Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...

Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Evangelium podle Lukáše

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »

Text bible pro den: Neděle, 1. října, 2017

 Evangelium podle Lukáše 
 [zkr. = Lk] 

ždý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili,
Lk 19:48 ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.
Lk 20:1 Jednoho dne, když učil lid v chrámě a zvěstoval evangelium, přistoupili k němu velekněží a zákoníci se staršími
Lk 20:2 a řekli: "Pověz nám, jakou mocí to činíš a kdo je ten, který ti tu moc dal."
Lk 20:3 Odpověděl jim: "I já vám položím otázku. Řekněte mi,
Lk 20:4 odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?"
Lk 20:5 Oni o tom mezi sebou uvažovali: "Řekneme-li 'z nebe', namítne nám: 'Proč jste mu neuvěřili?'
Lk 20:6 Řekneme-li 'od lidí', všechen lid nás bude kamenovat, protože jsou přesvědčeni, že Jan byl prorok."
Lk 20:7 A tak odpověděli, že nevědí, odkud.
Lk 20:8 Ježíš jim řekl: "Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím."
Lk 20:9 Pak začal vypravovat lidu toto podobenství: "Jeden člověk vysadil vinici, pronajal ji vinařům a odcestoval.
Lk 20:10 V stanovený čas poslal k vinařům služebníka, aby mu odevzdali podíl z výnosu vinice. Ale vinaři ho zbili a poslali zpět s prázdnou.
Lk 20:11 Poslal k nim ještě jiného služebníka; oni i toho zbili zneuctili a poslali zpět s prázdnou.
Lk 20:12 Poslal ještě třetího; i toho zbili do krve a vyhnali.
Lk 20:13 Tu řekl pán vinice: 'Co mám dělat? Pošlu svého milovaného syna, na něho snad budou mít ohled.'
Lk 20:14 Když ho však vinaři spatřili, domlouvali se mezi sebou: 'To je dědic. Zabijme ho, a dědictví bude naše.'
Lk 20:15 A vyvlekli ho ven z vinice a zabili. Co tedy s nimi udělá pán vinice?
Lk 20:16 Přijde, zahubí ty vinaře a vinici dá jiným." Když to uslyšeli, řekli: "To přece ne!"
Lk 20:17 On na ně pohleděl a řekl: "Co tedy znamená slovo Písma: 'Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kamenem úhelným?'
Lk 20:18 Každý, kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho padne, toho rozdrtí."
Lk 20:19 Zákoníci a velekněží ho chtěli v tu hodinu dostat do rukou, ale báli se lidu; poznali totiž, že to podobenství řekl proti nim.
Lk 20:20 Nespustili ho však z očí. Poslali své lidi, kteří měli předstírat, že to myslí upřímně, aby jej přistihli při výroku, pro nějž by ho mohli vydat vladařově moci a soudu.
Lk 20:21 Otázali se ho: "Mistře, víme, že správně mluvíš a učíš a nestraníš nikomu, nýbrž učíš cestě Boží podle pravdy.
Lk 20:22 Je nám dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?"
Lk 20:23 Ježíš však prohlédl jejich záludnost a řekl jim:
Lk 20:24 "Ukažte mi denár! Čí má obraz a nápis?" Odpověděli: "Císařův."
Lk 20:25 Řekl jim: "Odevzdejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu."
Lk 20:26 A tak se jim nepodařilo, aby ho před lidmi přistihli v řeči; podivili se jeho odpovědi a umlkli.
Lk 20:27 Přišli k němu někteří ze saduceů - ti popírají vzkříšení - a otázali se ho:
Lk 20:28 "Mistře, Mojžíš nám ustanovil: 'Zemře-li nečí bratr ženatý, ale bezdětný, ať se s jeho manželkou ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.'
Lk 20:29 Bylo tedy sedm bratří. Oženil se první a zemřel bezdětný.
Lk 20:30 Jeho manželku si vzal druhý,
Lk 20:31 pak třetí a stejně všech sedm; nezanechali děti a zemřeli.
Lk 20:32 Nakonec zemřela i ta žena.
Lk 20:33 Komu z nich bude tato žena patřit při vzkříšení? Všech sedm ji přece mělo za manželku."
Lk 20:34 Ježíš jim řekl: "Lidé přítomného věku se žení a vdávají.
Lk 20:35 Avšak ti, kteří byli hodni dosáhnout budoucího věku a vzkříšení z mrtvých, nežení se ani nevdávají.
Lk 20:36 Vždyť už nemohou zemřít, neboť jsou rovni andělům a jsou syny Božími, poněvadž jsou účastni vzkříšení.
Lk 20:37 A že mrtví vstanou, naznačil i Mojžíš ve vyprávění o hořícím keři. když nazývá Hospodina 'Bohem Abrahamovým, Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým'.
Lk 20:38 On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých, neboť před ním jsou všichni živi."
Lk 20:39 Někteří ze zákoníků na to řekli: "Mistře, dobře jsi odpověděl."
Lk 20:40 A už se neodvážili položit mu jinou otázku.
Lk 20:41 Řekl jim: "Jak mohou nazývat Mesiáše synem Davidovým?
Lk 20:42 Vždyť sám David praví v Knize žalmů: 'Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici,
Lk 20:43 dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.'
Lk 20:44 David tedy nazývá Mesiáše Pánem; jak potom může být jeho synem?"
Lk 20:45 Když všechen lid poslouchal, řekl učedníkům:
Lk 20:46 "Dejte si pozor na zákoníky, kteří se rádi procházejí v dlouhých řízách, mají v oblibě pozdravy na ulicích, přední sedadla v synagógách a přední místa na hostinách.
Lk 20:47 Vyjídají domy vdov a dlouho se na oko modlí. Ty postihne tím přísnější soud."
Lk 21:1 Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice.
Lk 21:2 Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince,
Lk 21:3 a řekl: "Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní.
Lk 21:4 Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku; dala všechno, z čeho měla být živa."
Lk 21:5 Když někteří mluvili o chrámu, jak je vyzdoben krásnými kameny a pamětními dary, řekl:
Lk 21:6 "Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozmetáno."
Lk 21:7 Otázali se ho: "Mistře, kdy to nastane? A jaké bude znamení, až se to začne dít?"
Lk 21:8 Odpověděl: "Mějte se na pozoru, abyste se nedali svést. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: 'Já jsem to' a 'nastal čas'. Nechoďte za nimi.
Lk 21:9 Až uslyšíte o válkách a povstáních, neděste se: neboť to musí nejprve být, ale konec nenastane hned."
Lk 21:10 Tehdy jim řekl: "POvstane národ proti národu a království proti království,
Lk 21:11 budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes.
Lk 21:12 Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno.
Lk 21:13 To vám bude příležitostí k svědectví.
Lk 21:14 Vezměte si k srdci, abyste se předem nepřipravovali, jak se budete hájit.
Lk 21:15 Neboť já vám dám řeč i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník.
Lk 21:16 Zradí vás i rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti.
Lk 21:17 A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno.
Lk 21:18 Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí.
Lk 21:19 Když vytrváte, získáte své životy.
Lk 21:20 Když uvidíte, že Jeruzalém obkličují vojska, tu poznáte, že se přiblížila jeho zkáza.
Lk 21:21 Tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať uprchnou do hor, kteří jsou v Jeruzalémě, ať z něho odejdou, a kteří jsou po venkově, ať do něho nevcházejí,
Lk 21:22 poněvadž jsou to dny odplaty, v nichž se má naplnit vše, co je psáno.
Lk 21:23 Běda těhotným a kojícím v oněch dnech! Neboť bude veliké soužení na zemi a hněv proti tomuto lidu.
Lk 21:24 Padnou ostřím meče, budou jako zajatci odvedeni mezi všecky národy, po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se jejich čas neskončí.
Lk 21:25 Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře.
Lk 21:26 Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti pekelné se zachvějí.
Lk 21:27 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou.
Lk 21:28 Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko."
Lk 21:29 Vypravoval jim podobenství: "Podívejte se na fíkovník nebo jiný strom:
Lk 21:30 Když se už zelenají, sami víte, že léto je blízko.
Lk 21:31 Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že je blízko království Boží.
Lk 21:32 Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení,než se toto všechno stane.
Lk 21:33 Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.
Lk 21:34 Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a starostmi o živobytí a aby vás onen den nepřekvapil jako past.
Lk 21:35 Neboť přijde na všechny, kteří přebývají na zemi.
Lk 21:36 Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka."
Lk 21:37 Ve dne učil v chrámě, ale na noc odcházel na horu, která se nazývala Olivová.
Lk 21:38 A všechen lid k němu přicházel už časně zrána do chrámu, aby ho poslouchal.
Lk 22:1 Blížil se svátek nekvašených chlebů, velikonoce.
Lk 22:2 Velekněží a zákoníci přemýšleli, jak by ho zahubili; báli se však lidu.
Lk 22:3 Tu vstoupil satan do Jidáše, nazývaného Iškariotský, který byl z počtu Dvanácti.
Lk 22:4 Odešel, aby se domluvil s velekněžími a veliteli stráže, že jim ho zradí.
Lk 22:5 Oni se zaradovali a dohodli se, že mu dají peníze.
Lk 22:6 Jidáš s tím souhlasil a hledal vhodnou příležitost, aby jim ho vydal, až při tom nebude zástup.
Lk 22:7 Nastal den nekvašených chlebů, kdy měl být zabit velikonoční beránek.
Lk 22:8 Ježíš poslal Petra a Jakuba a řekl jim: "Jděte a připravte nám beránka, abychom slavili velikonoční večeři."
Lk 22:9 Oni mu řekli: "Kde chceš, abychom ji připravili?"
Lk 22:10 Řekl jim: "Když vejdete do města, potkáte člověka, který nese džbán vody. Jděte za ním do domu, do něhož vejde, a řekněte hospodáři:
Lk 22:11 'Mistr ti vzkazuje: Kde je světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?'
Lk 22:12 A on vám ukáže upravenou velkou horní místnost; tam připravte večeři."
Lk 22:13 Odešli a nalezli všechno, jak jim řekl, a připravili velikonočního beránka.
Lk 22:14 Když nastala hodina, usedl ke stolu a apoštolové s ním.
Lk 22:15 Řekl jim: "Velice jsem toužil jísti s vámi tohoto beránka, dříve, než budu trpět.
Lk 22:16 Neboť vám pravím, že ho již nebudu jíst, dokud vše nedojde naplnění v království Božím."
Lk 22:17 Vzal kalich, vzdal díky a řekl: "Vezměte a podávejte mezi sebou.
Lk 22:18 Neboť vám pravím, že od této chvíle nebudu píti z plodu vinné révy, dokud nepřijde království Boží."
Lk 22:19 Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: "Toto je mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku."
Lk 22:20 A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá."
Lk 22:21 "Avšak hle, můj zrádce je se mnou u stolu.
Lk 22:22 Syn člověka jde, jak je určeno, běda však tomu člověku, který ho zrazuje."
Lk 22:23 A oni se začali mezi sebou dohadovat, který z nich je ten, kdo to učiní.
Lk 22:24 Vznikl mezi nimi spor, kdo z nich je asi největší.
Lk 22:25 Řekl jim: "Králové panují nad národy, a ti, kdo jsou u moci, dávají si říkat dobrodinci.
Lk 22:26 Avšak vy ne tak: Kdo je mezi vámi největší, buď jako poslední, a kdo je v čele, buď jako ten, který slouží.
Lk 22:27 Neboť kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, kdo sedí za stolem? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží.
Lk 22:28 A vy jste ti, kdo se mnou v mých zkouškách vytrvali.
Lk 22:29 Já vám uděluji království, jako je můj Otec udělil mně,
Lk 22:30 abyste v mém království jedli a pili u mého stolu; usednete na trůnech a budete soudit dvanáct pokolení Izraele."
Lk 22:31 "Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici.
Lk 22:32 Já jsem však za tebe prosil, aby tvá víra neselhala; a ty, až se obrátíš, buď posilou svým bratřím."
Lk 22:33 Řekl mu: "Pane, s tebou jsem hotov jít i do vězení a na smrt."
Lk 22:34 Ježíš mu řekl: "Pravím ti, Petře

Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt)  » » »