Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: 2. kniha MakabejskáKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 9. prosince, 2017
2. kniha Makabejská
[zkr. = 2 Mak]
božný Šimeón, patří Hyrkánovi, synu Tóbijášovu, muži významného postavení. Všeho stříbra je čtyři sta talentů, zlata dvě stě.
2 Mak 3:12 Nelze se dopustit bezpráví na těch, kdo se spolehli na svatost Místa, na vážnost a nedotknutelnost chrámu uznávaného po celém světě.
2 Mak 3:13 Héliodóros však měl královské příkazy a prohlásil, že to v každém případě musí přijít do královské pokladny.
2 Mak 3:14 Určil den a vešel do chrámu, aby dohlédl na provedení toho převodu. V celém městě zavládlo nemalé zděšení.
2 Mak 3:15 Kněží v posvátných rouchách se vrhali na zem před zápalným oltářem a volali k Nebi, aby ten, kdo vydal zákon o uložení majetku, jej také ochránil pro ty, kdo si jej uložili.
2 Mak 3:16 Kdo spatřil veleknězovu tvář, byl hluboce zasažen v nitru; jeho vzhled a bledost pleti vyjadřovaly zděšení duše.
2 Mak 3:17 Toho muže zachvátil strach, až se třásl na celém těle; každý musel vidět, jak vnitřně trpí.
2 Mak 3:18 K tomu ještě z domů vycházeli v zástupech lidé k veřejné modlitbě, protože Místu hrozilo zneuctění.
2 Mak 3:19 Ulice byly plné žen přepásaných na prsou žíněným šatem . I některé z neprovdaných dívek držených doma vyběhly do vrat nebo ke zdem svých domů , některé pak vyhlížely z oken.
2 Mak 3:20 Všechny vztahovaly ruce k Nebi a modlily se.
2 Mak 3:21 Byl to politováníhodný pohled na toto množství zdrcených lidí a na velekněze v úzkostném očekávání.
2 Mak 3:22 Zatímco vzývali všemocného Hospodina, aby uchoval nedotčen a v bezpečí majetek těch, kdo mu jej svěřili do ochrany ,
2 Mak 3:23 Héliodóros začal provádět, co měl uloženo.
2 Mak 3:24 Jakmile se však se svými kopiníky ocitl před pokladnicí, vládce duchů a veškeré moci způsobil nadpřirozený úkaz; všichni, kdo se odvážili vejít, omdlévali slabostí a hrůzou, zasaženi Boží mocí.
2 Mak 3:25 Zjevil se jim totiž nádherně vystrojený kůň s děsivě vyhlížejícím jezdcem. Kůň se prudce obořil na Héliodóra a bil do něho předními kopyty. Jezdcova zbroj se třpytila zlatem.
2 Mak 3:26 Náhle se objevili ještě dva zdatní a silní mladíci, krásní na pohled, v nádherném plášti; přistoupili k Héliodórovi a neustále ho z obou stran bičovali, až bylo těch ran bezpočet.
2 Mak 3:27 Když se skácel na zem obklopen mrákotnou tmou, zvedli ho a položili na nosítka,
2 Mak 3:28 a právě toho, který vstoupil s početným doprovodem a celou stráží do zmíněné pokladnice, vynesli naprosto bezmocného. Zřetelně poznali Boží moc.
2 Mak 3:29 Věru, to Božím zásahem ležel bez hlesu a zbaven naděje na záchranu.
2 Mak 3:30 Ale oni chválili Hospodina, že oslavil své Místo, a chrám, před chvílí ještě plný strachu a hrůzy, se naplnil radostí a veselím, když se zjevil Hospodin zástupů.
2 Mak 3:31 Jiní z družiny Héliodórovy prosili hned Oniase, aby se modlil k Nejvyššímu, aby daroval život tomu, jenž doma leží v posledním tažení.
2 Mak 3:32 Velekněz tušil, že by král mohl podezírat židy, že spáchali na Héliodórovi zločin, proto konal oběť za záchranu tohoto muže.
2 Mak 3:33 Zatímco velekněz konal smírčí oběť, zjevili se Héliodórovi opět ti dva mládenci, oblečení v táž roucha, postavili se k němu a pravili: „Velice děkuj veleknězi Oniasovi, neboť jen pro něho ti Hospodin daruje život.
2 Mak 3:34 Byl jsi zbičován Nebem; rozhlašuj všem velikou Boží moc.“ To řekli a zmizeli.
2 Mak 3:35 Héliodóros přinesl oběť Hospodinu a učinil veliké sliby tomu, který mu vrátil život. Rozloučil se s Oniasem a vrátil se s vojskem ke králi.
2 Mak 3:36 Všem pak svědčil o činech velikého Boha, které právě na vlastní oči spatřil.
2 Mak 3:37 Když se král tázal Héliodóra, kdo by byl vhodný, aby ho ještě jednou poslal do Jeruzaléma, řekl mu:
2 Mak 3:38 „Máš-li nějakého nepřítele nebo zrádce státu, pošli tam jeho. Dostaneš ho zpátky zbičovaného, zůstane-li vůbec naživu, protože kolem toho Místa je vpravdě jakási Boží síla.
2 Mak 3:39 Ten, který má příbytek v nebi, je strážcem a pomocníkem toho Místa, bije a hubí ty, kdo přicházejí, aby mu uškodili.“
2 Mak 3:40 Tak se to událo s Héliodórem a zachováním pokladnice.
2 Mak 4:1 Zmíněný již Šimeón, který vyzradil poklad a zradil vlast, pomlouval Oniase, že on to byl, kdo navedl Héliodóra a způsobil všechno to zlo.
2 Mak 4:2 Dobrodince města, zastánce krajanů a horlitele pro zákony se odvážil obvinit z toho, že on je zrádcem státu.
2 Mak 4:3 Nepřátelství se tak rozmohlo, že jeden z osvědčených stoupenců Šimeónových se dokonce uchýlil k vraždě.
2 Mak 4:4 Když Onias viděl, že hrozí nebezpečí sváru a že Apollónios, syn Menestheův, správce Koilé Sýrie a Foiníkie, podporuje Šimeónovu nešlechetnost,
2 Mak 4:5 vypravil se ke králi. Nechtěl na občany žalovat, ale měl na zřeteli prospěch obecný i soukromý všeho lidu.
2 Mak 4:6 Viděl totiž, že není možné zjednat pokoj bez zásahu králova, protože Šimeón nepřestává ve svém bláznovství.
2 Mak 4:7 Když se Seleukos rozloučil se životem a království převzal Antiochos, zvaný Epifanés, získal lstivě velekněžský úřad Jáson, bratr Oniasův.
2 Mak 4:8 Při setkání s králem slíbil mu ke třem stům ještě šedesát talentů stříbra a z jakéhosi jiného důchodu dalších osmdesát talentů.
2 Mak 4:9 Kromě toho slíbil upsat ještě sto padesát, bude-li mu dána plná moc zřídit závodiště a hřiště a zapsat jeruzalémské obyvatele jako občany Antiochie.
2 Mak 4:10 Když to král dovolil a on se zmocnil vlády, začal hned u svých krajanů zavádět řecké obyčeje.
2 Mak 4:11 Zrušil lidumilná královská nařízení, která židům vymohl Eupolemův otec Jóchanan, když uzavřeli s Římany smlouvu o přátelství a spojenectví; zrušil též zákonná občanská práva a obnovil protizákonné mravy.
2 Mak 4:12 Úmyslně totiž postavil závodiště přímo pod hradem a cvičil tam nejschopnější jinochy, které navedl nosit Hermův klobouk.
2 Mak 4:13 Bylo to vinou nezměrné Jásonovy zvrhlosti, že se tak rozmohl helénizmus a nabylo vrchu cizáctví, vždyť to nebyl velekněz, ale bezbožník!
2 Mak 4:14 Proto ani kněží nebyli horliví v službách u oltáře, ale měli na mysli novoty. Oběti zanedbávali, protože spěchali, aby se mohli na cvičišti účastnit svévolného závodění v hodu diskem.
2 Mak 4:15 To, čeho si vážili otcové, pokládali za nic, nade všecko jim byly helénské pocty.
2 Mak 4:16 Jejich vinou je stihlo zlé neštěstí, protože ti, po jejichž způsobu života bažili a jež ve všem napodobovali, stali se jejich nepřáteli a trýzniteli.
2 Mak 4:17 Vždyť neúcta k Božím zákonům se nevyplácí, jak se v pravý čas ukáže.
2 Mak 4:18 Na závodní hry v Týru, které se konají každých pět let za účasti samého krále,
2 Mak 4:19 poslal ten zlosyn Jáson diváky z jeruzalémských ‚Antiochejců‘, aby donesli tři sta drachem stříbra jako oběť Héraklovi. Avšak ti, kdo peníze přinesli, chápali, že se to nesluší, a žádali, aby nebyly užity na oběť, ale na nějaký jiný účel.
2 Mak 4:20 Proto i když odesilatel je určil jako oběť Héraklovi, přišly tyto peníze, díky poslům, na vybavení trojveslic.
2 Mak 4:21 Apollónios, syn Menestheův, byl poslán do Egypta na korunovaci krále Filométóra. Od něho se Antiochos dozvěděl, že král není jeho přítelem, a tak se musel starat o svou bezpečnost. Odtud se odebral do Jafy a pak dorazil do Jeruzaléma.
2 Mak 4:22 V městě byl velkolepě přijat Jásonem a s jásotem veden v pochodňovém průvodu. Odtud odtáhl do Foiníkie a utábořil se tam.
2 Mak 4:23 Po třech letech poslal Jáson Menelaa, bratra zmíněného Šimeóna, ke králi, aby mu donesl peníze a připomenul některé nutné záležitosti.
2 Mak 4:24 Doporučen ke králi lichotil mu pro jeho moc a získal pro sebe velekněžství. Nabídl mu totiž o tři sta talentů stříbra více než Jáson;
2 Mak 4:25 od krále přijal jmenovací listinu a vrátil se. Pro velekněžství neměl žádné předpoklady, neboť měl smýšlení krutého tyrana a zuřivost divoké šelmy.
2 Mak 4:26 A tak Jáson, když sesadil svého vlastního bratra, byl sám od jiného sesazen a vyhnán jako uprchlík do země Amónské.
2 Mak 4:27 Menelaos se ujal úřadu, ale ze slíbených peněz nedával králi nic,
2 Mak 4:28 ačkoli jej velitel hradu Sóstratos upomínal – on totiž měl ty peníze vybrat. Dostali oba předvolání ke králi.
2 Mak 4:29 Menelaos zanechal jako svého zástupce ve velekněžském úřadu svého bratra Lýsimacha, Sóstratos pak velitele Kypřanů Kratéta.
2 Mak 4:30 V té době se vzbouřili obyvatelé Tarsu a Malu, protože jejich města byla odevzdána darem králově milostnici Antiochidě.
2 Mak 4:31 Aby zjednal pořádek, král se tam rychle vypravil a za svého zástupce ustanovil Androníka, jednoho z hodnostářů.
2 Mak 4:32 Menelaos v tom viděl příhodnou chvíli, ukradl některé zlaté nádoby chrámu a věnoval je Androníkovi, jiné se mu podařilo prodat do Týru a okolních měst.
2 Mak 4:33 Když se o tom ze spolehlivého zdroje dozvěděl Onias, který se uchýlil na útočištné místo v Dafné při Antiochii, odsoudil ho.
2 Mak 4:34 Menelaos proto tajně přemluvil Androníka, aby Oniase zabil. Androníkos přišel za Oniasem, lstivě ho přesvědčoval a zapřísahal se i podáním pravice. Ačkoli měl Onias podezření, uposlechl a z útočiště vyšel. Androníkos ho ihned usmrtil bez ohledu na právo.
2 Mak 4:35 Tato událost pobouřila nejen židy, ale i mnohé jiné národy, které těžce nesly nespravedlivou vraždu toho člověka.
2 Mak 4:36 Když se potom král vrátil z míst v Kilikii, přišli k němu židé z města i Heléni, kteří rovněž nenávidí zločin, se stížností , že Onias byl bezdůvodně zabit.
2 Mak 4:37 Antiochos se z hloubi duše zarmoutil, byl pohnut lítostí až k slzám při vzpomínce na umírněnost a velkou sebekázeň zesnulého.
2 Mak 4:38 Vzplanul hněvem proti Androníkovi, ihned mu dal strhnout purpurový plášť a roztrhnout oděv; dal ho vést celým městem až na to místo, kde se dopustil bezbožnosti na Oniasovi. A zde vraha sprovodil ze světa. Hospodin mu tak odplatil zaslouženým trestem.
2 Mak 4:39 S vědomím Menelaovým spáchal Lýsimachos v městě mnohé svatokrádeže. Když se to dostalo na veřejnost, shromáždilo se množství lidu proti Lýsimachovi, neboť tu bylo odcizeno mnoho zlatých předmětů.
2 Mak 4:40 Proti vzbouřeným a rozhněvaným davům vyzbrojil Lýsimachos na tři tisíce mužů a zločinnýma rukama začal boj. Do čela postavil jakéhosi Aurana, muže pokročilého věkem, a navíc i pošetilostí.
2 Mak 4:41 Když vzbouřenci viděli, že se Lýsimachos chystá proti nim, jedni se chápali kamení, jiní silných klacků a další házeli na Lýsimachovy lidi hrsti popela.
2 Mak 4:42 Tak mnohé z nich zranili, některé zabili a ostatní zahnali na útěk. Svatokrádce samého zabili přímo u pokladnice.
2 Mak 4:43 Pro tyto věci bylo zavedeno soudní řízení proti Menelaovi.
2 Mak 4:44 Když král přišel do Týru, tři muži vyslaní staršími podali tam na Menelaa žalobu.
2 Mak 4:45 Ten, když viděl, že jeho pře je téměř ztracena, slíbil Dorymenovu synu Ptolemaiovi značný obnos peněz, aby se za něho u krále přimluvil.
2 Mak 4:46 Ptolemaios vzal krále na procházku sloupořadím, údajně aby se osvěžil na čerstvém vzduchu, a tam jej přemluvil k tomu,
2 Mak 4:47 že Menelaa, který byl vinen vším tím zlem, zprostil žaloby v plném rozsahu a k smrti odsoudil ty ubohé, kteří by byli uznáni nevinnými, i kdyby se pře projednávala před nějakými Skythy.
2 Mak 4:48 Tak ti, kdo hájili město, lid a svaté předměty, byli vzápětí postiženi nespravedlivým trestem.
2 Mak 4:49 Sami Týřané z nenávisti k tomu zločinu velkomyslně přispěli na jejich pohřeb.
2 Mak 4:50 Menelaos však pro hrabivost vládců zůstal u moci, překonával se v darebáctví jako arcizrádce vlastních spoluobčanů.
2 Mak 5:1 V té době připravoval Antiochos druhý vpád do Egypta.
2 Mak 5:2 Stalo se však, že v celém městě se skoro po čtyřicet dní zjevovali ve
Text bible pro den: Neděle, 10. prosince, 2017
2. kniha Makabejská
[zkr. = 2 Mak] vzduchu pádící jezdci v zlatém odění, kohorty vyzbrojené kopími a tasenými meči.
2 Mak 5:3 Seřazené šiky jízdy prováděly proti sobě útoky a nájezdy, štíty se zvedaly proti množství kopí a proti střelám šípů, zlaté ozdoby se třpytily na různých druzích brnění.
2 Mak 5:4 Všichni si přáli, aby to zjevení bylo dobrým znamením .
2 Mak 5:5 Když se rozšířila lživá pověst, že Antiochos zemřel, Jáson sebral ne méně než tisíc mužů a podnikl náhlý útok na město. Obránci shromáždění na hradbách byli přemoženi a město bylo nakonec dobyto, takže Menelaos musel utéci do hradu.
2 Mak 5:6 Jáson začal bezohledně popravovat vlastní spoluobčany; nepovážil, že válečný úspěch proti vlastním občanům je vlastně jeho největším neštěstím. Domníval se, že způsobil porážku nepřátelům, a ne svým krajanům.
2 Mak 5:7 Však se také k vládě nedostal, jeho spiknutí skončilo hanbou a on se jako uprchlík vrátil zpět do Amónska.
2 Mak 5:8 Posléze tedy došel zlého konce. Obviněn u Arety, arabského tyrana, utíkal z města do města všemi pronásledován, nenáviděn jako odpadlík od Zákona, proklínán jako kat vlasti a svých spoluobčanů. Nakonec byl vypuzen do Egypta.
2 Mak 5:9 Ten, který z vlasti vypovídal, sám zahynul ve vyhnanství, když se dostal přes moře k Lakedaimónským, kde doufal najít útočiště u příbuzných.
2 Mak 5:10 Ten, který nechával ležet mnohé nepohřbené, sám zůstal neoplakáván; nedostalo se mu žádného pohřbu, natož odpočinku v hrobě jeho otců.
2 Mak 5:11 Když se zpráva o tom dostala ke králi, došel k závěru, že Judsko se chce odtrhnout. Rozzuřen divokým vztekem vytáhl z Egypta a ztečí dobyl město.
2 Mak 5:12 Svým vojákům poručil, aby pobíjeli nemilosrdně všechny, kdo jim padnou do rukou, a aby povraždili i ty, kdo se utekli do domů.
2 Mak 5:13 Nastalo krveprolití mladých i starých, zabíjení nedospělých, žen a dětí, vraždění panen i kojenců.
2 Mak 5:14 Za pouhé tři dny činily ztráty osmdesát tisíc lidí ; z toho čtyřicet tisíc bylo pobito vojenskými oddíly a neméně tolik bylo prodáno do otroctví.
2 Mak 5:15 Ale to všechno králi nestačilo; odvážil se vstoupit do nejposvátnějšího chrámu na zemi v doprovodu Menelaa, zrádce Zákona a vlasti.
2 Mak 5:16 Do nečistých rukou bral posvátné nádoby, špinavýma rukama se zmocnil darů, které jiní králové věnovali pro zvelebení, slávu a čest Místa.
2 Mak 5:17 Ve své povýšenosti Antiochos neviděl, že se Pán pro hříchy obyvatel města nakrátko rozhněval, a proto nevzhlédl na Místo.
2 Mak 5:18 Kdyby nebylo bývalo zatíženo četnými hříchy, byl by ihned zahnán a zbičován, a tím odvrácen od svého drzého úmyslu, podobně jako Héliodóros, poslaný králem Seleukem prohlédnout pokladnici.
2 Mak 5:19 Hospodin si ovšem nevyvolil národ kvůli Místu, nýbrž Místo kvůli národu.
2 Mak 5:20 Proto mělo i Místo podíl na těžkostech, které potkaly národ, a později mělo mít i účast na dobrodiní. V hněvu Vševládnoucího opuštěné, mělo být zase se vší slávou povzneseno, až se velký Pán usmíří.
2 Mak 5:21 Antiochos potom odnesl z chrámu tisíc osm set talentů a spěšně odtáhl do Antiochie. Zaslepen zpupností se domníval, že by dokázal učinit zemi splavnou a moře schůdné – tak bylo jeho srdce povýšené.
2 Mak 5:22 Ponechal tam úředníky, aby týrali lidi: v Jeruzalémě Filipa, rodem z Frygie, ještě většího barbara, než byl ten, který ho ustanovil.
2 Mak 5:23 Na Gerizímu ustanovil Androníka, a k nim ještě Menelaa, který si nejsurověji ze všech vymáhal moc nad spoluobčany. K židům totiž choval odpor.
2 Mak 5:24 Antiochos poslal také arcipadoucha Apollónia s vojskem dvaceti dvou tisíc mužů a s rozkazem všechny dospělé muže pobít, ženy a děti pak prodat do otroctví .
2 Mak 5:25 Ten dorazil k Jeruzalému a předstíral pokojné úmysly až do svatého dne sobotního. Když uviděl, že židé slaví sobotu , nařídil svému vojsku nástup do zbraně.
2 Mak 5:26 Potom dal pobít mečem všechny, kdo vyšli účastnit se této slavnosti; nato vnikl s vojskem do města a povraždil i tam veliké množství lidu .
2 Mak 5:27 Ale Juda, zvaný též Makabejský, ještě asi s devíti dalšími , uchýlil se na poušť a se svými druhy žil v horách jako zvěř; živili se rostlinnou potravou, aby se neposkvrnili.
2 Mak 6:1 Nedlouho potom poslal král starého Athéňana, aby přinutil židy odvrátit se od zákonů otců a nežít podle Božích zákonů,
2 Mak 6:2 zneuctít dokonce jeruzalémskou svatyni a pojmenovat ji po Diovi Olympském, svatyni na Gerizímu pak pojmenovat po Diovi Pohostinném proto, že byli pohostinní obyvatelé toho místa.
2 Mak 6:3 Těžký a odporný byl všem nápor tolikerého zla.
2 Mak 6:4 Vždyť i svatyni naplnili pohané prostopášností a nevázanou bujností, hledali povyražení u nevěstek a na svatých nádvořích se pelešili s ženštinami; dovnitř vnášeli, co tam nepatřilo.
2 Mak 6:5 I zápalný oltář byl přeplněn nečistými věcmi, které zákony zakazovaly.
2 Mak 6:6 Nebylo dovoleno světit sobotu ani dodržovat svátky otců, ba vůbec se přiznat k tomu, že je někdo žid.
2 Mak 6:7 Každý měsíc násilně nahnali lid na obětní slavnost králových narozenin, a když nadešla slavnost Dionýsova, nutili židy , aby s břečťanovými věnci oslavovali Dionýsa.
2 Mak 6:8 Z popudu Ptolemaiova přišlo nařízení i do sousedních helénských měst, aby se s židy jednalo stejným způsobem, kdykoli se budou pořádat obětní slavnosti;
2 Mak 6:9 ti, kdo se nerozhodnou přejít na helénský způsob života, měli být zabiti. Všem bylo zřejmé, že nastává čas velikého utrpení.
2 Mak 6:10 Dvě ženy byly předvedeny před soud , že daly obřezat své syny. S kojenci u prsů je vodili veřejně městem a pak je svrhli z hradeb.
2 Mak 6:11 Židé se sešli do blízkých jeskyní, aby tajně oslavili sobotu. Byli udáni Filipovi a společně zaživa upáleni, protože se z úcty k nejposvátnějšímu dni odmítli bránit.
2 Mak 6:12 Nyní vybízím ty, kdo při četbě knihy došli až sem, aby se nedali zkrušit tím, co se stalo, ale aby pochopili, že to trestání nebylo ke zkáze, nýbrž k výchově našeho rodu.
2 Mak 6:13 Je známkou velikého dobrodiní bezbožníkům, nejsou-li dlouhý čas ponecháni v pohodlí hříchu, ale postihne-li je vzápětí trest.
2 Mak 6:14 Zatímco u jiných národů Hospodin trpělivě čeká, až se naplní míra jejich hříchů, a teprve pak je potrestá, s námi se rozhodl naložit jinak ,
2 Mak 6:15 aby nás nemusel trestat později, až naše hříchy dosáhnou nejzazší meze.
2 Mak 6:16 Proto od nás nikdy neoddaluje milosrdenství; svůj lid vychovává neštěstími, ale neopouští jej .
2 Mak 6:17 Jen tolik budiž řečeno na vysvětlenou; po tomto krátkém odbočení pokračujeme ve vyprávění.
2 Mak 6:18 Jistému Eleazarovi, jednomu z předních znalců Zákona, který byl pokročilého věku a ušlechtilých rysů tváře, otevřeli násilím ústa a nutili ho pozřít vepřové maso.
2 Mak 6:19 On však zvolil raději čestnou smrt než život s potupou a dobrovolně šel na popraviště.
2 Mak 6:20 Pokrm, který měl sníst, vyplivl. Těm, kdo zůstanou, tím dal příklad, jak odmítat zakázaná jídla i přes všechnu lásku k životu.
2 Mak 6:21 Dohlížitelé nad bezbožnými obětními slavnostmi, kteří se s tím mužem znali ještě z dřívějších dob, ho vzali stranou a přemlouvali, aby si dal přinést kusy masa, z něhož má dovoleno jíst, aby si je sám připravil a přitom předstíral, že jí maso z obětí nařízených králem.
2 Mak 6:22 Když to prý udělá, unikne smrti a pro staré přátelství s nimi dojde vlídného zacházení.
2 Mak 6:23 On však učinil významné rozhodnutí, hodné věku a důstojnosti stáří, vznešených šedin a od mládí nejvzornějšího chování; zvláště pak dbal svatého a Bohem daného zákonodárství, když odpověděl, aby jej poslali do podsvětí.
2 Mak 6:24 „Nesluší se,“ řekl, „abychom se ve svém věku přetvařovali, protože by mnozí z mladých soudili, že Eleazar se ve svých devadesáti letech stal odpadlíkem.
2 Mak 6:25 Ty bych pro své pokrytectví a okamžik prchavého života hanebně oklamal a na své stáří tak přivodil potupnou skvrnu.
2 Mak 6:26 A i kdybych pro přítomnost unikl trestu lidí, neuniknu rukám Vševládného, ať živý, nebo mrtvý.
2 Mak 6:27 Proto se nyní statečně vzdávám života, abych se ukázal hoden svého stáří
2 Mak 6:28 a mladým zanechal ušlechtilý příklad, aby ochotně a důstojně šli na smrt za vznešené a svaté zákony.“ To řekl a hned vstoupil na popraviště.
2 Mak 6:29 Blahosklonnost, kterou mu ještě krátce předtím projevili jeho průvodci, se změnila v nepřátelství pro ta slova, která pokládali za šílenství.
2 Mak 6:30 Když skonával pod ranami, se sténáním pravil: „Hospodinu, který má svaté poznání, je zjevné, že jsem mohl uniknout smrti; snáším na svém těle krutá muka bičování a v duši to rád vytrpím z posvátné bázně k němu.“
2 Mak 6:31 Tak skonal a zanechal svou smrtí příklad hrdinství a památku ctnosti nejen mladým, ale i většině národa.
2 Mak 7:1 Stalo se, že bylo zajato sedm bratrů i s matkou, a král, aby je donutil jíst jim zakázané vepřové maso, chtěl toho dosáhnout mučením biči a řemeny.
2 Mak 7:2 Jeden z nich prohlásil jménem všech: „Co chceš na nás vyzvídat, co se chceš dozvědět? Jsme připraveni raději zemřít než překročit zákony otců.“
2 Mak 7:3 Král se rozvášnil a poručil rozpálit pánve a kotle.
2 Mak 7:4 Jakmile byly rozpáleny, nařídil, aby tomu, co mluvil, vyřízli jazyk, stáhli kůži z hlavy, jak to dělají Skythové, a zohavili jej; ostatní bratři a matka museli přihlížet.
2 Mak 7:5 Potom nařídil, aby ho na celém těle zmrzačeného, ale ještě živého, donesli k ohni a pálili na pánvi. Když se z pánve valil hustý dým, povzbuzovali se navzájem ostatní s matkou, že také čestně zemřou. Řekli si:
2 Mak 7:6 „Hospodin Bůh se dívá a jistě nás posílí, jak zřetelně před tváří Izraele dosvědčil Mojžíš v písni, kde ujišťuje: ‚Bůh posílí své služebníky!‘“
2 Mak 7:7 Když první takto skonal, přivedli za surového posměchu druhého. Stáhli mu kůži i s vlasy a ptali se, bude-li jíst nedovolené maso , dřív než bude jeho tělo úd po údu mučeno.
2 Mak 7:8 Odpověděl ve své rodné řeči a zvolal: „Nikdy!“ Proto i on musel podstoupit stejné mučení jako první.
2 Mak 7:9 S posledním výdechem řekl: „Ty, zlosynu, zbavuješ nás přítomného života, ale Král vesmíru nás vzkřísí k životu novému a věčnému, protože jsme zemřeli za jeho Zákon.“
2 Mak 7:10 Po něm byl terčem výsměchu třetí. Když na něm vynucovali odpověď, rychle vyplázl jazyk, i ruce jim statečně nastavil
2 Mak 7:11 a mužně řekl: „Dostal jsem je od Nebe, a protože si cením jeho zákony více než své údy , doufám, že je od něho zase dostanu nazpět.“
2 Mak 7:12 Sám král i jeho průvodci byli zaraženi nad duševní silou toho mládence, jako by pro něho muka nic neznamenala.
2 Mak 7:13 Když i on skonal, mučili čtvrtého stejnými mukami.
2 Mak 7:14 Když se přiblížil jeho konec, řekl toto: „Je radostné skonat lidskou rukou , když máme v Bohu jistou naději, že jím budeme znovu vzkříšeni. Pro tebe ale žádné vzkříšení k životu nebude!“
2 Mak 7:15 Pak vzali pátého, přitáhli ho a mučili.
2 Mak 7:16 On pohleděl na krále a řekl: „Máš moc nad lidmi, děláš si, co chceš, ale i ty jsi smrtelný. Nemysli si, že náš rod je Bohem opuštěn.
2 Mak 7:17 Jen počkej a uvidíš jeho velkolepou sílu, jak tebe a tvé potomstvo zkruší.“
2 Mak 7:18 Po něm přivedli šestého, a ten umíraje pravil: „Nebuď na omylu, tvá snaha je marná. My sami jsme vinni tímto utrpením a děje se nám po zásluze, protože jsme hřešili proti svému Bohu.
2 Mak 7:19 Ty si však nemysli, že zůstaneš bez trestu, když ses opovážil bojovat proti Bohu.“
2 Mak 7:20 Ještě více obdivu a vzácné památky je hodna matka. V jediném dnu viděla záhubu sedmi synů a nesla to srdnatě s n
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Pondělí, 11. prosince, 2017
2. kniha Makabejská
[zkr. = 2 Mak]
adějí v Hospodina.
2 Mak 7:21 Každého z nich povzbuzovala v rodné řeči, plna ušlechtilé moudrosti, v níž spojovala ženskou rozvahu s mužnou silou. Říkala jim:
2 Mak 7:22 „Nevím, jak jste vznikli v mém lůnu, já vám nedarovala ducha a život, ani jsem nikomu z vás nedala dohromady všechny části těla.
2 Mak 7:23 Proto tedy Stvořitel světa, který dává vzniknout člověku při zrození a zná původ všech věcí, vám ve své milosti daruje život znovu, když teď dáváte přednost jeho zákonům před sebou samými.“
2 Mak 7:24 Antiochos se domníval, že matka jím pohrdá, a podezříval ji , že ho svou řečí tupí. Ještě zbýval nejmladší; král mu domlouval nejen slovy, nýbrž sliboval mu i skrze přísahu, že ho učiní bohatým a šťastným, odpadne-li od zásad otců, že ho učiní svým přítelem a svěří mu významné úřady.
2 Mak 7:25 Když však mládenec na to nepřistoupil, král dal přivolat matku a naléhal na ni, aby sama jinochovi radila k záchraně.
2 Mak 7:26 Po velkém naléhání svolila, že syna přemluví.
2 Mak 7:27 Sklonila se k němu a s posměchem vůči krutému tyranovi takto promluvila v rodné řeči: „Synu, měj se mnou slitování! Devět měsíců jsem tě nosila v lůnu, tři roky tě kojila, krmila a vychovávala do nynějšího věku.
2 Mak 7:28 Prosím tě, dítě, pohlédni k nebi i na zemi, na všechno, co je zde vidět, a věz, že to Bůh udělal ne z toho, co bylo, a že i lidský rod takto povstal.
2 Mak 7:29 Neboj se toho kata, ale buď hoden svých bratrů a přijmi smrt, abych z Božího slitování dostala s tvými bratry zpět i tebe.“
2 Mak 7:30 Sotva to dořekla, mládenec pravil: „Nač čekáte? Já neposlouchám nařízení krále, já jsem poslušný Zákona, který dostali naši otcové od Mojžíše.
2 Mak 7:31 Ale ty, který sis na Hebreje vymyslil kdejakou újmu, neunikneš Božím rukám.
2 Mak 7:32 My trpíme za své hříchy;
2 Mak 7:33 ale i když se Hospodin, živý, nakrátko rozhněval, aby nás trestal a tříbil, opět se slituje nad svými služebníky.
2 Mak 7:34 Ty však, bezbožný a nejničemnější ze všech lidí, zbytečně se nevypínej; zbujnělý nejistými nadějemi jsi vztáhl ruce na děti Nebe!
2 Mak 7:35 Nikterak jsi neunikl soudu všemohoucího a vševidoucího Boha!
2 Mak 7:36 Moji bratří strpěli krátká muka, ale nyní podle Boží smlouvy požívají věčný život; ty však na Božím soudu dostaneš spravedlivý trest za svou opovážlivost!
2 Mak 7:37 Já pak, stejně jako moji bratří vydávám své tělo i duši za zákony otců a prosím Boha, aby se brzy smiloval nad národem, a tebe aby utrpením a tresty donutil vyznat, že On je jediný Bůh.
2 Mak 7:38 Kéž by se u mne a mých bratrů zastavil hněv Všemohoucího, který spravedlivě vzplanul proti všemu našemu lidu!“
2 Mak 7:39 Král nepříčetný vztekem naložil s ním ještě krutěji než s ostatními, neboť výsměch hořce snášel.
2 Mak 7:40 A tak i tento poslední skonal a neposkvrnil se, zcela oddán důvěře v Hospodina.
2 Mak 7:41 Nakonec po svých synech zemřela matka.
2 Mak 7:42 Tolik bylo třeba říci o obětních slavnostech a nepředstavitelném mučení.
2 Mak 8:1 Juda Makabejský a jeho přátelé však tajně přicházeli do vesnic, přemlouvali soukmenovce a ty, kdo zůstali věrni židovské víře. Sebrali a shromáždili jich na šest tisíc.
2 Mak 8:2 Vzývali Hospodina, aby pohlédl na lid všemi pošlapávaný, aby se slitoval nad chrámem znesvěceným bezbožnými lidmi,
2 Mak 8:3 aby se smiloval i nad poničeným městem, jemuž hrozilo, že bude srovnáno se zemí, prosili ho , aby vyslyšel hlas krve k němu volající.
2 Mak 8:4 Ať nezapomene ani na zločinné vraždění nevinných dětí a zlým ať dá pocítit svou nenávist za rouhání pronesená proti jeho jménu.
2 Mak 8:5 Když Juda Makabejský shromáždil bojovníky , nemohli mu již pohané odolat, protože se hněv Hospodinův změnil ve slitování.
2 Mak 8:6 Znenadání vpadal do měst a vesnic a vypaloval je. Protože ovládal vojensky výhodná postavení, zahnal na útěk nemálo nepřátel.
2 Mak 8:7 Většinou volil k takovým přepadům noc jako pomocníka. Všude se šířily zprávy o jeho statečnosti.
2 Mak 8:8 Když Filip viděl, že ten muž za tak krátký čas dosáhl vojenského úspěchu a že štěstí mu stále více přeje, napsal Ptolemaiovi, veliteli Koilé Sýrie a Foiníkie, aby přišel na pomoc věci králově.
2 Mak 8:9 Ten rychle vybral z předních přátel králových Níkánóra, syna Patroklova, svěřil mu velení vojska sebraného ze všech pronárodů a dohromady čítajícího ne méně než dvacet tisíc mužů a poslal ho, aby vyhladili celý židovský národ. Jemu k ruce dal i Gorgiu, vojevůdce velmi zkušeného ve válečnictví.
2 Mak 8:10 Níkánór se rozhodl, že daň dvou tisíc talentů, kterou král dlužil Římanům, zaplatí z peněz získaných prodejem židů do otroctví.
2 Mak 8:11 Hned vyslal posly do přímořských měst a nabídl jim ke koupi židovské otroky; sliboval, že jich dá za talent devadesát. Netušil, že bude následovat trest, který měl na něho přijít od Všemohoucího.
2 Mak 8:12 Juda se dozvěděl, že Níkánór se dal na pochod. Když svým lidem sdělil, že nablízku je vojenský tábor nepřítele ,
2 Mak 8:13 sebrali se bázlivci a ti, kdo nevěřili v Boží spravedlnost, a rozutekli se pryč.
2 Mak 8:14 Ostatní rozprodali všechno, co jim ještě zbylo, a společně prosili Hospodina, aby zachránil před bezbožným Níkánórem ty, které prodal ještě dříve, než se s ním utkali v boji.
2 Mak 8:15 A ne-li kvůli nim, ať to udělá pro smlouvu s jejich otci a kvůli svému slavnému a vznešenému jménu, jímž jsou pojmenováni.
2 Mak 8:16 Makabejský shromáždil všechny, kteří s ním zůstali, a bylo jich šest tisíc mužů ; vyzval je, aby před nepřáteli nepropadali zmatku, aby nepodlehli přesile pohanů, kteří na ně nespravedlivě dotírají, a aby statečně bojovali.
2 Mak 8:17 Ať mají na očích potupu pokořeného města a zrušení pořádků zděděných po předcích.
2 Mak 8:18 „Oni se spoléhají na zbraně a odvahu,“ řekl, „my však spoléháme na všemohoucího Boha! Ten může jediným pokynem zničit všechny, kdo táhnou proti nám, i celý svět.“
2 Mak 8:19 Připomenul jim, čím Bůh pomohl předkům, jak za Sancheríba zahynulo sto osmdesát pět tisíc nepřátel .
2 Mak 8:20 Vzpomněl i bitvy s Galaťany v Babylónii, kde se najednou ocitlo v nouzi osm tisíc židů spolu s třemi tisíci Makedonců. Když Makedonci ustoupili, těch osm tisíc židů pobilo s Boží pomocí sto dvacet tisíc nepřátel a získalo velikou kořist.
2 Mak 8:21 Tím jim dodal odvahy a dosáhl toho, že za zákony a vlast byli připraveni i zemřít. Vojsko rozdělil na čtyři oddíly.
2 Mak 8:22 Veliteli jednotlivých šiků ustanovil své bratry Šimeóna, Josefa a Jónatana. Každému svěřil tisíc pět set bojovníků .
2 Mak 8:23 V záloze měl ještě Eleazara. Potom přečetl úryvek ze svaté knihy, s heslem „S pomocí Boží!“ se postavil do čela prvního oddílu a vytrhl na Níkánóra.
2 Mak 8:24 Poněvadž Všemohoucí bojoval s nimi, pobili více než devět tisíc nepřátel, větší část Níkánórových vojáků zranili a probodali jim údy a zbytek donutili k ústupu.
2 Mak 8:25 Těm, kdo přišli, aby si je koupili za otroky, pobrali peníze. Nepřítele pronásledovali do značné vzdálenosti, ale pak se museli vrátit pro časovou tíseň.
2 Mak 8:26 Byl totiž den před sobotou, a proto nepokračovali ve stíhání.
2 Mak 8:27 Odebrali nepřátelům zbraně a svlékli z nich zbroj. Po celou sobotu pak nepřestali vroucně velebit a chválit Hospodina, který je k tomuto dni zachránil, a tak jim projevil náznak obnovy své slitovnosti.
2 Mak 8:28 Když sobota minula, dali podíl z kořisti obětem útlaku, vdovám a sirotkům; zbytek rozdělili mezi sebe a své děti.
2 Mak 8:29 Když s tím byli hotovi, spojili se v prosbě k slitovnému Hospodinu a vyprošovali si, aby už natrvalo zůstal smířen se svými služebníky.
2 Mak 8:30 V boji se střetli také s vojsky Timoteovými a Bakchídovými, pobili z nich přes dvacet tisíc a zmocnili se pevností umístěných na návrších. Bohatou kořist rozdělili rovným dílem mezi sebe, oběti útlaku, sirotky, vdovy i starce.
2 Mak 8:31 Pečlivě sebrali jejich zbraně, uložili je na příhodná místa a zbytek kořisti odnesli do Jeruzaléma.
2 Mak 8:32 Z vojska Timoteova zabili fylarcha, muže nad jiné ničemného, který židům způsobil mnoho zármutku.
2 Mak 8:33 Při oslavě vítězství ve vlasti upálili ty, kdo předtím založili požár v bráně svatyně, jmenovitě Kalisthéna, který se utekl do jednoho domku. Tak se mu dostalo zasloužené odplaty za jeho bezbožnost.
2 Mak 8:34 Arcilotr Níkánór, který přivedl tisíc kupců na trh s židovskými otroky,
2 Mak 8:35 byl s Hospodinovou pomocí pokořen od těch, které nepokládal za nic. Musel odhodit svůj nádherný oděv a prchat pouští jako zběhlý otrok, nadevše zkrušen zkázou svého vojska, dokud se šťastně nedostal do Antiochie.
2 Mak 8:36 A tak muž, který zamýšlel vyrovnat daň Římanům z peněz utržených za jeruzalémské zajatce, musel veřejně přiznat, že židé mají Ochránce, který za ně bojuje, a že právě z tohoto důvodu jsou nezranitelní, neboť se přimkli k zákonům, které jim on vydal.
2 Mak 9:1 V té době se Antiochos vracel s nepořízenou z perských končin.
2 Mak 9:2 Přitáhl totiž k Persepoli, kde se pokusil vyloupit chrám a zmocnit se města. Když se však pozdvihlo množství lidu, aby se zbraní hájilo město , stalo se, že Antiochos byl obyvateli odražen a musel se dát s hanbou na ústup.
2 Mak 9:3 Když byl u Ekbatan, dostihla ho zpráva o tom, co se stalo s Níkánórem a s Timoteovou družinou.
2 Mak 9:4 Velmi ho to rozzuřilo a umínil si, že na židech pomstí svůj potupný ústup. Proto nařídil svému vozatajovi, aby bez odpočinku jel cvalem až do cíle cesty. To už se však nad ním vznášel soud Nebe, neboť ve své pýše prohlásil: „Až tam dorazím, udělám z Jeruzaléma hromadný hrob židů.“
2 Mak 9:5 Vševidoucí Hospodin, Bůh Izraele, postihl jej nevyléčitelnou a neviditelnou ranou. Sotva totiž vyslovil svou hrozbu, zachvátily ho nesnesitelné bolesti útrob a nápor svíjivé vnitřní křeče.
2 Mak 9:6 Spravedlivá odplata stihla toho, který sám trýznil nitro druhých mnohými a neslýchanými bolestmi.
2 Mak 9:7 Královu bojechtivost to však nijak nezmenšilo; byl zpupnosti tak plný, že v hněvu sesílal oheň na židy a pobízel k ostřejší jízdě. A tak se stalo, že vypadl z uhánějícího vozu a těžkým pádem se mu vykloubily všechny údy těla.
2 Mak 9:8 Ten, který si právě v nadlidské zpupnosti představoval, že může rozkazovat mořským vlnám a vážit vysoké hory, byl sražen k zemi a musel být nesen na nosítkách. Všem tak na sobě ukázal zjevnou moc Boží.
2 Mak 9:9 Z těla toho bezbožníka nakonec vylézali červi a jeho tělo se v krutých bolestech zaživa rozpadalo. Hnilobný puch z něho nesnesitelně obtěžoval celý tábor,
2 Mak 9:10 takže toho, který si ještě před časem myslel, že se dotýká nebeských hvězd, nikdo nemohl snést pro nesnesitelný zápach.
2 Mak 9:11 Hluboce tím zdrcen začal polevovat ve své velké zpupnosti. Svírán bolestmi, které se každým okamžikem zvětšovaly, došel k poznání, že je trestán od Boha.
2 Mak 9:12 Když už ani sám nemohl snést svůj zápach, pravil: „Je spravedlivé podrobit se Bohu, aby si smrtelník nemyslel, že je mu rovný.“
2 Mak 9:13 Dokonce se tento zločinec modlil k Pánu, ale ten se nad ním už neslitoval. Sliboval,
2 Mak 9:14 že prohlásí svobodným svaté město, do něhož spěchal s úmyslem srovnat je se zemí a udělat z něho hromadný hrob.
2 Mak 9:15 Židy, které dosud neuznával ani za hodné pohřbu a chtěl je i s malými dětmi předhazovat ptákům a divé zvěři, sliboval postavit všechny na roveň Athéňanům;
2 Mak 9:16 zadušoval se , že nejkrásnějšími dary znovu vyzdobí chrám, který předtím vyloupil, že rozmnoží počet všech posvátných nádob a sám bude z vlastních prostředků hradit náklady spojené s úhradou obětin.
2 Mak 9:17 Nadto řekl , že se
