spadly šupiny, zase viděl a hned se dal pokřtít.
Sk 9:19 Pak přijal pokrm a síla se mu vrátila. S damašskými učedníky zůstal Saul několik dní
Sk 9:20 a hned začal v synagógách kázat, že Ježíš je Syn Boží.
Sk 9:21 Všichni, kdo ho slyšeli, žasli a říkali: "To je přece ten, který se snažil v Jeruzalémě vyhladit všechny vyznavače tohoto jména. I sem přišel jen proto, aby je v poutech odvedl k velekněžím."
Sk 9:22 Ale Saul působil čím dál tím mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, přiváděl do úzkých damašské židy.
Sk 9:23 Po nějaké době se židé uradili, že Saula zabijí,
Sk 9:24 ale on se o jejich úkladech dověděl. Protože ve dne v noci hlídali i brány, aby ho mohli zahubit,
Sk 9:25 spustili ho učedníci dolů z hradeb v koši po provazech.
Sk 9:26 Když přišel do Jeruzaléma, chtěl se připojit k učedníkům; ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že k nim patří.
Sk 9:27 Tu se ho ujal Barnabáš, uvedl ho k apoštolům a vypravoval jim, jak Saul na cestě do Damašku uviděl Pána, uslyšel jeho hlas, a jak tam potom neohroženě kázal v Ježíšově jménu.
Sk 9:28 Saul se nyní mohl v Jeruzalémě na všem podílet s apoštoly a všude směle mluvil ve jménu Páně.
Sk 9:29 Kázal také řecky mluvícím židům a přel se s nimi, takže se ho pokoušeli zabít.
Sk 9:30 Když se to bratří dověděli, doprovodili ho do Cesareje a poslali do Tarsu.
Sk 9:31 A tak církev v celém Judsku, Galileji a Samaří měla klid, vnitřně i navenek rostla, žila v bázni Páně a vzrůstala počtem, protože ji Duch svatý posiloval.
Sk 9:32 Když Petr procházel všechna ta místa, přišel také k bratřím, kteří žili v Lyddě.
Sk 9:33 Tam se setkal s jedním člověkem, jménem Eneáš, který byl už osm let upoután na lůžko, poněvadž byl ochrnutý.
Sk 9:34 Petr mu řekl: "Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje! Vstaň a ustel své lůžko!" A Eneáš hned vstal.
Sk 9:35 Všichni obyvatelé Lyddy a Sáronu, kteří to viděli, obrátili se k Pánu.
Sk 9:36 V Joppe žila učednice jménem Tabita, řecky Dorkas. Konala mnoho dobrých skutků a štědře rozdávala almužny.
Sk 9:37 Ale právě tehdy onemocněla a zemřela. Umyli ji a položili do horního pokoje.
Sk 9:38 Poněvadž Lydda je blízko Joppe, dověděli se učedníci, že je tam Petr, a poslali k němu dva muže s naléhavou prosbou: "Přijď rychle k nám!"
Sk 9:39 Petr se hned s nimi vydal na cestu. Když přišli do Joppe, zavedli jej do horního pokoje, kde ho s pláčem obklopily všechny vdovy a ukazovaly mu košile a pláště, které jim Tabita šila, dokud byla naživu.
Sk 9:40 Petr poslal všechny z místn
