Úvod | Novinky | O Farnosti | Kalendář | Aktivity | Kronika | Zpravodaj

Farní charita

Výběr knihy Bible

Dnes je: Sobota, 16. prosinec 2017, 23:40

Hledaný text:

1. list svatého apoštola Pavla Korinťanům [zkr. = 1 Kor]

1 Kor 1:1 Pavel, z vůle Boží povolaný apoštol Krista Ježíše, a bratr Sosthenes
1 Kor 1:2 církvi Boží v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všemi, kteří vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, ať jsou shromážděni kdekoliv, jinde či u nás:
1 Kor 1:3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
1 Kor 1:4 Stále za vás Bohu děkuji pro milost Boží, která vám byla dána v Kristu Ježíši;
1 Kor 1:5 on vás obohatil ve všem, v každém slovu i v každém poznání.
1 Kor 1:6 Neboť svědectví o Kristu bylo mezi vámi potvrzeno,
1 Kor 1:7 takže nejste pozadu v žádném daru milosti a čekáte, až se zjeví náš Pán Ježíš Kristus.
1 Kor 1:8 On vám bude oporou až do konce, abyste v onen den našeho Pána Ježíše Krista nebyli obviněni.
1 Kor 1:9 Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem.
1 Kor 1:10 Prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení.
1 Kor 1:11 Dověděl jsem se totiž o vás z domu Chloé, bratří, že jsou mezi vámi spory.
1 Kor 1:12 Myslím tím to, že se mezi vámi říká: Já se hlásím k Pavlovi, já zase k Apollovi, já k Petrovi, já ke Kristu.
1 Kor 1:13 Je snad Kristus rozdělen? Což byl Pavel za vás ukřižován? Nebo jste byli pokřtěni ve jméno Pavlovo?
1 Kor 1:14 Děkuji Bohu, že jsem nikoho z vás nepokřtil kromě Krispa a Gaia;
1 Kor 1:15 tak nemůže nikdo říci, že jste byli pokřtěni v moje jméno.
1 Kor 1:16 Pokřtil jsem i rodinu Štěpánovu. Jinak už nevím, že bych byl ještě někoho pokřtil.
1 Kor 1:17 Kristus mě totiž neposlal křtít, ale zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu.
1 Kor 1:18 Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.
1 Kor 1:19 Je psáno: 'Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.'
1 Kor 1:20 Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím?
1 Kor 1:21 Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.
1 Kor 1:22 Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost,
1 Kor 1:23 ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství,
1 Kor 1:24 ale pro povolané, jak pro Židy, tak pro Řeky, je Kristus Boží moc a Boží moudrost.
1 Kor 1:25 Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé.
1 Kor 1:26 Pohleďte, bratří, koho si Bůh povolává: Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených;
1 Kor 1:27 ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné;
1 Kor 1:28 neurozené v očích světa a opovržené Bůh vyvolil, ano vyvolil to, co není, aby to, co jest, obrátil v nic -
1 Kor 1:29 aby se tak žádný člověk nemohl vychloubat před Bohem.
1 Kor 1:30 Vy však jste z Boží moci v Kristu Ježíši; on se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením,
1 Kor 1:31 jak je psáno: 'Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu'.
1 Kor 2:1 Ani já, bratří, když jsem přišel k vám, nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství nadnesenými slovy nebo moudrostí.
1 Kor 2:2 Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného.
1 Kor 2:3 Přišel jsem k vám sláb, s velkou bázní a chvěním;
1 Kor 2:4 má řeč a mé kázání se neopíraly o vemlouvavá slova lidské moudrosti, ale prokazovaly se Duchem a mocí,
1 Kor 2:5 aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci Boží.
1 Kor 2:6 Moudrosti sice učíme, ale jen ty, kteří jsou dospělí ve víře - ne ovšem moudrosti tohoto věku či vládců tohoto věku, spějících k záhubě,
1 Kor 2:7 nýbrž moudrosti Boží, skryté v tajemství, kterou Bůh od věčnosti určil pro naše oslavení.
1 Kor 2:8 Tu moudrost nikdo z vládců tohoto věku nepoznal; neboť kdyby ji byli poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy.
1 Kor 2:9 Ale jak je psáno: 'Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.'
1 Kor 2:10 Nám však to Bůh zjevil skrze Ducha; Duch totiž zkoumá všechno, i hlubiny Boží.
1 Kor 2:11 Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží.
1 Kor 2:12 My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha,
1 Kor 2:13 abychom poznali, co nám Bůh daroval. O tom i mluvíme ne tak, jak nás naučila lidská moudrost, ale jak nás naučil Duch, a duchovní věci vykládáme slovy Ducha.
1 Kor 2:14 Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem.
1 Kor 2:15 Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko, ale sám nemůže být nikým správně posouzen.
1 Kor 2:16 Vždyť 'kdo poznal mysl Páně a kdo ho bude poučovat?' My však mysl Kristovu máme.
1 Kor 3:1 Já jsem k vám, bratří, nemohl mluvit jako k těm, kteří mají Ducha, nýbrž jako k těm, kteří myslí jen po lidsku, jako k nedospělým v Kristu.
1 Kor 3:2 Mlékem jsem vás živil, pokrm jsem vám jíst nedával, protože jste jej nemohli snést - ani teď ještě nemůžete,
1 Kor 3:3 neboť dosud patříte světu. Odkud je mezi vámi závist a svár, ne-li z toho, že patříte světu a žijete jako ostatní lidé?
1 Kor 3:4 Když se jeden z vás hlásí k Pavlovi a druhý k Apollovi, neznamená to, že jste lidé světa?
1 Kor 3:5 Kdo je vlastně Apollos? A kdo je Pavel? Služebníci, kteří vás přivedli k víře, každý tak, jak mu dal Pán.
1 Kor 3:6 Já jsem zasadil, Apollos zaléval, ale Bůh dal vzrůst;
1 Kor 3:7 a tak nic neznamená ten, kdo sází, ani kdo zalévá, nýbrž Bůh, který dává vzrůst.
1 Kor 3:8 Kdo sází a kdo zalévá, patří k sobě, ale každý podle vlastní práce obdrží svou odměnu.
1 Kor 3:9 Jsme spolupracovníci na Božím díle, a vy jste Boží pole, Boží stavba.
1 Kor 3:10 Podle milosti Boží, která mi byla dána, jako rozumný stavitel jsem položil základ a druhý na něm staví. Každý ať dává pozor, jak na něm staví.
1 Kor 3:11 Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus.
1 Kor 3:12 Zda někdo na tomto základu staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, či ze dřeva, trávy, slámy -
1 Kor 3:13 dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka.
1 Kor 3:14 Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu.
1 Kor 3:15 Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm.
1 Kor 3:16 Nevíte, že jste Boží chrám a že Duch Boží ve vás přebývá?
1 Kor 3:17 Kdo ničí chrám Boží, toho zničí Bůh; neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy.
1 Kor 3:18 Ať nikdo sám sebe neklame. Domnívá-li se někdo z vás, že je v tomto světě moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal opravdu moudrým.
1 Kor 3:19 Moudrost tohoto věku je bláznovstvím před Bohem, neboť je psáno: 'Nachytá moudré na jejich vychytralost';
1 Kor 3:20 a jinde: 'Hospodin zná úmysly moudrých a ví, že jsou marné.'
1 Kor 3:21 A tak ať se nikdo nechlubí lidmi. Všechno je vaše,
1 Kor 3:22 ať Pavel nebo Apollos nebo Petr, ať svět nebo život nebo smrt, přítomnost nebo budoucnost, všechno je vaše,
1 Kor 3:23 vy však jste Kristovi a Kristus je Boží.
1 Kor 4:1 Proto ať nás všichni pokládají za služebníky Kristovy a správce Božích tajemství.
1 Kor 4:2 Od správců se nežádá nic jiného, než aby byl každý shledán věrným.
1 Kor 4:3 Mně tedy pramálo záleží na tom, soudíte-li mě vy nebo jakýkoliv lidský soud. Vždyť ani já nejsem soudcem sám nad sebou;
1 Kor 4:4 ničeho si nejsem sice vědom, tím však ještě nejsem ospravedlněn, neboť mým soudcem je Pán.
1 Kor 4:5 Nevyslovujte proto soudy předčasně, dokud Pán nepřijde. On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí; tehdy se člověku dostane chvály od Boha.
1 Kor 4:6 Toto jsem, bratří, kvůli vám vztáhl na sebe a na Apolla, abyste se na nás naučili, co znamená 'ne nad to, co je psáno', a nikdo se nepyšnil jedním z nás proti druhému.
1 Kor 4:7 Kdo ti dal vyniknout? Máš něco, co bys nebyl dostal? A když jsi to dostal, proč se chlubíš, jako bys to nebyl dostal?
1 Kor 4:8 Už jste nasyceni, už jste zbohatli, vešli jste do Božího království, a my ne! Kéž byste skutečně vešli do království, abychom i my kralovali spolu s vámi!
1 Kor 4:9 Skoro se mi zdá, že nás apoštoly Bůh určil na poslední místo, jako vydané na smrt; stali jsme se podívanou světu, andělům i lidem.
1 Kor 4:10 My jsme blázni pro Krista, vy ovšem jste v Kristu rozumní; my jsme slabí, vy silní; vy slavní, my beze cti.
1 Kor 4:11 Až do této chvíle trpíme hladem a žízní a nemáme co na sebe, jsme biti, jsme bez domova,
1 Kor 4:12 s námahou pracujeme svýma rukama. Jsme-li tupeni, žehnáme, pronásledováni neklesáme,
1 Kor 4:13 když nám zlořečí, odpovídáme laskavě. Až dosud jsme vyděděnci světa, na které se všechno svaluje.
1 Kor 4:14 Nepíši to proto, abych vás zahanbil, ale abych vás jako své milované děti napomenul.
1 Kor 4:15 I kdybyste měli tisíce vychovatelů v Kristu, otců mnoho nemáte, neboť v Kristu Ježíši jsem vás já přivedl k životu skrze evangelium.
1 Kor 4:16 Prosím vás: Jednejte podle mého příkladu!
1 Kor 4:17 Právě proto jsem k vám poslal Timotea, svého v Pánu milovaného a věrného syna. On vám připomene můj způsob jednání v Kristu, jak učím v každé církvi.
1 Kor 4:18 Někteří se začali povyšovat, protože prý už k vám nepřijdu;
1 Kor 4:19 ale přijdu k vám brzy, bude-li Pán chtít, a učiním si úsudek o těch domýšlivcích ne podle toho, co mluví, ale podle toho, co dokážou.
1 Kor 4:20 Království Boží nezáleží v slovech, nýbrž v moci.
1 Kor 4:21 Vyberte si: Mám na vás přijít s holí, nebo s láskou a mírností?
1 Kor 5:1 Dokonce se proslýchá, že je mezi vámi případ smilstva, a to takový, jaký se nevyskytuje ani mezi pohany, že totiž kdosi žije s ženou svého otce.
1 Kor 5:2 A vy jste přitom nadutí, místo abyste se raději zarmoutili; odstraňte ze svého středu toho, kdo to udělal.
1 Kor 5:3 Neboť já, ač tělem vzdálen, duchem však přítomen, vyslovil jsem již soud nad tím, kdo se toho dopustil, jako bych byl s vámi -
1 Kor 5:4 a to ve jménu Pána Ježíše Krista. Až se shromáždíte - já budu duchem s vámi a bude s námi i moc našeho Pána Ježíše -
1 Kor 5:5 vydejte toho člověka satanu ke zkáze těla, aby duch mohl být zachráněn v den Páně.
1 Kor 5:6 Vaše vychloubání není dobré. Nevíte, že 'trocha kvasu všechno těsto prokvasí'?
1 Kor 5:7 Odstraňte starý kvas, abyste byli novým těstem, vždyť vám nastal čas nekvašených chlebů, neboť byl obětován náš velikonoční beránek, Kristus.
1 Kor 5:8 Proto slavme velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy.
1 Kor 5:9 Napsal jsem vám v listě, abyste neměli nic společného se smilníky;
1 Kor 5:10 ale nemyslel jsem tím všecky smilníky tohoto světa nebo lakomce, lupiče a modláře, protože to byste museli ze světa utéci.
1 Kor 5:11 Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte.
1 Kor 5:12 Proč bych měl soudit ty, kdo jsou mimo nás? Nemáte soudit ty, kdo jsou z nás?
1 Kor 5:13 Kdo jsou mimo nás, ty bude soudit Bůh. Odstraňte toho zlého ze svého středu!
1 Kor 6:1 Jak to, že se někdo z vás opovažuje, má-li spor s druhým, jít k pohanským soudcům místo k bratřím?
1 Kor 6:2 Což nevíte, že Boží lid bude soudit svět? Jestliže budete soudit svět, nejste snad schopni rozsuzovat takové maličkosti?
1 Kor 6:3 Nevíte, že budeme soudit anděly? Tím spíše věci všedního života!
1 Kor 6:4 Máte-li spory o tyto všední záležitosti, proč se obracíte k těm, kdo nemají s církví nic společného?
1 Kor 6:5 K vašemu zahanbení to říkám. Cožpak není mezi vámi nikdo rozumný, kdo by dovedl rozsoudit spor mezi bratřími?
1 Kor 6:6 Ale bratr se soudí s bratrem, a to před nevěřícími!
1 Kor 6:7 Již to je vaše prohra, že se vůbec mezi sebou soudíte. Proč raději netrpíte křivdu? Proč raději nenesete škodu?
1 Kor 6:8 Vy však křivdíte a škodíte, a to bratřím!
1 Kor 6:9 Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení,
1 Kor 6:10 ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království.
1 Kor 6:11 A to jste někteří byli. Dali jste se však obmýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha.
1 Kor 6:12 'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ne všechno prospívá. 'Všechno je mi dovoleno' - ano, ale ničím se nedám zotročit.
1 Kor 6:13 Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu. Tělo však není pro smilstvo, nýbrž pro Pána, a Pán pro tělo.
1 Kor 6:14 Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás.
1 Kor 6:15 Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Mám tedy z údů Kristových učinit údy nevěstky? Rozhodně ne!
1 Kor 6:16 Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno 'budou ti dva jedno tělo'.
1 Kor 6:17 Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch.
1 Kor 6:18 Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.
1 Kor 6:19 Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!
1 Kor 6:20 Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.
1 Kor 7:1 Pokud jde o to, co jste psali: Je pro muže lépe, když žije bez ženy.
1 Kor 7:2 Abyste se však uvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže.
1 Kor 7:3 Muž ať prokazuje ženě, čím je jí povinen, a podobně i žena muži.
1 Kor 7:4 Žena nemá své tělo pro sebe, ale pro svého muže. Podobně však ani muž nemá své tělo pro sebe, ale pro svou ženu.
1 Kor 7:5 Neodpírejte se jeden druhému, leda se vzájemným souhlasem a jen na čas, abyste byli volni pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás satan nepokoušel, když byste se nemohli ovládnout.
1 Kor 7:6 To ovšem říkám jako ústupek, ne jako příkaz.
1 Kor 7:7 Přál bych si totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má od Boha svůj vlastní dar, jeden tak, druhý jinak.
1 Kor 7:8 Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já.
1 Kor 7:9 Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí v manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit.
1 Kor 7:10 Těm, kteří žijí v manželství, přikazuji - ne já, ale Pán - aby žena od muže neodcházela.
1 Kor 7:11 A když už odejde, ať zůstane neprovdána nebo se s mužem smíří; a muž ať ženu neopouští.
1 Kor 7:12 Ostatním pravím já, a ne už Pán: Má-li někdo z bratří ženu nevěřící a ona je ochotna s ním zůstat, ať ji neopouští.
1 Kor 7:13 A má-li žena muže nevěřícího a on je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští.
1 Kor 7:14 Nevěřící muž je totiž posvěcen manželstvím s věřící ženou a nevěřící žena manželstvím s věřícím mužem, jinak by vaše děti byly nečisté; jsou však přece svaté!
1 Kor 7:15 Chce-li nevěřící odejít, ať odejde. Věřící nejsou v takových případech vázáni. Bůh nás povolal k pokoji.
1 Kor 7:16 Víš snad, ženo, zda se ti podaří přivést muže ke spáse? Víš snad, muži, zda se ti podaří přivést ženu ke spáse?
1 Kor 7:17 Každý ať žije v tom postavení, které měl od Pána, když ho povolal k víře. A tak to nařizuji v církvích všude.
1 Kor 7:18 Jsi povolán jako žid? Nezatajuj svou obřízku. Jsi povolán jako pohan? Nedávej se obřezat.
1 Kor 7:19 Nezáleží na tom, zda je někdo obřezán nebo není, ale na tom, zda zachovává Boží přikázání.
1 Kor 7:20 Nikdo ať neopouští postavení, v němž ho Bůh povolal.
1 Kor 7:21 Byl jsi povolán jako otrok? Netrap se tím. Ale kdyby ses mohl stát svobodným, raději toho použij.
1 Kor 7:22 Koho Pán povolal jako otroka, má v Pánu svobodu. Koho povolal jako svobodného, je v poddanství Kristově.
1 Kor 7:23 Bylo za vás zaplaceno výkupné, nebuďte otroky lidí!
1 Kor 7:24 V čem byl kdo povolán, bratří, v tom ať před Bohem zůstane.
1 Kor 7:25 Co se týká neprovdaných, nemám žádný rozkaz Páně, ale dávám jen radu jako ten, kdo je pro milosrdenství Páně hoden důvěry.
1 Kor 7:26 Domnívám se, že vzhledem k tomu, co má přijít, je pro člověka nejlepší zůstat tak, jak je.
1 Kor 7:27 Máš ženu? Nechtěj se s ní rozejít. Jsi bez ženy? Žádnou nehledej.
1 Kor 7:28 Ale i když se oženíš, nezhřešíš. A vdá-li se dívka, nezhřeší. Dolehne však na ně tíseň tohoto času. Toho vás chci ušetřit.
1 Kor 7:29 Chci říci, bratří, toto: Lhůta je krátká. Proto ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli,
1 Kor 7:30 a kdo pláčí, jako by neplakali, a kdo jsou veselí, jako by nebyli, a kdo kupují, jako by nevlastnili,
1 Kor 7:31 a kdo užívají věcí tohoto světa, jako by neužívali; neboť podoba tohoto světa pomíjí.
1 Kor 7:32 Já bych však chtěl, abyste neměli starosti. Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu,
1 Kor 7:33 ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen.
1 Kor 7:34 Žena bez manžela nebo svobodná dívka se stará o věci Páně, aby byla svatá tělem i duchem. Provdaná se stará o světské věci, jak by se zalíbila muži.
1 Kor 7:35 To vám říkám, abych vám pomohl, ne abych vás uvedl do nesnází, ale abyste žili důstojně a věrně lnuli k Pánu bez rozptylování.
1 Kor 7:36 Domnívá-li se někdo, že jedná nečestně vůči své snoubence, která je už ve zralém věku, a že se patří, aby si ji vzal, ať udělá, co chce: nehřeší. Ať se vezmou.
1 Kor 7:37 Ale kdo je v nitru pevný, nic ho nenutí, má v moci svou vlastní vůli a pevně se rozhodl, že se s ní neožení, jedná dobře.
1 Kor 7:38 Takže kdo se ožení se svou snoubenkou, jedná dobře, ale kdo se neožení, udělá lépe.
1 Kor 7:39 Žena je vázána zákonem, pokud žije její muž. Jestliže muž umře, je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Kristu.
1 Kor 7:40 Po mém soudu bude však pro ni lépe, zůstane-li tak; myslím, že i já mám Ducha Božího.
1 Kor 8:1 Pokud jde o maso obětované modlám, víme, že 'všichni máme poznání'. Poznání však vede k domýšlivosti, kdežto láska buduje.
1 Kor 8:2 Jestliže si někdo myslí, že něco už plně poznal, ten ještě nepoznal tak, jak je třeba.
1 Kor 8:3 Kdo však miluje Boha, je od něho poznán.
1 Kor 8:4 Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modly ani bohové tohoto světa nic nejsou a že jest jen jeden Bůh.
1 Kor 8:5 I když jsou tak zvaní bohové na nebi či na zemi - jakože je mnoho takových bohů a pánů -
1 Kor 8:6 my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho.
1 Kor 8:7 Ale všichni nemají toto poznání. Někteří jsou až podnes tak zvyklí na modly, že jedí toto maso jako oběti modlám; jejich svědomí je nejisté, a proto je poskvrněno.
1 Kor 8:8 Pokrm nás Bohu nepřiblíží; nejíme-li obětované maso, nic neztrácíme, jíme-li, nic nezískáme.
1 Kor 8:9 Dejte si pozor, aby se tato vaše svoboda nestala kamenem úrazu pro slabé.
1 Kor 8:10 Když někdo tebe, který máš poznání, uvidí za stolem v pohanském chrámě, zda tím nepřivedeš svědomí toho slabého bratra k tomu, aby také jedl maso obětované modlám?
1 Kor 8:11 Jenže tak bude ten slabý tvým poznáním uveden do záhuby - bratr, pro kterého Kristus zemřel!
1 Kor 8:12 Když takto hřešíte proti bratřím a ubíjíte jejich slabé svědomí, hřešíte proti Kristu.
1 Kor 8:13 A proto: je-li jídlo kamenem úrazu pro mého bratra, nechci už nikdy jíst maso, abych nepřivedl svého bratra k pádu.
1 Kor 9:1 Nejsem snad svoboden? Nejsem apoštol? Neviděl jsem Ježíše, našeho Pána? Nejste vy mým dílem v Pánu?
1 Kor 9:2 I kdybych pro jiné apoštolem nebyl, pro vás jím jsem! Vždyť pečetí mého apoštolství jste vy sami tím, že jste uvěřili v Pána.
1 Kor 9:3 Toto je má odpověď těm, kteří mne soudí:
1 Kor 9:4 Což nemáme právo přijímat od vás jídlo a pití?
1 Kor 9:5 Nemáme právo brát s sebou věřící ženu, tak jako ostatní apoštolové i bratři Páně i Petr?
1 Kor 9:6 To snad jen já a Barnabáš jsme povinni vydělávat si na živobytí?
1 Kor 9:7 Který voják slouží za vlastní peníze? Kdo vysadí vinici a nejí, co urodila? Kdo pase stádo a neživí se mlékem toho stáda?
1 Kor 9:8 Jsou to snad jen mé lidské úvahy? Neříká to sám zákon?
1 Kor 9:9 V Mojžíšově zákoně je přece psáno: 'Nedáš náhubek dobytčeti, když mlátí obilí'. Má tu Bůh na mysli dobytek?
1 Kor 9:10 Není to řečeno spíše pro nás? Ano, pro nás to bylo napsáno, neboť ten, kdo orá a kdo mlátí, má pracovat s nadějí, že dostane svůj podíl.
1 Kor 9:11 Když jsme vám zaseli duchovní setbu, bylo by to mnoho, kdybychom sklízeli vaši pozemskou úrodu?
1 Kor 9:12 Mají-li na vás právo jiní, proč ne tím spíše my? Přesto jsme tohoto práva nepoužili, raději snášíme nedostatek, jen abychom nekladli žádnou překážku do cesty Kristovu evangeliu.
1 Kor 9:13 Což nevíte, že ti, kteří slouží ve svatyni, dostávají ze svatyně jídlo, a ti, kteří přisluhují při oltáři, mají podíl na obětech?
1 Kor 9:14 Tak i Pán ustanovil, aby ti, kteří zvěstují evangelium, měli z evangelia obživu.
1 Kor 9:15 Já jsem však ničeho z toho nepoužil. Nepíšu o tom proto, abych se toho dožadoval. To bych raději umřel hladem, než aby mne někdo zbavil této chlouby!
1 Kor 9:16 Nemohu se chlubit tím, že kážu evangelium; nemohu jinak, běda mně, kdybych nekázal.
1 Kor 9:17 Kdybych to činil ze své vůle, mám nárok na odměnu; jestliže jsem byl povolán, plním svěřený úkol.
1 Kor 9:18 Zač tedy mohu čekat odměnu? Za to, že přináším evangelium zadarmo, že jsem se vzdal práva, které mám jako kazatel evangelia.
1 Kor 9:19 Jsem svoboden ode všech, ale učinil jsem se otrokem všech, abych mnohé získal.
1 Kor 9:20 Židům jsem byl židem, abych získal židy. Těm, kteří jsou pod zákonem, byl jsem pod zákonem, abych získal ty, kteří jsou pod zákonem - i když sám pod zákonem nejsem.
1 Kor 9:21 Těm, kteří jsou bez zákona, byl jsem bez zákona, abych získal ty, kteří jsou bez zákona - i když před Bohem nejsem bez zákona, neboť mým zákonem je Kristus.
1 Kor 9:22 Těm, kdo jsou slabí, stal jsem se slabým, abych získal slabé. Všem jsem se stal vším, abych získal aspoň některé.
1 Kor 9:23 Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl.
1 Kor 9:24 Nevíte snad, že ti, kteří běží na závodní dráze, běží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? Běžte tak, abyste ji získali!
1 Kor 9:25 Každý závodník se podrobuje všestranné kázni. Oni to podstupují pro pomíjitelný věnec, my však pro věnec nepomíjitelný.
1 Kor 9:26 Já tedy běžím ne jako bez cíle; bojuji ne tak, jako bych dával rány do prázdna.
1 Kor 9:27 Ranami nutím své tělo ke kázni, abych snad, když kážu jiným, sám neselhal.
1 Kor 10:1 Chtěl bych vám připomenout, bratří, že naši praotcové byli všichni pod oblakovým sloupem, všichni prošli mořem,
1 Kor 10:2 všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem,
1 Kor 10:3 všichni jedli týž duchovní pokrm
1 Kor 10:4 a pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.
1 Kor 10:5 A přece se většina z nich Bohu nelíbila; vždyť 'poušť byla poseta jejich těly'.
1 Kor 10:6 To vše se stalo nám na výstrahu, abychom nezatoužili po zlém jako oni.
1 Kor 10:7 A také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: 'Usadil se lid, aby jedl a pil, a potom povstali k tancům.'
1 Kor 10:8 Ani se neoddávejme smilstvu, jako někteří z nich, a padlo jich za jeden den třiadvacet tisíc.
1 Kor 10:9 A také nechtějme zkoušet Pána, jako to dělali někteří z nich a hynuli od hadího uštknutí,
1 Kor 10:10 ani nereptejte, jako někteří z nich, a byli zahubeni Zhoubcem.
1 Kor 10:11 To, co se jim stalo, je výstražný obraz a bylo to napsáno k napomenutí nám, které zastihl přelom věků.
1 Kor 10:12 A proto ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl.
1 Kor 10:13 Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.
1 Kor 10:14 A proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím.
1 Kor 10:15 Mluvím k vám jako k rozumným lidem; posuďte sami, co říkám:
1 Kor 10:16 Není kalich požehnání, za nějž děkujeme, účastí na krvi Kristově? A není chléb, který lámeme, účastí na těle Kristově?
1 Kor 10:17 Protože je jeden chléb, jsme my mnozí jedno tělo, neboť všichni máme podíl na jednom chlebu.
1 Kor 10:18 Pohleďte na Izraelský lid: Nespojuje ty, kteří jedí oběti, společenství oltáře?
1 Kor 10:19 Co tím chci říci? Že pokrm obětovaný modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená?
1 Kor 10:20 Nikoli, nýbrž že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci, abyste vešli ve společenství s démony.
1 Kor 10:21 Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů. Nemůžete mít účast na stolu Páně i na stolu démonů.
1 Kor 10:22 Chceme snad popudit Pána k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?
1 Kor 10:23 'Všecko je dovoleno' - ano, ale ne všecko prospívá. 'Všecko je dovoleno' - ano, ale ne všecko přispívá ke společnému růstu.
1 Kor 10:24 Nikdo ať nemyslí sám na sebe, nýbrž ať má ohled na druhého!
1 Kor 10:25 Jezte všechno, co se prodává v masných krámech, a pro své svědomí se nepotřebujete na nic ptát.
1 Kor 10:26 'Hospodinova je země i její plnost.'
1 Kor 10:27 Pozve-li vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží, a pro své svědomí se na nic neptejte.
1 Kor 10:28 Kdyby vám však někdo řekl: "Toto bylo obětováno božstvům", nejezte kvůli tomu, kdo vás na to upozornil, a pro svědomí-
1 Kor 10:29 nemyslím vaše svědomí, nýbrž svědomí toho druhého. Proč by moje svoboda měla být souzena cizím svědomím?
1 Kor 10:30 Jestliže něco přijímám s vděčností, proč mám být odsuzován za to, zač vzdávám díky?
1 Kor 10:31 Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží.
1 Kor 10:32 Nebuďte kamenem úrazu ani Židům, ani Řekům, ani církvi Boží,
1 Kor 10:33 já se také snažím všem vyjít vstříc. Nehledám svůj vlastní prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli spaseni.
1 Kor 11:1 Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova.
1 Kor 11:2 Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali.
1 Kor 11:3 Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.
1 Kor 11:4 Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou,
1 Kor 11:5 a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná.
1 Kor 11:6 Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.
1 Kor 11:7 Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy.
1 Kor 11:8 Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.
1 Kor 11:9 Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
1 Kor 11:10 Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.
1 Kor 11:11 V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,
1 Kor 11:12 vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu - všecko pak je z Boha.
1 Kor 11:13 Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou?
1 Kor 11:14 Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou,
1 Kor 11:15 kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj.
1 Kor 11:16 Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích.
1 Kor 11:17 Když už vás napomínám, nemohu také pochválit, že se shromažďujete spíše ke škodě než k prospěchu.
1 Kor 11:18 Předně slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se v církvi shromažďujete, a jsem nakloněn tomu věřit.
1 Kor 11:19 Neboť musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z vás se osvědčí.
1 Kor 11:20 Když vy se však shromažďujete, není to už společenství večeře Páně:
1 Kor 11:21 každý se dá hned do své večeře, a jeden má hlad, druhý se opije.
1 Kor 11:22 Což nemáte své domácnosti, kde byste jedli a pili? Či snad pohrdáte církví Boží a chcete zahanbit ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím!
1 Kor 11:23 Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,
1 Kor 11:24 vzdal díky, lámal jej a řekl: "Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku."
1 Kor 11:25 Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku."
1 Kor 11:26 Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.
1 Kor 11:27 Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.
1 Kor 11:28 Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije.
1 Kor 11:29 Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení.
1 Kor 11:30 Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají.
1 Kor 11:31 Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.
1 Kor 11:32 Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.
1 Kor 11:33 A tak, bratří moji, když se shromažďujete k společnému stolu, čekejte jeden na druhého.
1 Kor 11:34 Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se neshromažďovali k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.
1 Kor 12:1 Pokud jde o duchovní dary, bratří, nechtěl bych vás nechat v nevědomosti.
1 Kor 12:2 Pamatujete se, že když jste byli pohané, táhlo vás to neodolatelně k němým modlám.
1 Kor 12:3 Proto vám zdůrazňuji, že žádný, kdo mluví z Ducha Božího, neřekne: "Ježíš buď proklet", a že nikdo nemůže říci: "Ježíš je Pán", leč v Duchu svatém.
1 Kor 12:4 Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch;
1 Kor 12:5 rozdílné služby, ale tentýž Pán;
1 Kor 12:6 a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech.
1 Kor 12:7 Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu.
1 Kor 12:8 Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha,
1 Kor 12:9 někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování v jednom a témž Duchu,
1 Kor 12:10 někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená.
1 Kor 12:11 To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.
1 Kor 12:12 Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem.
1 Kor 12:13 Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní, byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo a všichni jsme byli napojeni týmž Duchem.
1 Kor 12:14 Tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů.
1 Kor 12:15 Kdyby řekla noha: "Protože nejsem ruka, nepatřím k tělu", tím by ještě nepřestala být částí těla.
1 Kor 12:16 A kdyby řeklo ucho "Protože nejsem oko, nepatřím k tělu," tím by ještě nepřestalo být částí těla.
1 Kor 12:17 Kdyby celé tělo nebylo než oko, kde by byl sluch? A kdyby celé tělo nebylo než sluch, kde by byl čich?
1 Kor 12:18 Ale Bůh dal tělu údy a každému z nich určil úkol, jak sám chtěl.
1 Kor 12:19 Kdyby všechno bylo jen jedním údem, kam by se podělo tělo?
1 Kor 12:20 Ve skutečnosti však je mnoho údů, ale jedno tělo.
1 Kor 12:21 Oko nemůže říci ruce: "Nepotřebuji tě!" Ani hlava nemůže říci nohám: "Nepotřebuji vás!"
1 Kor 12:22 A právě ty údy těla, které se zdají méně významné, jsou nezbytné,
1 Kor 12:23 a které pokládáme za méně čestné, těm prokazujeme zvláštní čest, a neslušné slušněji zahalujeme,
1 Kor 12:24 jak to naše slušné údy nepotřebují. Bůh zařídil tělo tak, že přehlíženým údům dal hojnější čest,
1 Kor 12:25 aby v těle nedošlo k roztržce, ale aby údy shodně pečovaly jeden o druhý.
1 Kor 12:26 Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny. A dochází-li slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním.
1 Kor 12:27 Vy jste tělo Kristovo, a každý z vás je jedním z jeho údů.
1 Kor 12:28 A v církvi ustanovil Bůh jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele; potom jsou mocné činy, pak dary uzdravování, služba potřebným, řízení církve, řeč ve vytržení.
1 Kor 12:29 Jsou snad všichni apoštoly? Jsou všichni proroky? Jsou všichni učiteli? Mají všichni moc činit divy?
1 Kor 12:30 Mají všichni dar uzdravovat? Mají všichni schopnost mluvit ve vytržení rozličnými jazyky? Dovedou je všichni vykládat?
1 Kor 12:31 Usilujte o vyšší dary! A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu:
1 Kor 13:1 Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.
1 Kor 13:2 Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.
1 Kor 13:3 A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.
1 Kor 13:4 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
1 Kor 13:5 Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
1 Kor 13:6 Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
1 Kor 13:7 Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
1 Kor 13:8 Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno.
1 Kor 13:9 Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné;
1 Kor 13:10 až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno.
1 Kor 13:11 Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.
1 Kor 13:12 Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.
1 Kor 13:13 A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.
1 Kor 14:1 Držte se lásky a usilujte o duchovní dary, nejvíce o dar prorocké řeči.
1 Kor 14:2 Vždyť kdo ve vytržení mluví jazyky, nemluví k lidem, nýbrž k Bohu, a nikdo mu nerozumí. Je puzen Duchem, ale to, co říká, zůstává tajemstvím.
1 Kor 14:3 Ten však, kdo má prorocký dar, mluví k lidem pro jejich duchovní užitek, napomenutí i povzbuzení.
1 Kor 14:4 Kdo ve vytržení mluví jazyky, mluví k svému užitku, ale kdo mluví prorocky, mluví k užitku církve.
1 Kor 14:5 Chtěl bych, abyste všichni mluvili jazyky, ale ještě více, abyste měli prorocký dar. Neboť ten, kdo mluví prorocky, znamená víc než ten, kdo mluví ve vytržení - ledaže by jeho řeč byla vykládána, aby z toho církev měla užitek.
1 Kor 14:6 Vždyť kdybych k vám, bratří, přišel a mluvil jazyky, a nepřinesl vám žádné zjevení od Boha ani poznání ani prorocké slovo ani naučení - jaký prospěch byste z toho měli?
1 Kor 14:7 Je to jako s hudebními nástroji, třeba s flétnou nebo kytarou: kdyby nevydávaly odlišné tóny, jak by bylo možno rozeznat nápěv, který se na nich hraje?
1 Kor 14:8 A kdyby polnice vydala neurčitý zvuk, kdo by se připravoval k bitvě?
1 Kor 14:9 Tak i vy: Jestliže ve vytržení nepromluvíte jasné slovo, jak se má poznat, co bylo řečeno? Budete mluvit jen do vzduchu!
1 Kor 14:10 Na světě je mnoho různých řečí a každá má svá slova.
1 Kor 14:11 Jestliže však neznám význam těch slov, budu pro mluvícího cizincem a on zase bude cizincem pro mne.
1 Kor 14:12 Tak i vy: když tak horlivě usilujete o duchovní dary, snažte se, abyste měli hojnost těch, které slouží růstu celé církve.
1 Kor 14:13 A proto ten, kdo mluví jazyky, nechť prosí, aby je dovedl také vykládat.
1 Kor 14:14 Kdybych se modlil ve vytržení, modlil by se můj duch, ale má mysl by toho nebyla účastna.
1 Kor 14:15 Co tedy? Budu se modlit ve vytržení ducha, ale budu se také modlit s vědomou myslí. Budu zpívat chvalozpěvy ve vytržení ducha, ale budu zpívat také s vědomou myslí.
1 Kor 14:16 Kdybys děkoval Bohu ve vytržení, jak by ten, kdo do toho není zasvěcen, mohl říci Amen k tvému díkůvzdání, když nerozumí tomu, co říkáš?
1 Kor 14:17 Ty sice dobře vzdáváš díky, ale druhý z toho nemá žádný užitek.
1 Kor 14:18 Děkuji Bohu, že mám dar mluvit jazyky více než vy všichni,
1 Kor 14:19 ve shromáždění však - abych poučil i druhé - raději řeknu pět slov srozumitelně než tisíce slov ve vytržení.
1 Kor 14:20 Bratří, ve svém myšlení nebuďte jako děti. Ve zlém buďte jako nemluvňata, ale v myšlení buďte dospělí.
1 Kor 14:21 V Zákoně je psáno: 'Jinými jazyky a ústy cizozemců budu mluvit k tomuto lidu, ale ani tak mě nebudou poslouchat', praví Hospodin.
1 Kor 14:22 Mluvení jazyky není tedy znamením k víře, nýbrž k nevěře, prorocká řeč však nevede k nevěře, nýbrž k víře.
1 Kor 14:23 Kdyby se celá církev sešla ve shromáždění a všichni by mluvili ve vytržení, a přišli by tam lidé nezasvěcení a nevěřící, cožpak neřeknou, že blázníte?
1 Kor 14:24 Budou-li všichni mluvit prorocky a přijde tam člověk nevěřící nebo nezasvěcený, bude vším, co slyší, souzen a usvědčován,
1 Kor 14:25 vyjdou najevo věci skryté v jeho srdci, takže padne na kolena, pokoří se před Bohem a vyzná: "Vskutku je mezi vámi Bůh!"
1 Kor 14:26 Co z toho plyne, bratří? Když se shromažďujete, jeden má žalm, druhý slovo naučení, jiný zjevení od Boha, ještě jiný promluví ve vytržení a další to vyloží. Všecko ať slouží společnému růstu.
1 Kor 14:27 Pokud jde o mluvení jazyky, ať promluví dva nebo tři, jeden po druhém, a někdo ať vykládá.
1 Kor 14:28 Kdyby neměli vykladače, ať ve shromáždění mlčí, každý ať mluví ve vytržení jen pro sebe a před Bohem.
1 Kor 14:29 Z proroků ať promluví dva neb tři a ostatní ať to posuzují.
1 Kor 14:30 Dostane-li se zjevení jinému ve shromáždění, nechť ten první umlkne.
1 Kor 14:31 Jeden po druhém můžete všichni prorocky promluvit, aby všichni byli poučeni a všichni také povzbuzeni.
1 Kor 14:32 Prorok přece ovládá svůj prorocký dar.
1 Kor 14:33 Bůh není Bohem zmatku, nýbrž Bohem pokoje. Jako ve všech obcích Božího lidu,
1 Kor 14:34 ženy nechť ve shromáždění mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; mají se podřizovat, jak to říká i Zákon.
1 Kor 14:35 Chtějí-li se o něčem poučit, ať se doma zeptají svých mužů; ženě se nesluší mluvit ve shromáždění.
1 Kor 14:36 Vyšlo snad slovo Boží od vás? Nebo přišlo jen k vám samotným?
1 Kor 14:37 Pokládá-li se někdo za proroka nebo za člověka obdařeného Duchem, měl by poznat, že to, co vám píšu, je přikázání Páně.
1 Kor 14:38 Kdo to neuznává, nedojde sám uznání.
1 Kor 14:39 A tak, bratří moji, horlivě se snažte prorokovat a nebraňte mluvit jazyky.
1 Kor 14:40 Všechno ať se děje slušně a spořádaně.
1 Kor 15:1 Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte,
1 Kor 15:2 a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval - vždyť jste přece neuvěřili nadarmo.
1 Kor 15:3 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem
1 Kor 15:4 a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,
1 Kor 15:5 ukázal se Petrovi, potom Dvanácti.
1 Kor 15:6 Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli.
1 Kor 15:7 Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům.
1 Kor 15:8 Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně.
1 Kor 15:9 Vždyť já jsem nejmenší z apoštolů a nejsem ani hoden jména apoštol, protože jsem pronásledoval církev Boží.
1 Kor 15:10 Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval - nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou.
1 Kor 15:11 Ať už tedy já, nebo oni - tak zvěstujeme a tak jste uvěřili.
1 Kor 15:12 Když se tedy zvěstuje o Kristu, že byl vzkříšen, jak mohou někteří mezi vámi říkat, že není zmrtvýchvstání?
1 Kor 15:13 Není-li zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus.
1 Kor 15:14 A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra,
1 Kor 15:15 a my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých.
1 Kor 15:16 Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus.
1 Kor 15:17 Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších,
1 Kor 15:18 a jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu.
1 Kor 15:19 Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí!
1 Kor 15:20 Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli.
1 Kor 15:21 A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání:
1 Kor 15:22 jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.
1 Kor 15:23 Každý v daném pořadí: první vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho.
1 Kor 15:24 Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci.
1 Kor 15:25 Musí totiž kralovat, 'dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy'.
1 Kor 15:26 Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt,
1 Kor 15:27 vždyť 'pod nohy jeho podřídil všecko'. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil.
1 Kor 15:28 Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.
1 Kor 15:29 Jaký by jinak mělo smysl to, že se někteří dávají křtít za mrtvé? Jestliže mrtví vůbec nevstanou, proč se za ně dávají křtít?
1 Kor 15:30 A proč i my se v každou hodinu vydáváme v nebezpečí?
1 Kor 15:31 Den ze dne hledím smrti do tváře - ujišťuji vás o tom, bratří, při všem, co pro mne znamenáte, v Kristu Ježíši, našem Pánu!
1 Kor 15:32 Jestliže jsem v Efezu podstoupil zápas se šelmami jen z lidských pohnutek, co mi to prospěje? Jestliže mrtví nevstanou, pak 'jezme a pijme, neboť zítra zemřeme'.
1 Kor 15:33 Neklamte se: 'špatná společnost kazí dobré mravy'.
1 Kor 15:34 Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Někteří nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení!
1 Kor 15:35 Ale někdo snad řekne: "Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?"
1 Kor 15:36 Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře.
1 Kor 15:37 A co zaséváš, není tělo, které vzejde, nýbrž holé zrno, ať už pšenice nebo nějaké jiné rostliny.
1 Kor 15:38 Bůh však mu dává tělo, jak sám určil, každému semeni jeho zvláštní tělo.
1 Kor 15:39 Není jedno tělo jako druhé, nýbrž jiné tělo mají lidé, jiné zvířata, jiné ptáci, jiné ryby.
1 Kor 15:40 A jsou tělesa nebeská a tělesa pozemská, ale jiná je sláva nebeských a jiná pozemských.
1 Kor 15:41 Jiná je záře slunce a jiná měsíce, a ještě jiná je záře hvězd, neboť hvězda od hvězdy se liší září.
1 Kor 15:42 Tak je to i se zmrtvýchvstáním. Co je zaseto jako pomíjitelné, vstává jako nepomíjitelné.
1 Kor 15:43 Co je zaseto v poníženosti, vstává v slávě. Co je zaseto v slabosti, vstává v moci.
1 Kor 15:44 Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní.
1 Kor 15:45 Jak je psáno: 'První člověk Adam se stal duší živou' - poslední Adam je však Duchem oživujícím.
1 Kor 15:46 Nejprve tedy není tělo duchovní, nýbrž přirozené, pak teprve duchovní.
1 Kor 15:47 První člověk byl z prachu země, druhý člověk z nebe.
1 Kor 15:48 Jaký byl ten pozemský, takoví jsou i ostatní na zemi, a jaký je ten nebeský, takoví i ostatní v nebesích.
1 Kor 15:49 A jako jsme nesli po dobu pozemského, tak poneseme i podobu nebeského.
1 Kor 15:50 Chci říci to, bratří, že člověk, jak je, nemůže mít podíl na království Božím a pomíjitelné nemůže mít podíl na nepomíjitelném.
1 Kor 15:51 Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni,
1 Kor 15:52 naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni.
1 Kor 15:53 Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost.
1 Kor 15:54 A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: 'Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil!
1 Kor 15:55 Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?'
1 Kor 15:56 Zbraní smrti je hřích a hřích má svou moc ze zákona.
1 Kor 15:57 Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista!
1 Kor 15:58 A tak, moji milovaní bratří, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná.
1 Kor 16:1 Pokud jde o sbírku pro církev v Jeruzalémě, dělejte to podle pokynů, které jsem dal církvím v Galacii.
1 Kor 16:2 V první den týdne nechť každý z vás dá stranou, co může postrádat, aby sbírka nezačala teprve tehdy, až k vám přijdu.
1 Kor 16:3 Až budu u vás, vyšlu ty, které doporučíte, s průvodními listy, aby donesli dar vaší vděčnosti do Jeruzaléma.
1 Kor 16:4 Ukáže-li se vhodné, abych tam šel také já, půjdou se mnou.
1 Kor 16:5 Přijdu k vám, až dokončím cestu Makedonií. Makedonií totiž jen projdu,
1 Kor 16:6 ale u vás bych chtěl zůstat déle, snad i přes celou zimu, abyste vy mne potom vypravili na další cestu.
1 Kor 16:7 Nerad bych se u vás jen zastavil; doufám, že s vámi budu moci zůstat nějaký čas, dovolí-li to Pán.
1 Kor 16:8 V Efezu zůstanu až do letnic;
1 Kor 16:9 otevřela se mi zde veliká a nadějná příležitost, ale také protivníků je mnoho.
1 Kor 16:10 Přijde-li Timoteus, hleďte, aby byl mezi vámi bez obav; vždyť koná dílo Páně stejně jako já.
1 Kor 16:11 Ať ho nikdo z vás nepodceňuje! Vypravte ho na cestu ke mně s bratrskou láskou, neboť na něho čekám spolu s jinými bratry.
1 Kor 16:12 Pokud jde o bratra Apolla, velice jsem na něj naléhal, aby k vám šel spolu s jinými bratry, ale v žádném případě nechtěl jít už nyní; půjde však, jakmile se ukáže vhodná příležitost.
1 Kor 16:13 Buďte bdělí, stůjte pevně ve víře, buďte stateční a silní!
1 Kor 16:14 Všecko nechť se mezi vámi děje v lásce.
1 Kor 16:15 O něco vás prosím, bratří. Víte o rodině Štěpánově, že první z celé Achaje uvěřili a dali se do služby bratřím.
1 Kor 16:16 I vy se ochotně podřizujte takovým lidem a každému, kdo pracuje na společném díle.
1 Kor 16:17 Mám radost, že přišli Štěpán, Fortunát a Achaikos, neboť mi nahradili vaši nepřítomnost.
1 Kor 16:18 Uklidnili mé i vaše srdce. Važte si takových lidí!
1 Kor 16:19 Pozdravují vás církve v Asii. Velice vás v Pánu pozdravuje Akvilas a Priska spolu s církví, která se shromažďuje v jejich domě.
1 Kor 16:20 Pozdravují vás všichni bratří. Pozdravte se navzájem svatým políbením.
1 Kor 16:21 Pozdrav mou, Pavlovou rukou.
1 Kor 16:22 Kdo nemiluje Pána, ať je proklet! Maranatha!
1 Kor 16:23 Milost Pána Ježíše buď s vámi.
1 Kor 16:24 Moje láska je s vámi všemi v Kristu Ježíši.


www.farnoststrasnice.cz © 2011