Stejně dlouhý úryvek z Bible na každý den v roce...Chcete-li zobrazit (vytisknout, poslat mailem) celý text zobrazované knihy bible, klikněte na odkaz:
Celý text: Kniha Zjevení svatého apoštola JanaKlikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Čtvrtek, 19. listopadu, 2020
Kniha Zjevení svatého apoštola Jana
[zkr. = Zj]
Tu se otevřel Boží chrám v nebesích, a bylo v něm vidět schránu jeho smlouvy; rozpoutaly se blesky a rachot hromu, zemětřesení a hrozné krupobití.
Zj 12:1 A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy.
Zj 12:2 Ta žena byla těhotná a křičela v bolestech, neboť přišla její hodina.
Zj 12:3 Tu se ukázalo na nebi jiné znamení: Veliký ohnivý drak s deseti rohy a sedmi hlavami, a na každé hlavě měl královskou korunu.
Zj 12:4 Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. A drak se postavil před ženu, aby pohltil její dítě, jakmile se narodí.
Zj 12:5 Ona porodila dítě, syna, který má železnou berlou pást všechny národy; ale dítě bylo přeneseno k Bohu a jeho trůnu.
Zj 12:6 Žena pak uprchla na poušť, kde jí Bůh připravil útočiště, aby tam o ni bylo postaráno po tisíc dvě stě šedesát dní.
Zj 12:7 A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem.
Zj 12:8 Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi.
Zj 12:9 A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.
Zj 12:10 A slyšel jsem mocný hlas v nebi: "Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí.
Zj 12:11 Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví. Nemilovali svůj život tak, aby se zalekli smrti.
Zj 12:12 Proto jásejte, nebesa a všichni, kdo v nich přebýváte! Běda však zemi i moři, neboť sestoupil k vám ďábel, plný zlosti, protože ví, jak málo času mu zbývá."
Zj 12:13 Když drak viděl, že je svržen na zem, začal pronásledovat ženu, která porodila syna.
Zj 12:14 Ale té ženě byla dána dvě mocná orlí křídla, aby mohla uletět na poušť do svého útočiště, kde ukryta před hadem byla zachována při životě rok a dva roky a polovinu roku.
Zj 12:15 A had za ní vychrlil ze chřtánu proud vody jako řeku, aby ji smetl.
Zj 12:16 Ale země přispěla ženě na pomoc, otevřela ústa a pohltila tu řeku, kterou drak vychrlil.
Zj 12:17 Drak v hněvu vůči té ženě rozpoutal válku proti ostatnímu jejímu potomstvu, proti těm, kdo zachovávají přikázání Boží a drží se svědectví Ježíšova.
Zj 12:18 A drak se postavil na břeh moře.
Zj 13:1 Tu jsem viděl, jak se z moře vynořila dravá šelma o deseti rozích a sedmi hlavách; na těch rozích deset královských korun a na hlavách jména urážející Boha.
Zj 13:2 Ta šelma, kterou jsem viděl, byla jako levhart, její nohy jako tlapy medvěda a její tlama jako tlama lví. A drak jí dal svou sílu i trůn i velikou moc.
Zj 13:3 Jedna z jejích hlav vypadala jako smrtelně raněná, ale ta rána se zahojila. A celá země v obdivu šla za tou šelmou;
Zj 13:4 klekali před drakem, protože dal té šelmě svou moc, a klekali také před šelmou a volali: "Kdo se může rovnat té dravé šelmě, kdo se odváží s ní bojovat?"
Zj 13:5 A bylo jí dáno, aby mluvila pyšně a rouhavě a měla moc po čtyřicet dva měsíce.
Zj 13:6 A tak otevřela ústa a rouhala se Bohu, jeho jménu i jeho příbytku, všem, kdo přebývají v nebi.
Zj 13:7 A bylo jí dáno, aby vedla válku proti svatým a aby nad nimi zvítězila. Dostala moc nad každým kmenem, národem, jazykem i rasou;
Zj 13:8 budou před ní klekat všichni obyvatelé země, jejichž jména nejsou od stvoření světa zapsána v knize života, v knize toho zabitého Beránka.
Zj 13:9 Kdo má uši, slyš!
Zj 13:10 Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí. Kdo má zemřít mečem, musí mečem zemřít. Teď musí Boží lid osvědčit trpělivost a víru.
Zj 13:11 Vtom jsem viděl jinou šelmu, jak vyvstala ze země: měla dva rohy jako beránek, ale mluvila jako drak.
Zj 13:12 Z pověření té první šelmy vykonává veškerou její moc. Nutí zemi a její obyvatele, aby klekali před první šelmou, které se zahojila její smrtelná rána.
Zj 13:13 A činí veliká znamení, dokonce i oheň z nebe nechá před zraky lidí sestoupit na zem.
Zj 13:14 Bylo jí dáno dělat znamení ke cti první šelmy a svádět jimi obyvatele země; rozkazuje obyvatelům země, aby postavili sochu té šelmě, která byla smrtelně zraněna mečem, a přece zůstala naživu.
Zj 13:15 Je jí dáno, aby do sochy té šelmy vdechla život, takže ta socha mluvila a vydala rozkaz, že zemřou všichni, kdo před ní nepokleknou.
Zj 13:16 A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch,
Zj 13:17 aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména.
Zj 13:18 To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest.
Zj 14:1 A viděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kdo mají na čele napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce.
Zj 14:2 A slyšel jsem hlas z nebe jako hukot množství vod a jako zvuk mocného hřmění; a znělo to, jako když hudebníci rozezvučí své nástroje.
Zj 14:3 Zpívali novou píseň před trůnem, před těmi čtyřmi bytostmi a před starci. Nikdo nebyl schopen naučit se té písni, než těch sto čtyřicet čtyři tisíce z obyvatel země, kteří byli vykoupeni.
Zj 14:4 To jsou ti, kdo neporušili svou čistotu se ženami a zůstali panici. Ti následují Beránka, kamkoli jde. Ti jako první z lidstva byli vykoupeni Bohu a Beránkovi.
Zj 14:5 Z jejich úst nikdo neuslyšel lež; jsou bez úhony.
Zj 14:6 Tu jsem viděl jiného anděla, jak letí středem nebeské klenby, aby zvěstoval věčné evangelium obyvatelům země, každé rase, kmeni, jazyku i národu.
Zj 14:7 Volal mocným hlasem: "Bojte se Boha a vzdejte mu čest, neboť nastala hodina jeho soudu; poklekněte před tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod."
Zj 14:8 Za ním letěl druhý anděl a volal: "Padl, padl veliký Babylón, který opojil všechny národy svým smilstvím a dal jim pít z poháru hněvu."
Zj 14:9 Za nimi letěl třetí anděl a volal mocným hlasem: "Kdo kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na ruku,
Zj 14:10 bude pít víno Božího rozhorlení, které Bůh nalévá neředěné do číše svého hněvu; a bude mučen ohněm a sírou před svatými anděly a před Beránkem.
Zj 14:11 A jeho muka neuhasnou na věky věků a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno.
Zj 14:12 Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši."
Zj 14:13 A slyšel jsem hlas z nebe: "Piš: Od této chvíle jsou blahoslaveni mrtví, kteří umírají v Pánu. Ano, praví Duch, ať odpočinou od svých prací, neboť jejich skutky jdou s nimi."
Zj 14:14 A viděl jsem, hle, bílý oblak, a na oblaku sedí někdo jako Syn člověka, na hlavě má korunu ze zlata a v ruce ostrý srp.
Zj 14:15 Vtom další anděl vyšel z chrámu a mocným hlasem zavolal na toho, který seděl na oblaku: "Pošli svůj srp a začni žeň, protože nastala hodina žně a úroda země dozrála."
Zj 14:16 A ten, který seděl na oblaku, hodil svůj srp na zem, a země byla požata.
Zj 14:17 A další anděl vyšel z nebeského chrámu a také on měl ostrý srp.
Zj 14:18 A jiný anděl vyšel od oltáře a ten měl moc nad ohněm. Zavolal mocným hlasem na toho, který měl ostrý srp: "Pošli svůj ostrý srp a skliď hrozny na vinicích země, neboť víno dozrálo."
Zj 14:19 Tu hodil ten anděl svůj srp na zem a sklidil víno země a uvrhl je do velikého lisu Božího hněvu.
Zj 14:20 A v lisu za městem byly hrozny stlačeny a vytékající krev dosahovala až po uzdy koní na vzdálenost sto šedesát mil.
Zj 15:1 A viděl jsem na nebi jiné znamení, veliké a podivuhodné: sedm andělů, kteří přinášejí sedm posledních pohrom - jimi se dovrší Boží hněv.
Zj 15:2 Viděl jsem jakoby jiskřící moře, planoucí ohněm, a viděl jsem ty, kteří zvítězili nad dravou šelmou, nesklonili se před jejím obrazem a nenechali se označit číslicí jejího jména. Stáli na tom jiskřícím moři, měli Boží loutny
Zj 15:3 a zpívali píseň Božího služebníka Mojžíše a píseň Beránkovu: "Veliké a podivuhodné jsou tvé činy, Pane Bože všemohoucí; spravedlivé a pravdivé jsou tvé cesty, Králi národů.
Zj 15:4 Kdo by se nebál tebe, Pane, a nevzdal slávu tvému jménu, neboť ty jediný jsi Svatý; všechny národy přijdou a skloní se před tebou, neboť tvé spravedlivé soudy vyšly najevo."
Zj 15:5 Potom jsem viděl, jak se otevřela svatyně stánku svědectví v nebi a vyšlo sedm andělů, přinášejících sedm pohrom;
Zj 15:6 byli oděni kněžským rouchem, čistým a zářícím, a kolem prsou měli zlaté pásy.
Zj 15:7 Jedna ze čtyř bytostí před Božím trůnem podala těm sedmi andělům sedm zlatých nádob naplněných hněvem Boha, živého na věky věků.
Zj 15:8 Svatyně byla naplněna oblakem slávy a moci Boží, takže nikdo nemohl vstoupit do svatyně, dokud se nedokoná sedmero pohrom, které přináší těch sedm andělů.
Zj 16:1 A slyšel jsem mocný hlas ze svatyně, jak praví sedmi andělům: "Jděte a vylejte těch sedm nádob Božího hněvu na zem!"
Zj 16:2 První anděl šel a vylil svou nádobu na zem: a zlé, zhoubné vředy padly na lidi označené znamením dravé šelmy a klekající před jejím obrazem.
Zj 16:3 Druhý vylil svou nádobu na moře: a změnilo se v krev jako krev zabitého a všechno živé v moři zahynulo.
Zj 16:4 Třetí vylil svou nádobu na řeky a prameny vod: a změnily se v krev.
Zj 16:5 Tu jsem slyšel, jak praví anděl, který má moc nad vodami: "Spravedlivý jsi, Bože, svatý, který jsi a kterýs byl, že jsi vynesl tento rozsudek:
Zj 16:6 těm, kdo prolili krev svatých a proroků, dal jsi pít krev; stalo se jim po zásluze!"
Zj 16:7 A od oltáře jsem slyšel hlas: "Ano, Pane Bože všemohoucí, pravé a
spravedlivé jsou tvé soudy."
Zj 16:8 Čtvrtý anděl vylil svou nádobu na slunce: a byla mu dána moc spalovat lidi svou výhní.
Zj 16:9 Lidé hynuli nesmírným žárem a proklínali Boha, který má moc nad takovými pohromami; ale neobrátili se, aby mu vzdali čest.
Zj 16:10 Pátý anděl vylil svou nádobu na trůn šelmy: a v jejím království nastala tma,
Zj 16:11 lidé se bolestí hryzali do rtů a trýzněni vředy rouhali se nebeskému Bohu, ale neodvrátili se od svých činů.
Zj 16:12 Šestý anděl vylil svou nádobu na velikou řeku Eufrat: a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce.
Zj 16:13 A hle, z úst draka i z úst dravé šelmy a z úst lživého proroka vystoupili tři nečistí duchové, podobní ropuchám.
Zj 16:14 Jsou to duchové ďábelští, kteří činí zázračná znamení. Vyšli ke králům celého světa, aby je shromáždili k boji v rozhodující den všemohoucího Boha.
Zj 16:15 "Hle, přicházím nečekaně jako zloděj! Blaze tomu, kdo bdí a střeží svůj šat, aby nechodil nahý a nebylo vidět jeho nahotu!"
Zj 16:16 Shromáždili ty krále na místo, zvané hebrejsky Harmagedon.
Zj 16:17 Sedmý anděl vylil svou nádobu do ovzduší a z chrámu od trůnu zazněl mocný hlas: "Stalo se!"
Zj 16:18 A rozpoutaly se blesky, hřmění a burácení, a nastalo hrozné zemětřesení, jaké nebylo, co je člověk na zemi; tak silné bylo to zemětřesení.
Zj 16:19 A to veliké město se roztrhlo na tři části a města národů se zřítila. Bůh se rozpomenul na veliký Babylón a dal mu pít z poháru vína svého trestajícího hněvu.
Zj 16:20 Všechny ostrovy zmizely, po horách nezůstalo stopy,
Zj 16:21 na lidi padaly z nebe kroupy těžké jako cent; a lidé proklínali Boha za pohromu krupobití, protože ta pohroma byla strašná.
Zj 17:1 Tu přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm nádob, a promluvil ke mně: "Pojď se mnou, ukážu ti soud nad
Text bible pro den: Pátek, 20. listopadu, 2020
Kniha Zjevení svatého apoštola Jana
[zkr. = Zj] velikou nevěstkou, usazenou nad vodami,
Zj 17:2 se kterou se spustili králové světa a vínem jejího smilství se opíjeli obyvatelé země."
Zj 17:3 Anděl mě odvedl ve vytržení ducha na poušť. Tu jsem spatřil ženu sedící na dravé šelmě nachové barvy, plné rouhavých jmen, o sedmi hlavách a deseti rozích.
Zj 17:4 Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahokamy a perlami; v ruce držela zlatý pohár, plný ohavností a nečistoty svého smilství,
Zj 17:5 a na čele měla napsáno jméno - je v něm tajemství: "Babylón veliký, Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi."
Zj 17:6 Viděl jsem tu ženu, zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Velice jsem užasl, když jsem ji viděl.
Zj 17:7 Ale anděl mi řekl: "Čemu se divíš? Já ti odhalím tajemství té ženy i té sedmihlavé a desetirohé šelmy, která ji nese.
Zj 17:8 Ta dravá šelma, kterou jsi viděl, byla a není; vystoupí ještě z propasti, ale půjde do záhuby. A užasnou ti obyvatelé země, jejichž jméno není od založení světa zapsáno v knize života, až uvidí, že ta dravá šelma byla a není, a zase bude.
Zj 17:9 Ať pochopí ten, komu je dána moudrost. Sedm hlav je sedm pahorků, na nichž ta žena sedí, a také sedm králů:
Zj 17:10 pět jich padlo, jeden kraluje, jeden ještě nepřišel. Až přijde, bude smět zůstat jen nakrátko.
Zj 17:11 A ta dravá šelma, která byla a není, je osmý král, a přece jeden z těch sedmi; jde však do záhuby.
Zj 17:12 Deset rohů, které jsi viděl, je deset králů, kteří se ještě vlády neujali, ale v jedinou hodinu přijmou královskou moc spolu se šelmou.
Zj 17:13 Budou zajedno ve svých úmyslech a svou sílu i moc dají té šelmě.
Zj 17:14 Ti budou bojovat s Beránkem, ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů; ti, kdo jsou s ním, jsou povolaní a vyvolení a věrní."
Zj 17:15 A řekl mi: "Vody, které jsi viděl, nad nimiž ta nevěstka sedí, to jsou národy, davy, rasy a jazyky.
Zj 17:16 A těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma pojmou nevěstku v nenávist, oberou ji o všecko až do naha a budou rvát její tělo a spálí ji ohněm.
Zj 17:17 Neboť Bůh jim vložil do srdce, aby provedli jeho záměr, řídili se jedním úmyslem a odevzdali šelmě svou královskou moc, dokud se nedokoná, co Bůh řekl.
Zj 17:18 Ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město, panující nad králi země."
Zj 18:1 Potom jsem viděl jiného anděla, jak s velikou mocí sestupuje z nebe; a země byla ozářena jeho slávou.
Zj 18:2 Zvolal mohutným hlasem: "Padl, padl veliký Babylón a stal se doupětem démonů, skrýší všech nečistých duchů a každého zlověstného a nenáviděného ptáka;
Zj 18:3 neboť vínem Božího hněvu pro smilství té nevěstky byly opojeny všecky národy, králové světa s ní smilnili a bohatí kupci země bohatli z její rozmařilosti a přepychu."
Zj 18:4 A slyšel jsem jiný hlas z nebe: "Vyjdi, lide můj, z toho města, nemějte účast na jeho hříších, aby vás nestihly jeho pohromy.
Zj 18:5 Neboť jeho hříchy se navršily až k nebi a Bůh nezapomněl na jeho viny.
Zj 18:6 Odplaťte po zásluze té nevěstce, dvojnásob jí odplaťte za její činy! V poháru, který připravovala, připravte pro ni dvojnásob;
Zj 18:7 kolik si užila slávy a hýření, tolik jí dejte teď trýzně a žalu. Protože si namlouvá: Trůním jako královna, vdovou nejsem a neokusím smutku -
Zj 18:8 proto v jediném dni dopadnou na ni pohromy: smrt i žal a hlad, a bude zničena ohněm. Neboť mocný je Hospodin, Bůh, který ji odsoudil."
Zj 18:9 Pak budou naříkat nad ní a bědovat králové světa, kteří s ní smilnili a hýřili, až uvidí dým hořícího města;
Zj 18:10 z hrůzy nad jeho zkázou neodváží se přiblížit a budou naříkat: "Běda, běda, ty veliký Babylóne, město tak mocné, jak v jedinou hodinu byl nad tebou vykonán soud!"
Zj 18:11 A bohatí kupci země naříkají a bědují nad ním, protože už nikdo nekoupí jejich zboží:
Zj 18:12 náklady zlata a stříbra, drahokamů a perel, kmentu a purpuru, hedvábí a šarlatu, cedrového dřeva a předmětů ze slonoviny a předmětů ze vzácných dřev, náklady mědi, železa a mramoru,
Zj 18:13 skořice a indického koření, voňavek, mastí a vykuřovadel, vína a oleje, mouky a obilí, dobytčat a ovcí, koní a vozů a otroků a zajatců.
Zj 18:14 Plody, které jsi dychtivě sklízelo, jsou pryč, všechen lesk a nádhera zašly a není po nich památky.
Zj 18:15 Kupci, kteří s tím vším obchodovali a z toho města bohatli, z hrůzy nad jeho zkázou neodváží se přiblížit a budou plakat a naříkat:
Zj 18:16 "Běda, běda, tak veliké město, které se oblékalo do kmentu, purpuru a šarlatu, které se zdobilo zlatem, drahokamy a perlami -
Zj 18:17 a v jedinou hodinu je zničeno takové bohatství!" A všichni velitelé lodí, dopravci zboží, námořníci a kdokoli se živí plavbou, neodváží se přiblížit
Zj 18:18 a budou volat, až uvidí dým toho hořícího města: "Co se mohlo rovnat tomu velikému městu!"
Zj 18:19 A sypou si prach na hlavu a v pláči a nářku křičí: "Běda, běda, tak veliké město, na jehož blahobytu zbohatli všichni majitelé námořních lodí - a v jedinou hodinu bylo zpustošeno!"
Zj 18:20 Raduj se, nebe a svatí, apoštolové i proroci, protože Bůh vynesl nad tím městem rozsudek, jaký ono vyneslo nad vámi.
Zj 18:21 A jeden silný anděl pozvedl balvan, těžký jako mlýnský kámen, vrhl jej do moře a zvolal: "Tak rázem bude svržen Babylón, to veliké město, a nebude po něm ani památky.
Zj 18:22 Nikdy už v tobě nezazní hudba, neozve se harfa, píšťala ani trubka, nikdy už v tobě nebude řemeslník ani umělec, nikdo už v tobě neuslyší zvuk mlýnů,
Zj 18:23 nikdy už v tobě nezasvitne světlo lampy, nikdo už v tobě nezaslechne hlas ženicha a nevěsty. Tvoji obchodníci vládli světem a tvé čarovné nápoje mámily celé národy;
Zj 18:24 ve tvých zdech tekla krev proroků a svatých a všech zavražděných na zemi."
Zj 19:1 Potom jsem slyšel mocný hlas jakoby obrovského zástupu na nebi: "Haleluja! Spasení, sláva i moc patří Bohu našemu,
Zj 19:2 protože pravé a spravedlivé jsou jeho soudy! Vždyť odsoudil tu velikou nevěstku, která přivedla zemi do záhuby svým smilstvím, spravedlivě ji potrestal za krev svých služebníků, která lpí na jejích rukou."
Zj 19:3 A znovu volali: "Haleluja! Na věky věků vystupuje dým z toho hořícího města."
Zj 19:4 Tehdy těch čtyřiadvacet starců spolu se čtyřmi bytostmi padlo na kolena; klaněli se před Bohem sedícím na trůnu a volali: "Amen, haleluja."
Zj 19:5 A od trůnu zazněl hlas: "Zpívejte Bohu našemu všichni jeho služebníci, kteří se ho bojíte, malí i velicí."
Zj 19:6 A slyšel jsem zpěv jakoby ohromného zástupu, jako hukot množství vod a jako dunění hromu: "Haleluja, ujal se vlády Pán Bůh náš všemohoucí.
Zj 19:7 Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila
Zj 19:8 a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla." Tím kmentem jsou spravedlivé skutky svatých.
Zj 19:9 Tehdy mi řekl: "Piš: Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu." A řekl mi: "Toto jsou pravá slova Boží."
Zj 19:10 Tu jsem padl na kolena k jeho nohám. Ale on mi řekl: "Střez se toho! Jsem jen služebník jako ty a tvoji bratří, kteří vydávají svědectví Ježíšovi. Před Bohem poklekni!" Kdo vydává svědectví Ježíšovi, má ducha proroctví.
Zj 19:11 A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě.
Zj 19:12 Jeho oči plamen ohně a na hlavě množství královských korun; jeho jméno je napsáno a nezná je nikdo než on sám.
Zj 19:13 Má na sobě plášť zbrocený krví a jeho jméno je Slovo Boží.
Zj 19:14 Za ním nebeská vojska na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu.
Zj 19:15 Z jeho úst vychází ostrý meč, aby jím pobíjel národy; bude je pást železnou berlou. On bude tlačit lis plný vína trestajícího hněvu Boha všemohoucího.
Zj 19:16 Na plášti a na boku má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů.
Zj 19:17 A viděl jsem jednoho anděla, jak stojí na slunci a volá mocným hlasem na všechny ptáky letící středem nebes: "Pojďte, slétněte se k veliké hostině Boží!
Zj 19:18 Budete se sytit těly králů a vojevůdců a bojovníků a koní i jezdců; těly všech, pánů i otroků, slabých i mocných."
Zj 19:19 A viděl jsem dravou šelmu a krále země i jejich vojska shromážděná, aby vytrhli do boje proti jezdci a proti jeho vojsku.
Zj 19:20 Ale šelma byla zajata a s ní i falešný prorok, který k její cti činil zázračná znamení a svedl jimi ty, kdo přijali cejch šelmy a klekali před jejím obrazem. Za živa byli šelma a její prorok hozeni do ohnivého jezera hořícího sírou.
Zj 19:21 Ostatní byli pobiti mečem vycházejícím z úst jezdce. A všichni ptáci se nasytili jejich těly.
Zj 20:1 Tu jsem viděl, jak z nebe sestupuje anděl, který má v ruce klíč od propasti a veliký řetěz.
Zj 20:2 Zmocnil se draka, toho dávného hada, toho ďábla a satana,
Zj 20:3 na tisíc let jej spoutal, uvrhl do propasti, uzamkl ji a zapečetil, aby již nemohl klamat národy, dokud se nedovrší těch tisíc let. Potom musí být ještě na krátký čas propuštěn.
Zj 20:4 Viděl jsem trůny a na nich usedli ti, jimž byl svěřen soud. Spatřil jsem také ty, kdo byli sťati pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, protože nepoklekli před dravou šelmou ani jejím obrazem a nepřijali její znamení na čelo ani na ruku. Nyní povstali k životu a ujali se vlády s Kristem na tisíc let. -
Zj 20:5 Ostatní mrtví však nepovstanou k životu, dokud se těch tisíc let nedovrší. -
Zj 20:6 To je první vzkříšení. Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení! Nad těmi druhá smrt nemá moci, nýbrž Bůh a Kristus je učiní svými kněžími a budou s ním kralovat po tisíc let.
Zj 20:7 Až se dovrší tisíc let, bude satan propuštěn ze svého žaláře
Zj 20:8 a vyjde, aby oklamal národy ve všech čtyřech úhlech světa, Góga i Magóga. Shromáždí je k boji a bude jich jako písku v moři.
Zj 20:9 Viděl jsem, jak vystoupili po celé šíři země a obklíčili tábor svatých a město, které miluje Bůh. Ale sestoupil oheň z nebe a pohltil je.
Zj 20:10 Jejich svůdce ďábel byl uvržen do jezera, kde hoří síra a kde je již dravá šelma i falešný prorok. A budou trýzněni dnem i nocí na věky věků.
Zj 20:11 A viděl jsem veliký bělostný trůn a toho, kdo na něm seděl; před jeho pohledem zmizela země i nebe a už pro ně nebylo místa.
Zj 20:12 Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách.
Zj 20:13 Moře vydalo své mrtvé, i smrt a její říše vydaly své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých činů.
Zj 20:14 Pak smrt i její říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero.
Zj 20:15 A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera.
Zj 21:1 A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo.
Zj 21:2 A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha.
Zj 21:3 A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi,
Zj 21:4 a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo."
Zj 21:5 Ten, který seděl na trůnu, řekl: "Hle, všecko tvořím nové." A řekl: "Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá."
Zj 21:6 A dodal: "Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám napít z
Klikněte vpravo (zobrazit/skrýt) » » »
Text bible pro: Sobota, 21. listopadu, 2020
Kniha Zjevení svatého apoštola Jana
[zkr. = Zj]
adarmo z pramene vody živé.
Zj 21:7 Kdo zvítězí, dostane toto vše; já mu budu Bohem a on mi bude synem.
Zj 21:8 Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt."
Zj 21:9 A přistoupil jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm nádob a v nich připraveno sedm posledních pohrom, a řekl mi: "Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu."
Zj 21:10 Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha,
Zj 21:11 zářící Boží slávou; jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál.
Zj 21:12 Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran střežených dvanácti anděly a na branách napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele.
Zj 21:13 Tři brány byly na východ, tři brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ.
Zj 21:14 A hradby města byly postaveny na dvanácti základních kamenech a na nich bylo dvanáct jmen dvanácti apoštolů Beránkových.
Zj 21:15 Ten, který se mnou mluvil, měl zlatou míru, aby změřil město i jeho brány a hradby.
Zj 21:16 Město je vystaveno do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka. Změřil to město, a bylo to dvanáct tisíc měr. Jeho délka, šířka i výška jsou stejné.
Zj 21:17 Změřil i hradbu, a bylo to sto čtyřicet čtyři loket lidskou mírou, kterou použil anděl.
Zj 21:18 Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál.
Zj 21:19 Základy hradeb toho města jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,
Zj 21:20 pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst.
Zj 21:21 A dvanáct bran je z dvanácti perel, každá z jediné perly. A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu.
Zj 21:22 Avšak chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek.
Zj 21:23 To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek.
Zj 21:24 Národy budou žít v jeho světle; králové světa mu odevzdají svou slávu.
Zj 21:25 Jeho brány zůstanou otevřeny, protože stále trvá den, a noci tam už nebude.
Zj 21:26 V něm se shromáždí sláva i čest národů.
Zj 21:27 A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.
Zj 22:1 A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova.
Zj 22:2 Uprostřed města na náměstí, z obou stran řeky, bylo stromoví života nesoucí ovoce dvanáctkrát do roka; každý měsíc dozrává na něm ovoce a jeho listí má léčivou moc pro všechny národy.
Zj 22:3 A nebude tam nic proklatého. Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci mu budou sloužit,
Zj 22:4 budou hledět na jeho tvář a na čele ponesou jeho jméno.
Zj 22:5 Noci tam již nebude a nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť Pán Bůh bude jejich světlem a budou s ním kralovat na věky věků.
Zj 22:6 A řekl mi: "Tato slova jsou věrná a pravá; Pán, Bůh dávající Ducha prorokům, poslal svého anděla, aby oznámil svým služebníkům, co se má brzo stát:
Zj 22:7 Hle, přijdu brzo. Blaze tomu, kdo se drží proroctví této knihy."
Zj 22:8 To jsem slyšel a viděl já, Jan. A když jsem to uslyšel a spatřil, padl jsem na kolena k nohám anděla, který mi to oznamoval.
Zj 22:9 Ale on mi řekl: "Střez se toho! Jsem jen služebník jako ty a tvoji bratří proroci a ti, kdo se drží slov této knihy. Před Bohem poklekni!"
Zj 22:10 A řekl mi: "Nezapečeťuj knihu se slovy tohoto proroctví: čas je blízko.
Zj 22:11 Kdo křivdí, ať křivdí dál, kdo je pošpiněn, ať zůstane ve špíně - kdo je spravedlivý, ať zůstane spravedlivý, kdo je svatý, ať setrvá ve svatosti.
Zj 22:12 Hle, přijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím každému podle toho, jak jednal.
Zj 22:13 Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.
Zj 22:14 Blaze těm, kdo si vyprali roucha, a tak mají přístup ke stromu života i do bran města.
Zj 22:15 Venku zůstanou nečistí, zaklínači, smilníci, vrahové, modláři - každý, kdo si libuje ve lži.
Zj 22:16 Já, Ježíš, posílám svého posla, aby vám to dosvědčil po všech církvích. Já jsem potomek z rodu Davidova, jasná hvězda jitřní."
Zj 22:17 A Duch i nevěsta praví: "Přijď!" A kdokoli to slyší, ať řekne: "Přijď!" Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života.
Zj 22:18 Já dosvědčuji každému, kdo slyší slova proroctví této knihy: Kdo k nim něco přidá, tomu přidá Bůh ran popsaných v této knize.
Zj 22:19 A jestliže kdo ubere ze slov knihy tohoto proroctví, tomu Bůh odejme podíl na stromu života a místo ve svatém městě, jak se o nich píše v této knize.
Zj 22:20 Ten, od něhož je to svědectví, praví: "Ano, přijdu brzo." Amen, přijď, Pane Ježíši!
Zj 22:21 Milost Pána Ježíše se všemi.
Kniha Tobiáš
Tob 1:1 Kniha příběhů Tóbita, syna Tóbiela, syna Chananíela, syna Adúela, syna Gebaela,syna Refáela, syna Reúela z potomstva Asíelova z kmene Neftalího,
Tob 1:2 který byl odvlečen do zajetí za dnů Šalmanesera, krále Asyřanů, z Tišbé ležícíhona jih od Neftalíjské Kádeše v horní Galileji nad Chasórem směrem k západu, na sever odPeóru.
Tob 1:3 Já, Tóbit, jsem chodil po cestách pravdy a konal spravedlivé skutky po všechnydny svého života. Mnoho milosrdenství jsem prokázal svým bratřím a svému lidu, těm,kteří se mnou odešli jako zajatci do Ninive v zemi Asyřanů.
Tob 1:4 Když jsem byl ještě ve své krajině v zemi izraelské a byl jsem mladý, celý kmenmého otce Neftalího odpadl od domu mého otce Davida a od města Jeruzaléma, kterébylo vyvoleno ze všech kmenů izraelských, aby tam všechny kmeny izraelské obětovaly.Tam byl posvěcen chrám, aby v něm přebýval Bůh. Byl vybudován pro všechna pokolenína věky.
Tob 1:5 Všichni moji bratří a dům mého otce Neftalího obětovali na každé hoře galilejskébýčku, jejž dal zhotovit izraelský král Jarobeám v Danu.
Tob 1:6 Často jsem já jediný putoval do Jeruzaléma k slavnostem, jak je zapsáno provšechen Izrael věčným nařízením. Ubíral jsem se do Jeruzaléma s prvotinami úrod a sprvorozenými dobytčaty , s desátky z dobytka a s prvotinami stříže ovcí.
Tob 1:7 Dával jsem je kněžím, synům Áronovým, pro oltář. Desátky z obilí, vína, oleje,granátových jablek, fíků a jiných plodů jsem dával synům Léviho, konajícím službu vJeruzalémě. Druhý desátek jsem prodával po šest let za stříbro a odcházel jsem a použiltoho každoročně v Jeruzalémě.
Tob 1:8 Dával jsem to sirotkům, vdovám a přistěhovalcům, kteří žili společně s Izraelci.Přinášel jsem a dával jim to každý třetí rok; jedli jsme to podle nařízení zákona Mojžíšovaa podle příkazů, které mi dala Debóra, matka Chananíela, našeho děda, neboť můj oteczemřel a zanechal mě jako sirotka.
Tob 1:9 Když jsem se stal mužem, vzal jsem si ženu z potomstva našeho rodu, zplodiljsem s ní syna a nazval ho jménem Tóbijáš.
Tob 1:10 Když jsem byl jako zajatec odvlečen do Asýrie a začal tam žít v zajetí, odešeljsem do Ninive. Všichni moji bratři a ti, kdo byli z mého rodu, jedli pokrmy pohanů.
Tob 1:11 Já však jsem se střehl toho, abych jedl pokrmy pohanů.
Tob 1:12 Protože jsem pamatoval celou svou duší na svého Boha,
Tob 1:13 dal mi Nejvyšší milost a přízeň u Šalmanesera. Nakupoval jsem pro něho vše,co bylo potřebí.
Tob 1:14 Chodíval jsem do Médie a nakupoval jsem tam pro něho, dokud nezemřel. Vkrajině médské jsem uložil u bratra Gebaela, syna Gabrího, měšce s deseti talentystříbra.
Tob 1:15 Když Šalmaneser zemřel, stal se po něm králem jeho syn Sancheríb . Cestámdo Médie byl konec a už jsem do Médie nemohl odejít.
Tob 1:16 Za dnů Šalmaneserových jsem vykonal mnoho milosrdenství svým bratřím,těm, kdo byli z mého pokolení.
Tob 1:17 Dával jsem svůj chléb hladovějícím a oděv nahým, a když jsem se dozvěděl, ženěkdo z mého národa zemřel a byl pohozen za ninivské hradby, pohřbil jsem ho.
Tob 1:18 Také když někoho dal Sancheríb zabít, když odtáhl z Judska za dnů soudu,který nad ním vykonal nebeský Král pro jeho rouhání, jež rouhavě vyslovil, i toho jsempohřbil. Mnohé z Izraelců totiž dal zabít v hněvu a já jsem tajně bral jejich těla apohřbíval jsem je. Sancheríb dal po nich pátrat, ale nenalezl je.
Tob 1:19 Jeden z Ninivanů odešel a žaloval na mne králi, že já je pohřbívám. Tu jsem seukryl. A když jsem se dozvěděl, že to král o mně ví a že mě hledají, aby mě zabili, dostaljsem strach a uprchl jsem.
Tob 1:20 Všechen můj majetek byl mi uloupen a nebylo mi ponecháno nic, co by nebylozabaveno pro královskou pokladnu, kromě mé manželky Chany a mého syna Tóbijáše.
Tob 1:21 Neuplynulo ani čtyřicet dní a krále zabili jeho dva synové a utekli do horAraratu. Místo něho se stal králem jeho syn Esarchadón a ten ustanovil Achíkara, synamého bratra Chanáela, správcem veškerého hospodaření svého království. Měl nejvyššímoc v celé zemské správě.
Tob 1:22 Tehdy se Achíkar za mne přimluvil a já jsem se vrátil do Ninive. Achíkar byltotiž nejvyšší královský číšník, strážce pečeti, zemský správce a hospodář za Sancheríba,krále Asyřanů, a Esarchadón ho znovu dosadil do jeho úřadu. Byl to můj synovec, z méhopříbuzenstva.
Tob 2:1 Za krále Esarchadóna jsem se vrátil domů a byla mi vrácena má žena Chana asyn Tóbijáš. O naší slavnosti letnic, což je svátek týdnů, byla mi připravena výbornáhostina a já jsem usedl k jídlu.
Tob 2:2 Když mi prostřeli stůl a připravili množství pokrmů, řekl jsem svému synoviTóbijášovi: „Synu, vyjdi ven, a kohokoli najdeš chudého z našich bratří z ninivskýchzajatců, který celým srdcem pamatuje na Hospodina , přiveď jej a bude jíst společně semnou. Hle, počkám na tebe, synu, dokud nepřijdeš.“
Tob 2:3 Tóbijáš vyšel hledat někoho chudého z našich bratří. Když se vrátil, řekl: „Otče!“Vyzval jsem jej: „Mluv, synu!“ Odpověděl: „Hle, jeden z našeho národa byl zavražděn aje pohozen na tržišti. Leží tam zardoušený.“
Tob 2:4 Vyskočil jsem a opustil hostinu dřív, než jsem z ní cokoliv okusil; odnesl jsem hoz ulice a uložil do jednoho z domků, dokud nezapadlo slunce.
Tob 2:5 Potom jsem se vrátil, umyl se a začal se zármutkem pojídat chléb.
Tob 2:6 Vzpomněl jsem si na slovo proroka, které pronesl Ámos v Bét-elu: „Vašeslavnosti budou proměněny ve smutek, všechny vaše písně v žalozpěv.“ A dal jsem se dopláče.
Tob 2:7 Když zapadlo slunce, šel jsem, vykopal hrob a pohřbil jsem ho.
Tob 2:8 Moji sousedé se mi posmívali. Říkali: „Vůbec se nebojí. Už jednou kvůli této věcipo něm pátrali. Měl být zabit, ale uprchl. A hle, zase pohřbívá mrtvé.“
Tob 2:9 Té noci jsem se umyl, vešel do svého nádvoří a ulehl u jeho zdi. Pro horko jsemneměl přikrytou tvář.
Tob 2:10 Nevěděl jsem, že na zdi nade mnou jsou vrabci. Jejich teplý trus mi padl do očía způsobil mi bílý zákal. Chodil jsem k lékařům, abych se léčil. Ale čím víc mě mazaliléky, tím víc slábly mé oči bílým zákalem, až jsem zcela oslepl. Zrak mi nesloužil čtyřiroky. Všichni moji bratří nade mnou truchlili a Achíkar se po dva roky, dokud neodešel doElymaidy, staral o mou obživu.
Tob 2:11 V oné době má žena Chana konala za mzdu ženské práce.
Tob 2:12 Posílala je zákazníkům a oni jí platili mzdu. Sedmého dne měsíce dystradokončila tkaní a poslala tkaninu zákazníkům. Ti jí dali plnou mzdu a přidali jí kozlíka khostině.
Tob 2:13 Když přišla ke mně, kozlík začal mečet. Zavolal jsem ji a otázal se: „Odkud je tokůzle? Snad není kraden
