Úvod | Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | Kronika | Zpravodaj

Farní charita

Liturgický kalendář

Dnes je: Čtvrtek, 19. červenec 2018, 06:15


Následující měsíc » « Předchozí měsícčervenec 2018
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          
Následující rok » « Předchozí rok» DNES «


Barva pozadí dne: žlutá = dnes, tmavší modrá = zvolený den.
Kliknutím na den se níže zobrazí informace o svátku v tomto dni.

Nastaveno: červenec 2018  


 Informace o svátku ve zvolený den -  Datum svátku:  Neděle, 1. červenec, 2018
Svátek má:  Jaroslava

Liturgický svátek:  Sv. Theobald (Děpolt)
Liturgické období:  Mezidobí, 13. neděle v mezidobí
Liturgická barva:       zelená
Liturgický cyklus:  B

  1.čtení:
  Žalm
  2.čtení:
  Evangelium

Mdr 1,13-15; 2,23-25
Žl 30,2+4.5-6.11+12a+13b
2 Kor 8,7.9.13-15
Mk 5,21-43

Pro zobrazení textů zaškrtněte požadované texty
a klikněte na tlačítko » Zobrazit výběr « níže:

Info: červené písmo u volby *Doplňující text* znamená, že položka obsahuje text.

 Volba zobrazení liturgických textů: 
 Život světce   1. čtení   Žalm    VŠE 
 2. čtení   Evangelium   Doplňující text  
Vyberte si texty a klikněte na  » » »

Nejprve výše zvolte texty, které chcete zobrazit, uložit do souboru nebo vytisknout.
Žádný text nebyl vybrán !


Vytisknout text na tiskárně  » » »

Uložení textu do souboru .pdf

  Poslat kompletní texty na Váš mail

Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.

Pozn.: Pokud v kalendáři objevíte chybu - prosím o zaslání popisu na e-mail - charita@farnoststrasnice.cz


LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Neděle, 1. červenec, 2018

Liturgické období:  Mezidobí, 13. neděle v mezidobí
Liturgická barva:  zelená
Liturgický cyklus:  B

Svátek:
Sv. Theobald (Děpolt)




Text 1.čtení:
Mdr 1,13-15; 2,23-25

Ďáblovou závistí přišla smrt na svět.
Je tedy ukázána jako Boží nepřítel, který má být poražen. Nesmrtelnost člověka je představena jako Boží záměr, ne jako pouhé lidské přání.

Čtení z knihy Moudrosti.
Bůh neudělal smrt a nelibuje si, když hynou živí. Ale všechno stvořil, aby to bylo; stvořené věci na světě přinášejí prospěch, jed zhouby v nich není; ani smrt na zemi nevládne. Spravedlnost smrti nepodléhá. Vždyť Bůh stvořil člověka k nesmrtelnosti, udělal ho jak obraz vlastní přirozenosti, ale ďáblovou závistí přišla smrt na svět, zakusí ji ti, kdo jsou v jeho moci.



Text žalmu:
Žl 30,2+4.5-6.11+12a+13b

Odp.: Chci tě oslavovat, Hospodine, neboť jsi mě vysvobodil.
Chci tě oslavovat, Hospodine, neboť jsi mě vysvobodil,
- nedopřál jsi, aby se nade mnou radovali moji nepřátelé.
- Hospodine, z podsvětí jsi vyvedl mou duši,
- zachovals mi život mezi těmi, kteří do hrobu klesli.
Odp.
Zpívejte Hospodinu, jeho zbožní,
- a vzdávejte díky jeho svatému jménu!
- Vždyť jeho hněv trvá chvíli,
- ale jeho laskavost po celý život,
- zvečera se uhostí pláč,
- zjitra však jásot.
Odp.
Slyš, Hospodine, a smiluj se nade mnou,
- pomoz mi, Hospodine!
- Můj nářek jsi obrátil v tanec,
- Hospodine, můj Bože, chci tě chválit navěky.
Odp.



Text 2.čtení:
2 Kor 8,7.9.13-15

Co vám přebývá, přispěje chudým v nedostatku.
Tak pobízí apoštol korintskou obec ke sbírce pro jeruzalémské křesťany. Kromě praktických hospodářských potřeb sleduje touto akcí i další cíl: vzájemné sdílení darů. Takové sdílení nemá ovšem vést ke zbídačení těch, kdo pomáhají.

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři! Jako vynikáte po každé stránce: ve víře i ve slově, v poznání, ve vší horlivosti a lásce, kterou jste od nás přijali, tak se vyznamenejte i v tomto díle lásky. Znáte přece milost našeho Pána Ježíše Krista: on, ačkoli bohatý, stal se pro vás chudým, abyste vy zbohatli z jeho chudoby. Nebylo by totiž dobré, že byste jiným v tísni ulehčili, a sami do ní upadli. Spíše má nastat jakési vyrovnání: za nynějších okolností to, co vám přebývá, jim prospěje v nedostatku, aby zase jejich přebytek doplnil to, co potřebujte vy. Tak se to vyrovná, jak stojí v Písmu: `Kdo (nasbíral) mnoho, tomu nepřebývalo, a kdo málo, neměl nedostatek.'



Text evangelia:
Mk 5,21-43

Děvče, říkám ti, vstaň!
Dva Ježíšovy mocné činy jsou zde srostlé do jednoho celku. Společným prvkem obou příběhů je potřeba víry člověka a Ježíšova suverénní odpověď na projevenou víru. Tato odpověď (uzdravení) není určena širokému davu jako propagační senzace, ale právě těm, kdo víru prokázali. Proto Ježíš přikazuje mlčet o mocném činu.

Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš se vrátil lodí na druhý břeh a už se kolem něho shromáždil velký zástup. Když byl ještě na břehu moře, přišel k němu jeden z představených synagogy, jmenoval se Jairos. Jak ho uviděl, padl mu k nohám a snažně ho prosil: "Moje dceruška umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila." Ježíš s ním odešel. Velký zástup šel za ním a tlačili se na něj. Byla tam jedna žena, která dvanáct let trpěla krvácením, mnoho zkusila u mnoha lékařů a celý svůj majetek vynaložila na léčení, ale nic jí nepomohlo, spíše jí bylo čím dál hůř. Když slyšela o Ježíšovi, šla v zástupu lidí a zezadu se dotkla jeho šatu. Řekla si totiž: "Jestli se dotknu třeba jen jeho šatů, budu uzdravena." A hned jí přestalo krvácení a pocítila na těle, že je ze svého neduhu vyléčena. Ježíš ihned v sobě poznal, že z něho vyšla (zázračná) moc. Obrátil se proto v zástupu a zeptal se: "Kdo se to dotkl mých šatů?" Jeho učedníci mu odpověděli: "Vidíš přece, jak se lidé na tebe tlačí, a ptáš se: Kdo se mě to dotkl!" Ale Ježíš se rozhlížel, aby uviděl tu, která to udělala. Tu přišla ta žena, celá ustrašená a rozechvěná - věděla dobře, co se s ní stalo - padla před ním na zem a pověděla mu celou pravdu. On jí na to řekl: "Dcero, tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji a buď zdráva, (zbavena) svého neduhu!" Zatímco ještě mluvil, přišli lidé) (z domu představeného synagogy se zprávou: "Tvá dcera umřela. Proč ještě Mistra obtěžuješ?" Ježíš zaslechl, co se tu mluvilo, a řekl představenému synagogy: "Neboj se, jen věř!" Nedovolil nikomu, aby šel s ním, jenom Petrovi, Jakubovi a jeho bratru Janovi. Přišli k tomu představeného synagogy a viděli tam rozruch, (lidi), jak pláčou a velmi naříkají. Vešel dovnitř a řekl jim: "Proč jste tak rozrušeni a pláčete? Dítě neumřelo, jenom spí." Posmívali se mu. On však všechny vykázal ven, vzal s sebou otce dítěte i matku a své společníky a šel (do světnice), kde dítě leželo. Vzal ji za ruku a řekl: "Talitha kum!", to znamená: "Děvče, říkám ti, vstaň!" Děvče ihned vstalo a chodilo - bylo jí dvanáct let. (Lidé) byli úžasem jako bez sebe. (Ježíš) jim přísně přikázal, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl jim, aby jí dali jíst.



Doplňující text:




Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.

www.farnoststrasnice.cz © 2009-2015