Úvod | Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | Kronika | Zpravodaj

Farní charita

Liturgický kalendář

Dnes je: Úterý, 16. červenec 2019, 03:11


Následující měsíc » « Předchozí měsícleden 2017
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          
Následující rok » « Předchozí rok» DNES «


Barva pozadí dne: žlutá = dnes, tmavší modrá = zvolený den.
Kliknutím na den se níže zobrazí informace o svátku v tomto dni.

Nastaveno: leden 2017


 Informace o svátku ve zvolený den -  Datum svátku:  Sobota, 28. leden, 2017
Svátek má:  Otýlie

Liturgický svátek:  Památka sv. Tomáše Akvinského, kněze a učitele církve [Závazná památka]
Liturgické období:  Mezidobí, 3. týden v mezidobí
Liturgická barva:       bílá
Liturgický cyklus:  A

  1.čtení:
  Žalm
  2.čtení:
  Evangelium

Žid 11,1-2.8-19
Lk 1,69-70.71-72.73-75
-
Mk 4,35-41

Pro zobrazení textů zaškrtněte požadované texty
a klikněte na tlačítko » Zobrazit výběr « níže:

Info: červené písmo u volby *Doplňující text* znamená, že položka obsahuje text.

 Volba zobrazení liturgických textů: 
 Život světce   1. čtení   Žalm    VŠE 
 2. čtení   Evangelium   Doplňující text  
Vyberte si texty a klikněte na  » » »

Nejprve výše zvolte texty, které chcete zobrazit, uložit do souboru nebo vytisknout.
Žádný text nebyl vybrán !


Vytisknout text na tiskárně  » » »

Uložení textu do souboru .pdf

  Poslat kompletní texty na Váš mail

Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.

Pozn.: Pokud v kalendáři objevíte chybu - prosím o zaslání popisu na e-mail - charita@farnoststrasnice.cz


LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Sobota, 28. leden, 2017

Liturgické období:  Mezidobí, 3. týden v mezidobí
Liturgická barva:  bílá
Liturgický cyklus:  A

Svátek:
Památka sv. Tomáše Akvinského, kněze a učitele církve [Závazná památka]




Text 1.čtení:
Žid 11,1-2.8-19

Čekal na město, které sám Bůh vystaví a založí.
Víra je prezentována jako vybídnutí k životní volbě mezi dvěma možnostmi. Na jedné straně život založený na nás samotných, na lidské dostatečnosti, na tom, co nám život nabízí právě teď a tady. Druhou možností je pak pochopit náš život jako pouť do lepší vlasti, jako cestu za něčím, co ve své plnosti teprve přijde a co nám mnohonásobně vynahradí všechny oběti a obtíže putování.

Čtení z listu Židům.
(Bratři!) Víra je podstata toho, v co doufáme, je přesvědčení o věcech, které nevidíme. Pro ni se našim předkům dostalo pochvaly. Protože Abrahám věřil, uposlechl (Boží) výzvy, aby se vystěhoval do země, kterou měl dostat v dědičné držení; vystěhoval se, ačkoli nevěděl, kam jde. Víra (ho vedla k tomu), aby se usadil v zaslíbené zemi jako cizinec, bydlel ve stanu, podobně jako Izák a Jakub, kterým se dostalo dědictvím stejného příslibu. Čekal totiž na město s (pevnými) základy, které sám Bůh vystaví a založí. I (neplodná) Sára uvěřila, a proto dostala sílu stát se matkou, a to přes svůj pokročilý věk, protože se spolehla na toho, který ten slib dal. A tak z jednoho muže, a to už vetchého, vzešlo tolik (potomků) jako hvězd na nebi a jako písku na mořském břehu, který nikdo nespočítá. Tito všichni umírali s vírou, i když se nedočkali toho, co bylo slíbeno: jen zdáli to viděli a radostně vítali a prohlašovali, že jsou na zemi jenom cizinci a přistěhovalci. Když tak mluvili, dávali tím najevo, že (pravou) vlast teprve hledají. Kdyby měli na mysli tu, z které se odstěhovali, měli by přece (dost) času se tam vrátit. Ale oni toužili po lepší (vlasti), totiž nebeské. Proto se ani Bůh za ně nestydí a nazývá se jejich Bohem a připravil jim město. Protože měl Abrahám víru, přinesl Izáka v oběť, když ho (Bůh) zkoušel. Svého jediného syna (chtěl) obětovat, třebaže mu bylo slíbeno: `Od Izáka budeš mít potomky.' On totiž uvažoval takto: Bůh má dost moci, aby vzkřísil třebas i mrtvé. Proto také (Izáka) dostal nazpátek i jako předobraz.



Text žalmu:
Lk 1,69-70.71-72.73-75

Odp.: Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil svůj lid.
Vzbudil nám mocného spasitele
- z rodu svého služebníka Davida,
- jak slíbil od pradávna
- ústy svých svatých proroků.
Odp.
Zachránil nás od nepřátel,
- z rukou všech, kdo nás nenávidí.
- Slitoval se nad našimi otci,
- rozpomenul se na svou svatou smlouvu.
Odp.
Na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:
- že nám dopřeje, abychom mu beze strachu
- a vysvobozeni z rukou nepřátel
- zbožně a spravedlivě sloužili
- po všechny dny svého života.
Odp.



Text 2.čtení:
-


Text evangelia:
Mk 4,35-41

Kdo to asi je, že ho poslouchá i vítr a moře?
Tato otázka vede k hlubšímu poznání Ježíšovy osoby, ale i k novému tázání. Ježíš je ten, kdo má moc nad silami temnoty (moře a bouře), i když "spí". Toto však učedníci poznávají uprostřed své malé víry a veliké bázně teprve tehdy, když poslechnou Ježíšovu výzvu a mají odvahu vzít jej s sebou a plavit se s ním (i bouří!) na druhý břeh.

Slova svatého evangelia podle Marka.
Jednoho dne večer vybídl Ježíš své učedníky: "Přeplavme se na druhý břeh!" Rozpustili tedy zástup a vzali (Ježíše) s sebou, tak jak byl na lodi. Také jiné lodi jely s ním. Tu se strhla velká větrná bouře. Vlny dorážely na loď, a ta se už plnila vodou. On však ležel na zádi lodi na polštáři a spal. Vzbudili ho a řekli mu: "Mistře, je ti to jedno, že hyneme?" Probudil se, pohrozil větru a poručil moři: "Mlč! Buď zticha!" A vítr ustal a zavládlo úplné ticho. Jim pak řekl: "Proč se bojíte? Pořád ještě nemáte víru?" Padla na ně bázeň, veliká bázeň, a říkali si mezi sebou: "Kdo to asi je, že ho poslouchá i vítr a moře?"



Doplňující text:




Liturgické texty jsou převzaty z Misálu Katolické církve.

www.farnoststrasnice.cz © 2009-2015